Zelená úsporám chce snížit podporu projektům, chybí peníze
„Aktuální průměrná dotace se pohybuje v rozmezí 60 až 65 % celkových nákladů. V současné době vedeme jednání s kupci emisních kreditů, protože uvažujeme o snížení dotace v řádu několika procentních bodů, tak abychom mohli uspokojit všechny žadatele, kteří podali žádost dle podmínek programu,“ říká Rut Bízková, první náměstkyně, dočasně pověřená vedením úřadu.
O kolik procent a komu přesně by se měla dotace snížit ale jasné není. Vše prý záleží na dalším jednání s kupci emisních povolenek. "V současné době nelze předjímat, jak vysoké bude snížení procentuálních bodů, jelikož toto je součástí jednání mezi ministerstvem a státy respektive společnostmi, kterými byly prodány emisní kredity. Jednání probíhá v těchto dnech," potvrzuje mluvčí ministerstva životního prostředí Michaela Jendeková.
Nicméně dotace by se měla snížit všem stejně, nepočítá se s odstupňovaným systémem, který by například zachoval dotace pro rodinné domy na dnešní úrovni a snížil příspěvek u velkých bytových domů.
Kdo má, dostane
Program Zelená úsporám startoval v dubnu roku 2009. Tehdejší představitelé ministerstva dokola omílali základní princip programu - každý, kdo splní podmínky, peníze dostane. Zkrátka, že se není třeba bát, že se na někoho nedostane, protože pokud skutečně sníží spotřebu energie nebo pořídí nový kotel, má na dotaci nárok. To ale zřejmě již neplatí. „Na dotaci z programu Zelená úsporám není právní nárok,“ řekla Ekolistu mluvčí Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Lenka Brandtová.
Nicméně mluvčí uklidňuje, že žadatelé, jejichž žádost byla schválena (bylo vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace a uzavřena smlouva o poskytnutí podpory), dotaci dostanou. „Nemůže se tedy stát, že těmto žadatelům nebudou proplaceny proinvestované peníze. Žaloby hrozí vždy a všude, ale znovu opakuji, dotace je nenároková,“ říká Brandtová.
Může za to panel?
Velké problémy program zaznamenal, když se dotace otevřely i pro veřejné budovy. To prudce urychlilo čerpání peněz, tvrdí například Daniel Vondrouš ze Zeleného kruhu. S tím ale mluvčí SFŽP úplně nesouhlasí. Podle ní se na převisu poptávky podílejí všechny typy žádostí - zateplení bytových domů a rodinných domů, výstavba v pasivním standardu a obnovitelné zdroje energie. „Program Zelená úsporám je velmi úspěšný a ve světě zcela unikátní,“ říká Brantová.
Velký objem peněz také směřoval na panelové domy, pro které se také program otevřel až později. Příjem žádostí na úspory v panelácích zastavil fond už po necelém roce, loni v srpnu. U panelových domů totiž nebylo jasné, zda skutečně peníze využijí či nikoli, což vychází z pravidel programu. Zatímco majitelé rodinných domů žádají peníze z programu Zelená úsporám až po proběhlé investici, velké bytové domy, ať už panelové nebo cihlové, si nejdříve nechají rekonstrukci schválit a až po té se pustí do samotné realizace.
A paneláky představují obrovské investice už jen kvůli své velikosti. Mohou to být domy až o dvou stech bytech, zatímco v běžných činžácích bývá kolem dvaceti bytů. Od 1. září 2009 do srpna 2010 přišlo SFŽP 699 žádostí za 2,5 miliardy korun. Za stejnou dobu ale bylo realizováno jen dvanáct projektů za 32,5 milionu korun.
Ministerstvo do programu Zelená úsporám získalo nové peníze, když na konci prosince uzavřelo smlouvu na prodej 9,55 miliónů takzvaných kjótských povolenek japonské firmě. Podle náměstka Ivo Hlaváče ale kvůli finanční krizi, i velké konkurenci na trhu s emisními povolenkami, nelze očekávat významné navýšení prostředků v programu Zelená úsporám.
reklama
Za 15 let se v Nové zelené úsporám schválilo 412 000 žádostí za více než 91 miliard korun
Zájem o řemeslníky je i letos vysoký. Dlouhodobě nejžádanější jsou zateplovací práce
O podporu z Oprav dům po babičce si zažádalo 5000 lidí, vyplatilo se pět mld. Kč