Jak levně ověřit kvalitu půdy na vaší zahradě nebo poli?
Kvalita půdy je zásadním parametrem pro veškerou zemědělskou činnost. "Při nákupu nebo pronájmu pozemku a při plánování jeho konkrétního využití se hodí vědět, s jakými kartami hrajete," říká Jan Vopravil. "Pomocí jednoduché rýčové metody můžete zjistit, jestli váš pozemek neohrožuje vodní a větrná eroze, jaký druh půdy máte k dispozici a také něco o tom, jak na něm bylo doposud hospodařeno."
Vlastnosti pozemku a půdy se různí v závislosti na půdních druzích, kvalitě a hloubce ornice a s ohledem na riziko degradačních faktorů, jako jsou třeba vodní nebo větrné eroze a utužení půdy. Ať už jde o zahrádku před vaším domem, nebo o rozlehlé pole, rýčová zkouška i laikům pomůže zjistit, jestli je jejich pozemek bez ohrožení a pro jaký druh pěstování je vhodný.
Pojďme na to
Prvním krokem třífázové metody je sledování toho, co se děje na pozemku a na povrchu půdy. Před tím, než poprvé zaryjete do půdy, prozkoumejte svůj pozemek pohledem. Nejprve se můžete podívat, jestli se ve svrchních vrstvách půdy nachází zbytky skeletu – kamení, štěrk, a další těžké částice. To by totiž svědčilo o působení eroze, která odplavuje nebo odvane půdu, ale zanechá na místě těžké složky v ní obsažené. O erozním působení by také mohly svědčit erozní rýhy nebo návěje a tak se po nich dobře porozhlédněte. Pokud ke svým záměrům potřebujete úrodnou půdu, rozhodně nechcete, abyste o ni přicházeli díky erozi. Zkuste se porozhlédnout, jestli jsou na pozemku organické zbytky a prvky, díky kterým tu další organická hmota může vznikat. Přesně to totiž žádoucí je, protože organická hmota činí půdu úrodnější.
Je čas na rýč
V dalším kroku už jde o práci s vyrytou zeminou. Zkoumáme tu půdu ve více ohledech. Nejprve se zabýváme její strukturou, zjišťujeme obsah organické hmoty, stopy po půdním životě a pak určujeme její druh. Po téhle fázi dostala metoda jméno. Říká se jí rýčová zkouška.
Přečtěte si také |
Vykoupit a nechat přírodě. Sbírka na výkup pozemků a jejich ochranu funguje patnáct let
Pro další průzkum potřebujeme vyrýt kus půdy na plochu rýče a z ní následně oddělit hroudu, se kterou je možné v dlaních pohodlně manipulovat. Pro to, abychom se o struktuře půdy něco dozvěděli, nám ze začátku opět pomůže pouhý zrak. „Díváme se, jestli v půdě vidíme zbytky organické hmoty z předchozího hospodaření,“ popisuje Jan Vopravil. „To je dobrý znak, je to důležité pro to, aby půda měla dobrou strukturu a byla živá.“ To znamená, že můžeme sledovat také stopy půdního života a chodbičky živočichů. Půdní živočichové rozkládají organickou hmotu a ovlivňují strukturu půdy tak, že je zlepšena infiltrace a pohyb vody v půdním prostředí a tak jejich přítomnost, podobně jako výskyt organické hmoty, svědčí ve prospěch kvality.
Půdní struktura
Dál se jemný tlakem snažíme menší hroudu rozmáčknout a sledujeme, jak se rozpadá. Zaoblené špičky svědčí o hrudkovité drobtovité půdě typické pro kvalitnější půdy s vysokým obsahem organické hmoty. Takovou zem je možné dobře zásobovat živinami, které se do půdy dostávají tlením organického materiálu. Také jsou všeobecně odolnější vodní i větrné erozi a lépe infiltrují vodu.
Ostrohrané částice svědčí o nedostatcích půdy, které vznikají utužením půdy, nebo o nedostatku organické hmoty. Utužená půda, která je jednou z příčin vodní eroze, jev našem prostředí rozšířeným problémem a týká se až 45% zemědělské plochy. Utužení vzniká například častým pojezdem zemědělské techniky po vlhké zemědělské půdě. Současně jde také o klimatický problém. Výrok o tom, že ani už ty zimy nejsou, co bývaly, v sobě zemědělcům nese hořké poselství. Půda, která v zimě nedostatečně promrzá, totiž nemůže ani popraskat a alespoň částečně tak umožnit cestu pro vodu, půdní živočichy a kořínky rostlin. Nedostatek nebo dokonce absence sněhové pokrývky pak připravují půdu o potřebnou vláhu.
Pokud je ornice na vašem pozemku kvalitní a rozpadá se na částečky se zaoblenými hranami, ujistěte se později, že tyto kvality má i půda v podloží. Utužené spodní vrstvy půdy jsou právě v našem prostředí nejběžnější a dokážou ze stejných příčin nadělat podobnou paseku, ať už je to zamezení pohybu vody, které je příčinou splavování půdy, nedostatečně zásobené spodní vody nebo nemožnost rostlin zakořenit do dostatečné hloubky a přijímat z ní živiny.
Zrnitost půdy
Teď budou mít radost ti, ve kterých zůstal kousek dítěte. Abychom půdu zařadili podle druhu, budeme totiž z malého kousku zeminy, která není vyschlá, ale ani zmáčená, válet na dlani hádka o průměru cca 3mm a současně sledovat, co se děje. Rozpadající se půda svědčí o tom, že je půda písčitá. Taková půda většinou obsahuje velké množství vody, je provzdušněná, ale snadno vysychá a málo poutá živiny.
„Pokud se nám hádek o délce cca 4cm podaří vyválet, snažíme se ho ohnout,“ hovoří o dalším kroku Jan Vopravil. Hlinité půdy v tom případě brzy začnou praskat. Půda, z níž by se dal hádek ohnout bez problémů, by vypovídala o vysoké přítomnosti jílu a spadala by tak do kategorie jílovitých.
Hlinité půdy jsou dobře propustné pro vodu i vzduch a nejlépe se tedy obdělávají. Jsou vhodné pro zemědělství a úrodné, na rozdíl od jílovitých špatně propustných půd, které zemědělské využití příliš nenacházejí.
Poklad pod nohama
V posledním kroku této metody zjišťujeme hloubku ornice, složky tolik cenné ze zemědělského pohledu. S údaji z měření můžeme plánovat vhodnou výsadbu nebo osev (podle předpokládané hloubky kořenů rostlin), nebo za pomoci nich kontrolovat, jestli není pozemek ohrožen degradačními erozivními procesy. Tento krok je velice snadný. Za pomoci rýče odstraňujeme ornici, dokud nenarazíme na půdu v podloží a následně změříme hloubku ornice.
Úrodný kraj
Jan Vopravil hovoří také o tom, jak jsme na tom s půdou a zejména s ornicí v České republice. V českém prostředí je prý běžná vrstva ornice mezi 25-40 cm. Jeden centimetr půdy se v našich podmínkách tvoří stovku let. Při jediném přívalovém dešti se přitom na místě náchylném k erozím může odplavit i několik centimetrů půdy. Díky klimatickým proměnám, které podporují půdní erozi, dochází nezřídka také k úplnému splavení ornice. Podle odhadů už se asi na půl milionu hektarů zemědělské půdy v ČR hospodaří na podložní půdě. Ta má zcela jiné vlastnosti, je méně úrodná, nestabilní a bez půdního života. Nedostatek živin se zemědělci bohužel snaží dohnat přehnaným hnojením a zbytky hnojiv v potravinách se pak dostávají do těla zvířat i lidí a zatěžují je. Pokud ovšem nemluvíme o ekologickém zemědělství. Tam jsou syntetická hnojiva zakázána a péče o půdu je tu jedním z hlavních témat. Správnou péčí můžete kvalitu své půdy totiž zlepšit.
reklama
Zemědělský výbor podpořil rozpočet ministerstva zemědělství s výdaji téměř 59 miliard korun
Chovatelé očekávají, že stavy hospodářských zvířat se budou dále snižovat
V zemědělství chybí až 5000 lidí, polovina absolventů SŠ končí v jiných oborech
