EU dbá na energetickou úspornost spotřebičů
Každý zákazník si pak snadno spočítá, jestli se mu vyplatí investovat do dražšího, ale úspornějšího spotřebiče, který po dobu své životnosti spotřebuje méně energie, nebo zda koupí levnější, ale s větší spotřebou. Úspora peněz za dobu životnosti zpravidla převýší cenový rozdíl při nákupu.
Nedůvěra mizí
V Evropské unii mají energetické štítky mnohaletou tradici, u nás jsou od června 2001. Zpočátku prodejci štítkování vnímali jako nutné zlo předepsané zákonem a ani spotřebitelé je moc nevyužívali. Situace se ale mění. Podle Stanislava Vitnera ze Státní energetické inspekce (SEI), která spolu s Českou obchodní inspekcí (ČOI) dohlíží na dodržování předpisů, je situace podobná jako dřív u úsporných zářivek: "Zpočátku vůči nim panovala nedůvěra, byly proti žárovkám drahé. Dnes už jsou snad v každé domácnost či kanceláři." Vitner dodává, že se mění i postoj výrobců a prodejců. "Výrobce se úsporným spotřebičem může odlišit od konkurence a prodejce pomocí štítků může jednoduše poskytnout spotřebiteli to, co k nákupu potřebuje - dostatek informací," hodnotí přínos štítků.
 |
|
| Vybírejte spotřebiče energeticky co nejúspornější. | |
| Ilustrační kresba: Hugo Charvát/EkoList
|
Za údaje na štítku ručí výrobce či dovozce, prodejce má pak povinnost štítek při prodeji umístit na viditelné místo na spotřebiči. Povinnost informovat spotřebitele se týká i katalogového prodeje a prodeje přes internet. Kontrolou štítkování se zabývají dvě instituce. SEI kontroluje dovozce a výrobce, zda povinnosti se štítkováním plní. Na to, zda spotřebitel při nákupu nalezne štítek, dohlíží ČOI. V případě, že prodejce nedostal štítky od výrobce či prodejce, uvědomí ČOI kolegy ze SEI. "Ze strany SEI nebyla udělena zatím žádná pokuta, zjištěné nedostatky byly vyřešeny výzvou k nápravě," říká Stanislav Vitner.
Odpovědnost prodejce
Energetické štítky mají jednu slabinu, a to skutečnost, že za údaje na štítku ručí výrobce či dovozce. Pokud zákazník získá dojem, že spotřeba jeho spotřebiče neodpovídá štítku, může v prvních šesti měsících záruky využít tzv. rozporu s kupní smlouvou. Prodejce je pak povinen na vlastní náklady prověřit výrobek. Za správnost štítků, byť nemá možnost si údaje ověřit, odpovídá prodejce. V tomto ohledu jsou prodejci poněkud poškozeni. V případě, že se prokáže rozpor mezi údaji na štítku a skutečnou spotřebou, musí své náklady na testy vymáhat na výrobci.
Věrohodnost údajů na štítcích se kontroluje jen v případě, že někdo upozorní na případnou nesrovnalost. Podle Juraje Krivošíka ze Střediska pro efektivní využívání energie (SEVEn) je však pro výrobce riskantní nadhodnocovat štítky, protože nelze zabránit tomu, aby si jiný výrobce nekoupil a nenechal přeměřit konkurenční výrobek. Získané informace by jistě šli využít v konkurenčním boji o zákazníka.
Štítků přibyde
Štítky zjevně motivují výrobce, aby vyráběli spotřebiče úsporné. "Chladničky a mrazničky ve třídě A tvoří víc než 35 % českého trhu a spolu s třídou B již 90 % trhu," hodnotí přínos zavedení energetických štítků Juraj Krivošík. Podle jeho slov v některých evropských zemích tvoří samotná "áčka" téměř 50 % trhu. S takovým rozmachem prý EU počítala a časem mělo dojít ke zpřísnění kritérií pro jednotlivé třídy. To se však podle Krivošíka kvůli administrativní náročnosti nestalo. Přesto se ukázala potřeba dál rozlišit třídy alespoň v kategorii lednic a mrazáků veliká. Od poloviny roku 2004 vstoupí v EU (a bude se tedy týkat již i ČR) v platnost směrnice, která zavádí dvě nové třídy speciálně pro chladničky, mrazničky a jejich kombinace: třídy A+ a A++. Do kategorie A+ budou spadat spotřebiče, které jsou o čtvrtinu úspornější než obyčejné "áčkové".
EU hodlá také rozšířit výčet spotřebičů, na které se vztahuje povinnost uvádět na štítku předepsané hodnoty. V současnosti se štítky týkají automatických praček, bubnových sušiček prádla, praček kombinovaných se sušičkou, chladniček, mrazniček a jejich kombinací, myček nádobí, elektrických trub a zdrojů světla. V Česku se nad rámec unijní legislativy označují i elektrické ohřívače vody. Nově budou muset být štítkem označeny také klimatizační jednotky a předřadníky zářivek.
EU to nejspíš s energetickými úsporami myslí vážně: připravuje označování spotřeby energie i u automobilů, budov a také označování původu vyrobené elektrické energie. Evropa také od americké Agentury ochrany životního prostředí převezme značení EnergyStar, které se používá pro označování úsporné kancelářské techniky (monitory, počítače, scannery, faxy, tiskárny a kopírky). Mimo jiné bude toto logo zaručovat, že daná kancelářská technika má nízkou provozní a tzv. standby spotřebu přístrojů.
Článek je převzat z tištěného EkoListu duben 2004.
reklama
