Elektrárna Kořensko vyrobila více energie z vody vypouštěné z Temelína
Například uhelná elektrárna se stejnou výrobou by podle vedení Temelína spotřebovala přibližně 2000 tun uhlí a vypustila více než 1500 tun oxidu uhličitého. "Jde o ukázkový příklad zvyšování efektivity jaderné energetiky. Díky malé vodní elektrárně dokážeme využít vodu, která by se jinak pouze vrátila do řeky, a přeměnit ji na další čistou elektřinu. Nejde přitom o zanedbatelné množství. Pokryla by totiž roční spotřebu přibližně šesti stovek českých domácností," uvedl Bohdan Zronek, člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika.
Vltavskou vodu do areálu Jaderné elektrárny Temelín dopravují čerpadla z čerpací stanice Hněvkovice. Po využití se pak o několik kilometrů níže z velké části vrací do řeky právě prostřednictvím malé vodní elektrárny Kořensko 2. "Ta zahájila provoz v roce 1999 a za dobu své existence vyrobila už 48.800 MWh elektřiny," doplnil Sviták. Od začátku roku elektrárna Temelín vyrobila 1,6 terawatthodiny elektřiny.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (15)
Slavomil Vinkler
3.2.2026 16:21Martin Měkota
4.2.2026 00:43 Reaguje na Slavomil VinklerJindřich Duras
4.2.2026 09:39 Reaguje na Martin Měkota- čerpání vody do JE spotřebuje víc energie, než kolik se pak z této vody - bez odpařeného podílu! - na MVE vyrobí. Takže vliv plynulejšího provozu je jistě fajn, ale schodek mezi spotřebovanou a vyrobenou se zvýšil
- kdyby tu vodu z Vltavy nečerpali do JE, semlela by jí elektrárna v Hněvkovicích :-).
Takže:
Je fajn, že tu použitou vodu využívají, ale na to stačila jedna věta :-D!
Emil Novák
4.2.2026 09:51 Reaguje na Jindřich DurasJindřich Duras
4.2.2026 14:51 Reaguje na Emil NovákPetr Novotný
3.2.2026 21:08Emil Novák
4.2.2026 06:53 Reaguje na Petr NovotnýDaniel Fiala
4.2.2026 10:38 Reaguje na Emil NovákA podotázka: máte v energetice také standardní bilanční statistický výpočet spotřeby na osobu, míněno v domácnostech, jako je tomu u spotřeby vody, která se v ofic. statistikách MZe uvádí (fakturovaná pro domácnosti)? Pomiňme "detail", že spousta lidí třeba chodí často na jinou adresu = do práce, a watty na ohřátí ani litry na zalití kafe v tom nejsou atd.).
Díky DF
Emil Novák
4.2.2026 10:59 Reaguje na Daniel FialaS pojmem "bezemisní elektřina" trochu problém mám, určitě bych ho nepoužil, za vhodnější považuji termín "nízkoemisní elektřina".
V energetice se spíš používají standardní megawatthodiny, než spotřeba na osobu, novináři rádi místo toho používají roční spotřebu domácnosti, asi je to pro běžné čtenáře lépe představitelné, ale má to své značné nevýhody, třeba to že spotřeba průměrné domácnosti v ČR a USA je značně odlišná a při překladu článků z USA do ČR se samozřejmě nikdo nenamáhá přepočítat spotřebu domácnosti z americké na českou, takže jsou pak informace v takových článcích značně zavádějící.
Daniel Fiala
4.2.2026 12:31 Reaguje na Emil NovákJako hydrobiolog mohu doložit, že hromady nasekaných úhořů v povodí Labe a Odry, vyplenění lososů na Labi a jeseterů na Dunaji/Moravě/Dyji (jako vlajkové druhy) rozhodně nemohu považovat za "čisté" a anoxii v jemných sedimentech většiny nadjezí už kór ne.
Fanatismus Zelených blokující JE způsobil, že stát sype dotace do tisíců pidi MVE a ještě k tomu prasí jazyk a mate obyčejné lidi "čistotou" a "bezemisností". Vedle zničených řek.
V extrémních příkladech jde stát tak daleko, že za ty další a další dotace znovu ohrožuje zpětným vzdutím lidem baráky a po povodni ten jez znova obnoví za cenu násobně převyšující výkup pozemků + stávající stavbu MVE i se zlatým padákem pro dnešní majitele.
Jinými slovy: kdyby jim vyplatil desítky miliónů jako dar za odprodej, tak máme fantastickou řeku, menší riziko/škody při další povodni a bohaté spoluobčany.
Emil Novák
4.2.2026 12:39 Reaguje na Daniel FialaLukas B.
4.2.2026 14:06 Reaguje na Emil NovákJindřich Duras
4.2.2026 14:54 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
4.2.2026 15:06 Reaguje na Jindřich DurasBřetislav Machaček
5.2.2026 09:42 Reaguje na Daniel Fialamají řešení. Přívod vody k turbínám lze lépe
zabezpečit účinnými česny včetně odpuzování.
Umožnit tak ryb přes hráze lze umožnit rybími
přechody, výtahy a obdobou plavebních komor
lákajících do nich ryby simulací proudné vody.
No a k poslední větě tolik, že tu nejde jen
o ponechání toku přírodním jevům, ale co s
tou zástavbou kolem řek, které jsou závislé
ba současné regulaci řeky. Představte si jen
Vltavu v Praze, když by jste ji chtěl vrátit
původní ráz před vybudováním náplavek a těch
budov kousek od řeky. Stůjte prosím na zemi
a nelétejte v oblacích při touze navracet
řeky do původního stavu, protože to je utopie
a je lépe vylepšit vylepšitelné. MVE mohou
být třeba ty plovoucí jako mlýny na Dunaji
a kopírovat výšku hladiny na plovácích se
zcela bezpečnými mlýnskými koly navíc s možností je obeplout těmi rybami. Ano MVE
s jezy a náhony jsou problém, ale taky je
řešitelný důsledným dodržováním odběrů vody
při nízkých průtocích. Na to se totiž moc
nedbá a má to fatální následky. Jinak ty
odtoky z přehrad do MVE mohou být zajištěny
stejně jako odtoky z chovných rybníků. Můj
kamarád nepřijde ani o úhoře a maximálně
mu uniká s vodou potěr do průměru 1 cm.
Tak velké má totiž otvory v rukávcovém
sítu s kapacitou děr takovou, že jsou 5x
v součtu větší, než průměr odtoku. Takže
i to je řešitelné a existuje i možnost
elektrických zábran, kdy jsou ryby při
nátoku do turbín omráčeny a nevnikají
česny do potrubí. Po opakovaném zásahu
to vzdají a putují obtokem, pokud tam je.



SmVaK Ostrava loni v malých vodních elektrárnách vyrobily víc elektřiny
Ke sdílení elektřiny se registrovalo přes 36.000 účastníků, loni přibylo 22.000
Část uhelné elektrárny Chvaletice by zřejmě prozatím mohla zůstat v provozu