https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/sanace-bytu-po-pozaru-sam-nebo-s-firmou
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Sanace bytu po požáru - sám nebo s firmou

11.9.2008 14:56 | PRAHA (Ekolist.cz)
Říká se, lepší dvakrát vyhořet, než se jednou stěhovat. Říkají to ale jen lidé, kteří nikdy pořádně nevyhořeli. Čtenářka Alžběta Kocmanová nám nedávno napsala, že jí vyhořel jeden pokoj a že má nyní všechny stěny pokoje od sazí. Ptala se, zda při hoření nemohly vzniknout nějaké nebezpečné látky, které by v pokoji zůstaly, a jak by měla postupovat, aby byl byt zase v pořádku.
 

„Při požáru dochází za nekontrolovatelných a nepřehledných podmínek k celé řadě chemických reakcí. Přitom záleží především na tom, co hoří, jak velký je žár, kolik je k dispozici kyslíku a v jaké fázi požáru probíhá hašení,“ vysvětluje Romana Villagomez Kopečná ze sanační společnosti Belfor. „Vzniká velké množství škodlivin, které mohou být v dalším důsledku více či méně škodlivé jak pro osoby, tak pro budovu nebo součásti inventáře, které byly požárem přímo či nepřímo zasaženy,“ říká Villagomez Kopečná.

Vyhořelý byt
Při požáru dochází za nekontrolovatelných a nepřehledných podmínek k celé řadě chemických reakcí. Přitom záleží především na tom, co hoří, jak velký je žár, kolik je k dispozici kyslíku a v jaké fázi požáru probíhá hašení. Na snímku teplem zdeformovaná zářivka.
Licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
Foto: Jiří Sucharda/Hasiči Varnsdorf
Byt plný materiálů

Podle Henryka Sikory, pracovníka hasičského Školícího střediska a laboratoře Třemošná, lze jen těžko říci, jaké konkrétní látky při hoření vznikají. Je to dáno různorodostí materiálů, které se v domácnostech používají. „Například plastů používáme v domácnostech celou řadu, včetně kopolymerů, které se navíc různě kombinují a přidávají se k nim další přísady, jako např. retardéry hoření, pigmenty, změkčovadla, plnidla, ztužovadla, stabilizátory apod. Všechny tyto látky pak ovlivňují výsledné složení zplodin,“ vysvětluje Henryk Sikora.

Jak dodává, v bytech můžeme najít nejrůznější materiály, od laminátových podlah, podlahových krytiny z polyvinylchloridu (PVC), sedaček z polyuretanu (molitanu), koberců z polyakrylonitrilu (PAN), textilií z polyesteru (PES) nebo polyamidu (PA), stropních obkladů z polystyrenu (PS), přes umělé sklo z polykarbonátu (PC) nebo polymethylmethakrylátu (PMMA, plexisklo) až po různorodé materiály hraček a elektroniky. „Každý byt má specifické složení jednotlivých syntetických materiálů,“ uzavírá Henryk Sikora. Ke zjištění toho, co při hoření v bytě vzniklo za nebezpečné látky, je třeba mít poměrně drahé laboratorní vybavení a provádět měření od samého počátku. Obsah i charakter produktů hoření se totiž mění i v průběhu samotného hoření.

Nejdřív vyvětrat

Saze po požáru nelze podle Villagomez Kopečné setřít tak snadno jako běžný domácí prach a ani zápach po požáru nelze jen tak vyvětrat. K tomu, aby bylo dosaženo uspokojivého výsledku – to znamená úplného odstranění škodlivých látek a zápachu – je prý zapotřebí vybavení a značné množství zkušeností. „Samozřejmě se to týká bytu či zařízení, které sanovat lze. Pokud bude sedací souprava z poloviny ohořelá, nemá smysl ji sanovat a odstraňovat z ní zápach. To si člověk nejspíš koupí novou,“ říká Villagomez Kopečná.

Henryk Sikora by ale svépomocný úklid nezavrhoval. Slabé začernění stěn lze podle něho odstranit suchou cestou – hadrem nebo brusným papírem. Usazené saze se musí omýt speciálním čističem, protože samotnou vodou nelze mastné saze umýt. „Pokud byl ale požár intenzivní, nezbude než sundat i omítku,“ říká Sikora. Důležité je místnost důkladně odvětrat, tím se časem koncentrace látek i zápach sníží na minimum.

Vyhořelý byt
Pokud se chcete úklidu vyhnout, můžete zavolat specializovanou firmu. Na snímku sazemi znečištěná kuchyň.
Licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
Foto: Jiří Sucharda/Hasiči Varnsdorf

Podle Petra Gajdoše ze Státního zdravotního ústavu je odklizení následků požáru odvislé od toho, jak moc je byt ohněm poničený. „Omítky mohou být narušeny jak teplem, tak hasební vodou,“ říká Gajdoš. Na omítce mohou být usazeny produkty hoření, které přes následnou novou malbu „prolézají“ a tvoří mapy. „Proto se mi jeví jako nejlepší způsob odstranit v případě panelového domu štuk nebo v případě cihlového domu omítku až na cihlu a znovu omítnout. Vyvarujete se pozdějších problémů s opadáváním omítky či tvorbou map,“ říká Gajdoš. S omítkou by se podle něho měly odstranit i případné škodliviny. „V případě pouze lehkého ´začouzení´, kdy se omytím dosáhne odstranění všech stop po hoření, je možné postupovat tak, že po dokonalém vyschnutí se zeď vyrovná stěrkou a po aplikaci penetrace normálně vymaluje.“

To, zda se v bytě – ať už v omítce nebo ve vzduchu – vyskytují škodlivé látky, lze změřit. Měření provádí Státní zdravotní ústav, nicméně jde o velmi drahou záležitost, náklady mohou být v tisících až desítkách tisíc Kč.

Pokud se chcete úklidu vyhnout, můžete zavolat specializovanou firmu. Ta je zpravidla schopna objekt udělat na klíč a předat v podobném stavu jako před požárem. Postarají se o elektroniku i zednické práce. Některé společnosti poskytují konzultace v místě požáru zdarma. Čím dříve se sanační firma zavolá, tím lépe. Ideální je, když nastoupí na místo požáru hned po hasičích.

„Chtěl bych ještě zmínit, že přes veškeré obavy ze škodlivých zplodin hoření si mnohdy své domovy lidé znečišťují sami. Například nevhodným topivem v krbu, vonnými tyčinkami a svíčkami, nebo kouřem z cigaret,“ upozorňuje Henryk Sikora.

Prevence

„Jediné, jak se lze ohně vyvarovat, je zachovávat bezpečnostní opatření a předcházet vzniku požáru - jednoduše si dávat pozor. Další důležitou věcí je samozřejmě mít dobré pojištění. V případě, že dojde k požáru, je právě klient ta osoba, která se s následky (jak psychicky, tak finančně) musí vypořádat. Dobrá pojistka domácnosti je základem,“ radí Romana Villagomez Kopečná. Vyhořelý byt si podle ní může člověk uklidit sám. „Saze se ale dostanou opravdu do každé skulinky, do zavřených skříní, do elektroniky. A to jsou věci, které si ale člověk sám doma sanovat nedovede,“ říká Villagomez Kopečná. Sanační firmy nabízejí kromě záchrany elektroniky i další službu – vysušení bytu po hašení za pomoci speciálních vysoušecích přístrojů.

Kam s hasičákem?

Podle Romana Salače, prodejce hasicích přístrojů, je do bytu vhodný přístroj s náplní 6 kg hasicího prášku. Vhodné umístění je podle něho u vchodů do místností, které má ochránit. Pavel Bína ze společnosti Tepostop doporučuje stejný typ přístroje, umístění přístroje by volil poblíž kuchyně nebo elektrické rozvodné skříně.


reklama

Martin Mach Ondřej
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist