Průzkum: V domovech pro seniory vzniká na sto kg oběda až 30 kg odpadu

Jasně, pokud se člověk dlouhodobě moc nepohybuje, nemá fyzickou námahu a sní polévku, pak hlavní jídlo hned po polévce, ani nedojí. A naopak. Pak jsou i lidé, kteří se sami, bez pomoci jiných, ani pořádně najíst nemohou a spíše pak vedle plného talíře na stolku, hladoví. Další vliv na nedojídání může mít i kvalita jídla a jeho kuchyňská úprava. A co se týče snížení množství odpadů při přípravě jídla z polotovarů, je třeba do toho zahrnout i ztrátu při výrobě toho polotovaru a nesrovnávat nesrovnatelné podmínky stravovacích provozů a nedělat z toho senzaci.

Otázka zní - proč, že !

To asi nebude složité. Pokud se to řeší jako v nemocnicích, je to jasné. Nikoho nezajímá, co pacient chce. Když nechci jíst vůbec (jsem nemocný), nebo minimálně, stejně mi dají plnou porci dle rozpisu. A pak to vyhodí.

Dříve to vyhozené, odebírala JZD a po prohnání párou, zkrmovala v prasečákách - dnes zřejmě nemožné, nejsou ty prasečáky, že !

To je úplně fuk. Je to v kolonce vyhozené. A prasečáků máme něurékom.

:-) .... je JZD,zemědělské podniky ne,ale soukromí chovaTELE JEDNOHO NEBO NĚKOLIKA PAŠÍKŮ pro domácí zabíjačku.Systém byl u armády,PZH,pomocná zemědělská hospodářství,tam to bylo organizované,vepříny se zařízením na sterilizaci krmiva,tedy normální kotel.Naznačeno ve filmu Černí baroni,ale později to opravdu fungovalo dobře.Dnes tuny potravin končí v bioplynových stanicích.

Jako senior mám raději stravu podle receptury, kterou jsem jedl celý
život a zvyknout si na něco jiného je opravdu těžké. Navíc nemocní lidé
trpí nechutenstvím a nebo jim pouze schází vůle žít a proto i jíst. Ono
jídlo souvisí s psychikou člověka a potřebou jíst při pocitu hladu. Je
tudíž problém i v jednotném čase stravování, kdy mnozí mají po snídani
pocit sytosti až do 2 odpoledne a oběd ve 12 je pro ně jídlem z přinucení.
Doma jí člověk podle potřeby, to co mu chutná, kolik chce a zbytek si
odloží na pozdější dobu. V domovech důchodců to ale nelze organizačně
zařídit a je to jako na vojně s tím rozdílem, že mladí lidé mají lepší
apetit a mnozí mají permanentní chuť na jídlo. Varuji před vydáváním
porcí v množství požadovaném klienty, protože mnozí se stydí nechávat
zbytky a sníží si záměrně dávku na množství, které zkonzumují a ta
může být postupně na nedostatečném množství. Zaměřil bych se hlavně
na kvalitu, protože já osobně zvyklý na své domácí brambory si ty
brambory nedám ani v restauraci, kde mám možnost reklamace. Já totiž
nemíním jíst brambory flekaté a divně vonící(spíše páchnoucí) a dám
si je maximálně jako hranolky, či krokety. Přitom své domácí mohu
jíst klidně na loupačku pouze s máslem, pažitkou a solí. Je to i o
kvalitě masa a úpravě, kde záleží na jeho konzistenci. Já třeba
hovězí na houbách dusím 3 hodiny do stavu, kdy se maso doslova
rozplývá v ústech a nemusím ho minuty žvýkat, aby šlo polknout.
A to nemluvím o mase krvavém a nedopečeném na kterém si pochutnají
pouze snobi a mladí zdraví lidé. Prostě pro staré lidi nelze vařit jako
pro mládež a totéž platí i pro nemocné v nemocnicích. Navíc je špatné
to, že na jídlo je vyčleněna určitá doba a přitom starší lidé by to rádi
dojedli uždibováním za delší dobu, než trvá oběd. Vím to z vlastní praxe,
kdy sním polévku půl hodiny před druhým chodem, až už je v žaludku pro
něho uvolněné místo. No a pokud jsme u zbytků a u "zbytků" už z vaření,
tak v minulosti problémem zbytky nikdy nebyly, protože se jimi krmily
domácí zvířata a potraviny se tak recyklovaly na potraviny nové. To ale
dnešní zákony zatrhly a potraviny= krmivo končí v bioplynce a nebo
v kafilérii. Jakékoliv kuchyně byly v minulosti v obležení chovatelů
vepříků a leckde je chovaly samotné instituce. Pamatuji dokonce na
rekreaci ROH v Koutech nad Desnou, kde byla zabíjačka prasete na konci
jednoho turnusu s přesahem do turnusu druhého. Oba turnusy tak okusily
zabíjačkové speciality a kuchyň měla na pár dnů čerstvé maso. Navíc
pro městské lidi to byl zážitek na celý život vidět naživo zabíjačku
a okusit čerstvé výrobky. Minulý režim totiž učil lidi hospodařit i
se zbytky a neplýtvat s potravinami na rozdíl od dnešní doby , kdy
mnozí žijí v nadbytku a plýtvání. Já osobně ZBYTKY NEMÁM! Mám pouze
krmivo pro slepice a to včetně kostí a vaječných slupek drcených
pro konzumaci slepicemi. No a to, co nezkonzumují ani ony končí
v kompostu a recykluje se na nové potraviny. Co se tak vrátit ke
kdysi zcela běžné praxi?

