https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/obaly-mene-znamena-vice
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Obaly: Méně znamená více

3.10.2001 13:42 | BRNO (EkoList)
Ročně se v ČR vyprodukuje 52 miliónů tun nejrůznějšího odpadu. Pokud bychom počítali pouze odpadky, které osobně vyhodíme do koše, bylo by to 200 - 500 kg na osobu a rok.
 

Odpad není jenom to, co sami vyhodíme do koše. Odpady vznikají už při výrobě, takže čím více výrobků nakupujeme, spotřebováváme a vyhazujeme, tím více odpadu za námi zůstává. Při výrobě osobního automobilu vznikne 15 tun pevných odpadů, nepočítáme-li odpady kapalné, při výrobě půl kilogramu novin se vytvoří 10 kilogramů odpadu, spálení tří tun uhlí k výrobě elektřiny vede ke vzniku 15 tun hlušiny a znečištěné vody a 10 tun oxidu uhličitého, za 10 gramy zlata zůstane tři a půl tuny hlušiny. Chceme-li za sebou zanechat co nejméně odpadu, měli bychom kupovat co nejméně nových věcí - automobilů, motocyklů, praček, ledniček, mixerů, mikrovlnek, počítačů, nábytku, ale i oblečení nebo prostředků pro domácnost.

Kompostovat, kompostovat!

Vrátíme-li se k domovnímu odpadu, zhruba čtvrtina z něj se hodí ke kompostování. Nemáme-li vlastní zahradu, můžeme kompostem pohnojit rostliny před domem nebo pokojové květiny. Ani byt v paneláku není neřešitelným problémem. Na trhu je k dostání kompostovací koš, ve kterém je možné kompostovat i na balkóně. Ke kompostování se hodí organický odpad z domácnosti, to znamená zbytky ovoce a zeleniny, slupky od brambor, vyluhovaný čaj, kávová sedlina, skořápky z vajec, vlasy, chlupy domácích zvířat, nepotištěné papírové sáčky a krabice. Organický odpad se tak přirozenou cestou vrátí do koloběhu živin, posílí imunitu rostlin a přirozenou odolnost půdy.

Dobrý obal, žádný obal

Třetinu domovního odpadu tvoří obaly. Pokud někdo doufá, že lidstvo vynalezne absolutně ekologický obal, je na omylu. Na výrobu obalu - ať už z jakéhokoli materiálu - se musí vytěžit suroviny a dodat potřebná energie. Během těžby surovin i vlastní výroby obalu vznikne jako latentní produkt mnoho pevných, kapalných i plynných odpadů. Posléze se obal distribuuje po světě, což má za následek spotřebu pohonných hmot, vznik emisí a další negativa spojená s dopravou. Po upotřebení skončí na skládce nebo ve spalovně. Proto čím méně toho zabalíme, tím lépe.

Menší zlo?

Protože bez obalu dnes koupíme máloco, máme pro vás následující rady. Choďte na nákupy s vlastní taškou či batohem, které jsou navíc odolnější než reklamní igelitky. Odmítejte u pokladen duplicitní balení zboží. Noste vlastní sáčky na pečivo, ovoce a zeleninu. Nekupujte zboží na jedno použití, ať už se jedná o papírové ručníky, kapesníčky, plenky, zapalovače, které nejdou znovu plnit nebo baterie, které nejdou znovu dobíjet. Je lépe preferovat zboží ve vratných obalech, byť se obtížně rozeznají od nevratných. Je dobré kupovat velká balení, ať už se jedná o potraviny nebo přípravky pro domácnost, dávat přednost koncentrátům u saponátů, pracích prášků i sirupů.

Jako popelka ...

