Na ploše po porostech poničených vichřicí u Jablunkova vzniklo devět tůní
16.11.2024 01:50
(ČTK)
Zdroj | Lesy ČR
Zdroj | Lesy ČR
"Koncem loňského srpna vítr poškodil 50 000 metrů krychlových dřeva. Vodohospodáři ze Správy toků pro oblast povodí Odry z Lesů ČR vybudovali na 1600 metrech čtverečních za 100 000 korun devět tůní, které dnes na kalamitní holé ploše zadržují vodu," uvedla Jouklová. Tůně jsou i biotopem vodních živočichů a rostlin.
"Krajině to určitě prospělo, protože se rychle v půdě ujala semena a plody tamějších dřevin, jako je třeba buk, smrk, bříza, javor, jeřáb a další," uvedl lesní správce z Jablunkova Oldřich Gajdušek.
Zdroj | Lesy ČR
Lesy ČR ročně přirozeně obnoví asi čtvrtinu zalesňované plochy. "Od roku 2019 to bylo 25.500 hektarů, loni 4700 hektarů a letos 4500 hektarů, tedy 37 procent z roční obnovované plochy," uvedla Jouklová.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Přehrady v povodí Moravy přechází na zimní režim, vodohospodáři snižují hladiny
Čištění odpadních vod v ČR bude přísnější. Velká města mají nově z vody odstraňovat léčiva
Povodí Ohře vykoupilo většinu pozemků pro stavbu vodní nádrže Kryry na LounskuOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (31)
ss
smějící se bestie
16.11.2024 08:55Takhle kaskádovitě, je možno dělat rybníčky na každém potůčku.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
16.11.2024 09:14 Reaguje na smějící se bestieKdysi jsme jako rybáři přehrazovali chovné pstruhové potoky nízkými
hrázkami z kmenů stromů a kamením. Pak to orgány ochrany přírody
zakázaly jako překážky, které může dělat pouze bobr a povodeň. Co
hrázka, to nějaký pstroužek a nebo střevle, co hrázka mladý rak,
ale co, hlavně že se podařilo rybářům zamezit množení raků a ryb
a predátoři mohou snáze v toku bez úkrytů a hlubší vody lovit.
Ať žijí predátoři a je v řekách co nejméně ryb. Tím skončí rybaření. Čím méně zvěře, tím skončí více myslivců a to vše pouze
v zájmu svaté války za uzurpaci přírody ochranáři! Mimochodem ty
piditůně už za deset let nebudou. Budou zaneseny listím, půdou
a budou zastíněny v hustém náletovém porostu. Naopak hlubočiny
pod hrázkami a nad nimi na potoce voda proplachuje a nehrozí to,
co čeká vybagrované díry v lese.
Odpovědět
hrázkami z kmenů stromů a kamením. Pak to orgány ochrany přírody
zakázaly jako překážky, které může dělat pouze bobr a povodeň. Co
hrázka, to nějaký pstroužek a nebo střevle, co hrázka mladý rak,
ale co, hlavně že se podařilo rybářům zamezit množení raků a ryb
a predátoři mohou snáze v toku bez úkrytů a hlubší vody lovit.
Ať žijí predátoři a je v řekách co nejméně ryb. Tím skončí rybaření. Čím méně zvěře, tím skončí více myslivců a to vše pouze
v zájmu svaté války za uzurpaci přírody ochranáři! Mimochodem ty
piditůně už za deset let nebudou. Budou zaneseny listím, půdou
a budou zastíněny v hustém náletovém porostu. Naopak hlubočiny
pod hrázkami a nad nimi na potoce voda proplachuje a nehrozí to,
co čeká vybagrované díry v lese.
Pe
Petr
16.11.2024 09:50 Reaguje na Břetislav MachačekRybáři si chovají a loví ryby, myslivci zvěř, ale ochranáři jsou ti, kdo si uzurpují přírodu? Není to divné?
Odpovědět
ss
JS
Jarek Schindler
16.11.2024 11:36 Reaguje na PetrA co tak říci, že rybáři vrážejí do svého koníčku vlastní peníze. Musí složit zkoušky a koupit si lístek, povolenku. O výbavě ani nemluvím. A ano, zarybňují.
Myslivci vrážejí do svého koníčku vlastní peníze. Ta povinná praxe je delší a zkoušky náročnější. O potřebné výbavě je zbytečné se bavit. Musí zaplatit nájem honitby, provoz honitby ,potřebné krmivo , navíc neustále se nad nimi houpe položka škoda. A ano, hospodaří se zvěří.
No a ochranáři? Stačí si zaregistrovat ekospolek a jsem ochranář a můžu bez čehokoliv kecat pomalu do všeho co se přírody týká. Pokud máte k této stručné charakteristice nějaké výhrady tak prosím.
