https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/je-lepsi-izolovat-strop-ci-stavet-podkrovi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Je lepší izolovat strop, či stavět podkroví?

27.1.1999 14:24 | PRAHA (EkoList)
Ve třetím díle našeho seriálu článků o tom, jak zabránit únikům tepla, se podíváme na to, jak proti ztrátám správně zabezpečit stropy. Tuto sérii připravujeme společně s Karlem Murtingerem z Ligy energetických alternativ.
 

V zásadě existují dvě základní možnosti, jak zabránit únikům tepla stropem. První z nich, zaizolování stropu, je levnější co do absolutních nákladů. Ovšem dražší varianta, vybudování půdní vestavby, je podle slov Karla Murtingera relativně výhodnější: "Náklady na tepelnou izolaci půdní vestavby budou přibližně 1,5 krát vyšší, než na prostou izolaci stropu, získáme ale efektivně využitelný prostor o půdorysu stejném, jako dům."

Izolace stropu
Jak tedy postupovat, zvolíme-li si možnost první, levnější, tedy izolaci stropu. Nejčastějším typem stropu je dřevěná trámová konstrukce, z obou stran (zespod - strop obytné místnosti i svrchu - podlaha půdy) krytá prkenným bedněním. Na svrchních prknech je často položena ještě škvára a půdní podlahová vrstva z dlaždic, cihel či tenkého betonového nátěru.

Prvním krokem, který musíme udělat, je rozebrání půdní podlahy a vyčištění až na svrchní, podlahová prkna. Ta odstraníme rovněž a vyčistíme vzniklý prostor až na spodní prkna stropu přízemních místností. Na ně položíme tenkou parotěsnou zábranu (prodává se pod tímto označením ve stavebninách, dříve se používala běžná černá folie), jejíž okraje zahneme nahoru a vytvoříme tak jakousi "vanu". Prostor potom vyplníme izolační hmotou. Ať zvolíme jakoukoli izolační hmotu z níže vyjmenovaných, sníží se tepelné ztráty až na 25% původní hodnoty. Tepelná vodivost těchto hmot se totiž blíží tepelné vodivosti nehybného vzduchu.

Nejčastějšími izolačními hmotami jsou:
Minerální vaty (např. Orsil, Prefisol) - jejich výhoda je, že jsou relativně levné a také tvoří nehořlavou vrstvu v dřevěné konstrukci stropu.
Climatizer - jde o celulózová vlákna, vyráběná recyklací starého papíru a impregnovaná proti plísním a hlodavcům a kvůli hořlavosti roztokem kyseliny borité a boraxu. Výhodou tohoto materiálu je, že jej lze nafoukat do nepřístupných prostor (například nízké půdy) a nebo do stropu, který pak není třeba celý rozebírat. Nevýhodou je, že snáze navlhá a je třeba jej dobře odvětrávat.
Pěnový polystyren (PS) - lze používat jak PS desky, tak odpad - samotné PS kuličky, které lze, podobně jako climatizer do stropu nafoukávat.
Odřezky koberců vzniklé jako odpad při výrobě - jde o materiál relativně velice účinný (jedná se vlastně o jakousi cupaninu z plastů) a přitom levný.
Ovčí vlna je dobrým izolačním materiálem, ale je dosti drahá.
Poté již můžeme strop opět uzavřít podlahou - například dlaždice, prkna či betonový potěr. V případě, že zvolíme beton, nesmíme zapomenout na odvětrávání - alespoň jeden větrací otvor na jedno trámové pole.

Hurdiskové stropy
Dříve oblíbeným materiálem, zvláště kvůli nízkým nákladům, byly stropy z tzv. "hurd" či "hurdisek"¨, položených mezi železné traverzy, tzv. "íčka". Tyto stropy obvykle izolují velice špatně. Zde volíme jako izolační materiál desky z izolační hmoty (obvykle minerální vata či polystyren) se zásadou čím silnější vrstva, tím lepší. Minimální síla desek v tomto případě je 15 cm. desky položíme na vrchní stranu stropu. Pokud půdu nebudeme používat, je vše v pořádku. Pokud ano, musíme použít dražší tvrzené izolační desky (Orsil, Rockwool). Někdy se používá vrstva PS desek s betonovým nátěrem. V případě nízkých půdiček, obvyklých v sídlištních objektech, lze použít metodu zafoukání půdy climatizerem, či kuličkami PS. Tuto metodu použily např. Děti Země pro školu v Bohumilicích.

Podkroví
Stavba podkroví je, jak jsme již řekli, cca o polovinu dražší, než izolace stropu. Tato cena je ovšem relativní, neboť praktický výtěžek ze získání nových obytných prostor obvykle výrazně zvyšuje návratnost investice. V případě, že stavíme podkroví, neizolujeme už strop přízemí, tedy podlahu půdy, ale strop podkroví, tedy střechu.

Rozlišujeme dva základní typy střešní konstrukce. Starší typ představují tašky, položené přímo na střešní latě, pod nimiž je již přímo prostor půdy. Nověji se na trámy krovu natlouká nejprve bednění a teprve na ně se přibíjejí střešní latě pro položení tašek, či jiná krytina.

Pokud máme střechu novější konstrukce, můžeme začít s izolací přímo na bednění. Na něj pokládáme obvykle izolační desky, nejčastěji ze skelné vaty (Isover) či z PS. Je dobré udělat izolační vrstvu silnější, než je výška trámu, protože vlastní trám tvoří tzv. "tepelný můstek". To znamená, že jeho tepelná vodivost je výrazně vyšší, než vodivost izolace. Lze to provést zvětšením hloubky mezitrámového prostoru pomocí latě či prkna připevněného z boku na trám. Na vnitřní stranu izolační vrstvy, pod povrchovou úpravu, položíme ještě parotěsnou zábranu (viz izolace stropů).

Pokud máme střechu starší konstrukce, je třeba, abychom mezi taškami a izolací vytvořili odvětrávací prostor široký od 2 do 2,5 cm. Vytvoříme ho například tak, že přišroubujeme ke střešním (horizontálním) latím ještě několik latí vertikálních. Na ně připevníme vodovzdornou pojistnou vrstvu. Dnes se již vyrábějí speciální folie pro tento účel, fungující na podobném principu jako známý Gore-tex. Propouští směrem ven vodní páru, ale dovnitř nepropustí velké kapky vody. Na tuto pojistnou vrstvu potom můžeme pokládat vlastní izolační vrstvu, přičemž postupujeme podobně jako v případě novějšího typu střechy.

Pokud se bude podkroví obývat, doporučuje se ještě položit na jeho podlahu (respektive pod ni) desky z minerální vaty, které zabezpečí zvukovou izolaci nových prostor.

Jakub Kašpar
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama



Blíž přírodě

 

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist