Hvožďanská louka v CHKO Český les je větší. Remíz ji chrání před splachy hnojiv
7.11.2024 02:03
(ČTK)
Hvožďanská louka v CHKO Český les.
Foto | Lubor Ferenc / Wikimedia Commons
Péči, tedy pozdní kosení a pastvu ovcí, hradí Program péče o krajinu. Před deseti lety mezi loukou a polem vysázela CHKO původní druhy dřevin a křovin jako ochrannou bariéru před splachem nežádoucích živin. Jejich nadbytek v louce vytvářel prostor pro kopřivy, šťovíky nebo kulturní druhy trav a ty pak vytlačovaly vzácné druhy rostlin. Remíz se stal nyní součástí zvláště chráněného území. "Příští rok tam dosadíme další dřeviny, abychom posílili jeho ochrannou funkci," řekla Kašparová.
Splachy živin z okolní zemědělsky intenzivně využívané krajiny, kde se používají pesticidy a umělá hnojiva, jsou podle ní problémem mnoha chráněných území. Bariéra, vytvořená například vysazením keřů a stromů či travnatým pásem, vzácná společenstva ochrání.
"Od jara do podzimu hraje louka nejrůznějšími barvami. Jarní fialovou barvu květů orchidejí - prstnatce májového, vstavače kukačky, vstavače osmahlého a pětiprstky žežulníku nahradí letní žlutý odstín omanu vrbolistého, kokrhele menšího a vrbiny obecné, až louka nakonec zmodrá květy čertkusu lučního a hořce hořepníku, které zdobí bílá vajíčka vzácného modráska hořcového," uvedla bioložka.
Hvožďanská louka, nazývaná často "květnicí Českého lesa", je u vesničky Hvožďany, tři kilometry od Poběžovic na Domažlicku. Druhově velmi bohatá společenstva bylin a rostlin jsou v těsné blízkosti zdroje pitné vody. Přírodní památka chrání zejména vlhkomilnou luční květenu. Kromě vlhkých pcháčových a ovsíkových luk jsou tam také nevápnitá mechová slatiniště.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Vědec objevil u Mochova vzácnou škeblovku, ve středním Polabí je to první nález
U solární elektrárny na Sokolovsku bude žít vzácná ropucha krátkonohá
Ministr Hladík: CHKO Krušné hory by mohla být zřízena od roku 2026Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (27)
SV
Slavomil Vinkler
7.11.2024 07:34Žádám příznivce nicnedělání=bezzásahu aby si dobře přečetli vyjádření AOPK.:
"Aby zdejší louky zůstaly druhově pestré se spoustou vzácných druhů, je nutné o ně pečovat."
Odpovědět
"Aby zdejší louky zůstaly druhově pestré se spoustou vzácných druhů, je nutné o ně pečovat."
EB
Emil Bernardy
7.11.2024 07:56 Reaguje na Slavomil Vinkler:-))) už se nad tímto slovním spojením nikdo nepozastaví.
Odpovědět
Pe
Petr
7.11.2024 12:13 Reaguje na Slavomil VinklerNikdo vám tu louku nebere. Je to přírodní památka, tedy chráněné území, a louka je tam přímo cílem ochrany, což se i děje. Tak byste měl být spokojený.
Co se ale stane, až tu bude zpráva o nějakém chráněném lesním území? No přijdete vy, že to je špatně, že je potřeba to změnit, proředit, vypást, rozjezdit...
Odpovědět
Co se ale stane, až tu bude zpráva o nějakém chráněném lesním území? No přijdete vy, že to je špatně, že je potřeba to změnit, proředit, vypást, rozjezdit...
SV
Slavomil Vinkler
7.11.2024 15:56 Reaguje na PetrJistě, proč si myslíte, že pro lesy vytvořené ve střední Evropě lidskou péčí(a to včetně NP), platí jiné přírodní zákony, než pro louky ve střední Evropě?
A já netvrdím, že je vždy potřeba to změnit, proředit, vypást, rozjezdit. To jen tam, kde takto les vznikl, byl mnoho let udržován a bezzásahem zaniká... Například vojenské cvičiště, cílové plochy, ale i pleše v Křivoklátsku.