Nebyl to ani tak minulý režim, jako dlouhá tradice zakořeněná v lidech, kteří se živili zemědělstvím, že to, co sklidím, to musím maximálně využít a nic nemá přijít na zmar.

1*

Dobrá diskuze,víme o čem je řeč.Ale jak píše pan Macháček,to je dobré,ale životní styl celé společnosti se pořád!!!mění,nikdy děli nežily jako jejich prarodiče,dnes je změna možná rychlejší.Jako asi také venkovan musíme vidět,kolik domácích zvířat potravinových se chovalo před řekněme 40ti roky a kolik dnes.Domky postavené na venkově mezi válkami měly snad pravidelně stáje pro prasata,kozu,králíky a slepice.Dnes výjimka,nahradila je společenská zvířata,od králíka , kočku až po koně.Žijeme v blahobytu,není třeba šetřit potravinami z důvodů ekonomických.

Pane Macháčku, vás asi překrmují, že máte takový přebytek energie, že?

"Často vaří víc, než klientům vydají"
To je hezká věta.

On to Tonda Selektoda napsal dost přesně. Musíte vzít v potaz i to, že dnes je doba, kdy si každý stěžuje na vše a lehce by se mohlo stát, že příslušné zařízení někdo napadne za to, že senioři trpí podvýživou. Ostatně, takových příkladů vidíte v TV dost a dost, nejen tedy ohledně jídla, ale i zacházení apod. On by si každý takový stěžovatel měl v praxi zkusit, jak se v takovém domově slouží. Je třeba objektivně přiznat fakt, že někteří senioři jsou agresivní, zlí a kverulanti, i když k tomu není důvod a mééédia se toho pak vděčně chytají.

Stejně tak je ale pravda, že ten personál je občas fakt hrůza. Peníze mizerné, práce těžká, takže je jich většinou málo, což to zesiluje a často se tam upíchnou lidé, kteří jinde moc ne.

Jo, to je stejné jak v té živočišné výrobě. A třeba lidé, kteří pracují s klienty postiženými Alzheimerovou chorobou, tak ti by měli být odměněni královsky, protože to je neskutečná zátěž-psychická i fyzická.

To je ale bohužel tradiční problém zdravotnictví nejen u nás ... péče o tento typ pacientů je extrémně náročná, velmi neatraktivní a v drtivé většině případů kua blbě placená.
A zcela upřímně, platí to ve velké míře i v podstatně bohatších zemích.

Že jsou důchodci kverulanti vidíme i na téhle diskusi.

Ta Homolka je velmi dobrý příklad ... tam je totiž rozdíl mezí tím, co pacoš dostane na pokoji na tácu ... a to fakt není žádná bomba, navíc je potřeba vzít do úvahy, že zejména pacoši po zákrocích fakt moc hlad ani chuť nemají a nějaký výběr neexistuje, takže se tomu nesnědenému jídlu vůbec nedivím.
Na druhé straně pokud jde o to, co se podává v té jejich jídelně ... tak tam je to velmi slušné a vždy když se tam kvůli nějakému vyšetření motám okolo poledne a mám čas, tak rád zajdu. A fakt toho moc nezbyde:-).

Nadpis toho článku je zavádějící. Má informovat o stavu v domovech pro seniory. Do článku jsou však přimíchány též i další balastní informace z nemocnic. To je jiná liga. Nelze přece porovnávat stravování relativně zdravých důchodců, s podmínkami stravování nemocných lidí různého věku, s naordinovanou dietou pro léčbu jejich nemoci, v době pobytu v nemocnici. To zase autor článku, v honbě za senzací a honorářem za zveřejněný text nedomyslel.

Manželka pracovala 2 roky v domově důchodců jako pomocná síla. Hlavně v kuchyni a u vydávání jídla. Jak říkala, 10 kg jídla vydá a 8 kg vyhodí do popelnice. A to ne nějaké zbytky, ale jak říkala i kompletní, nedotčené jídlo, které se ale nesmělo už jinak zužitkovat. Klient měl třebas normu 2 rohlíky, trochu ujedl z jednoho, a zbytek se vyhodil. A takových nedotčených rohlíků že bývalo hodně. Všichni měli nějakou stravovací normu a ta se musela dodržet. Zaměstnanci si museli povinně obědy a večeře platit, "aby neokrádali klienty". Odnášení zbytků domů bylo přísně zakázáno.
Přesto, jak manželka říkala, byli tam lidé hladoví a žízniví. Byli v takovém stavu, že sami nejedli, nenapili se. Na 60 stařečků byly 4 sestry, v noci 2, a tak péči nestíhaly. Natož je ještě krmit. Manželka, že prý, ač to nebyla její povinnost, chodila po pokojích a dávala lidem pít. Pacienti, tedy klienti, byli v postelích pomočení, pokálení, samozřejmě v plenách, nebyl čas je často přebalovat a umývat. Na noc dostali plenu hned po večeři a v ní byli až do rána, než přišla denní směna.
Každý klient měl od dietní sestry stanovený jídelníček. Vzhledem ke zdravotnímu stavu měli diety, neslané, bez koření, aby byli zdraví a dlouho žili. A když byli bezzubí, bylo jim jídlo rozmixováno na kaši. Třebas kuřecí s bramborem. No a pak přišli příbuzní, a přinesli grilované kuřátko, dortíček, udělali kávu a stařečci bezzubými ústy s chutí ožužlávali. Zkuste si takovou "zdravou" dietu. A to samozřejmě proti dietám nic nemám. Také jsem ji v nemocnici měl.
A ještě k tomu jídlu. Občas manželka řekla - "hele, zítra bude filé a to zase toho spoustu vyhodím. Tak přijď se psem pod okna, já mu to naházím." A tak jsme přišli do parčíku pod okno a pes se pořádně nacpal dobrým filé.

A víte, proč se zbytky nesmějí zkrmovat. No protože to lidské jídlo není pro zvířata zdravé - jak vysvětlil "vrchní" veterinář. Čili - co lidé mohou žrát, to prasátka a slepice - jinému se zbytky nedávají - papat nesmějí. Podstata je ovšem jiná. Ti, kteří si zbytky odváželi, se vlastně "obohacovali" protože měli krmení zdarma. Když teď jídelny dávají zbytky do spaloven či kafilérií, tak za to platí, kafilérka má zisk a platí daně. A ti chovatelé musí krmivo kupovat jinde, a to také generuje zisk.
Kecy o šetření a hospodaření jsou na úplně stejném principu, jako kecy o ochraně ŽP - pokud se na tom nevydělá, není o to zájem a nemá to (politickou) podporu.

Souhlasím. Ano tak to funguje i ve školních jídelnách, kde se musí
dodržovat zdravý jídelníček, byť dětem nechutná. Do jídla ždibnou
a porci vrátí. Stravovací norma je ale splněná a cestou domů se děti zastaví pro hamburgery a sladkosti. Já osobně zbytky krmím slepice celý život a nemuset je měnit kvůli snížené snůšce věkem,
tak žijí i více než pět let a slepice v drůbežárně krmené pouze
speciální potravou pro nosnice jsou už po roce mrzáci. Kačer
kachny pižmové krmený mimo jiné i zbytky se dožil ve zdraví 16 PLODNÝCH let. I v tom věku byla oplodněnost vajec 95 %. Takže
rady některých veterinářů beru s rezervou.