Zelená úsporám mohla přinést větší úspory emisí, zjistil NKÚ

Pokud by program Zelená úsporám měl nastavena kritéria pro tzv. greening, mohlo být za stejné peníze dosaženo větších úspor emisí CO2, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad. I tak ale Zelená úsporám přinese takové úspory, že sama o sobě splní cíle Národního akčním plánu energetické účinnosti pro domácnosti.

Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) zkoumala hospodárnost a účelnost využití peněz v programu Zelená úsporám (ZÚ) za roky 2009 a 2010. Při kontrole ve Státním fondem životního prostředí spravovaném programu se dále ukázalo, že pro dobré řízení chyběly úplné a spolehlivé informace a některé prostředky na organizaci programu byly využity nehospodárně. U některých veřejných zakázek byl obcházen zákon nebo nebylo rozhodnuto podle ekonomické výhodnosti nabídek.

Jedním z cílů programu Zelená úsporám bylo dosažení co nejvyššího „greeningu“. Zjednodušeně řečeno, aby se za peníze z prodaných emisních povolenek podařilo realizovat co nejvíce dalších úspor emisí, například kvalitním zateplením domácnosti. NKÚ při své kontrole zjistil, že informační systém používaný pro správu programu Zelená úsporám neumožňuje sledování emisních úspor a vyhodnocení greeningu. Podle NKÚ mohlo sledování míry úspor vést k vyšší efektivnost programu. „Při vynaložení stejného objemu prostředků tak mohlo být dosaženo větší úspory emisí CO2,“ stojí v kontrolní zprávě. NKÚ také upozornil na to, že u některých žádostí chybí informace o předpokládaných emisních úsporách. Není tak možné vyhodnotit, jakých emisních úspor bylo v kontrolovaném období dosaženo.

NKÚ v souvislosti s informačním systémem zjistil, že požadavek na hodnocení greeningu původně byl v požadavcích na naprogramování informačního systému. Realizátor však tento bod nesplnil. Podle NKÚ je pochybením, že za program byla i přesto vyplacena plná cena. NKÚ také upozornil, že při zadávání veřejné zakázky na výrobu informačního systému byl obejit zákon o veřejných zakázkách, protože místo jedné veřejné zakázky byly vyhlášeny tři menší, čímž se snížila předpokládaná hodnota zakázky a nebylo vyhlášeno otevřené zadávací řízení.

Z výsledků kontroly vyplývá, že program nebyl ani dobře řízen. O tom, že podaných žádostí je více, než kolik je k dispozici financí, se vědělo už 22. září 2010. Řídící výbor ale přerušil příjem žádostí až pět týdnů poté. Na konci roku 2010 pak chybělo Zelené úsporám přes deset miliard na uspokojení všech přijatých žádostí. NKÚ dále konstatuje, že monitorovací výbor v druhé polovině roku 2010 nevyvíjel žádnou činnost a neplnil tak povinnost dohlížet na realizaci a průběžné hodnocení Zelené úsporám.

Kontroloři dále poukázali na ne vždy zcela hospodárné počínání. Například v období od 1. ledna do 17. února 2010 ponechal SFŽP na účtu ČNB prostředky ve výši 6 miliard Kč. „Kontrolním výpočtem bylo ověřeno, že dosažitelný výnos při nejnižším nabízeném komerčním úroku ze zhodnocení těchto prostředků tak byl snížen nejméně o 3,6 mil. Kč.“

Kontrolní úřad dále Státnímu fondu životního prostředí vytkl, že u veřejné zakázky na administraci žádostí vybranými bankami u každé z pěti realizovaných veřejných zakázek stanovil hodnoticí kritéria rozdílně, čímž potlačil jejich ekonomickou výhodnost.

NKÚ posoudil i přínos Zelené úsporám k naplnění cílů, které vyplývají z Národního akčního plánu energetické účinnosti. Pokud budou realizovány všechny žádosti podané do programu Zelená úsporám, budou tím splněny cíle akčního plánu pro domácnosti.

Nejvyšší kontrolní úřad konstatoval, že pokud budou proplaceny všechny podané žádosti, pak náklady na snížení emisí CO2 o jednu tunu budou 1 594 Kč. Výtěžek z prodeje jedné povolenky na tunu emisí CO2 byl přibližně 225 Kč. Jedna tuna přebytečných emisí CO2 tak byla prodána za cenu sedmkrát nižší, než činí náklady vynaložené z dotace na dodatečné snížení emisí CO2 o stejné množství.

---

reklama

---