Část odpadu je možné recyklovat, a proto bychom jej měli třídit a odevzdávat na sběrná místa. Stále fungují sběrny, kam je možné odevzdat papír, textil, hliník a železo. Pamatujme, že mezi železo patří také víčka od limonád, krabičky od sypaných čajů nebo uzávěry od dětských přesnídávek. Mezi hliník folie od jogurtů a salátů, obaly od čokolád a sýrů, uzávěry od vybraných druhů nápojů a dózičky od krémů. Máme-li problémy s rozlišením hliníku a železa, zjistíme typ materiálu za pomoci magnetu - hliník totiž není magnetický. Řada obcí a městských částí má kontejnery na sklo a plasty, kam je možné vyhazovat prázdné láhve od nápojů. Od komunálního odpadu bychom měli oddělovat nebezpečný odpad, ke kterému patří barvy, laky, tmely, mořidla, lepidla, ředidla, rozpouštědla, kyseliny, louh, oleje a maziva, chladící a hydraulické kapaliny. Mezi nebezpečný odpad patří také kosmetika - tužidla, odlakovače, přelivy, barvy na vlasy a deodoranty. Odevzdávat bychom měli také staré léky a zdravotnický materiál.

Nevěř všemu, co se píše

Recyklace je nepochybně dobrá věc, ale není a nikdy nebude dokonalým řešením. Recyklace ve své podstatě zůstává výrobou, která pohlcuje energii, produkuje odpady a vynucuje si využívání dopravy. Bývá sice obvykle úspornější než výroba z primárních surovin, ale neplatí to ve všech případech. Velmi složitá je například recyklace vrstvených obalů, jakými jsou kupříkladu nápojové krabice.

Z recyklovaného materiálu také většinou nelze vyrobit stejně kvalitní produkt, z jakého byl materiál vyzískán. Z recyklovaného papíru se dělají kartony, lepenky nebo toaletní papír, ale nikdy křídový papír. Z recyklovaného plastu už nevyrobíme plastové lahve, ale odpadkové koše, parkové lavičky, protihlukové stěny, kanalizační obklady, výplně do zimních bund. Cena recyklovaného výrobku je v některých případech natolik vysoká, že nemůže konkurovat výrobkům z primárních surovin. Nápisy "ekologický obal", "recyklovatelný obal" nebo že "obal neškodí životnímu prostředí", nemusí značit ekologickou přijatelnost. Nezaručují, že se recyklace skutečně provádí. Maximálně mohou označovat obaly z materiálů, které je technicky možné recyklovat.

S plasty jsme v pasti

Výroba žádných plastů nepůsobí na přírodu nikterak příznivě. Nicméně existují plasty škodlivější a méně škodlivé. Takže nemůžeme-li plasty ze svého života beze zbytku eliminovat, měli bychom se vyhnout alespoň tomu nejškodlivějšímu - PVC.

PVC je nestabilní látka obsahující velké množství příměsí. Za prvé se jedná o velké množství stabilizátorů obsahujících olovo a kadmium. Dále se jedná o změkčovače - ftaláty, které způsobují poruchy jater, ledvin a reprodukčního systému.

PVC se nerecykluje, a proto končí na skládkách nebo ve spalovnách. Při spalování z PVC unikají silně toxické chlorované uhlovodíky. K nejnebezpečnějším patří dioxiny, které se mohou hromadit v organismu a po čase vést k imunitním poruchám, neplodnosti, potratům a poškozením plodu. Ani skládkování není ideálním řešením. PVC zde může vydržet déle než bariéry bránící kontaminaci spodních vod, a tak hrozí jejich znečištění olovem, ftaláty a kadmiem.

PVC je snadno nahraditelný jinými druhy plastu, a proto se v řadě zemí nepoužívá. Jedná se například o Švýcarsko a Nizozemí. V Belgii a v Dánsku je výroba PVC daňově znevýhodněna a ve Švédsku je jeho výroba přímo zakázána. U nás se o zákazu PVC uvažuje, ale to je zatím všechno. Dost se používá zejména ve stavebnictví (novodurové trubky, obklady, podlahové krytiny, plastová okna) a potravinářství (běžné obaly potravin). Chcete-li se výrobkům z PVC spolehlivě vyhnout, sledujte zkratky a číselné kódy uvedené na obalech. A nekupujte ty s kódem 03.

