Nový přehled ukazuje, jak teplárny v Česku nahrazují uhlí
Orientace ve složitém světě výroby tepla
Výroba dálkového tepla produkuje podle našich odhadů zhruba 13 % celkových emisí skleníkových plynů ČR (rok 2023). Zároveň velká část teplárenských soustav historicky spalovala uhlí – a ekonomické i regulační tlaky tento model rychle mění.
Rešerše Fakt o klimatu mapuje 35 největších teplárenských soustav, které dohromady zásobují přes milion domácností, tedy 70 % všech domácností vytápěných dálkovým teplem v ČR. Součástí přehledu jsou i informace o připravovaných projektech a – tam, kde jsou dohledatelné – také o míře veřejné podpory. Na teplárenství je z Modernizačního fondu alokováno přibližně 100 mld. Kč (viz přehled SFŽP)
„V nejbližších pěti letech bude většina velkých tepláren přecházet ze spalování uhlí na jiná paliva. Je potřeba si pohlídat, že tento přechod proběhne bez velkých zádrhelů. Proto jsme dostupné informace o plánech, investicích a stavu transformace shromáždili, a ti, kterých se to týká, pak mohou snadno a přehledně vidět, jaká je situace,“ říká ředitel Fakta o klimatu Ondráš Přibyla.
Přehled ukazuje základní informace o transformaci soustav zásobujících domácnosti teplem v Česku. Odchod od uhlí byl již dokončen u třinácti velkých soustav, které zásobují přibližně 270 000 domácností. Největší část (740 000 domácností v 18 soustavách) právě přechází ze spalování uhlí na jiné zdroje. Čtyři soustavy (teplárny Kladno, Zlín, Vřesová a Tisová), které zásobují 65 000 domácností, zatím nemají odchod od uhlí dostatečně jasně naplánován. Nejčastějším palivem, které nahrazuje uhlí, je zemní plyn, který doplňuje biomasa a odpad.
Přehled dává do širšího kontextu hlavní analytik Fakt o klimatu Jan Krčál: „Rešerše ukazuje, že drtivá většina největších soustav s koncem uhlí počítá a má rozběhnuté projekty. Zároveň je vidět, že u části soustav zůstává plán nejasný – a právě to je místo, kde dává smysl včasná pozornost obcí, státu i veřejnosti.“
Přehled pomáhá pojmenovat tři typy rizik, která v současnosti stojí za pozornost:
-
U části soustav stále není jasný plán odchodu od uhlí. To se může přímo dotknout desítek tisíc domácností. Jako příklad bývá zmiňována elektrárna Kladno, kde vlastník (firma Sev.en) ohlásil záměr ukončit provoz. Hledání řešení nyní probíhá mezi firmou Sev.en, městem Kladno a Energetickým regulačním úřadem.
-
U části soustav vede cesta ke konci spalování uhlí dominantně k zemnímu plynu. Ve své podstatě tak jde o přechod od velmi vysokých emisí k nižším. Skutečně nízkoemisní řešení je ještě před námi – jako například elektrifikace a využití tepelných čerpadel. Současný dominantní přechod na plyn tak na jednu stranu přináší rychlé snížení emisí oproti uhlí, ale otevírá i dlouhodobé otázky: citlivost na cenu paliva, dovozní závislost a budoucí tlak na další snižování emisí.
U menších soustav je situace nepřehledná. Přehled se zaměřujeme na největší soustavy dálkového vytápění. Vedle nich ale existují stovky menších tepláren a výtopen (zásobujících přibližně 420 000 domácností), které se tak mohou snadno „ztratit z dohledu“.
Jan Hanus, generální ředitel Orgrez Eco, doplňuje: „Informovanost a pojmenování situace jsou v energetice klíčovým prvkem. Přehled Fakta o klimatu je užitečný: je zřetelné, kde se změny dějí a kde se transformace zadrhává. Vedle velkých soustav ale potřebují pozornost i stovky menších tepláren a výtopen. Ty mají často i lepší potenciál pro rychlejší přechod na moderní kogeneraci a obnovitelné zdroje, ale bez poradenství a připravených projektů se jejich transformace může snadno zastavit.“
Data ukazují, že ve velkých teplárenských soustavách už odklon od uhlí probíhá. Další kroky budou rozhodující: neztratit z dohledu menší soustavy a pracovat na řešeních, která dlouhodobě zajistí nižší závislost teplárenství na zemním plynu.
Přehled je aktuální k 4. 2. 2026. Rešerše je založena na kombinaci veřejných zdrojů (včetně ručního dohledávání). Přehled teplárenství uvádí i podrobnější metodiku a odkaz na kompletní datovou tabulku.
reklama
Dále čtěte |
Greenpeace navrhuje windfall tax pro firmy v energetickém a fosilním sektoru
Litoměřice připojí vytápění na geotermii, dva hluboké vrty se uskuteční za rok
Vláda by měla podle KDU-ČSL zvýšit důraz na domácí výrobu energií a pomoct potřebným
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (12)
Slavomil Vinkler
9.3.2026 11:01Pavel Hanzl
10.3.2026 16:38 Reaguje na Slavomil VinklerIdeální by bylo hejno malých jaderek typu SMR.
Jaroslav Studnička
10.3.2026 16:46 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
25.3.2026 15:42 Reaguje na Jaroslav Studničkaostatně i tento Ekolist článek uvádí:
"přechod na plyn tak na jednu stranu přináší rychlé snížení emisí oproti uhlí, ale otevírá i dlouhodobé otázky: citlivost na cenu paliva, dovozní závislost a budoucí tlak na další snižování emisí."
Pavel Hanzl
9.3.2026 12:20 Reaguje naV plynu je dost velké procento vodíku, který z uhlí při těžbě vyprchá.
Slavomil Vinkler
9.3.2026 12:39 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
25.3.2026 15:40 Reaguje na Slavomil VinklerJaroslav Studnička
9.3.2026 17:31 Reaguje na Pavel HanzlSlavomil Vinkler
12.3.2026 13:12 Reaguje na Jaroslav StudničkaMichal Ukropec
9.3.2026 16:19Břetislav Machaček
9.3.2026 18:48scházet ten z odsiřování elektráren používaný na sádrokartóny a omezí
se výroba lehčených zdících materiálů. Popílek používaný jako balast v
cementu se bude muset něčím nahradit a jsem zvědav čím, když končí i hutě
se svoji struskou, protože už nyní z těch zbývajících uhelek vše putuje stovky kilometrů, což prodražuje výrobu všeho výše zmíněného. Naroste navíc přeprava štěpky a taky její drancování z lesů do poslední větvičky. To
co nevypustí teplárny z komína vypustí z výfuků kamióny svážející štěpku
a taky z výfuků motorových mobilních štěpkovačů. No a o přepravě LNG přes půl zeměkoule čadícími tankery už ani nepíšu. Možná by nebylo marné to
vše spočítat, zda je to tak EKO, jak se neustále tvrdí! Aby to nebylo
jako s výrobou bioplynu z kukuřice hnojené hnojivy z plynu a s přípravou půdy, setím a sklizní motorovými traktory, sklízecími stroji a s dopravou nákladními auty. Tam ty počty jsou pofidérní taky a to už nemluvím o postřicích a zničené půdě s následnou erozí. S tímto ekologismem zničíme přírodu a ještě se tím budeme chlubit?




Nový online kurz Dekarbonizujeme Česko. Přehledně, lidsky a podle dat