https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zelena-usporam/elektrarna-korensko-vyrobila-vice-energie-z-vody-vypoustene-z-temelina
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Elektrárna Kořensko vyrobila více energie z vody vypouštěné z Temelína

3.2.2026 11:42 (ČTK)
Malá vodní elektrárna Kořensko loni vyrobila 2470 megawatthodin ekologické elektřiny, tedy o 655 MWh více než před rokem. Její turbínu pohání voda, kterou Jaderná elektrárna Temelín po využití vrací zpátky do Vltavy. Vyrobená elektřina by na rok stačila malému městu, informoval mluvčí temelínské elektrárny Marek Sviták.
 
"Meziročně vyšší výroba souvisí s plynulejším provozem samotné malé vodní elektrárny a delším provozem naší elektrárny. Loni byla temelínská elektrárna díky absenci jedné odstávky pro výměnu paliva v provozu o dva měsíce déle a to se promítlo i do výroby kořenské vodní elektrárny," uvedl ředitel Jaderné elektrárny Temelín Petr Měšťan. Temelín slouží jako zdroj vody pro elektrárnu Kořensko 2 už více než čtvrt století. Voda, kterou jihočeská jaderná elektrárna vypouští do Vltavy, protéká Peltonovou turbínou malé vodní elektrárny a umožňuje tak výrobu bezemisní elektřiny.

Například uhelná elektrárna se stejnou výrobou by podle vedení Temelína spotřebovala přibližně 2000 tun uhlí a vypustila více než 1500 tun oxidu uhličitého. "Jde o ukázkový příklad zvyšování efektivity jaderné energetiky. Díky malé vodní elektrárně dokážeme využít vodu, která by se jinak pouze vrátila do řeky, a přeměnit ji na další čistou elektřinu. Nejde přitom o zanedbatelné množství. Pokryla by totiž roční spotřebu přibližně šesti stovek českých domácností," uvedl Bohdan Zronek, člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika.

Vltavskou vodu do areálu Jaderné elektrárny Temelín dopravují čerpadla z čerpací stanice Hněvkovice. Po využití se pak o několik kilometrů níže z velké části vrací do řeky právě prostřednictvím malé vodní elektrárny Kořensko 2. "Ta zahájila provoz v roce 1999 a za dobu své existence vyrobila už 48.800 MWh elektřiny," doplnil Sviták. Od začátku roku elektrárna Temelín vyrobila 1,6 terawatthodiny elektřiny.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

3.2.2026 16:21
Ano, ale tato voda byla nejprve načerpána do Temelína a tedy jde z části o rekuperaci.
Odpovědět
MM

Martin Měkota

4.2.2026 00:43 Reaguje na Slavomil Vinkler
...a je to jen ta část, která se neodpařila, jestli dobře rozumím principu. I bez toho odparu by mohla být energie potřebná na čerpání přibližně dvojnásobná, než kolik se vyrobí turbínou. Pořád je to ale lepší, než tam žádnou turbínu nedat.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

4.2.2026 09:39 Reaguje na Martin Měkota
Přesně tak. Navíc:
- čerpání vody do JE spotřebuje víc energie, než kolik se pak z této vody - bez odpařeného podílu! - na MVE vyrobí. Takže vliv plynulejšího provozu je jistě fajn, ale schodek mezi spotřebovanou a vyrobenou se zvýšil
- kdyby tu vodu z Vltavy nečerpali do JE, semlela by jí elektrárna v Hněvkovicích :-).
Takže:
Je fajn, že tu použitou vodu využívají, ale na to stačila jedna věta :-D!
Odpovědět
EN

Emil Novák

4.2.2026 09:51 Reaguje na Jindřich Duras
MVE vyrobila o "655 MWh více než před rokem", takže na čerpání vody sice Temelín spotřeboval víc elektřiny než před rokem, řádově o jednotky GWh, ale zároveň taky Temelín vyrobil o 2,381 TWh víc než před rokem, tj. zhruba tisíckrát víc než kolik spotřeboval na to čerpání vody.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

