Alternativy v architektuře

Cílem či smyslem tohoto článku je snaha přiblížit odbornému i laickému čtenáři možnosti využití některých alternativních směrů v architektuře v České republice a poskytnout základní ucelenou informaci o této tématice.

Podnětem k napsání tohoto článku byl pro mne zejména víkendový workshop "Sláma a jíl" pořádaný Školou obnovy venkova v Libčevsi (pod vedením známého propagátora ekologické architektury, akademického architekta Aleše Brotánka). Ačkoliv jsem očekávala stavbu trochu jiného rázu, tato praktická ukázka, jak jednoduše a rychle stavět z alternativního materiálu, jako je např. sláma, mně přesvědčilo, že takovéto stavby mají šanci i v Čechách. Většině z popsaných technologií a stylů nic nebrání ve využití v našich klimatických podmínkách, i když je převážně nutno vzít v úvahu nižší teploty a vyšší vlhkost vzduchu. U solární architektury i nižší počet hodin slunečního svitu. Inspirujeme-li se tedy příkladem třeba ze slunečných částí USA (např. Kalifornie), je dobré si uvědomit, že tam mají přibližně 3300 h/rok přímého slunečního svitu. U nás se toto číslo pohybuje jen mezi 1600 - 2200 h/rok.

Jíl a hlína
Jíl a hlína jsou tradičním materiálem, používaným nejen v Čechách, ale také v mnoha jiných částech světa (obzvláště v subtropických oblastech - například v Indii). Bohužel v Evropě došlo k jeho vytlačení materiály "lepšími", modernějšími a odolnějšími, což jsou zajisté veliké klady. Na druhé straně jsou tyto materiály velmi náročné energeticky při zpracování, dopravě i vlastním použití a po ukončení doby životnosti domu jsou převážně těžko recyklovatelné a mnohdy i vysoce toxické (například struskové tvárnice, u nichž se zpětně zjistila zdravotně závadná míra radioaktivity).

Hliněný dům má několik způsobů výstavby. Základní materiál (hlína či jíl) se míchá s plevami či slámou a formuje se do cihel (tzv. vepřovic), které se suší na slunci, nebo se dusá do bednění, podobně jako když lijete beton. Moderní hliněný dům stojí na betonovém či betono-kamenném základě a je velmi pečlivě izolován proti zemní vlhkosti. Izolaci zajišťuje parozábrana (vlhkotěsná folie) a drenáž. Často mívá zelenou (zatravněnou) střechu. Protože stavitelé hliněných domů pracují s cílem postavit "ekologické" bydlení, mívají hliněné domy dobře odizolované i střechy a využívá se zde principů solární architektury.

Hliněný dům má mnoho variant - od domečku "uplácaného" svépomocí bez drahých izolací, až po dům kombinovaný, kde jsou použity ty nejmodernější materiály v kombinaci s hlínou. Největšími výhodami hliněného domu jsou jeho mikroklima, jeho energetická nenáročnost při stavbě i při provozu a samozřejmě i fakt, že po dožití se pomalu rozloží na normální hlínu bez zatěžování životního prostředí.

Samozřejmě, že existují i nevýhody. Zcela zaručeně nepatří hliněné domy do záplavových oblastí, jsou všeobecně velmi citlivé na vlhkost, a to hlavně při výstavbě, takže je nutno stavbu pečlivě chránit.

V současné době stojí v Čechách jediná zkolaudovaná moderní stavba z hlíny a to Rybářská bašta v Průhonicích, kterou stavěla Skupina ekologické architektury. Několik dalších existujících staveb z hlíny v soukromém vlastnictví zkolaudováno není, a jak se zatím zdá, ani nikdy nebude. Potenciální stavebníci narážejí vždy na stejný problém - hlína na jejich pozemku, kterou chtějí použít, nemá certifikaci na nehořlavost, pevnost, tvrdost, hygienickou nezávadnost apod., z čehož vyplývá, že všechna tato potvrzení si musí sehnat sami.
Z hlediska trvale udržitelného rozvoje je hliněný dům téměř ideální, protože spojuje mnoho kladů stavebních, estetických a zdravotních při zachování maximálního komfortu a šetrnosti k přírodě. Při správném použití materiálu je navíc možno eliminovat nevýhody na minimum či vylepšit vlastnosti domu použitím některých moderních materiálů.

Sláma a jíl
Kombinace slámy s jílem jako materiál pro stavbu rodinného domku nezní uším běžného člověka asi příliš důvěryhodně. Zkuste si představit balíky slámy, které jsou napichovány na kovové tyče a poté orabicovány (z obou stran pevně svázány, kvůli pevnosti a nehořlavosti) pletivem, stažené ze shora věncem a pouze omítnuté jílem s plevami a vápnem. Přesto je použití tohoto postupu možné a například ve Spojených státech praktikované. Materiál je to z hlediska trvale udržitelného rozvoje téměř ideální. Jde v podstatě o jiným způsobem nepoužitelný odpad, který se velmi často likviduje pálením přímo na poli. Vyroste během jednoho roku a je ho na většině místech naší planety dostatek. I v České republice, kde vzhledem ke snižování stavů skotu a prasat, už není potřeba tolik podestýlky. Z balíků slámy se staví jednoduše a rychle, bez jakékoli sofistikované techniky. Izolační vlastnosti slámy se rovnají polovině izolačního odporu polystyrenu o stejné šířce. Když vezmeme v úvahu, že průměrný balík slámy má mezi 40-50 cm napříč, vyjde nám tepelný odpor vyšší než u zdi postavené konvenčními materiály a odizolované 10 cm silnou vrstvou skelné vaty. Pro lepší akumulaci tepla uvnitř objektu se vnitřní omítka z nepálené hlíny dělá alespoň 4 cm silná.

První stavba z tohoto materiálu je již téměř dokončena. Stojí v Židovicích u Libčevsi a měla by se stát centrem stavění ze slámy a jílu v Čechách.

Earthships
Tento typ výstavby byl vyvinut pro pouštní a polopouštní klima jihozápadu Spojených států, kde není možnost jiného zdroje vody než kolekce srážek. Shrňme ve stručnosti princip těchto staveb. Striktně soběstačná jednotka, zcela bez aktivního vytápění, stavěná dle inspirace sci-fi bunkrů pro přežití atomové války.

Nepříjemná z pohledu trvale udržitelného rozvoje na těchto stavbách je jejich mohutnost, nutnost použití velkého množství betonu a také to, že vzhledem k použití odpadu coby stavebního materiálu (jmenovitě pneumatik a nápojových plechovek) se dům stává po dožití takovou malou skládkou. Možná ale projektanti ani nepočítají s tím, že by takto masivní stavba mohla někdy dožít. Ve Spojených státech mají zájemci možnost si zakoupit některé součásti domů typu Earthships jako prefabrikované stavební díly a tedy postavit si svůj dům svépomocí jako stavebnici.

Solární domy
Do této kategorie by se dostaly i domy, stavěné podle všech tří předchozích technologií, neboť jsou stavěny podle principu, že co je proskleno na jih (příp. jihojihozápad), to se počítá, a jinam okna nepatří. Ale pod hlavičkou "solárního domu" si lze také představit lehce upravený běžný dům se vším běžným komfortem. Základní stavební úpravou, je prosklení co největší části plochy, kterou je dům obrácen k jihu či jihojihozápadu. Tak se vytvoří tzv. Trombeho stěnu, která funguje jako pasivní solární systém. Trombeho stěna vznikne i přístavbou skleníku k jižní stěně domu.

Na závěr snad jen malé povzdechnutí. Alternativní způsoby ekologičtější výstavby domů rozhodně existují, jsou propracovány, dokonce častokrát praxí vyzkoušeny. Největší překážkou v jejich rozšíření nebývá jejich technická náročnost, jako spíše byrokratické překážky a mizivá myšlenková pružnost úřednických aparátů.

Diana Benšová
Autorka je studentkou Institutu základů vzdělanosti UK v Praze