Odpovědět
A já netvrdím, že je vždy potřeba to změnit, proředit, vypást, rozjezdit. To jen tam, kde takto les vznikl, byl mnoho let udržován a bezzásahem zaniká... Například vojenské cvičiště, cílové plochy, ale i pleše v Křivoklátsku.
Pe
Petr
7.11.2024 16:54 Reaguje na Slavomil VinklerTo je chybná logika. Opět se vám vše točí pouze kolem lidské činnosti. Předmětem ochrany je ale příroda, nikoliv lidská činnost.
1. To bychom mohli změnit úplně vše a pak to udržovat s odůvodněním, že to tak vzniklo a platí tam stejné přírodní zákony.
2. Naprosto vše se dá změnit tak, aby tam vzniklo něco jiného, zajímavějšího a s větši diverzitou. Máme se tedy snažit vše změnit?
3. Vojenská cvičistě i s důvodem svého vzniku nemá naprosto žádný smysl udržovat, zde oslí můstek na bod 1 a 2.
4. Vším, co nějak změníme, nečemu pomůžeme, zároveň ale něco jiného zničíme.
5. Pokud jsou v Národních parcích předmětem ochrany přírodní jevy a procesy, tak se k nim má i takto přistupovat. Ne je lidským způsobem měnit, jak tu navrhujete.
Odpovědět
1. To bychom mohli změnit úplně vše a pak to udržovat s odůvodněním, že to tak vzniklo a platí tam stejné přírodní zákony.
2. Naprosto vše se dá změnit tak, aby tam vzniklo něco jiného, zajímavějšího a s větši diverzitou. Máme se tedy snažit vše změnit?
3. Vojenská cvičistě i s důvodem svého vzniku nemá naprosto žádný smysl udržovat, zde oslí můstek na bod 1 a 2.
4. Vším, co nějak změníme, nečemu pomůžeme, zároveň ale něco jiného zničíme.
5. Pokud jsou v Národních parcích předmětem ochrany přírodní jevy a procesy, tak se k nim má i takto přistupovat. Ne je lidským způsobem měnit, jak tu navrhujete.
Pe
Petr
7.11.2024 17:07 Reaguje na Slavomil VinklerZkuste se na to dívat jinak, ne stále tak sobecky, jako král Já první. Neposuzujte vše jen podle toho co byste chtěl vy sám, ale zkuste si představit co by asi chtěla ta příroda. Té přece chceme pomáhat. A tomu bychom měli přizpůsobovat ochranu. Ne tomu, co chceme my, nebo vy. To pak nechráníme přírodu, ale jen svoje přání. To si může dělat každý doma na zahrádce, nebo se na to chodit dívat do městského parku.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
7.11.2024 18:52 Reaguje na PetrProboha, co chce příroda? No copak to je nějaký rozumný bůh? Co chtěla příroda vyhubením dinosaurů? Nevidíte jaká je to pitomost?
To lidé chtějí zachovat biodiverzitu, to lidé mají zájem na udržení stability, to lidé chtějí přírodu zkoumat, to lidé chtějí aby se jim líbila, tedy chtějí v ní žít.
Odpovědět
To lidé chtějí zachovat biodiverzitu, to lidé mají zájem na udržení stability, to lidé chtějí přírodu zkoumat, to lidé chtějí aby se jim líbila, tedy chtějí v ní žít.
Pe
Petr
7.11.2024 19:31 Reaguje na Slavomil VinklerJe vidět, že vaše člověkostředné chápání vám nedovolí nic jiného, takže je diskuze marná.
Ano, lidé mají zájem, a zároveň potřebu. Přírodu potřebují a mají zájem, aby fungovala, protože bez přírody to nejde a nepůjde. Ale aby se jim líbila, to žádná potřeba ani nutnost není. Tedy pro vás ano, ale to neznamená naprosto nic.
Odpovědět
Ano, lidé mají zájem, a zároveň potřebu. Přírodu potřebují a mají zájem, aby fungovala, protože bez přírody to nejde a nepůjde. Ale aby se jim líbila, to žádná potřeba ani nutnost není. Tedy pro vás ano, ale to neznamená naprosto nic.
SV
Slavomil Vinkler
8.11.2024 07:43 Reaguje na PetrAby se lidem líbila je potřeba základní, proto tak moc chodí do přírody. Přečtěte si různá lékařská doporučení.
Odpovědět
Pe
Petr
8.11.2024 13:51 Reaguje na Slavomil VinklerVždyť vy sám přírodu považujete za nelidskou, ve které se nedá žít.
Odpovědět
JO
Jarka O.
8.11.2024 13:57 Reaguje na PetrTo p. Vinkler nikdy nepsal. Ale lidé, i všechna zvířata si prostředí upravují, aby se jim v něm dobře žilo. I mravenci...
Odpovědět
Pe
Petr
8.11.2024 15:00 Reaguje na Jarka O.https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/lesum-na-sumave-bez-lidske-pece-se-dari-dobre.potvrzuje-to-dlouhodobe-sledovani-bezzasahovych-uzemi
Odpovědět
Pe
Petr
7.11.2024 19:40 Reaguje na Slavomil VinklerA příroda opravdu žádný bůh není a nikde nic takového neříkám. Proč vás takové přirovnání napadá?
Já se pokusil dám vám možnost si představit co by asi tak příroda mohla chtít. Kdybyste to dokázal, tak byste zjistil, že příroda nechce vůbec nic. Nestojí o nějakou vaši "péči", nestojí o vaše spasení, natož bombardování a rozjěždění. Nestojí o nic z toho. Chce si jen existovat. To ale vadí lidem, kteří mají pocit, že příroda je tu pro jejich potřebu. Nevím jak na tohle přišli.
Odpovědět
Já se pokusil dám vám možnost si představit co by asi tak příroda mohla chtít. Kdybyste to dokázal, tak byste zjistil, že příroda nechce vůbec nic. Nestojí o nějakou vaši "péči", nestojí o vaše spasení, natož bombardování a rozjěždění. Nestojí o nic z toho. Chce si jen existovat. To ale vadí lidem, kteří mají pocit, že příroda je tu pro jejich potřebu. Nevím jak na tohle přišli.
SV
Slavomil Vinkler
8.11.2024 07:40 Reaguje na PetrMyslím, že si odporujete, že zapomínáte, že příroda nestojí vůbec o nic (není pánbu, jak píšete). O biodiverzitu stojí člověk, aby se mu příroda líbila a aby dobře přežíval. A proto by měl udržovat ty své postupy, kterými biodiverzita vznikla a byla v minulosti udržována, jak pastva, nebo sklizeň luk, tak i to bombardování a rozježdění na cvičištích.
Odpovědět
JO
Jarka O.
7.11.2024 10:35Já bych tam žádné dřeviny nesázela, je jich tam už dost a na vlhké louce se i přirozeně samy rozrostou. Nemusí být všechno zarostlé.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
8.11.2024 06:43Aby louka zůstala loukou, jako byla za předků, musí být obhospodařována tak, jak to oni dělali, že !
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
8.11.2024 12:04 Reaguje na smějící se bestieSamozřejmě. Ono ta filosofická chyba začala když se historický výraz konzervátor=udržovatel stávajícího, nahradil výrazem ochránce. To vzbuzuje pocit nutnosti ochranného klobouku=nicnedělání.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
8.11.2024 09:44Pokud člověk potřeboval louku pro obživu zvířat a zvířata pro obživu
svoji, tak ji nenechal ladem a nebo na ni nemulčoval trávu až na podzim.
Louka se kosila minimálně 2x za rok a do zimy šla posečená a nebo spasená.
Žádný dusík se na ni nehromadil z mulčování a naopak se přihnojovala kvůli
lepším výnosům sena a trávy ke spásání. Pasoucí se dobytek louku nehnojí,
ale vrací část toho co vzal. Nalézt rovnováhu vzal a dal platí i pro louky,
pokud je záměrně necílím ochudit o živiny a nebo ji naopak o ně obohatit.
Je třeba stanovit zacílení takové louky a podle toho se o ni starat, ale
samo se to bez zásahu člověka může nasměřovat jinam, než si přejeme. Pokud
z louky odstraňuji živiny ve formě sena, tak splachy hnojiv louce pouze
doplňují odebrané živiny. Pokud ale louku pouze mulčuji, tak jsou splachy
hnojiv jaksi navíc. Na jednom soukromém poli pozoruji po jeho zatravnění
před 20 léty vývoj složení travin. Prvých pět let poměrně chudá druhová
skladba, ale tráva ještě jako seno končila u koní. Po té se půda už
vysílila a objem píce byl tak malý, že se produkce sena nevyplatila.
Došlo na pestrou skladbu bylin, kterým chudá půda nevadila, ale pak
došlo na mulčování a skladba se měnila na podobné složení jaké bylo
po přeměně pole na travnatou plochu. Dnes je pozemek zaplevelen
kopřivami, bodláčím a jednou ročně uťatými náletovými dřevinami při
mulčování. Toto má k louce sakra daleko a v okolí je to problémem
při šíření semen bodláčí a kopřiv. Navíc je to ráj hrabošů, kteří
se do podzimu ukrývají ve vysoké trávě a po mulčování zase pod
vrstvou mulče. Letos to nechal majitel sice mulčovat v červenci,
ale stačilo to narůst do výšky cca 70 cm a vysemenit. Letos už prý
to na zimu nebude ani mulčovat a prý to nechá udělat časně zjara.
To už ale budou se stařinou pomleti i zajíčci, hmyz, ptáčata, či
vejce, ještěrky a žáby. Co k tomu říci? Zlaté časy, kdy majitelé
byli hospodáři a nikoliv pouze držitelé pozemků vyčkávající na jejich
zhodnocení lukrativním prodejem. Můžeme za tento stav všichni tím,
že mantra soukromého majetku je nedotknutelná i v těch případech,
kdy je přímo na škodu celku.
Odpovědět
svoji, tak ji nenechal ladem a nebo na ni nemulčoval trávu až na podzim.
Louka se kosila minimálně 2x za rok a do zimy šla posečená a nebo spasená.
Žádný dusík se na ni nehromadil z mulčování a naopak se přihnojovala kvůli
lepším výnosům sena a trávy ke spásání. Pasoucí se dobytek louku nehnojí,
ale vrací část toho co vzal. Nalézt rovnováhu vzal a dal platí i pro louky,
pokud je záměrně necílím ochudit o živiny a nebo ji naopak o ně obohatit.
Je třeba stanovit zacílení takové louky a podle toho se o ni starat, ale
samo se to bez zásahu člověka může nasměřovat jinam, než si přejeme. Pokud
z louky odstraňuji živiny ve formě sena, tak splachy hnojiv louce pouze
doplňují odebrané živiny. Pokud ale louku pouze mulčuji, tak jsou splachy
hnojiv jaksi navíc. Na jednom soukromém poli pozoruji po jeho zatravnění
před 20 léty vývoj složení travin. Prvých pět let poměrně chudá druhová
skladba, ale tráva ještě jako seno končila u koní. Po té se půda už
vysílila a objem píce byl tak malý, že se produkce sena nevyplatila.
Došlo na pestrou skladbu bylin, kterým chudá půda nevadila, ale pak
došlo na mulčování a skladba se měnila na podobné složení jaké bylo
po přeměně pole na travnatou plochu. Dnes je pozemek zaplevelen
kopřivami, bodláčím a jednou ročně uťatými náletovými dřevinami při
mulčování. Toto má k louce sakra daleko a v okolí je to problémem
při šíření semen bodláčí a kopřiv. Navíc je to ráj hrabošů, kteří
se do podzimu ukrývají ve vysoké trávě a po mulčování zase pod
vrstvou mulče. Letos to nechal majitel sice mulčovat v červenci,
ale stačilo to narůst do výšky cca 70 cm a vysemenit. Letos už prý
to na zimu nebude ani mulčovat a prý to nechá udělat časně zjara.
To už ale budou se stařinou pomleti i zajíčci, hmyz, ptáčata, či
vejce, ještěrky a žáby. Co k tomu říci? Zlaté časy, kdy majitelé
byli hospodáři a nikoliv pouze držitelé pozemků vyčkávající na jejich
zhodnocení lukrativním prodejem. Můžeme za tento stav všichni tím,
že mantra soukromého majetku je nedotknutelná i v těch případech,
kdy je přímo na škodu celku.
JO
Jarka O.
8.11.2024 13:02 Reaguje na Břetislav Machaček1*. Jestli jsou na loukách plochy kopřiv, tak tam není nedostatek dusíku.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
9.11.2024 09:38 Reaguje na Jarka O.Ano je to tak. Po létech mulčování je to bývalé pole dusíkem
přímo přehnojeno a v zastíněných místech je to souvislá plocha kopřiv. Ta osluněná je zase souvislou plochou bodláčí a trsů vytrvalého jílku nevalné hodnoty. Prostě tu hmotu je třeba odstraňovat a nikoliv pouze v půdě živiny hromadit.
Odpovědět
přímo přehnojeno a v zastíněných místech je to souvislá plocha kopřiv. Ta osluněná je zase souvislou plochou bodláčí a trsů vytrvalého jílku nevalné hodnoty. Prostě tu hmotu je třeba odstraňovat a nikoliv pouze v půdě živiny hromadit.
Pe
Petr
9.11.2024 10:18 Reaguje na Břetislav MachačekA teď zkuste říct jaký má smysl plochu, kterou popisujete, stále každý rok ničit? Užitek z toho není žádný a přírodě i lidem to jen škodí.
Proč se to nemůže vrátit zpátky přírodě a zalesnit? Prospělo by to všem, a to velmi výrazně - krajině, přírodě a biodiverzitě, lidem, dokonce i majiteli.
Odpovědět
Proč se to nemůže vrátit zpátky přírodě a zalesnit? Prospělo by to všem, a to velmi výrazně - krajině, přírodě a biodiverzitě, lidem, dokonce i majiteli.
Pe
Petr
9.11.2024 10:24 Reaguje na PetrA takových ploch jsou spousty. Jak skvělá příležitost pro opravu nemocné krajiny. Krajina by si oddechla a začala líp fungovat, příroda by se zaradovala a lidem by se tam hned žilo mnohem líp.
Odpovědět
Pe
Petr
9.11.2024 13:10 Reaguje na PetrDnes tam mohl být prima svěží 20letý lesík. Žádné kopřivy, žádné bodláčí, žádní pomletí zajíčci. A toho hmyzu, který by nebyl pomletý...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
9.11.2024 18:23 Reaguje na PetrMajitel má pozemek zanesen v katastru jako orná půda a změnou na les jeho cena rapidně klesne. Navíc už nebude mít možnost požádat snadněji o změnu územního plánu z lesa na stavební pozemek, než z pole. Měl už na pole pár kupců, ale za
cenu orné půdy a on vyčkává na změnu územního
plánu, aby utržil 10x více. Není sám a v okolí
měst je takových pozemků většina. To co radíte
je sice možné, ale je to stejné plýtvání půdou
velmi dobré kvality, jako ji zabetonovat. Na
lesy lze velmi snadno změnit kdysi zastavěné
plochy, cesty, které nahradily cesty nové
a dálnice, nebo pouze proluky mezi zástavbou
a plochy bývalých skládek. Les tak může být
vhodnou rekultivací ploch nevhodných k jiným
účelům, ale pole a louky považuji za cennou
rezervu za pole, které mohou být chemizací
časem zničeny tak, že nebudou k produkci vhodná.
Važme si alespoň takové údržby- neúdržby ,
protože udělat z velmi úrodné půdy les
je obtížně vratná hloupost. Znal jsem ještě
potomky horalu z Beskyd, kteří kupovali za
peníze vydělané v amerických dolech lesy
od šlechticů , ty vyklučili a zkultivovali
je na pole a pastviny. A to byla půda chudá,
ale ona je na rozdíl od těch, co chtějí pole
zalesnit, živila a do nedávné doby uživila.
To, že dnes leží mnohde pole a pastviny ladem
je dáno špatně nastavenou dotační politikou
a to je základní chyba této zemědělské politiky
praktikované v EU. Jinak takový návrat přírodě
mám dva kilometry od domu, kde pole nahradil
březový lesík (99% bříza a 1% vlašské ořešáky)
s biodiverzitou mizerné hodnoty. Je to les
jednodruhový, stejnověký a v ceně palivového
dřeva. Navíc je ta plocha "zalesněna na černo"
a v katastru je vykazováno jako orná půda. Dvacetileté břízy půdu totálně vyčerpaly a z
té půdy udělá ornou pouze nákladně pouze nějaký
nadšenec. U ní taky čeká majitel na změnu
územního plánu, aby ji prodal na stavbu 40
rodinných domků, už těch 20 let.
Odpovědět
cenu orné půdy a on vyčkává na změnu územního
plánu, aby utržil 10x více. Není sám a v okolí
měst je takových pozemků většina. To co radíte
je sice možné, ale je to stejné plýtvání půdou
velmi dobré kvality, jako ji zabetonovat. Na
lesy lze velmi snadno změnit kdysi zastavěné
plochy, cesty, které nahradily cesty nové
a dálnice, nebo pouze proluky mezi zástavbou
a plochy bývalých skládek. Les tak může být
vhodnou rekultivací ploch nevhodných k jiným
účelům, ale pole a louky považuji za cennou
rezervu za pole, které mohou být chemizací
časem zničeny tak, že nebudou k produkci vhodná.
Važme si alespoň takové údržby- neúdržby ,
protože udělat z velmi úrodné půdy les
je obtížně vratná hloupost. Znal jsem ještě
potomky horalu z Beskyd, kteří kupovali za
peníze vydělané v amerických dolech lesy
od šlechticů , ty vyklučili a zkultivovali
je na pole a pastviny. A to byla půda chudá,
ale ona je na rozdíl od těch, co chtějí pole
zalesnit, živila a do nedávné doby uživila.
To, že dnes leží mnohde pole a pastviny ladem
je dáno špatně nastavenou dotační politikou
a to je základní chyba této zemědělské politiky
praktikované v EU. Jinak takový návrat přírodě
mám dva kilometry od domu, kde pole nahradil
březový lesík (99% bříza a 1% vlašské ořešáky)
s biodiverzitou mizerné hodnoty. Je to les
jednodruhový, stejnověký a v ceně palivového
dřeva. Navíc je ta plocha "zalesněna na černo"
a v katastru je vykazováno jako orná půda. Dvacetileté břízy půdu totálně vyčerpaly a z
té půdy udělá ornou pouze nákladně pouze nějaký
nadšenec. U ní taky čeká majitel na změnu
územního plánu, aby ji prodal na stavbu 40
rodinných domků, už těch 20 let.
BM
Břetislav Machaček
9.11.2024 18:29 Reaguje na Břetislav MachačekP.S. Zkuste své nápady se zalesňováním poradit
pastevcům v Alpách, kam navážejí pro Milky seno z Podunají, protože dotování chovu v Alpách se jim vyplácí tak, že si mohou dovolit
nakupovat seno pro takové množství krav, jaké
by horské louky nikdy nemohly uživit.
Odpovědět
pastevcům v Alpách, kam navážejí pro Milky seno z Podunají, protože dotování chovu v Alpách se jim vyplácí tak, že si mohou dovolit
nakupovat seno pro takové množství krav, jaké
by horské louky nikdy nemohly uživit.
Pe
Petr
9.11.2024 19:22 Reaguje na Břetislav MachačekProč, když svoje pastviny využívají, zatímco vy mluvíte jen o spekulantech, kteří na svoje pozemky kašlou.
A je velmi komické, že nejprve se nad těmito majiteli rozepisujete, jak je takové ponechání ladem špatné a jaká všechna negativa to obnáší, abyste se jich vzápětí zastával.
Něco zalesnit není žádné plýtvání půdou. Z lesa jde udělat pole snadno a rychle kdykoliv zase zpátky, zatímco udělat z pole stavební pozemky, z toho už nikdo nikdy pole neudělá, protože je to jedna velká navážka. Od štěrku a kamení, po stavební suť a zbytky, obsahující naprosto všechno.
No a opravdu vám březový lesík přijde horší než vámi popisované kopřivy a bodláčí?
Odpovědět
A je velmi komické, že nejprve se nad těmito majiteli rozepisujete, jak je takové ponechání ladem špatné a jaká všechna negativa to obnáší, abyste se jich vzápětí zastával.
Něco zalesnit není žádné plýtvání půdou. Z lesa jde udělat pole snadno a rychle kdykoliv zase zpátky, zatímco udělat z pole stavební pozemky, z toho už nikdo nikdy pole neudělá, protože je to jedna velká navážka. Od štěrku a kamení, po stavební suť a zbytky, obsahující naprosto všechno.
No a opravdu vám březový lesík přijde horší než vámi popisované kopřivy a bodláčí?
BM
Břetislav Machaček
10.11.2024 10:32 Reaguje na PetrPozorně čtěte a přemýšlejte o čem píšu a pak vám budu odpovídat na něco, na co můžete přijít sám už
z mého příspěvku. Já vůbec nejsem
proti zalesnění, ale jsem proti
zalesnění polí a taky proti jejich zatravnění nevyužitelnými travinami. Obojí je plýtvání něčím, co pracně naši předci vytvořili a co nám bude
časem chybět. Jinak udělat dnes z
dočasného lesa zpět pole narazí na
takové jako jste vy a náklady na
odstranění pařezů, kořenů a dodat lesem vyždímané živiny je finanční
propadák. Znám pána který takto
kultivoval zanedbanou zahradu
a z vytrhaných pařezů nakonec po
dohodě s obcí vytvořil základ pro
obrovský oheň při pálení čarodějnic.
Ten oheň dokrmený ještě větvemi pak
dohoříval tři týdny. Trhání, doprava na okraj obce a kultivace půdy ho
stála majlant a příště by pouze
pokácel stromy a pařezy už netrhal.
Chtěl ale zahradu na zeleninu a ne
pouze louku s pařezy a pole taky
musí být prosté pařezů a kořenů.
V sousední obci likvidovali sad
těžkou technikou a prvý rok pole
oseli kukuřicí s kvanty umělých
hnojiv. Za rok pšenici s mizerným
výnosem a nakonec na dva roky s
mulčovanými pícninami . I po té
době vyorávali kořeny a při setí
měli se zbytky kořenů problémy.
Trvalo to více jak pět let, než
se dalo říci, že po sadu není
památky a co teprve les?
Odpovědět
z mého příspěvku. Já vůbec nejsem
proti zalesnění, ale jsem proti
zalesnění polí a taky proti jejich zatravnění nevyužitelnými travinami. Obojí je plýtvání něčím, co pracně naši předci vytvořili a co nám bude
časem chybět. Jinak udělat dnes z
dočasného lesa zpět pole narazí na
takové jako jste vy a náklady na
odstranění pařezů, kořenů a dodat lesem vyždímané živiny je finanční
propadák. Znám pána který takto
kultivoval zanedbanou zahradu
a z vytrhaných pařezů nakonec po
dohodě s obcí vytvořil základ pro
obrovský oheň při pálení čarodějnic.
Ten oheň dokrmený ještě větvemi pak
dohoříval tři týdny. Trhání, doprava na okraj obce a kultivace půdy ho
stála majlant a příště by pouze
pokácel stromy a pařezy už netrhal.
Chtěl ale zahradu na zeleninu a ne
pouze louku s pařezy a pole taky
musí být prosté pařezů a kořenů.
V sousední obci likvidovali sad
těžkou technikou a prvý rok pole
oseli kukuřicí s kvanty umělých
hnojiv. Za rok pšenici s mizerným
výnosem a nakonec na dva roky s
mulčovanými pícninami . I po té
době vyorávali kořeny a při setí
měli se zbytky kořenů problémy.
Trvalo to více jak pět let, než
se dalo říci, že po sadu není
památky a co teprve les?
.jpg){kind=link}