Na veletrhu Biostyl, který se uskutečnil koncem března na pražském výstavišti, proběhlo vyhlášení soutěže s poněkud netradičním názvem
Miss kompost. Ačkoli se jednalo o první kolo pražské odnože tohoto klání, celkově to byl jeho třetí ročník.
 |
|
| Součástí vyhlášení byla i módní přehlídka s názvem Nulový odpad. |
| Foto: Pavla Hložková/Ekolist.cz |
Soutěž o nejlepší kompost ČR pořádá občanské sdružení
Ekodomov od roku 2006. Záštitu nad tímto kolem převzal radní pro životní prostředí hlavního města Prahy Petr Štěpánek. Do finálového klání o nejlepší kompost se probojovalo šest účastníků soutěže. Zvítězil kompost Ivany Štětinové z pražského sídliště Řepy. V druhé soutěži Školní Miss kompost Praha pak zvítězila Základní škola sv. Voršily na Praze 1 se svým kompostem „žížaliště“.
Podle informací pořádajícího Ekodomova je komunitní kompostování mezistupněm mezi domácím a komunálním kompostováním. „Umožňuje lidem, kteří nemají vlastní zahradu, využívat v blízkosti místa bydliště vlastní bioodpady. Obci tak odpadají náklady spojené s dopravou a zpracováním bioodpadu. Důsledným tříděním bioodpadu a následným komunitním kompostováním se zpravidla také zlepšuje vzhled a čistota okolí. Vzniklý kompost je využíván k údržbě společných prostranství. Dochází tak k oživení okolní zeleně. Komunitní kompostování má vedle ekologického přínosu také sociální profit. Přispívá k tvorbě nových pracovních příležitostí, podporuje vzájemnou komunikaci a toleranci, pro lidi se zvláštními potřebami představuje cestu začleňování do společnosti. Komunitní kompostování tak tvoří významnou část v rozvoji života společnosti,“ stojí v informačním letáku sdružení Ekodomov.
Součástí vyhlášení byla i módní přehlídka s názvem Nulový odpad. Své modely z ekologicky šetrných (přírodních, odpadových a recyklovaných) materiálů předvedli mladí návrháři. Ve své kategorii zvítězila Růžena Palečková s originální kolekcí korzety.
|
Základní pravidla kompostování
1. Velké kusy naštěpkujeme, nasekáme nebo nadrtíme.
2. Dospodu kompostu patří hrubší a vzdušný materiál, který umožní provzdušnění kompostu a odtok přebytečné vody. Neměl by však chybět i ve vyšších vrstvách (nadrobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů, stonky květin…).
3. Čím pestřejší skladba materiálu ke kompostování, tím lépe.
4. Materiál ke kompostování dobře promícháme:
vlhké se suchým
porézní materiál s hutným
„zelené s hnědým“ = dusíkaté s uhlíkatým
(kuchyňský bioodpad a odrostlá tráva má optimální poměr uhlíku a dusíku).
Dusíkaté jsou: tráva mladá (krátká seč), králičí trus, drůbeží trus.
Uhlíkaté jsou: sláma, piliny, kůra, nadrobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů.
5. K rychlejšímu nastartování tlení můžeme přimíchat zralý kompost, případně chlévský hnůj.
6. Přidáním zeminy se organická hmota naváže na jílovité minerály, čímž vzniká vysoce kvalitní humus.
7. Pravidelně kontrolujeme správnou vlhkost kompostu.
8. Správně založený kompost se začne do dvou dnů po založení zahřívat na teplotu přes 50 stupňů Celsia. Tato tzv. horká fáze může trvat několik dní, ale i několik týdnů. Dochází při ní k hygienizaci kompostu, tj. ke zničení semen plevelů a zárodků chorob. Po dosažení maxima teplota pozvolna klesá.
9. Vlivem intenzivního tlení si materiál sedá a snižuje se i možný přísun vzduchu. Hromadu proto po 1 až 2 měsících přehodíme a znovu promícháme (nemusí být zapotřebí u uzavřených kompostérů).
10. Čerstvý kompost můžeme získat za 2-6 měsíců, vyzrálý kompost za 6-12 měsíců.
Zdroj: Ekodomov
|
reklama
Komunitní kompostování - zkušenosti z praxe a tipy pro začátečníky