4.2.2026 14:51 Reaguje na Emil Novák
To jistě, já hovořil pouze o bilanci té energie vázané přímo na pohyb vody, tedy čerpání a odtok.
Odpovědět
PN

Petr Novotný

3.2.2026 21:08
Tu energii bych nezveličoval, průměrná celková spotřeba el. energie na obyvatele je v ČR cca 6MWh takže taková VE vyrobí el. energii přepočteno pro 411 osob. Mluvčí JETE jak je vidět neumí vydělit spotřebu el. energie ČR počtem obyvatel. :)
Odpovědět
EN

Emil Novák

4.2.2026 06:53 Reaguje na Petr Novotný
V tom článku se o průměrné celkové spotřebě na obyvatele nic nepíše, píše se o spotřebě průměrné domácnosti, což je úplně jiné číslo, ke kterému nedospějete vydělením spotřeby el. energie ČR počtem obyvatel. Vidět je spíš to, že jste nepochopil co mluvčí ETE napsal, než že neumí vydělit spotřebu el. energie ČR počtem obyvatel.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

4.2.2026 10:38 Reaguje na Emil Novák
Pane Nováku, vaše příspěvky kolem energetických témat jsou jedny z nejfundovanějších tady a čtu si je s užitkem. Krom poděkování bych se chtěl optat, jak Vám, předpokládám člověku z oboru, pasuje/šmakuje pojem "čistá elektřina" či "bezemisní elektřina"?

A podotázka: máte v energetice také standardní bilanční statistický výpočet spotřeby na osobu, míněno v domácnostech, jako je tomu u spotřeby vody, která se v ofic. statistikách MZe uvádí (fakturovaná pro domácnosti)? Pomiňme "detail", že spousta lidí třeba chodí často na jinou adresu = do práce, a watty na ohřátí ani litry na zalití kafe v tom nejsou atd.).
Díky DF
Odpovědět
EN

Emil Novák

4.2.2026 10:59 Reaguje na Daniel Fiala
Dobrý den, děkuji za kompliment, s pojmem "čistá elektřina" problém nemám, čistota je relativní, žádná výroba úplně čistá není, ale beru to tak že oproti některým hojně používaným způsobům výroby se za čistou považovat dá.
S pojmem "bezemisní elektřina" trochu problém mám, určitě bych ho nepoužil, za vhodnější považuji termín "nízkoemisní elektřina".
V energetice se spíš používají standardní megawatthodiny, než spotřeba na osobu, novináři rádi místo toho používají roční spotřebu domácnosti, asi je to pro běžné čtenáře lépe představitelné, ale má to své značné nevýhody, třeba to že spotřeba průměrné domácnosti v ČR a USA je značně odlišná a při překladu článků z USA do ČR se samozřejmě nikdo nenamáhá přepočítat spotřebu domácnosti z americké na českou, takže jsou pak informace v takových článcích značně zavádějící.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

4.2.2026 12:31 Reaguje na Emil Novák
Ad "čistá en." chápu, ale nerozumím, nebo rozumím ale nechápu.

Jako hydrobiolog mohu doložit, že hromady nasekaných úhořů v povodí Labe a Odry, vyplenění lososů na Labi a jeseterů na Dunaji/Moravě/Dyji (jako vlajkové druhy) rozhodně nemohu považovat za "čisté" a anoxii v jemných sedimentech většiny nadjezí už kór ne.

Fanatismus Zelených blokující JE způsobil, že stát sype dotace do tisíců pidi MVE a ještě k tomu prasí jazyk a mate obyčejné lidi "čistotou" a "bezemisností". Vedle zničených řek.

V extrémních příkladech jde stát tak daleko, že za ty další a další dotace znovu ohrožuje zpětným vzdutím lidem baráky a po povodni ten jez znova obnoví za cenu násobně převyšující výkup pozemků + stávající stavbu MVE i se zlatým padákem pro dnešní majitele.

Jinými slovy: kdyby jim vyplatil desítky miliónů jako dar za odprodej, tak máme fantastickou řeku, menší riziko/škody při další povodni a bohaté spoluobčany.
Odpovědět
EN

Emil Novák

4.2.2026 12:39 Reaguje na Daniel Fiala
Pravda, když jsem psal o čisté elektřině, měl jsem na mysli trochu jiné zdroje než MVE.
Odpovědět
LB

Lukas B.

4.2.2026 14:06 Reaguje na Emil Novák
pánové, že se Vám do toho pletu (nejsem jádrař ani hydrobiolog); tady jde o to, že přívod vody na kopec k elektrárně musí být mírně předimenzovaný tak, aby zvládl všechny návrhové stavy a aby výrobu elektřiny (zahuštěnou na necelé dva čtverečné kilometry) neomezovala taková prkotina, jako nedostatek vody dvakrát do měsíce (když moc fouká či svítí slunce či naopak mrzne až praští, když se dělá údržba na čerpadle a bůhvíkdy ještě). takže je prakticky 100% času vody víc než je potřeba. jestli je vhodné využít energeticky přebytku vody (promile z promile výroby eletrárny, nebo s tím přebytkem vody naložit jinak... pochopil jsem správně, že ta MVE je někde "na trubce přepadu" a ne na potůčku bublavém trubkou dotovaném?
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

4.2.2026 14:54 Reaguje na Lukas B.
Potůček bublavý, trubkou dotovaný - to je tady Vltava :-)
Odpovědět
LB

Lukas B.

4.2.2026 15:06 Reaguje na Jindřich Duras
no a to jsem právě z článku nepochopil. a tak jsem si nechal poradit od tety wiki, a ta tvrdí, že na potůčku bublavém (vltavě) jsou dvě kaplanky, a na trubce od temelína jedna peltonka.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.2.2026 09:42 Reaguje na Daniel Fiala
Jako hydrobiolog ale taky víte, že ta negativa
mají řešení. Přívod vody k turbínám lze lépe
zabezpečit účinnými česny včetně odpuzování.
Umožnit tak ryb přes hráze lze umožnit rybími
přechody, výtahy a obdobou plavebních komor
lákajících do nich ryby simulací proudné vody.
No a k poslední větě tolik, že tu nejde jen
o ponechání toku přírodním jevům, ale co s
tou zástavbou kolem řek, které jsou závislé
ba současné regulaci řeky. Představte si jen
Vltavu v Praze, když by jste ji chtěl vrátit
původní ráz před vybudováním náplavek a těch
budov kousek od řeky. Stůjte prosím na zemi
a nelétejte v oblacích při touze navracet
řeky do původního stavu, protože to je utopie
a je lépe vylepšit vylepšitelné. MVE mohou
být třeba ty plovoucí jako mlýny na Dunaji
a kopírovat výšku hladiny na plovácích se
zcela bezpečnými mlýnskými koly navíc s možností je obeplout těmi rybami. Ano MVE
s jezy a náhony jsou problém, ale taky je
řešitelný důsledným dodržováním odběrů vody
při nízkých průtocích. Na to se totiž moc
nedbá a má to fatální následky. Jinak ty
odtoky z přehrad do MVE mohou být zajištěny
stejně jako odtoky z chovných rybníků. Můj
kamarád nepřijde ani o úhoře a maximálně
mu uniká s vodou potěr do průměru 1 cm.
Tak velké má totiž otvory v rukávcovém
sítu s kapacitou děr takovou, že jsou 5x
v součtu větší, než průměr odtoku. Takže
i to je řešitelné a existuje i možnost
elektrických zábran, kdy jsou ryby při
nátoku do turbín omráčeny a nevnikají
česny do potrubí. Po opakovaném zásahu
to vzdají a putují obtokem, pokud tam je.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist