V zahradách je možné kácet bez povolení jen ovocné stromy. Tedy i ořech, lísku a mandloň
Co se podle ministerstva životního prostředí chápe jako ovocný strom? Angrešt, rybíz (Ribes L.), broskvoň (Persica vulgaris Mill.), hrušeň (Pyrus L.), jabloň (Malus Mill.), temnoplodec (Aronia melanocarpa (Michx.) Elliot), jeřáb obecný moravský (sladkoplodý) (Sorbus aucuparia subsp. moravica (Zengerl.) A.Love et D.Love), kdouloň (Cydonia oblonga Mill.), líska obecná (Corylus avellana L.), mandloň obecná (Amygdalus communis L.), meruňka (Armeniaca vulgaris Lam.), morušovník (Morus sp.), ořešák vlašský (Junglans regia L.), maliník, ostružiník (Rubus L.), slivoň (Prunus domestica L.), třešeň (Cerasus avium (L.)Moench) a višeň (Cerasus vulgaris Mill.).
Na ostatní dřeviny se vztahuje povinnost získat pro kácení povolení, pokud dřevina v tvz. prsní výšce 130 cm nad zemí má obvod kmene 80 a více cm. Za žádost o kácení se neplatí žádný poplatek a úřady by o žádosti měly rozhodnout do 30 dnů.
Vyhláška se týká ovocných dřevin, které rostou na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň. Nově se to týká i zahrádkářských kolonií či zahrad u rekreačních objektů.
Důvodem, proč se na ovocné a neovocné stromy pohlíží jinak, je to, že neovocné stromy v zahradách plní zásadní společenské funkce. „Snižují prašnost a hluk, produkují kyslíku. Je tedy i ve veřejném zájmu, aby se ke kácení přistupovalo s respektem,“ vysvětluje náměstek ministra pro ochranu přírody Vladimír Dolejský.
Stromy by se měly kácet v době tzv. vegetačního klidu, které se obecně vymezuje jako listopad až březen, fakticky však záleží na tom, jaký je průběh počasí.
reklama
