Moltex Öko: Nekompostovatelné "kompostovatelné" pleny
"This packing is compostable." Kompostovatelný je jen obal, nikoliv celé balení. Pleny Moltex Öko. | |
Foto: Martin Mach/Ekolist.cz |
„Plenky jsou za určitých podmínek kompostovatelné,“ říká k tomu Pavel Fučík ze společnosti Navi team, která pleny Moltex dováží. „Podle mého názoru se rozloží při ideálních podmínkách i v běžném kompostu, ale pokusy byly prováděny ve vermikompostu,“ opakuje Pavel Fučík údaje ze serveru Ecobaby.ie. Informace o kompostování přebírají i někteří prodejci. „Plenky se ve vermikompostu rozloží asi za dva měsíce, v kompostu za několik měsíců. Maminkám doporučuji použité plenky vhazovat přímo do kompostovatelného sáčku a ten hodit na kompost,“ uvádí například Marcela Kokoliová z e-shopu Tutina.cz.
Na webových stránkách značky Moltex ovšem v sekci často kladené dotazy stojí, že plenky rozložitelné nejsou a není možné dávat pleny ani do koše na bioodpad. Přestože některé části pleny rozložitelné jsou, velká část je prý tvořena materiály nepřírodního původu. V současnosti je tak zcela kompostovatelný jen obal plen, který je vyroben z rozložitelného plastu, stojí na webu.
Informace na internetu můžou snadno zastarat, proto jsme ještě poslali v této věci dotaz firmě Ontex group – odpověď ale jen potvrdila údaje z internetových stránek značky Moltex. Ohledně informací o kompostování plen pomocí žížalích kompostů jsme byli odkázáni na zástupce firmy Ecobaby. Z Irska ovšem na opakované dotazy nikdo neodpověděl.
Podle Tomáše Hodka z občanského sdružení Ekodomov, které například pořádá soutěž Miss kompost, by se tyto pleny kompostovat neměly. „Kompostovatelný je jen obal, který je z hmoty Mater-Bi, složené z cca 60 % z kukuřičného škrobu a z cca 40 % z ropného produktu polykaprolakton, jenž je biologicky plně rozložitelný,“ myslí si Tomáš Hodek. „Obal se tedy i v prostředí domácího kompostu spolehlivě rozloží. Možná to bude trvat déle než 90 dní, ale o jeho rozložitelnosti není pochyb.“
„Co se týká vlastních plen, tak podle toho, co jsem měl možnost poznat, se v nich vyskytuje nebělená celulóza a měla by v nich být opět folie z Mater-Bi, což by nemělo kompostu činit žádný problém. Pro zajištění hygienických parametrů jsou však pleny plněny absorbenty, které jsou pravděpodobně natolik antiseptické, že jsou pro kompostování nevhodné,“ vysvětluje dál Tomáš Hodek. „Přesný obsah absorbentů neznám, ale pokud výrobce vysloveně neuvádí, že jsou pleny certifikované pro kompostování, tak bych si je na kompost nedával. A nedávám.“
„Souhlasím s panem Hodkem v tom, že plenka asi moc nepatří na domácí kompost, i když by se na něm nakonec rozpadla. Většinou to prezentuji tak, jak sem psal vám s tím, že na běžné skládce nebo ve spalovně nezpůsobí zdaleka takovou škodu jako běžná jednorázovka,“ reagoval na doplňující otázku Ekolistu Pavel Fučík z dodavatelské firmy Navi team.
Pleny Moltex Öko. | ||
Foto: Martin Mach/Ekolist.cz |
Znamená to tedy, že jsou pleny Moltex Öko špatné? Podle názoru Tomáše Hodka jsou pleny Moltex Öko v každém případě k životnímu prostředí šetrnější než běžné jednorázovky. „Ve skládkách nevytvářejí ´exkrementové konzervy´. Plena se rozkládá a zmenšuje objem odpadu na skládkách, při výrobě je využívána nebělená celulóza a víc než u jiných druhů plen jsou využívány přírodní obnovitelné zdroje,“ vyjmenovává přednosti plen Hodek. Sám však dává přednost látkovým plenám a pravidelnému posazování dětí na nočník.