Odpovědět
Myslivci vrážejí do svého koníčku vlastní peníze. Ta povinná praxe je delší a zkoušky náročnější. O potřebné výbavě je zbytečné se bavit. Musí zaplatit nájem honitby, provoz honitby ,potřebné krmivo , navíc neustále se nad nimi houpe položka škoda. A ano, hospodaří se zvěří.
No a ochranáři? Stačí si zaregistrovat ekospolek a jsem ochranář a můžu bez čehokoliv kecat pomalu do všeho co se přírody týká. Pokud máte k této stručné charakteristice nějaké výhrady tak prosím.
Pe
Petr
16.11.2024 11:41 Reaguje na Jarek SchindlerMě jen zarazilo kdo že je ten, kdo si uzurpuje přírodu. Že do toho strká svoje peníze na tom nic nemění.
Odpovědět
Pe
Petr
16.11.2024 11:44 Reaguje na Jarek SchindlerPříroda není něčí soukromý majetek, je to nezbytné životní prostředí nejen všech lidí, takže ano a stojím si za tím, že každý má právo kecat do toho, co s ní někdo jiný dělá, obzvlášť když to dělá jen pro svoji potřebu.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
16.11.2024 11:52 Reaguje na PetrJe a není, že.
Ne všechna pole, lány, lesy, Říp - patří státu !
Odpovědět
Ne všechna pole, lány, lesy, Říp - patří státu !
SV
Slavomil Vinkler
16.11.2024 16:08 Reaguje na PetrStačí se podívat do katastru nemovitostí a každý kousek půdy je někoho, je tedy soukromý. Ne že ne.
Odpovědět
Pe
Petr
16.11.2024 16:15 Reaguje na Slavomil VinklerŽe se odhlasovalo, že ke všemu jde připsat nějaké jméno jako že majitel, neznamená skoro nic. Odhlasovat a uzákonit lze cokoliv, třeba že se zimě bude říkat léto. A bude to léto? Nebude.
Vlastnit přírodu, nebo životní prostředí je nesmysl, podobně jako vlastnit vodu, nebo vlastnit vzduch. Ale nepochybuju, že jednou se i toto odhlasuje, uzákoní a umožní.
No a nejspíš vás překvapí, že existují i pozemky bez vlastníka.
Odpovědět
Vlastnit přírodu, nebo životní prostředí je nesmysl, podobně jako vlastnit vodu, nebo vlastnit vzduch. Ale nepochybuju, že jednou se i toto odhlasuje, uzákoní a umožní.
No a nejspíš vás překvapí, že existují i pozemky bez vlastníka.
SV
Slavomil Vinkler
16.11.2024 18:18 Reaguje na PetrA ti šibe? Kdo co odhlasoval? Zemské desky se vedou už od středověku přes Rakousko-Uhersko...
Odpovědět
JŠ
Jaroslav Štemberk
16.11.2024 19:14 Reaguje na Slavomil VinklerVe středověku ale nešlo o vlastnictví půdy v dnešním pojetí, které přišlo až s kapitalismem. Do Zemských desek se zapisovala panství (kdo je kde pánem a které vesnice k panství patří). Katastr nemovitostní, který zachycuje jednotlivé pozemky a stavby, se vede od 2. poloviny 18. století. Současné pojetí vlastnictví půdy tu máme až od reformy z r. 1848, s přerušením komunistickou vládou.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
16.11.2024 19:20 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkNo já to nehodlal pro Petra trola tak detailizovat.
Odpovědět
Pe
Petr
16.11.2024 19:36 Reaguje na Slavomil VinklerA ještě daleko dřív jsme se domlouvali kamenem. Ani to už není, stejně jako mamuti. Svět se mění, lidstvo dospívá a některé věci už začíná chápat. Jako první pochopilo, že člověk není věc. Dnes si začíná uvědomovat, že ani zvíře není věc. A už brzy pochopí, že příroda není věc.
Odpovědět
Pe
Pe
Petr
16.11.2024 19:29 Reaguje na Slavomil VinklerPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
pp
pavel peregrin
16.11.2024 19:32 Reaguje na PetrVaše myšlení je v úrovni fantasmagorie a hraničí s psychickou poruchou. Doporučuji medikaci.
Odpovědět
Pe
Petr
16.11.2024 19:44 Reaguje na pavel peregrinTo tak bylo vždycky. Ti kdo přicházeli s novými myšlenkami, nápady, vynálezy, názory, bývali v očích těch, kteří se báli, že jim to něco vezme, za blázny, snílky, někdy i čaroděje a podobně. Ale jen díky těmto lidem dnes nesedíte v jeskyni s klackem, ale sedíte si v teplém traktoru a užíváte moderní civilizaci. A celé se to znovu a znovu opakuje - dnes vy máte strach, že s novými myšlenkymi přijdete o svoje poklidné drancování půdy a hrozí, že se budete muset začít chovat jako moderní člověk, což se vám vůbec nechce.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
17.11.2024 14:27 Reaguje na PetrJenže těch, jejichž myšlenky byly skutečně nové a progresivní, bylo jako prstů na ruce a vy k nim se svými bláboly rozhodně nepatříte. Vy patříte k té většině, jejichž"moderní" myšlenky skončily na smetišti dějin, víte?
Odpovědět
Pe
Petr
17.11.2024 15:01 Reaguje na pavel peregrinAno, chápu vás, máte strach ze změn, protože vám nevyhovují. A pro každého je progresivní něco jiného. Váš kořistnický přístup těží jen ze zbytků minulosti, které vám mizejí před očima, takže daleko pravděpodobněji na tom smetišti nebudu já, ale vy.
Odpovědět
Pe
ss
SV
Slavomil Vinkler
16.11.2024 16:10 Reaguje na Břetislav MachačekMě se to líbí. Než to zaroste, tak v tom budou několik let obojživelníci. A taky první liják protrhne hráze a bude povodeň. Snad malá.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
16.11.2024 17:21 Reaguje na Slavomil VinklerTy plytké díry ve svahu možná do jara dokonce vyschnou a nebo vyschnou po nakladení vajíček žábami. No a pokud nevyschnou, tak ty vajíčka a pulci nakrmí predátory. Tůně mají být plné překážek z větví mezi kterými se volavkám a čápům blbě chodí
a taky loví pulce mezi větvičkami, než ve volné vodě. Efektivita těchto louží je mizerná na rozdíl
od tůní podél toků, které je trvale zásobují vodou
a které jsou plné překážek v lovu predátorům. Já
ve svém rybníčku na zahradě musel letos chránit
pulce ropuchy starou záclonou zakopanou po obvodu
i před užovkami. Neudělat to, tak nedokončily ani
vývoj a dvě užovky by je vyplenily všechny. Ono
příroda je příroda, ale když je hlad, tak kořist
končí prvá a po ní i hladem umírající predátor.
Většina žab má strategii množit se hromadně na
větší vodní ploše, kde je naděje, že část žab
přežije, ale v malé tůni padnou za oběť jedinému
predátorovi všechny. Loví je tak dlouho, dokud
tam nezbude nic. Je to jako u kaluží po povodních,
které od všeho živého zbaví predátoři za pár dnů.
Plytká, přehledná kaluž, či tůňka je snadno
slovitelná na rozdíl od těch velkých a hlubokých,
kde se před zobákem volavky pulec ukryje do hloubky.
Odpovědět
a taky loví pulce mezi větvičkami, než ve volné vodě. Efektivita těchto louží je mizerná na rozdíl
od tůní podél toků, které je trvale zásobují vodou
a které jsou plné překážek v lovu predátorům. Já
ve svém rybníčku na zahradě musel letos chránit
pulce ropuchy starou záclonou zakopanou po obvodu
i před užovkami. Neudělat to, tak nedokončily ani
vývoj a dvě užovky by je vyplenily všechny. Ono
příroda je příroda, ale když je hlad, tak kořist
končí prvá a po ní i hladem umírající predátor.
Většina žab má strategii množit se hromadně na
větší vodní ploše, kde je naděje, že část žab
přežije, ale v malé tůni padnou za oběť jedinému
predátorovi všechny. Loví je tak dlouho, dokud
tam nezbude nic. Je to jako u kaluží po povodních,
které od všeho živého zbaví predátoři za pár dnů.
Plytká, přehledná kaluž, či tůňka je snadno
slovitelná na rozdíl od těch velkých a hlubokých,
kde se před zobákem volavky pulec ukryje do hloubky.
SV
Slavomil Vinkler
16.11.2024 19:24 Reaguje na Břetislav MachačekBerete to hodně pesimisticky. Jako podle Nerudy.
Co může být horší než mladý pesimista? Snad starý optimista.
Ony i ty užofky chtějí žít, ni?
Odpovědět
Co může být horší než mladý pesimista? Snad starý optimista.
Ony i ty užofky chtějí žít, ni?
SV
Slavomil Vinkler
16.11.2024 19:25 Reaguje na Břetislav MachačekJo a nemáte tam skokany zelené? ti sežerou vše.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
17.11.2024 11:00 Reaguje na Slavomil VinklerNe, byla to jen jedna samice a jeden samec
ropuchy obecné. Samice už u mne na zahradě
žije několik let a letos se dočkala i samce
odjinud. Neputovala jako jiné roky 350 m
daleko do pískovny a využila poprvé ten
rybníček. I tam jsem ale pulcům pomáhal
přežít dodáváním okřehku a naloveným
vodním hmyzem. V přímém přenosu jsem tak
denně sledoval přeměnu od vajíček po
malé žabky i s rozdílnou dobou vývoje
samců a samiček. A taky to, že rozdíly
nejsou pouze u pohlaví, ale i mezi
jednotlivci. Rybníček opouštěly žabky
až za rosy v noci a podle mého odhadu
jich bylo asi 200. Snad se to v okolí
brzo projeví, ale fandím i těm užovkám
v hadníku (dřevnatý kompost) a v okolí
jsou i intenzivně kosené trávníky těmi
traktůrky, co semelou při mulčování vše
živé a tak bych byl rád, kdyby jich
přežilo alespoň pár kusů. Jsem zvědav
na jaro, zda se stará ropucha vrátí
na ten rybníček a naláká i nějakého
samce. Jinak tam žijí spolu s karasy
obecnými, ale ve velikosti, která není
schopna pozřít vajíčka a ani pulce. Ty
větší odchytávám a vysazuji marně do
tůní, kde je likvidují predátoři.
Odpovědět
ropuchy obecné. Samice už u mne na zahradě
žije několik let a letos se dočkala i samce
odjinud. Neputovala jako jiné roky 350 m
daleko do pískovny a využila poprvé ten
rybníček. I tam jsem ale pulcům pomáhal
přežít dodáváním okřehku a naloveným
vodním hmyzem. V přímém přenosu jsem tak
denně sledoval přeměnu od vajíček po
malé žabky i s rozdílnou dobou vývoje
samců a samiček. A taky to, že rozdíly
nejsou pouze u pohlaví, ale i mezi
jednotlivci. Rybníček opouštěly žabky
až za rosy v noci a podle mého odhadu
jich bylo asi 200. Snad se to v okolí
brzo projeví, ale fandím i těm užovkám
v hadníku (dřevnatý kompost) a v okolí
jsou i intenzivně kosené trávníky těmi
traktůrky, co semelou při mulčování vše
živé a tak bych byl rád, kdyby jich
přežilo alespoň pár kusů. Jsem zvědav
na jaro, zda se stará ropucha vrátí
na ten rybníček a naláká i nějakého
samce. Jinak tam žijí spolu s karasy
obecnými, ale ve velikosti, která není
schopna pozřít vajíčka a ani pulce. Ty
větší odchytávám a vysazuji marně do
tůní, kde je likvidují predátoři.
Pe
Petr
17.11.2024 13:05 Reaguje na Břetislav MachačekA kteří predátoři jsou vlastně dobří a kteří ti špatní?
Ti, kteří se živí rybami? Nebo ti, kteří se živí žábami? Nebo ti, kteří se živí hmyzem a drobnými půdními bezobratlými?
Je to jeden potravní řetězec, který lidé zcela zlikvidovali.
Odpovědět
Ti, kteří se živí rybami? Nebo ti, kteří se živí žábami? Nebo ti, kteří se živí hmyzem a drobnými půdními bezobratlými?
Je to jeden potravní řetězec, který lidé zcela zlikvidovali.
BM
Břetislav Machaček
17.11.2024 17:20 Reaguje na PetrDobří jsou ti, co se vyskytují pouze
v množství, kdy má kořist šanci přežít a špatní jsou ti, co s těmi stavy kořisti zamávají tak, že je kořist na hraně vyhubení.
To snad pochopí i malé dítě, že když
nemá predátor co žrát, tak dožere
zbytek a zahyne hladem taky. Když
mu v tom pomáhají navíc všežravci,
kteří dokonají i to, co by smrt
predátorů přežilo. Divočina je totiž
o houpačce nahoru a dolů, ale tady
už skutečná divočina není tisíc let
a už nikdy nebude. Samoregulace je
tudíž utopický názor hodný tak leda nedouků a blbů.
Odpovědět
v množství, kdy má kořist šanci přežít a špatní jsou ti, co s těmi stavy kořisti zamávají tak, že je kořist na hraně vyhubení.
To snad pochopí i malé dítě, že když
nemá predátor co žrát, tak dožere
zbytek a zahyne hladem taky. Když
mu v tom pomáhají navíc všežravci,
kteří dokonají i to, co by smrt
predátorů přežilo. Divočina je totiž
o houpačce nahoru a dolů, ale tady
už skutečná divočina není tisíc let
a už nikdy nebude. Samoregulace je
tudíž utopický názor hodný tak leda nedouků a blbů.
PE
Petr Elias
16.11.2024 16:52 Reaguje na Břetislav Machaček:D :D A že tě zvěře je méně a méně, co? :D
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
18.11.2024 14:10Dává smysl dělat tůně tam, kde relativně hodně prší, a pouštět proto méně vody (dost se jí v tůních odpaří) v tocích dolů, kde je srážek nedostatek?
Odpovědět
