Vyplatí se levné prací prostředky?
V super a hyper marketech lze koupit prací prostředky téměř za hubičku. Je to však pochybná koupě. Podle Davida Nedomy ze Zkušebního ústavu lehkého průmyslu Praha, který spolupracoval se Zelenou domácností na realizaci testu pracích prášků, totiž velmi levné prací prostředky často perou špatně, neboť obsahují velké množství plnidel a málo účinných látek. Do pračky si tak spotřebitel sype kuchyňskou sůl nebo drcený mramorový prášek, které samy o sobě neperou, zato dostatečně nadmou obal. Prát v čiré vodě může být přitom zhruba stejně účinné. Kupovat prací prostředek, který nepere, je jistě neekologické. Ne že by takový prací prostředek přímo škodil, když se dostane do odpadních vod, ale jeho výroba a přeprava zatěžuje životní prostředí zcela beze smyslu.
 |
|
| Některé prací prostředky jen nadouvají obal, ale neperou. | |
| Ilustrační foto: Martin Mach/EkoList |
Některé levné prací prášky mívají potíže s tzv. inkrustací. Prací prostředek se po praní dostatečně nevymáchá z textilních vláken a usazuje se na nich. To pak zhoršuje vlastnosti tkaniny při jejím nošení – prádlo je méně příjemné na omak, méně prodyšné a ztrácí i pevnost. Prádlo také více ztrácí barvu (zešedne, zežloutne, tvoří se na něm skvrny). Zbytky prášku na tkanině mohou vyvolávat i alergické reakce, především u lidí s citlivou pokožkou. „Křemičitany, které v současné době nahrazují fosfáty v pracích prostředcích, však také mohou způsobovat inkrustaci. Takže ani teď není praní bezproblémové,“ říká David Nedoma.
U pracích prostředků se většinou používají anionaktivní tenzidy (tenzid je účinná látka) zpravidla v kombinaci s neionogenními (použití kationaktivních tenzidů je zanedbatelné), prací schopnost tenzidů pak spočívá na schopnosti navázat na sebe špínu. Vedle toho se v pracím procesu uplatňují ještě další látky: křemičitany, respektive zeolity (nahrazující fosfáty); karboxymethylcelulóza a jí podobné sloučeniny (zabraňují zpětnému usazování špíny), opticky zjasňující prostředky (pro bílé prádlo) a další. Specifický účinek mají enzymy, využitelné zejména při praní vlny a jiných přírodních materiálů. Specifický účinek mají enzymy, pro který je nelze využít při praní vlny, bavlny a jiných přírodních materiálů. Při korektuře byl pozměněn význam věty, za chybu se čtenářům omlouváme. Oprava 14.11.2006. Slovo bavlny vynecháno 20.11.2006.
Od října letošního roku si už spotřebitel prací prostředek s fosfáty nekoupí. Zakazuje to vyhláška ministerstva životního prostředí. Fosfáty sice zvyšovaly prací účinnost, zároveň ale znamenaly velkou zátěž pro životní prostředí. Fosfáty totiž fungují také jako skvělé hnojivo. Jestli jste někdy viděli vesnický rybník se zeleným škraloupem, pak víte, jaké konkrétní dopady má přehnojení vod. Důsledky nejsou jen estetické, sinice a řasy, kterým hnojení vyhovuje, spotřebovávají z vody kyslík, který pak schází dalším vodním organismům.
Nelze se však domnívat, že od teď budou naše rybníky a řeky hned zase čisté. Fosfor totiž zůstává v prostředí dlouhodobě. "Rostliny jej využijí jako stavební prvek, ale nespotřebují jej. Rostlina jednoho dne odumře a velká část fosforu se z ní se přirozenou cestou dostane zpět do běžného koloběhu látek. „Vezme“ si jej jiná rostlina a tak stále dokola," popisuje biolog Jiří Neustupa. Dodejme, že kromě pracích prášků je zdrojem fosfátů i zemědělství, kde k žádnému omezení fosfátů nedošlo.
Zelená domácnost si nechala vypracovat test pracích prostředků, které se profilují jako šetrné k životnímu prostředí. Výsledky naleznete v článku Test Zelené domácnosti: nejlépe pere Frosch a Qalt Excel.
reklama