„Osobně se snažím pleny Moltex doporučovat jen jako náhradu za jednorázovky, a to v případě obtížných situací (noc, cestování ap.),“ přidává se Věra Soukupová z organizace Rosa, jež se věnuje propagaci alternativ k jednorázovým plenám. „Pokud se bavíme s klientkami o opravdových plenách, tak jim radím používat ty látkové.“
„Ze zkušeností ´našich´ maminek můžu potvrdit, že domácí kompost nápor 5–6 plen denně nezvládne, a to ani mimo zimní období,“ pokračuje Soukupová. „Sama jsem zkoušela nějakou tu plenku dát do kompostu, ale za osm týdnů jsem ji našla téměř netknutou, tedy kromě toho, že byla pěkně nabobtnalá a nasáklá. Výrobce asi může podotknout, že můj kompost není to pravé, ale ani po třech měsících to nebylo o moc lepší. Asi po deseti měsících jsem znovu přehazovala kompost a to už tam po nich nebyla ani stopa,“ popisuje své zkušenosti s kompostováním Soukupová.
Společnost Navi team v současnosti dodává na trh i další výrobek, který může konkurovat klasickým jednorázovkám. „Nově nabízíme bioplenku Wiona, která má ještě větší podíl biodegradabilních materiálů než Moltex,“ tvrdí Pavel Fučík. Až dvě třetiny plenky mají být z obnovitelných surovin a zbytek má být vůči životnímu prostředí neutrální. V propagačních materiálech německého výrobce stojí, že plenka sice nepatří do sběrné nádoby na bioodpad, ale je možné ji ukládat na kompost nebo hnůj. Navíc jsou plenky baleny v papírové krabici.
Splachovací plenky Video na stránkách www.gdiapers.com ukazuje maminku, která nad záchodovou mísou vysvětluje zacházení se splachovací plenou. Vyjme použitou plenku z látkových kalhotek a do toalety vyklepe, co vyklepat lze. Pak jednoduchým pohybem ze tří stran roztrhne plenu a vysype směs buničiny a absorbéru vlhkosti do mísy. Nakonec do toalety vhodí i roztrženou plenku. Následně zakvedlá tyčkou v míse a obsah záchoda spláchne. Podle webu www.gdiapers.com se tak hovínka a moč dostanou tam, kam patří: do záchodu, a ne na skládku odpadů. O zbytek – buničinu a absorbent – se má postarat čistírna odpadních vod. Pleny jsou podle informací na webu kompostovatelné, byť se doporučuje kompostovat pleny bez hovínek. Plenky se skládají z látkových kalhotek, polyuretanové vložky a samotné plenky. Kalhotky a vložka jsou pratelné a používají se opakovaně. Do záchoda se splachuje jen samotná plenka. Ta je z vnějšku tvořena buničinou, vnitřek pleny je směs buničiny a absorbéru vlhkosti (polyakrylát sodný). V ČR se patrně neprodávají, koupit se dají přes internet. Pavel Jeníček z Ústavu technologie vody a prostředí pražské Vysoké školy chemicko-technologické k tomu ale podotýká, že americký přístup k odpadním vodám je jiný než náš: „V Americe využívají odpadní vodu víc jako transportní médium.“ Polyakrylát sodný se podle něho ve vodě nebude dál rozpouštět a bude zachycen na mechanickém stupni čistírny odpadních vod. Pak bude zlikvidován spolu s čistírenským kalem. „U nás by asi takový způsob nakládání s plenami narazil na odpor provozovatelů kanalizací a čistíren odpadních vod, podobně jako je tomu u drtičů kuchyňského odpadu,“ myslí si Jeníček. Je to kvůli tomu, že kanalizace i čistírny byly dimenzovány na určitou zátěž a se splachováním plen se u nás nepočítalo. Čistírny se podle něj i tak potýkají s nárůstem produkce čistírenských kalů, což zvyšuje jejich náklady na čistění vody. |
reklama