https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/jak-se-starat-o-louky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak se starat o louky

29.5.2003 15:01 | PRAHA (EkoList)
Před dávnými dobami bylo území naší republiky s výjimkou vrcholových partií hor a niv velkých řek pokryto lesy. S příchodem člověka začalo docházet ke žďáření lesů. Na jejich místě vznikaly louky a pastviny potřebné pro chov dobytka.
 

Louky a pastviny spoluvytvářejí v řadě oblastí krajinný ráz a staly se domovem široké škály druhů rostlin a živočichů, z nichž jsou dnes mnohé chráněné. V 50. letech byla značná část luk rozorána kvůli zvýšení produkce obilovin a na loukách, které zůstaly, se začala využívat průmyslová hnojiva. Na hnojených loukách sice rostou výnosy, ale na úkor druhové rozmanitosti. Postupně se vytrácejí citlivé rostliny, které nesnášejí hnojení, jako jsou například vstavačovité rostliny nebo výběžkaté trávy. Místo nich rostou počty šťovíků a kopřiv.

Nové osivo bez hnojiva
Obnova luk zdevastovaných zemědělskou činností je sice složitá, ale možná. Nejlepší je získat směs semen z druhově bohatých původních luk a po osetí postupně snižovat množství živin v půdě na přirozené hodnoty. Loukám prospěje časté kosení, odstranění pokosené trávy, šetrná pastva, mírné narušování travního drnu a mechového patra a vyhrabávání stařiny. Protože podmínky jsou v různých oblastech velmi rozdílné, je dobré se před započetím obnovy poradit o nejvhodnějším postupu s ochranářskými organizacemi, které mají v této oblasti praktické zkušenosti, jako jsou například ZO ČSOP Bílé Karpaty Veselí nad Moravou, ZO ČSOP Kosenka Valašské Klobouky, Výzkumný ústav luk a pastvin v Zubří, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích nebo Vlastivědné muzeum Olomouc.

Radši kosou
Při obnově přirozených luk je pravidelné kosení nejméně dvakrát do roka naprostou nezbytností. Z ekologického hlediska je nejideálnější ruční kosení. Nezanechává žádné zplodiny a díky minimálnímu zhutnění půdy nemá negativní vliv na živočišné populace žijící na loukách. Na druhé straně je časově i fyzicky náročné. Méně náročná na fyzickou práci je tzv. malá mechanizace. Tlak na půdu je přijatelný. Je lepší vybrat si sekačku se čtyřtaktním motorem, který má lepší spalování než motor dvoutaktní. Neplatí to pro dražší přístroje nad 100 000 Kč, které mají kvalitnější motory. Pokud bychom měli volit mezi mechanizací s protiběžnými kosami, prstovými kosami a rotačními bubnovými sekačkami, měli bychom se rozhodnout pro protiběžné nebo prstové kosy. Rotační bubnové sekačky mají nekvalitní řez a negativní dopad na živočichy. Z ekologického hlediska nelze doporučit traktorové sekačky, které vytvářejí velký tlak na půdu a ohrožují živočichy žijící na loukách. Jelikož traktorista nevidí, co seče, může ohrozit i natolik velké živočichy, jako jsou zajíci nebo srnčata. Velký tlak na půdu vytvářejí také samochodné stroje.
V článku byly použity informace z publikace "Spotřebitelské otázky a odpovědi ekologických poraden".

Tento článek byl převzat z tištěného EkoListu 5/2003


reklama

Radana Císařová
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist