Pražané mohou třídit bioodpad - dříve, než bude legislativa
 |
|
| Sběr a svoz bioodpadu prostřednictvím kompostérů provozuje společnost Pražské služby v současné době na území MČ Dolní Chabry, Běchovice, Klánovice, Koloděje, Újezd nad Lesy a Šeberov (v mapě vyznačeno hnědou barvou). Červená barva na mapě znázorňuje území, ve kterém je naplánováno rozšíření této služby. | |
| Foto: Pražské služby |
Pražské služby ve spolupráci s pražským magistrátem chtějí svoz vytříděného bioodpadu rozšířit i na další městské části (viz mapka). Současný zákon o odpadech oblast třídění bioodpadu od občanů neošetřuje. Bioodpad byl sice v Praze zpracováván, ale ne v rámci systému klasického tříděného odpadu. Bioodpad bylo možné odevzdat do sběrných dvorů, jednorázově přistavovaných velkoobjemových kontejnerů nebo byl na vybraných lokalitách svážen v rámci pilotních projektů. Celkem se takto vloni od Pražanů sebralo 1409 tun bioodpadu, z toho 841 tun prostřednictvím sběrných dvorů, 191 tun pomocí velkoobjemových kontejnerů a 377 tun v pilotních projektech. Podle pražského radního Petra Štěpánka ale většina biologicky rozložitelného odpadu skončila jako směsný komunální odpad ve spalovně nebo na skládce.
Situaci má zlepšit novela zákona, která ale teprve vzniká. Podle tiskového mluvčího Ministerstva životního prostředí Jakuba Kašpara by měla být předložena vládě do konce června, platnost by mohla být (pokud bude novela schválena) od začátku roku 2009. V čem bude novelizace spočívat? Nově budou obce povinné zařídit pro občany možnost třídit biologicky rozložitelný odpad. Způsobů, jak naplnit tuto povinnost, je celá řada: sběrné dvory, komunitní kompostování, svoz bioodpadu či kompostování na vlastním kompostu. Jak ale vysvětluje Jakub Kašpar, jiné možnosti mají obce s rodinnými domy a jiné například centra měst. Tam, kde je rozvolněná zástavba a tedy snazší podmínky, bude povinnost platit od roku 2010. Města, kde jsou možnosti horší, mají termín od roku 2013, aby podmínky pro třídění bioodpadu stihly vytvořit. To vše ovšem za předpokladu, že novela bude schválená.
„V Rakousku je třídění bioodpadu běžné. Novela zákona má v tomto smyslu jen dohnat legislativu západních zemí. Ale pražský magistrát nechce čekat a tak předběhneme novelu a zavedeme možnost třídit bioodpad dříve,“ říká pražský radní Petr Štěpánek (SZ). Chybějící legislativní norma je také důvod, proč svoz bioodpadu není součástí městského systému nakládání s odpady, ale musí být formou smluvního vztahu občanů přímo s Pražskými službami. "Nemůžeme obcím zavedení tříděného odpadu předepsat, ale chceme, aby lidé možnost třídit biologicky rozložitelné odpady měli," říká Petr Štěpánek. Až bude novela v platnosti, převede se smluvní vztah s Pražskými službami z občanů na obce a třídění bioodpadu bude začleněno do systému tříděného komunálního odpadu.
Pokud tedy bude mít někdo o svoz bioodpadu zájem, musí jej hradit zatím zvlášť. Na svoz bioodpadu je určen hnědý kontejner, tzv. kompostejner. Poplatek za kompostejner o objemu 120 l je na svozovou sezonu 412 Kč, za 240 l se platí 714 Kč. Svozová sezona kopíruje vegetačnímu období: kompostejnery se budou svážet každých 14 dní v sobotu od 1.4. do 30.11.
Podle Petra Štěpánka se třídění bioodpadu vyplatí. Bioodpad, zejména v okrajových oblastech Prahy, kde je hodně rodinných domů se zahradami, tvoří velkou část odpadu. Kdo jej produkuje hodně, může si na zbytek svého odpadu pořídit menší popelnici a ušetřit tak na poplatku za svoz směsného odpadu. Podle údajů Pražských služeb lze pečlivým tříděním bioodpadu snížit váhové množství směsného odpadu v nádobě pro komunální odpad až o 19 %. Podle Pražských služeb budou v budoucnu poplatky za ukládání odpadu na skládky nebo za spalování odpadu růst, což je další argument pro třídění bioodpadu.
 |
||
| Kompostejner má ve víku větrací otvory zakryté stříškou proti dešti. Na boku jsou další větrací otvory. Uvnitř nádoby je nad dnem rošt, oddělující odpad od nahromaděné vody. To vše má zajistit, že kompostejner nezapáchá. | ||
| Foto: Martin Mach/Ekolist.cz |
Podle Pražských služeb potenciál sběru bioodpadu v Praze je, ročně se ho vyprodukuje v průměru 27 kg na osobu. V roce 2007 tak při počtu 1 188 126 obyvatel Prahy teoreticky vzniklo přes 31 tisíc tun biologicky rozložitelného odpadu. Údaj 27 kg na osobu a rok zahrnuje obyvatele smíšené zástavby i sídlišť. Projekt v Dolních Chabrech ale ukázal, že v částech, kde mají obyvatelé vlastní zahrady, lze ročně vytvořit až 85 kg bioodpadu na osobu.
„Ve svozové oblasti, kterou bude zpravidla městská část, musí být alespoň 50 sběrných nádob, aby byla zajištěna efektivita,“ popisuje další podmínky svozu Tomáš Kolinger z Pražských služeb. To ale neznamená, že musíte nejdříve oběhnout všechny sousedy v obci, zda se chtějí zapojit. „Stačí zavolat na městskou část, kde bude kontaktní osoba, nebo rovnou na call centrum Pražských služeb. Zde se budou evidovat zájemci o svoz bioodpadu a jakmile jich bude v dané oblasti dostatek, svoz zavedeme,“ říká Tomáš Kolinger. Služba bude poskytována na základě smluv s jednotlivými účastníky. Číslo call centra Pražských služeb je 284 091 888.
Svoz bioodpadu chtějí Pražské služby zavést především v těch městských částech, kde je předpoklad zvýšené produkce bioodpadu z údržby zahrad. Půjde tedy hlavně o okrajové části Prahy, podle Tomáše Kolingera je však možné, že se najde dostatek zájemců i z částí více v centru.
Bioodpad, který se sveze, půjde dílem do právě budované bioplynové stanice v areálu Malešické spalovny, dílem skončí na jedné ze tří kompostáren Pražských služeb. Tomáš Kolingera ujišťuje, že technická kapacita je dostatečná.
Kdo má na svém pozemku vlastní kompost, nemusí mít obavu. „Nechceme nahradit funkční kompostování přímo na zahradě. Zapojit se do svozu bioodpadu je zcela dobrovolné a je cílené na ty, kteří bioodpad produkují, ale nemají možnost jej sami kompostovat,“ říká Petr Štěpánek. Pražský radní pro životní prostředí upozorňuje i na možnosti komunitního kompostování, které lze provozovat i v centru nebo na sídlišti. „V Řepích se místní lidé domluvili a zřídili si vlastní kompostér, kam vyhazují rozložitelný odpad z kuchyní. Kdo se chce zapojit, dostane klíček, protože kompostér je zamknutý, aby tam cizí lidé neházeli odpad, který do kompostéru nepatří,“ popisuje alternativu Petr Štěpánek.
Podle Petra Štěpánka mají Pražané o třídění bioodpadu zájem, zejména ti, kteří bydlí v okrajových částech Prahy. V roce 2007 byl proveden průzkum právě na téma třídění bioodpadu. Ze 1460 respondentů z tzv. malých městských částí by 53 % dotázaných mělo o svoz bioodpadu zájem, z této skupiny by pak 45 % dotázaných bylo ochotno za službu platit 500 Kč.
|
Co je bioodpad? Bioodpad se skládá z kompostovatelného odpadu ze zahrad a údržby zeleně (listí, tráva, plevel, dřevní štěpka z větví, spadané ovoce), bioodpadu z domácností (zbytky ovoce a zeleniny, čajové pytlíky a kávová sedlina, skořápky od vajec, piliny, hobliny, popel ze dřeva) a tzv. gastroodpadu (zbytky jídel a potravin).
Do kompostejneru nepatří: gastroodpad, jedlé oleje, kosti, maso, uhynulá zvířata, biologicky nerozložitelné odpady. |
reklama