V následujících řádcích se vám pokusíme poradit ve vašem rozhodování, který typ obalu je z hlediska životního prostředí příznivější, a který méně, či který může dokonce přírodě škodit.

Hliníková plechovka
Hliník je lehký. Neseme-li si pití v hliníkových plechovkách, rozhodně se nestrháme. Tím ale veškeré jeho výhody končí. Výroba hliníku je mimořádně energeticky náročná - konkrétně 3x náročnější než výroba plastu a 25x náročnější než výroba skla. Vede ke znečištění trojnásobného množství vody oproti sklu či plastu, šestinásobnému množství vzduchu oproti plastu a k šestinásobné produkci pevných odpadů oproti sklu, plastu a papíru. Drastické následky má také těžba suroviny, z níž se hliník vyrábí - tj. bauxitu. Recyklace plechovek je v ČR problematická a prakticky se neprovádí.

Nápojová krabice
Nápojová krabice nevypadá špatně a snad proto je jedním z nejprodávanějších obalů. Obsahuje však mnoho materiálů najednou a tím se stává recyklace mimořádně obtížnou. Jednotlivé vrstvy papíru, hliníku a plastu, konkrétně polyethylenu, jdou od sebe špatně oddělit, a proto se recyklace, i když je teoreticky možná, prakticky neprovádí.

Kelímek od jogurtu
Vyrábí se buď z plastu - polypropylenu a polystyrenu - nebo z papíru potaženého polyethylenovou fólií. Víčko je vyrobeno z hliníku potaženého plastem. Stejně jako u nápojové krabice je recyklace obtížná, a proto obvykle končí na skládce. Je to obal jednorázový, který ukrývá pouze nepatrné množství obsahu, a tak jej nemůžeme ani při nejlepší vůli doporučit.

Mikrotenový sáček
Mikrotenový sáček se vyrábí z plastu. Je velmi tenký. Na jeho výrobu je nutné jen nepatrné množství materiálu. Je odolný a proto jej můžeme používat opakovaně. Pokud do mikrotenu nebalíme každou potravinu oddělně a pokud při každém nákupu nebereme nové a nové sáčky, můžeme mu dát poměrně dobré hodnocení.

Papírový sáček
Papírový sáček je vyrobený z obnovitelné suroviny, ze dřeva, ale navzdory tomu není lepší než mikrotenový. Na jeho výrobu je potřeba více materiálu, není trvanlivý a snadno se umastí. Také výroba papíru není tak neškodná, jak by se na první pohled mohlo zdát. Vyžaduje podobné množství energie jako výroba plastu. Znečištění vody a vzduchu je dokonce o něco vyšší.

Skleněná láhev
Skleněné (zvlášť vratné) láhvi můžeme zatleskat. Výroba nepohltí mnoho energie a neznečišťuje vzduch. Produkce pevných odpadů a znečištění vody jsou podobné jako u plastů. Ideální je, jestliže funguje systém vratných láhví, protože jednu láhev můžeme 70x po sobě znovu naplnit. Pokud láhev není vratná nebo pokud je vratná jen obtížně (což se stává např. u lahví od sirupů či vína), lze ji vyhodit do kontejneru na sklo. Recyklace skla se provádí v hojné míře, protože skleněné střepy usnadňují tavení skla. Kromě toho ušetří 32 % energie, 50 % vody, eliminují 20 % emisí a 80 % hlušiny, které by vznikly při těžbě surovin pro výrobu nového skla.

Plastová láhev
Plastová láhev je nejčastěji vyrobena z polyetylentereftalátu (PET). Srovnáme-li výrobu tohoto plastu s výrobou skla, nevyznívá výsledek pro PET právě příznivě. na druhou stranu, ze srovnání PET a například PVC, vychází "vítězně jasně PET. Teoreticky mohou plastové láhve vydržet až 20 oběhů, ale reálně se s vratnou plastovou láhví setkáme zřídkakdy. Recyklace PET láhví je možná a v omezené míře se provádí.

Tento článek vyšel v tištěném EkoListu č. 10/2001.


reklama

 
Radana Císařová

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist