Zboží z psích a kočičích kožešin je spojeno s velkým utrpením

Při svém rozhodnutí se ÚKOZ opřela především o drastická zjištění, která zveřejnila v roce 1998 nevládní organizace Humánní společnost Spojených států (HSUS). "Utrpení psů a koček v Číně se nedá popsat. Do smrti na to nezapomenu," prohlásil viceprezident HSUS Rick Swain po víc než rok trvajícím pátrání, během něhož se členům organizace podařilo dostat na několik psích a kočičích farem v Číně.

Hlavně kožešinu celou
"O celém pátrání jsme začali přemýšlet na podzim roku 1996 a další rok jsme se do toho pustili," sdělil EkoListu Rick Swain. Nejdřív nalezli několik článků roztroušených v evropských novinách, podle nichž usoudili, že nejrozšířenější je obchod s kůžemi domácích zvířat v Číně. Pracovníci HSUS předstírali, že jsou dodavatelé, a poté, co získali důvěru prodejců, se dostali až na farmy a jatka. Na to, co viděli, vzpomínají velmi neradi.

Takhle vypadá živý ...
Foto: Blanka Křížová

Zdokumentovali stahování psů z kůže zaživa. Dalším "oblíbeným" způsobem jejich zabíjení je probodnutí třísel - poté se nechají pomalu vykrvácet. Kočky bývají zavěšeny na provaz a potom se jim hadicí do krku lije voda tak dlouho, dokud se neutopí.

"Způsoby usmrcování zvířat jsou převážně velice drastické, pro evropskou kulturu nepřijatelné, a dochází při nich k týrání. Zvířata jsou často usmrcována pomalu, velmi bolestivě," stojí ve stanovisku ÚKOZu. Důvodem takových praktik je snaha, aby kožešina zvířat zůstala neporušená.

Kůže z Číny a i z dalších asijských zemí, například Thajska a Filipín, jsou pak vyváženy do světa, podle HSUS hlavně do USA a Evropy. Využívají se k výrobě kabátů, přikrývek, zdravotnických a ortopedických pomůcek, čalounění do automobilů, příručních tašek, klobouků, golfových i pracovních rukavic, ale i třeba bubnů a dalších hudebních nástrojů. Z psí a kočičí kůže se také sestavují malé suvenýry a figurky, které často připomínají skutečná zvířata.

Reportáže z Číny přiměly zákonodárce Spojených států, aby prodej výrobků z kůží domácích zvířat omezili. Podobně se legislativci zachovali i v Itálii. Nevládní organizace v čele s HSUS se nyní snaží k zákazu prodeje a dovozu psích a kočičích kůží přimět Evropskou unii. "Pokud se Česká republika stane členem Evropské unie, zhodnotíme u vás situaci, zkontaktujeme nevládní organizace a rozhodneme se, zda se pokusíme přimět zákonodárce k omezením i u vás," napsala EkoListu Betsy Dribben z HSUS k možné iniciativě své organizace v naší republice.

Kočky pro armádu
Jedna dodávka kožešin byla podle HSUS určena i pro českou armádu. Měla obsahovat 5 329 kilogramů kočičích kůží. Tisková mluvčí útvaru logistiky Armády ČR Eva Hrubinová ovšem jakýkoliv nákup psích nebo kočičích kůží vyloučila. Možná o něm v armádě ani nevědí. Rozpoznání psích a kočičích kůží je nesmírně obtížné, pro laika pak prakticky nemožné. Pro přesné určení je nutný minimálně dvouhodinový test.

Povinnost označovat kožešinový výrobek druhem kožešiny žádný zákon v České republice neukládá, podle Libora Dupala ze Sdružení českých spotřebitelů se však kožešiny obvykle označují. Platí to prý zejména u dražších výrobků. Výrobky z psů a koček jsou ale určeny nejspíš plebejcům, protože srozumitelné označení v naprosté většině případů nenesou. Spotřebitelé tak nemají šanci zjistit, co si vlastně kupují.

... a takhle hračka z jeho kožešiny.
Foto: Heze Canking

K dostání všude
Kočičí kožešiny jsou často vydávány za králičí. Podle Inky Wágnerové, která si dělala soukromý průzkum v obchodech s kožešinami, se kožichy ze psů a koček prodávají v téměř každém kožešnictví, nejčastěji pod názvem kožich z korejského psa nebo z divoké kočky. Mohou být ale označeny také jako Housecat, Mountain Cat, Goyagi. Výrobky ze psí kůže se pak prodávají pod názvem Asian Jackal, Gou-pee, Kou pi nebo Corsac fox.

V obchodním domě Centrum v Brně se prodávají kožichy ze psů a koček už několik let. Výrobky z "korejského psa" jdou prý slušně na odbyt. V obchodním domě Kotva v Praze se prodávají ledvinové pásy z koček. Podle Wágnerové je jejich dodavatelem český výrobce Votava z Brtnice u Jihlavy, kůže jsou dováženy z Číny. Figurky kožešinových zvířat prodávají hlavně stánkaři. "Ti většinou tvrdí, že figurky jsou z králičí kožešiny," popisuje své zkušenosti Inka Wágnerová.

Právě upomínkové předměty a hračky jsou ÚKOZu trnem v oku. Často totiž připomínají ta zvířata, která kvůli jejich výrobě trpěla. "Vtíravé aranžmá skleněných oček, reálná barevnost a příjemný pocit při pohlazení skutečné přírodní srsti vede k tomu, že lidé, kteří jakékoliv utrpení zvířat odmítají, si tato "zvířátka" kupují," konstatuje Jiří Dousek z komise na ochranu zvířat. Státní veterinární správa stanovisko ÚKOZu plně podporuje. "Jde o otřesnou záležitost, kterou je obtížné obhajovat," říká mluvčí správy Josef Duben ke způsobu získávání psích a kočičích kožešin. "Podle platných mezinárodních dohod je velice obtížné obchod s kočičími a psími kůžemi omezit. Proto je především na spotřebitelích, aby uvedené zboží nekupovali," apeluje Jiří Dousek z ÚKOZu.

Článek je převzat z tištěného EkoListu, č. 5/2003.