Poradna před Dušičkami nabádá ke zdobení hrobů ekologickými věnci

Před blížícími se Dušičkami začal vídeňský magistrát na svých stránkách nabádat pozůstalé k ekologickému chování. Podle vídeňské ekologické poradny Die Umwelt Beratung by totiž lidé neměli zapomínat na to, že ozdoby na hroby se po čase musejí zlikvidovat. Měli by proto na hřbitovech ke vzpomínce na své zesnulé blízké používat jen to, co se dá úplně zkompostovat.

Dušičkové věnečky, věnce a další dekorace se v Rakousku stejně jako jinde tvoří z různých materiálů. Jejich základem je většinou polystyrén či jiná podobná hmota. Na tento korpus se pak obvykle drátkem připevňují rostliny, umělé květy, látka i plast. Když ozdoba doslouží, přírodní součást se dá zkompostovat. Umělé a kovové části by ale kompost znehodnotily, proto se na hřbitovech musí předtím nejdřív oddělit. A to je právě potíž.

Odborníci z poradny tedy radí, aby si kupující vybírali dušičkové věnce a dekorace označené rakouskou ekoznačkou Österreichisches Umweltzeichen. "Věnce na hrob s ekoznačkou jsou dobrou alternativou k obvyklým ozdobám hrobů, protože se dají při likvidaci celé kompostovat," říká odbornice na zahradnictví Gerda Hüfingová z ekoporadny. Podle ní si lidé mohou takovou náhrobní ozdobu nechat vyrobit i na objednávku. Květináři a květinářky pak prý budou při vázání postupovat podle rakouské "směrnice ekologické značky" a vyberou vhodný materiál. V Rakousku tyto služby poskytuje sdružení květinářů Blumenbüro Österreich, která má rakouskou ekoznačku od roku 2006. Tuto ekoznačku mají i další rakouské společnosti, které však nenabízejí smuteční věnce, ale vázané či zahradní rostliny.

Česká republika má obdobnou ekoznačku, jmenuje se Ekologicky šetrný výrobek. V seznamu firem, které českou ekoznačku získaly, ale není jediná, která by se zabývala výrobou věnců či květinových ozdob. Pokud někomu záleží na tom, aby na hrob kladl ekologicky šetrnou výzdobu, musí si ji objednat z Rakouska. Čím dál však zájemce bydlí od Rakouska, tím delší cestu bude muset věnec vykonat a tím víc zatíží životní prostředí emisemi CO2 z dopravy. Lepším řešením je si věnec vyrobit sám a vyhnout se přitom všem nekompostovatelným materiálům. Může to být i příjemné zpestření pro podzimní večery.

Jako základ by se měla použít sláma, jejíž svazek určí tvar věnce. Na ni se pak upevní větve či listí, které se doplní třeba astrami nebo různými plody. Přidělat se dají stéblem trávy nebo konopným provázkem či nití. Použít lze i slabý vázací drátek, ale měl by být bez bužírky a bez pozinkování. Takový se totiž v kompostu také časem rozpadne.

Pokud nemáte čas a chuť věnec vyrábět ani jej objednávat z Rakouska, můžete se ekologicky zachovat později. Při další návštěvě hřbitova a úklidu starého věnce jej můžete zbavit těch částí, které se do kompostu nehodí.

Jak velký ekohřích je, když koupíte věnec, který má v sobě polystyrenovou kostru a krášlí ho nekompostovatelné ozdoby? Záleží na tom, jak s odpadem naloží firma, která se o svoz odpadu stará. „My odpad svezeme na hromadu a pak jej ručně třídíme. Věnce se rozeberou a co se dá kompostovat, se kompostuje. Vytřídí se plasty a co se už nedá využít, putuje na skládku nebo do spalovny,“ říká Ivana Adamiková ze společnosti Agrio Group, která má na starosti odpady z 29 pražských hřbitovů. Pokud je věnec udělaný na slámové kostře, ušetří to práci a vznikne i méně odpadů. O tom, jak se s odpady nakládá na konkrétním hřbitově je potřeba se informovat u konkrétního správce hřbitova.

A odpadů na pražských hřbitovech vzniká hodně, okolo 10 000 tun ročně. Množství odpadu se měsíc od měsíce liší podle toho, zda jsou svátky. O Dušičkách, před Vánoci a Velikonocemi je odpadu nejvíce. Své udělá i podzimní počasí, kdy se kromě staré výzdoby vyhazuje i spadané listí.

I k nasvícení hrobu lze přistupovat ekologicky. Je lepší volit takové svítilny, u kterých lze po vyhoření doplnit novou svíčku či dolít olej a použít ji tak opakovaně. Svítilny na jedno použití jsou v tomto směru méně vhodné.

---

reklama

---