https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/co-delat-proti-skudcum
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Co dělat proti škůdcům?

9.2.2000 15:30 | PRAHA (EkoList)
Hmyz a jiní škůdci, zejména půdní, způsobují zahrádkářům mnohé škody. Velmi těžko se s nimi bojuje. Lze proti nim sice použít postřik, ale ten je jedovatý, a tedy velmi drastický jak k přírodě, tak k lidem. Proto je lepší pokusit se proti nim bojovat biologickou nebo mechanickou cestou.
 

Housenky
Housenky - larvy motýlů - jsou v zahradách nežádoucími příživníky. Některé žijí v půdě a živí se kořeny rostlin, jiné napadají jejich stonky nebo plody, ale většina z nich obžírá listy. Nejvážněji bývají postižené kapustovité rostliny, při silném napadnutí mohou housenky sežrat i celé pole. Takové škody však způsobují jen některé druhy housenek. Většina z nich se živí celkem specifickými volně rostoucími rostlinami a když jim poskytneme kopřivu nebo bodlák můžeme uchránit některé pěstované rostliny.

Před housenkami se lze ochránit tak, že poskytnete kousek zahrady přírodě a necháte zde růst rostlinky, které budou sloužit housenkám jako potrava. Braňte se monokulturám.

Půdní housenky
Tyto larvy rozličných nočních motýlů mívají šedou až hnědavou barvu a žijí těsně pod povrchem půdy. Živí se přes den ožíráním rostlin, které dokážou těsně při zemi úplně přehryznout.

Když nejdete polehané rostlinky, podívejte se jestli těsně pod povrchem nejsou larvy. Půdu okolo napadnutých rostlin překopejte v okruhu asi jeden metr. Nalezené odneste ze své zahrady. Do míst, kde žijí larvy nebo housenky, se snažte přilákat ptáky, kteří se jimi živí - například tím, že jim zde vystavíte krmítko.

Slimáci
Některé druhy slimáků jsou škodlivější než jiné. Větší druhy slimáků se živí houbami a odumřelým organickým materiálem a neobtěžují rostliny. Starosti však způsobují o něco menší hnědé nebo černé druhy. Některé z nich žijí pod zemí a těžce se chytají. Na povrch vylézají jenom v létě, a to převážně v noci. V tomto čase je třeba proti nim zasáhnout.

Tradiční metody jsou i v tomto případě jedny z nejúčinnějších. Při večerní nebo noční obchůzce zahrady "šneky" posbírejte a zlikvidujte. Takto se dá počet slimáků zredukovat. Jiný trik spočívá v tom, že okolo napadených rostlin nasypeme vápno nebo saze. Slimáci se takovéto vrstvě vyhýbají a rostliny nechají na pokoji. Pokud však máte kyselomilné rostliny, vápno neaplikujte, i přesto že tenká vrstva vápna by neměla podstatně zvýšit pH. Při dešti tato metoda není účinná.

Další odpuzovací metodou je použití umělohmotných lahví s odřezaným dnem a nebo zavářecích sklenic. Těmito nádobami rostliny přikryjeme a tím zabráníme přístupu slimáků. Pro větší rostliny je třeba použít větších nádob, ale většinou je potřeba chránit jen malé rostlinky, jelikož větší se už s napadnutím slimákem vyrovnají. Dobré je také přilákat do zahrady ježky, ptáky, žáby a ropuchy, pro něž jsou slimáci opravdovou lahůdkou.

Mšice
Mšice jsou nejen nejhojnějšími, ale i nejobtížnějšími zahradními škůdci. Mšic je velmi mnoho druhů, například zelené a černé listové mšice. Napadají s oblibou mladé výhonky a vycucávají z nich rostlinné šťávy. Přenášejí také virová onemocnění a na jejich sekretech obsahujících cukry se usazují houby, které vytváří černé povlaky.

Ochranou může být vysázení aksamitníku (Tagetes), který přiláká zlatoočky, sluníčka sedmitečná a jiné druhy užitečného hmyzu, které jsou přirozenými nepřáteli mšic.

Je také možné setřít mšice prsty z rostliny, nebo je smýt prudkým proudem vody. Silně napadené rostliny lze postříkat mýdlovo-alkoholovým roztokem, který se připravuje následujícím způsobem. Rozpustíte 200 až 500 g mazlavého mýdla v teplé vodě a přidáte 300 - 500 ml lihu. Potom vše smícháte v 10 l vody. Pokud přidáte jednu polévkovou lžíci kuchyňské soli a jednu vápna, účinek se zvýší. Osvědčeným prostředkem je i výluh z kopřiv, který se používá neředěný. Je také možné použít výluh i z přesličky nebo tabáku.


reklama

 
Lucie Domonkošová

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist