https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/co-delat-po-povodnich-se-zahradou-plnou-bahna-uhynulymi-zviraty-nebo-zatopenymi-spotrebici
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Co dělat po povodních se zahradou plnou bahna, uhynulými zvířaty nebo zatopenými spotřebiči?

21.5.2010 13:35 | PRAHA (Ekolist.cz)
Po povodních v roce 2002 se nás čtenáři ptali, co lze dělat se zahradou pokrytou vrstvou bahna, jak naložit s utonulými zvířaty nebo co dělat s vodou zatopenými spotřebiči. Přinášíme souhrn informací, získaných v roce 2002, které mohou být k užitku lidem postiženým povodní letošní.
 

Lednice a kolo po povodni 2002
Budou po povodni ještě fungovat?
Ilustrační foto: Martin Mach/Ekolist.cz

Milan Šťastný z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací v souvislosti se zatopenými zahradami varoval, že by se nemělo podceňovat riziko spojené s naplaveným bahnem. „Záleží na tom, v kterém místě se zaplavená zahrádka nachází. Nikdo neví, co zátopová voda vyplavila. Může být kontaminována výkaly, ropnými látkami a někde může se záplavovou vodou kromě mikrobiologického rizika přijít i chemické znečištění. Proto je důležité sledovat informace v místě, například referátů životního prostředí, hygienických stanic apod.,“ říká Milan Šťastný.

Co tedy s bahnem na poli a zahradě? „Na polích se podle místních podmínek a druhu naplavenin bahno zaorá, na zahradě bych doporučil rozbor půdy a v kladném případě zaorání,“ říká Šťastný.

Eva Vašňovská z Botanického ústavu Akademie věd doporučuje stejný postup: na záhoncích a polích je nejlepší způsob zaorání či zarytí bahna. Dále doporučila následující postup: „Pokud bahna není vysoká vrstva, je nejlepší nechat ho vyschnout a po vyschnutí hráběmi rozrušit. Rostliny v trávníku jsou schopny toto bahno prorůst. Na záhoncích či políčcích je možno toto bahno zarýt a tím celý profil provzdušnit.“ Podle ní rizika z bahna mohou hrozit pouze tehdy, pokud je výrazně fekálně znečištěno či pokud jsou tam toxické zbytky. „V takovém případě není toto bahno vhodné pro pěstování zeleniny či dalších plodin. U trávníku by to nemělo vadit,“ říká Eva Vašňovská. A dodává, že pokud je bahna vysoká vrstva (nad 5 cm), pak jím trávník není schopen prorůst a bude nutno ho obnovit, tedy osít nová travní semena.

Utonulá zvířata

Při povodních může dojít k tomu, že utonou chovaná domácí či hospodářská zvířata, může se ale i stát, že voda přinese a na pozemku zanechá utonulou zvěř jinak volně žijící. Co s jejich těly? Podle informací od Zbyňka Semeráda ze Státní veterinární správy je vhodné se spojit s krizovým štábem, který by měl svoz zvířat uhynulých při povodních koordinovat. Informace o svozových linkách lze získat také na krajských veterinárních správách.

Kontaktovat lze samozřejmě i asanační podniky. Svoz uhynulých zvířat by měl být prováděn do 24 hodin od nahlášení, jedná se o placenou službu. „Zakopat je možné pouze zvíře do 30 kg váhy za dodržení ochrany životního prostředí - dle zákona o veterinární péči. Za porušení je stanovena pokuta jak pro občany, tak pro podnikatele,“ říká Zbyněk Semerád. V době krizového stavu po povodních v roce 2002 byl prováděn svoz uhynulých zvířat zdarma.

Co se zaplavenými spotřebiči

Návod, jak naložit se zaplavenými elektrospotřebiči, elektrickými zařízení a plynovými spotřebiči, připravila pro odborné nakladatelství Dashofer firma Elpeco. Celý text je možné přečíst u odpovědi na dotaz do Zelené domácnosti.

Obecně autoři říkají, že u všech zařízení je nutné vyjít z konkrétní míry poškození, na níž závisí další postup. Ten však může být v závislosti na rozsahu a způsobu poškození velmi rozdílný. Z výše uvedeného důvodu proto nelze pro řešení nastalé mimořádné situace nabídnout univerzální šablonu, která by určovala přesné postupy. V odpovědi pak doporučují konkrétní kroky pro odstranění následků na elektrických zařízeních, elektroinstalaci, spotřebičích elektrických i plynových.

Informace lze čerpat i z článku Jana Lojkáska Jak zprovoznit elektrickou instalaci po záplavě? na serveru Elektrika.cz

Povodňoví komáři

„Zvýšený výskyt komárů lze očekávat především v těch oblastech, kde jsou s komáry pravidelně problémy,“ říká Jiří Olejníček z Institutu parazitologie Akademie věd. Jedná se především o komáry rodu Aedes, kteří kladou vajíčka na vlhký substrát na okraj různých periodických tůní, ale i tam, kde voda pravidelně kolísá, v zásadně však na břehy stojatých vod. Když voda tato místa zaplaví, z vajíček se líhnou larvičky, které se rozplavou, nicméně mají tendenci se držet spíš u břehu.

Nejlepší obrana je podle něho odčerpat všechny zbytky stojící vody, ale to je většinou nemožné, zejména různě na lukách a v lesích. Zatím zřejmě nejúčinnější a nejšetrnější preparáty proti komářím larvám jsou přípravky na bázi Bacillus thuringiensis var israelensis a Bacillus sphaericus, i když nejsou nejlevnější, které se aplikuji na vodní plochy.

Krom komárů Aedes ovšem u nás žijí ještě komáři rodu Anopheles a pár jiných rodů, ze kterých je snad třeba zmínit Culex pipiens molestus, který žije především v zaplavených podzemních prostorách a odtud vyletuje do bytů. Častý bývá na sídlištích, kde je vysoká hladina spodní vody, zejména v různých šachtách a ve štolách, kterými jsou propojeny domy s dálkovým vytápěním a podobně. Tam je potřeba se podívat do sklepů a zvednout poklopy těchto šachet a zkontrolovat, jak to tam vypadá s vodou. Ideální použití pro tyto učely je Bacillus sphaericus, ale myslím si, že i klasické běžné insekticidy zde lze použít, protože zde asi nic jiného nevyhubíte, radí Jiří Olejníček. Více informací o postupu proti komárům se dočtete u této odpovědi v Zelené domácnosti.


reklama

 
Tento text vznikl v rámci projektu Environmentální občanské poradenství, který je realizován díky finanční podpoře SFŽP a MŽP.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist