Lázně Karlova Studánka vypověděly smlouvu k chystanému Domu přírody Jeseníků

Státní Horské lázně Karlova Studánka na Bruntálsku vypověděly smlouvu o spolupráci při přípravě a výstavbě Domu přírody Jeseníků. Důvodem je podle vedení lázní narušení komunikace při přípravě záměru a zároveň obavy o ochranu přírodních léčivých zdrojů. ČTK to sdělila mediální zástupkyně lázní Lucie Špačková. Trojstrannou smlouvu před dvěma lety uzavřely lázně, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) a Moravskoslezský kraj. Mluvčí kraje Nikola Birklenová řekla ČTK, že smluvní vztah mezi krajem a AOPK nadále platí a že žádný požadavek o spolupráci zatím kraj nedostal. Podle AOPK není jasné, co vedlo lázně k výpovědi smlouvy. Chystaný Dům přírody Jeseníků má návštěvníkům přiblížit jesenické hory. Nabídne interaktivní expozici i výchovné programy, tematické přednášky, výstavy, projekce či tvůrčí dílny. Projekt má vzniknout na státním pozemku, investorem má být AOPK a provozovatelem lázně.

Ředitel lázní Martin Voženílek uvedl, že záměr v přípravné fázi neprošel dostatečným projednáním, přestože lázně spravují území a odpovídají za ochranu léčivých zdrojů. "Ze strany Agentury ochrany přírody a krajiny ČR došlo k selhání v komunikaci a koordinaci. Při přípravě projektu jsme neobdrželi důležité dokumenty a také jsme nebyli vždy zařazeni do klíčových momentů celého procesu," uvedl Voženílek.

AOPK ČR oponuje, že lázně jsou u plánů na výstavbu návštěvnického střediska od samého počátku. Podle mluvčí agentury Karolíny Šůlové se Horské lázně Karlova Studánka podílely na upřesňování zadání k podání žádosti o stavební povolení a udělily potřebný souhlas se stavbou v rozsahu uložení sítí a zpevněných ploch na pozemku ve správě státního podniku. Pro omezení rizik byly provedeny hydrogeologické studie, kde jsou stanoveny podmínky dalšího postupu, dodala.

"Není tedy zřejmé, co vedlo Horské lázně Karlova Studánka k postupu, který maří mnoholetou práci, doposud vynaložené finanční prostředky a ohrožuje další financování celého projektu," sdělila dnes mluvčí na dotaz ČTK.

Lázeňský balneotechnik Tomáš Kocman uvedl, že navrhované řešení počítá se zásahem do hloubky až čtyř metrů. "To přímo ohrožuje vzácné přírodní léčivé zdroje. A s tím jako držitel odborné způsobilosti k ochraně přírodních léčivých zdrojů nemohu souhlasit. Projekt v současné podobě zasahuje do ochranného pásma pramenů uhličitých vod a ložiska rašeliny. Tyto léčebné zdroje přímo tvoří významnou součást lázeňských procedur v Karlově Studánce," uvedl Kocman.

Zástupci lázní zdůraznili, že se nebrání odborné diskusi o Domu přírody Jeseníky ani hledání vhodného řešení. "Pokud by záměr vznikl v lokalitě nebo podobě, která nebude ohrožovat přírodní léčivé zdroje a lázeňské místo, jsme připraveni o takovém řešení jednat," uvedl Voženílek.

Birklenová uvedla, že hlavním nositelem projektu je AOPK. Kraj podle smlouvy bude pouze spolupracovat na přípravě a realizaci projektu, dále pak při následném zajištění provozu (včetně podpory podle svých finančních možností) či marketingu, to vše bez konkrétního závazku. "Veškeré případné finanční požadavky na spolupráci v rámci projektu budou předkládány ke schválení orgánům kraje. K dnešnímu dni kraj neobdržel žádný požadavek o spolupráci dle smlouvy, a to ani finančního charakteru," uvedla Birklenová.

Horské lázně Karlova Studánka v Jeseníkách jsou nejvýše položenými lázněmi v Česku. Léčí se tam lidé s nemocemi dýchacího, pohybového a oběhového ústrojí, pacienti po onkologické léčbě, pacienti s kožními nemocemi, nemocemi nervovými a také s duševními poruchami. Ročně lázně léčí více než 3000 pacientů, kteří mají k dispozici 464 lůžek.

---

reklama

---