Čas drobných solarbaronů – nastal boom domovních fotovoltaických elektráren
 |
|
|
Na energii ze Slunce vydělá majitel FVE. Zaplatí to spotřebitel energie. Pro jedny byznys, pro jiné hyenismus.
|
|
| Foto: Martin Mach/Ekolist.cz |
„Výnosy obvykle nejsou nijak závratné, okolo 5 až 10 %, leckde jinde se dá vydělat víc. Je tu ale jedna zásadní věc: zákonem garantovaná výkupní cena i doba výkupu. Ten, kdo elektrárnu postaví, má celkem jistý příjem pro příštích 20 let, což se dá říci o málokterém jiném podnikání,“ vysvětluje Karel Srdečný z EkoWATTu, co je na fotovoltaickém podnikání jedinečného. Jedinečné je podle něj i to, že fotovoltaické elektrárny (FVE) „produkují elektřinu nehlučně, nic se tam nehýbe, nebliká, nikde nic nekouří, je to prostě dokonalý zdroj čisté elektřiny“.
Ne každá střecha se však hodí. Je potřeba, aby byla orientována směrem k jihu a nemělo by ji nic zastiňovat. A samozřejmě by měla být v dobrém stavu, protože opravovat střechu s již nainstalovanou FVE se prodraží.
Vlastník vhodné střechy se může rozhodnout mezi dvěma způsoby – jednak může svou střechu prostřednictvím serverů jako www.myslistřechou.cz nebo www.střešníburza.cz pronajmout někomu, kdo provozuje fotovoltaické elektrárny. Za pronájem střechy pak může vlastník získat cca 600 Kč za instalovaný kWp (kilowattpeak je jednotka špičkového výkonu fotovoltaického panelu při optimálních podmínkách). Panely s výkonem jeden kWp zaberou plochu okolo 8 až 10 m2.
Pokud chce vlastník střechy vydělat víc a neodradí ho papírování a poměrně vysoká vstupní investice, může si pořídit vlastní FVE – a polapenou sluneční energii buď sám spotřebovat (a přitom získat tzv. zelený bonus), nebo veškerou energii výhodně prodat do distribuční sítě (podrobnosti viz rámeček). Firem, které FVE na střechu namontují a zapojí na klíč, je už v ČR celá řada a lze je snadno vyhledat na internetu. Pro technicky zdatné kutily je pak výzvou poskládat si fotovoltaickou elektrárnu svépomocí – prodávají se totiž i elektrárny jako stavebnice.
Investice do fotovoltaiky je poměrně vysoká, ale zdá se, že se na tom nedá prodělat. Podle společností, které se výstavbou střešních FVE zabývají, je návratnost investice okolo sedmi let. Minimální životnost elektrárny je přibližně 20–25 let. Stát výrobcům elektřiny ze slunce garantuje výkupní cenu energie na 20 let s tím, že meziročně ji Energetický regulační úřad (ERÚ) může snížit maximálně o 5 %. U instalací do 30 kWp je výkupní cena bezmála 13 Kč. „Je to prosté – jakmile jednou fotovoltaickou elektrárnu postavíte, už budete jen fakturovat,“ lákají webové stránky s příznačnou adresou Nemakej.cz. Společnost VR OZE systems na nich nabízí montáž fotovoltaické elektrárny na střechu rodinného domu, ale i stavebnicovou fotovoltaickou elektrárnu, kterou si zájemce sám na střechu nainstaluje.
Společnosti montující FVE potvrzují, že díky dlouhodobé garanci výkupní ceny teď v ČR nastal fotovoltaický boom. „Tento rok prodáme cca 180 elektráren na klíč. Průměrná velikost elektrárny je 4 kWp,“ říká Libor Váka mladší ze společnosti Sollaris. Firma je schopna měsíčně postavit pětadvacet elektráren. „Nyní jsme ale na čtyři měsíce dopředu beznadějně vytížení,“ popisuje zájem o fotovoltaiku Libor Váka ml. Zájem prý roste i o stavebnice FVE. Podle Vladimíra Růžičky ze společnosti VR OZE systems je poměr prodaných instalací na klíč a stavebnic 3:2. Podle Růžičky zvládne stavebnici z velké části postavit kdokoliv, jenom zapojení do sítě by měl provádět někdo, kdo ví, co dělá. V každém případě je nutné pozvat na revizi elektrotechnika.
Fotovoltaická elektrárna stojí docela dost. Cena instalace se zpravidla přepočítává na kWp. U instalace na klíč začínají ceny kolem 120 tisíc Kč/kWp. Stavebnicové elektrárny mohou být o čtvrtinu levnější.
Se zprovozněním elektrárny je spojeno papírování: je potřeba požádat příslušnou distribuční společnost (ČEZ, E.ON, PRE) o připojení do soustavy a podepsat s ní smlouvu. Dále je potřeba elektrikářská revize, u ERÚ získat licenci pro podnikání v oblasti výroby elektřiny. Stavební povolení pro umístění FVE na střechu rodinného domu není potřeba. Se zpracováním dokumentace firmy ale rády pomohou, některé nabízejí i pomoc s pravidelným výkaznictvím a fakturací.
 |
||
|
Fotovoltaickou elektrárnu nainstaluje profesionální firma na zakázku. Odvážnější si mohou koupit fotovoltaickou elektrárnu jako stavebnici. Na ilustračním snímku fotovoltaické panely na střeše hostětínské moštárny.
|
||
| Foto: Martin Mach Ondřej/Ekolist.cz |
„Velkou výhodou instalací FV elektráren na rodinných domech je možnost decentralizace výroby elektrické energie,“ říká Lubomír Klobušník z energetické poradny Energy Centre České Budejovice. Podle něho by se touto cestou měla energetika ubírat, protože odpadají nákladná a ztrátová vedení a každý subjekt bude mít možnost vyrobit si tolik energie, kolik právě potřebuje. „Jediné minus lze spatřovat ve vysokých pořizovacích nákladech, za což může nevhodná a nekoncepční daňová politika státu,“ míní Lubomír Klobušník. Cílem by podle něho mělo být zpřístupnění zařízení na výrobu elektřiny i tepla na bázi obnovitelných zdrojů energie širokým masám obyvatelstva. „Státní energetická koncepce ČR o využívání obnovitelných zdrojů energie uvažuje jako o okrajové záležitosti. Podíl obnovitelných zdrojů na primárních energetických zdrojích je do roku 2030 uvažován do 12 %. Přitom v sousedním Německu uvažují o 50 % podílu na primárních energetických zdrojích do roku 2030 a Horní Rakousko chce do roku 2050 z obnovitelných zdrojů pokrýt 100 % svých energetických potřeb,“ uvádí Lubomír Klobušník.
„Bylo by vhodnější podporovat výzkum a vývoj spíš než stavbu elektráren,“ říká k tématu Karel Srdečný, odborný poradce EkoWATTu. „A když už elektrárny stavět, tak ve Španělsku, kde stejný fotovoltaický panel vyrobí dvojnásobek elektřiny a ušetří dvojnásobek emisí a fosilních paliv.“ Podle Srdečného je fotovoltaika z hlediska národní energetické bilance zanedbatelná. To potvrzuje i aktuálně zveřejněná statistika Energetického regulačního úřadu, která ukazuje, že veškeré obnovitelné zdroje energie se na celkové spotřebě elektřiny podílejí 5 %. Samotná fotovoltaika patří mezi obnovitelnými zdroji mezi menšinový zdroj – přispívá jen 1,7 %. Zajímavé je, že co do počtu převažují právě malé instalace. Podle údajů ERÚ za rok 2008 měla nadpoloviční většina z 1260 fotovoltaických elektráren výkon do 6 kW instalovaného výkonu. Elektráren s výkonem větším než 1 MW bylo jen 15.
Podle některých odborníků na obnovitelných zdrojích energie z dlouhodobého hlediska vyděláme všichni. Třeba solární energie se jeví jako obnovitelný a nevyčerpatelný energetický zdroj. Podle Jiřího Svobody z Ústavu fyziky materiálů AV ČR se ale za současné vysoké výkupní ceny a dlouhodobé garance fotovoltaika neúnosně prodraží. „Do března 2009 bylo u nás nainstalováno kolem 64 MW ve fotovoltaice. Ročně tyto elektrárny vyrobí přibližně 70 GWh. Kvůli uzákoněnému povinnému výkupu z fotovoltaických elektráren za cenu asi o 10 Kč/kWh vyšší, než je tržní cena silové elektřiny, zaplatíme ročně za elektřinu o 700 milionů Kč víc,“ vypočítává Svoboda. Garance je na 20 let a celkový ‚přeplatek‘ za fotovoltaiku tak bude 14 miliard korun – tedy pokud počítáme jen současné instalace. Podmínky jsou však lákavé a počet instalací zřejmě poroste, stejně jako konečný účet.
Vinni jsou podle Svobody zákonodárci, kterým se podařilo prosadit nedomyšlenou formulaci do zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. „Ten totiž neumožňuje Energetickému regulačnímu úřadu dostatečně demotivovat stavitele fotovoltaických elektráren, neboť nelze meziročně snížit výkupní ceny z obnovitelných zdrojů o víc než 5 %. Přestože ceny fotovoltaických elektráren klesají mnohem rychleji,“ vysvětluje Jiří Svoboda.
Podle Svobody je výše výkupní ceny a její dvacetiletá garance nemorální. „Když někdo pro sebe vytváří prakticky bezpracný zisk na úkor mnohonásobně vyšších ztrát ostatních, dá se to nazvat hyenismem nejhrubšího zrna. A pokud je toto jednání prohlašováno za ekologické a je zcela legální, jde o institucionalizovaný ekologický hyenizmus nejhrubšího zrna,“ tvrdí Jiří Svoboda.
To však neznamená, že by Svoboda zavrhoval fotovoltaiku jako zdroj energie – ta je podle něho bezesporu perspektivní a souhlasí s masivní podporou jejího výzkumu. „Rozhodně se však stavím proti tomu, aby byly naše peníze utráceny takto neefektivně a v tak velkém množství. Věřím, že uvedená čísla jsou už dostatečně alarmující, aby se naši politici co nejdříve zamysleli a znění zákona změnili.“
Jiří Svoboda není sám, kdo si to myslí. Podle deníku E15 z 19. června chce výkupní cenu z fotovoltaiky výrazně snížit i Energetický regulační úřad. Podle deníku hledá ERÚ ve spolupráci s vládou, jak stávající pravidla změnit. „Výkupní cena sluneční energie je v některých oblastech ekonomicky za hranou, protože distributoři musejí posilovat vedení, což prodražuje elektřinu pro zákazníky,“ vysvětlil šéf ERÚ Josef Fiřt. O kolik by se cena měla snížit, zatím Fiřt podle deníku neuvedl. Letos změna ale určitě nepřijde, protože ji musí projednat parlament. Ten do podzimu, kdy ERÚ vyhlašuje ceny na příští rok, rozhodnout nestihne.
|
Výkupní cena a Zelený bonus
Provozovatel fotovoltaické elektrárny se musí rozhodnout, jakým způsobem bude svou energii využívat. Jednak může veškerou vyrobenou energii prodat distribuční společnosti za státem stanovenou cenu (u elektráren do 30 kWp je letos výkupní cena 12,89 Kč/kWh) a pro svou potřebu pak energii kupovat za běžný tarif. Nebo může energii vyrobenou svou elektrárnou rovnou spotřebovávat pro svou vlastní spotřebu. V takovém případě získá tzv. zelený bonus ve výši 11,91 Kč za každou vyrobenou kWh. Přitom zároveň ušetří cenu energie, kterou by jinak musel koupit (cca 4 Kč/kWh). Pokud má přebytky, prodá je distribuční společnosti (cena je smluvní, obvykle okolo jedné koruny za kWh). Když slunce nesvítí, kupuje od distributora energii za běžný tarif. Pro FVE na rodinných domech je zelený bonus zpravidla výhodnější. |
Zprávu si můžete přečíst i v tištěném Ekolistu 07/09.
reklama
