Ze zateplování paneláků je rorýsům pěkně horko
 |
|
|
Nebydlel tady kdysi nějaký rorýs?
|
|
| Ilustrační foto: Podzemnik/Wikimedia Commons |
„Většina hnízdišť rorýsů zaniká,“ říká ornitolog Lukáš Viktora z Českého spolku ornitologického. Důvodem je masivní zateplování panelových domů, při kterém jsou zazděny větrací otvory střešních prostor, které rorýsi s oblibou využívají jako hnízdiště. „Případná dodatečná nápravná opatření jsou málo efektivní, protože rorýs je konzervativní a využívá je jen neochotně,“ říká Viktora. Zároveň jde o nenápadného podnájemníka. Lidé často ani nevědí, že u nich v domě rorýsi sídlí. Je to tím, že rorýs se poměrně dlouhou dobu zdržuje na lovu a ulovený hmyz si ukládá do volete. Do hnízda zalétá jen párkrát za den. Jeho přílet a odlet je zároveň velmi rychlý, takže je problém rorýse vůbec zaregistrovat. Tito ptáci navíc po sobě nezanechávají žádné pobytové stopy a trus mláďat z hnízda vynášejí.
Většina populace žije v úkrytech domů, které jsou vyšší jak dvě patra. Ve starých domech obývá nejrůznější štěrbiny a dutiny, u panelových domů si rorýs oblíbil dutiny v podstřeší, větrací průduchy nebo větší spáry mezi panely. Rorýs je nejbližší příbuzný kolibříků. „Je to velmi dobrý letec a nejraději je stále ve vzduchu. Kromě hnízdění je prakticky vůbec neusedá,“ říká o rorýsovi Viktora. Rorýsi hnízdí poměrně dlouho, 43 dnů, například vlaštovkám stačí polovina.
Do nedávna šlo u nás o vcelku početný druh. Podle ornitologů nastal pro rorýse problém, když se po roce 1989 začalo masivně rekonstruovat a ve starých domech začaly vznikat půdní vestavby. Často při tom zanikala hnízdiště rorýsů. Ti si pak museli hledat nové hnízdiště v panelácích. Dnes jsou rorýsi hodně právě na panelákových sídlištích. Přesné údaje o populaci rorýsů nejsou, je jen velmi široký odhad 60-120 tisíc párů. Nelze proto dost dobře stanovit úbytek. „Podrobné sledování stavu ale proběhlo na území Prahy, kde se mezi roky 1989-2000 propadla populace o 45 %,“ říká Lukáš Viktora.
Nyní je díky dostupným dotacím vlna zateplování paneláků. A opět zanikají hnízdiště rorýsů. Podle odhadů ornitologů se podaří zateplit jen jeden z dům z deseti tak, aby hnízdiště rorýsů nezanikla. Dodatečná opatření bývají málo efektivní, protože rorýs je konzervativní a trvá dlouho, než si najde náhradní hnízdiště. Někdy to může trvat i 2 roky. Což s ohledem na jejich průměrný věk 7 let znamená velké snížení reprodukčních schopností. Problém podle ornitologů je, že nyní už nemají kam jinam jít - přírodních hnízdišť je málo a ta v lidském prostředí rychle zanikají.
 |
||
|
Ke vzlétnutí potřebuje prostor pod sebou. Na snímku mládě rorýse obecného
|
||
| Foto: Klaus Roggel/Wikimedia Commons |
Rorýs obecný je u nás chráněn podle zákona o ochraně přírody a krajiny a podle stavebního zákona. Ministerstvo životního prostředí vydalo také metodický pokyn. Jak uvádí Viktora, pokud se žádá o stavební povolení, měla by se problematika hnízdiště rorýsů projednat. Pokud je zásah bez stavebního povolení, bývá na rorýse zpravidla zcela zapomenuto.
V některých případech je možné získat výjimku z ochrany rorýsů a zateplovat i v době, kdy by se ptáci jinak neměli rušit. A to tehdy, kdy veřejný zájem na zateplení budovy je vyšší než zájem ochrany přírody. Posouzení tohoto přísluší krajským úřadům nebo pražskému magistrátu. I v případě, kdy je udělena výjimka, je potřeba na rorýse myslet a před hnízdním obdobím otvory ke hnízdišti mechanicky jednocestně uzavřít, například jemnou drátěnou síťkou, připevněnou přes vletový otvor tak, aby ptáci mohli z hnízda ven, ale nedostali se zpátky. Zabrání se tím úhynu ptáků, kteří z nějakého důvodu přiletěli dřív a hnízdiště již používají. Poslouží to i jako ochrana netopýrů.
Pokud dojde k pracím během hnízdění rorýsů, je potřeba na ně brát ohled i tím, jak je postaveno lešení a hlavně sítě proti prachu. Lešení rorýsům brání ve vzletu, protože potřebují prostor pod hnízdem, aby nabrali rychlost. Neumí se totiž odrazit. Potřebují asi 5 m volného prostoru pod hnízdem, aby mohli vzlétnout. Proto je zcela nevhodné budovat pro rorýse budky například na střeše výtahové šachty paneláků, které bývají uprostřed střechy, protože odtud rorýs nevzlétne.
Pokud se stavebník rozhodne vytvořit rorýsům náhradní hnízdiště, pak na stránkách www.rorysi.cz najde celou řadu technických typů na provedení. Ornitologové z ČSO také rádi pomohou konzultací vhodného technického řešení či poradí dodavatele budek. Jak říká Lukáš Viktora, nejčastějším řešením je, že se nová hnízdiště řeší svépomocnou výrobou, kterou zvládne každý řemeslník. „Čím blíže je kompenzační opatření původnímu hnízdu, tím je větší pravděpodobnost, že ho rorýs obsadí,“ říká Viktora k umístění náhradního hnízda.
Při rekonstrukci a zateplení domu je podle metodického pokynu MŽP nutné zachovat všechny vletové otvory. Podle Viktory je to ale zbytečné. Rorýsi prý tvoří zpravidla kolonie maximálně o 30 ptácích. „Pokud je domě víc jak 50 otvorů, je nepravděpodobné, že budou všechny obsazeny. Na domech, kde je 100 a více otvorů, nemá smysl zachovávat všechny větrací otvory,“ myslí si Lukáš Viktora. Nicméně pokyn ministerstva mluví jasně, zachovat se musí všechny.
Aktuálně běží program Zelená úsporám a program Panel, díky kterým jsou dostupné dotace na zateplování panelových domů. V rámci programu Panel jsou náklady na zbudování náhradních hnízdišť nebo ošetření průchodnosti starého větracího otvoru hrazeny jako uznatelné náklady. V rámci programu Zelená úsporám tomu tak není.
| Ornitologové se snaží ochranu rorýsů podpořit tím, že díky dobrovolnické práci dávají dohromady registr hnízdišť rorýsů. Aktuálně na něm pracuje asi 100 dobrovolníků, kterým se podařilo učinit celkem je 6000 záznamů o hnízdištích. Jak Viktora připomíná, nejde o úplný výčet hnízdišť. „Rozhodně neplatí, že pokud nějaký dům v databázi nenajdete, že v něm nemohou sídlit rorýsi,“ upozorňuje Lukáš Viktora. |
Přečtěte si související zprávy
V Praze se od dubna do srpna zastaví zateplovací práce v blízkosti hnízd rorýsů z 30. března 2010
Při zateplování domů a opravách půd myslete i na netopýry z 27. března 2010
reklama
