https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/analytici-klimaticka-politika-by-mela-byt-socialne-citliva-a-spravedliva
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Klimatická politika by měla být sociálně citlivá a spravedlivá, uvedli analytici

10.6.2024 02:10 | PRAHA (ČTK)
Například z programu Nová zelená úsporám mají prospěch bohatší domácnosti vlastnící nemovitost a peníze na renovaci. Zranitelné domácnosti ale mnohdy bydlí v pronájmech či bytových domech, což jsou budovy, které mívají horší energetickou náročnost.
Například z programu Nová zelená úsporám mají prospěch bohatší domácnosti vlastnící nemovitost a peníze na renovaci. Zranitelné domácnosti ale mnohdy bydlí v pronájmech či bytových domech, což jsou budovy, které mívají horší energetickou náročnost.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Klimatická politika by měla být sociálně citlivá a zároveň spravedlivá. Dopadá nejvíce na nízkopříjmové domácnosti zejména v bydlení a dopravě, uvedli analytici, které oslovila ČTK. Ze současných pobídek k udržitelnějšímu bydlení profitují bohatší domácnosti. Elektroautomobily mohou být po určitou dobu pro zranitelné skupiny příliš drahé. Sociálně citlivá klimatická politika bude podle expertů jednou z výzev pro Česko.
 
"Důležité je, aby měla klimatická politika rozměr klimatické spravedlnosti, a teda, aby vedla k propojení sociální politiky s ochranou klimatu. Toho příkladem je na evropské úrovni zřízení Sociálně klimatického fondu, který vznikl za účelem řešení sociálních dopadů, způsobených zařazením budov a silniční dopravy do evropského systému emisního obchodování," uvedla Miriam Macúrová z organizace Greenpeace ČR. Zásadní podle ní ale je, aby v něm bylo dostatek peněz a aby byly smysluplně použity tam, kde budou nejvíce potřebné.

"Když se podíváme na spoustu událostí a politik poslední doby, například energetická krize, zrušení superhrubé mzdy nebo rozdávání zelených fondů jako Nová zelená úsporám, tak mají na společnost nějakým způsobem nerovný dopad," řekla Krisitýna Zindulková z Asociace pro mezinárodní otázky.

Jako příklad uvedla program Nová zelená úsporám, ze kterého mají prospěch bohatší domácnosti vlastnící nemovitost a peníze na renovaci. Program podporuje rekonstrukce a změny, které přispívají k úspornějšímu bydlení. Dotace mohou pokrýt až polovinu výdajů a vyplácí se po realizaci investice. "Pokud máme dělat klimatickou politiku a dekarbonizovat budovy, je třeba myslet na nízkopříjmové domácnosti," dodala.

Zranitelné domácnosti podle Zindulkové mnohdy bydlí v pronájmech či bytových domech, což jsou budovy, které mívají horší energetickou náročnost. "V případě, že klimatická politika má být spravedlivá, tak současné pobídky nejsou dostačující. Rozdělila bych to na dvě skupiny. Jedna z věcí pro to nezbytná jsou regulace energetického standardu metodou cukr a bič. Nastavit například, že do určitého roku musíme zateplit všechny budovy se stupněm energetické náročnosti G," řekla Zindulková. Druhým faktorem by měla být například určitá ochrana nájemníků.

Česko bude mít přístup k Sociálnímu klimatickému fondu EU od roku 2026. "Hlavní výzvou je, že jednak změna klimatu jako taková má největší dopad na sociálně nejzranitelnější část obyvatelstva, ale také opatření, která zvyšují cenu energie, mají na tyto skupiny největší dopad, zejména v oblasti bydlení a dopravy. Pro Česko je zásadní vypracovat podrobný plán pro zemi k způsobu podpory slabších skupin," uvedl Mats Braun z Ústavu mezinárodních vztahů.

Podle Brauna bude největší výzvou doprava. "Elektromobily, i když budou podporovány, mohou být pro část populace po určitou dobu příliš drahé. Dostupnější model by mohl najít inspiraci v Německu a snížení cen jízdenek na vlak a velké investice do železniční a hromadné dopravy," míní.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

10.6.2024 07:27
Unie (EU) sdílené chudoby přišla na to, že lidi nevydělají na ty eko hračky, které v zásadě ekologické nejsou.
A tak se vytvoří dlaší sdílení chudoby, kdy ti kteří ještě mají pár kaček na víc zadotují "bezdomovcům" (lidi v nájmech) ekektro nesmysl.
A to ještě ve finále tu elektromobilitu a FVE panely dovážíme z Číny. Takže kde je to oživení průmyslu?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

10.6.2024 12:08
Nová zelená úsporám v podstatě funguje následovně.

Bezbranní lidé ve špatně zateplených panelácích zaplatí teplárnám za teplo drahé kvůli emisním povolenkám a za ty si bohatí zateplí v rámci Nová zelená úsporám vily a namontují FVE na ohřev bazénů.

Fakt, mechanismus dekarbonizace jak noha!
Odpovědět
LB

Lukas B.

10.6.2024 12:31 Reaguje na Jiří Svoboda
jo. a pak je velké divení, když nějaká fízl-dýzl strana udělá ve volbách dvouciferný výsledek. hlasy lidí se válí na zemi, proč se pro ně musí shýbat jen obzvláštníci?
Odpovědět
MM

Milan Milan

10.6.2024 13:15
Legrace jak se skloňuje ochrana klimatu, ale všude se bagruje, betonuje, kácí, zasklívá,drancují nerostné i surovinové zdroje... A Japonci již teď studií (deset let to studovali) potvrdili, že solární pole zvyšují teplotu ve městech až o cca 3,2 st.C. Takže pouze lži, korporátní a politický tlak na peněženky občanů i firem a výsledek buď horší, nebo nic se nezměnilo, pouze hromady peněz změnili majitele..
Odpovědět
DV

Daniel Vondrouš

11.6.2024 15:23 Reaguje na Milan Milan
Solární panely samozřejmě teplotu snižují a velkou část sluneční energie, která se spotřebuje na elektřinu, tudíž se nepromění na teplo a není vyzářena do okolního prostoru. K pochopení tohoto přirozeného jevu stačí fyzika základní školy, nebo osobní zkušenost - změřit teplotu na libovolném FVE panelu a na střeše vedle něj.
Odpovědět

Radek Čuda

10.6.2024 14:59
Další sbírka chytráků, kteří jsou přesvědčeni, že čím víc budu zdroje přerozdělovat, tím bude líp.

Teda, ono bude ... ale jen pro toho, kdo bude mít to přerozdělování pod palcem.
Odpovědět
DV

Daniel Vondrouš

11.6.2024 15:20
Dva podprogramy NZÚ určené pro nízkopříjmové skupiny poskytují prostředky zálohově, tedy předem. Navíc se od června podmínky ještě zmírnily https://novazelenausporam.cz/tiskova-zprava/68.
Odpovědět

Radek Čuda

12.6.2024 15:52 Reaguje na Daniel Vondrouš
"Senioři a nízkopříjmoví získají až 250 tisíc na zateplení ... " ... kolik tak stojí zateplení RD? Tedy kolik budou muset i přes tu dotaci dosypat ze svého? Když se budou držet sakra při zdi, tak min další čtvrt mega.

Obdobně ...

"Na komplexní (optimální) zateplení je možné získat až 1 milion korun.
Dotace vám pokryje celkem 50 % způsobilých výdajů."

Pokud má někdo na to vrazit do baráku několik set tisíc, tak opravdu není nízkopříjmový jedinec a realita je taková, že ti skutečně nízkopříjmoví na ty dotační programy nedosáhnou.
Odpovědět
JO

Jan Omasta

16.6.2024 19:04
Odlidňování se bude provádět až do 95% světové populace. Je to neodvratné! V našich podmínkách už 100 let populace neroste, a proto se bude snižovat jen o 50%. Tím nastanou změny, že bude na silnicích jezdit polovina aut, klesnou ceny nemovitostí, polí, lesů i stavebních pozemků, někteří lidé zbohatnou a někteří lidé zchudnou, i když budou dědit. A proto byste měli pozorně poslouchat, co se teď dozvíte.

Důvod depopulace je, že v životním prostředí velice rychle stoupá množství zákeřného jedu. Ten jed je tak zákeřný, že kdo čte o něm, odkud se bere, jak se dá odstraňovat z půdy, z potravin, ze surovin, apod. Tak to nedokáže dočíst, protože je to otřesně depresivní. Nedá se nic. Jsou známa místa zamořená tímto jedem, a tam se obyvatelům žije opravdu krušně. Na otravu neexistuje lék.




Takto zamořený bude celý svět už v roce 2055. Možná že do té doby objeví lék na léčení otravy tímto jedem, takže by si jej bohatí lidé mohli koupit. Ale kdyby nedejbože pokračovalo zamořování jedem současným tempem, bohatí by přežili, ale začala by vymírat volně žijící zvířata, ryby, ptáci a pochopitelně i lidé.


Jak řešit život s jedem?
Dám příklad:
Lodě jezdící na mazut produkují řádově o 1 řád více jedu než lodě jezdící na naftu. Jenže kdo by to platil, když by se cena dopravy zdvojnásobila. Naproti tomu odlidnění je zdarma a méně lidí si bude objednávat méně přepravy. Dokonce v prvotní fázi je odlidnění ziskové. Jak už jsem zminoval osoby zasažené otravou potřebují drahou zdravotní péči, a stát na jejich depopulaci vydělá.

Věci se mají tak, že nepřežije nikdo ani popírači depopulace. Naproti tomu, když se s depopulaci začne již v roce 2025/2026, je velká naděje, že 5% polulace se spasí.






Možná někdo namítne: Proč jsem ještě o tom jedu neslyšel?
To je tak. Lidem se to nemůže říkat. Proto poslouchají pohádky o ohřívání planety. Pravda je taková, že jed se uvolňuje do životního prostředí tak, že zároveň s tunou kysličníku uhličitého se vypustí určitý ekvivalent zákeřného jedu.

Abyste mi to věřili, uvedu vám zase příklad. Kdyby lidé věděli, který to je jed, začali by si hlídat potraviny s vysokým obsahem jedu. To by vážně narušilo zásobování zdravými potravinami.
Příklad 2: Majitelé půdy by se snažili snižovat obsah jedu ve své půdě. Ale kam by se poděl jed, který by z půdy vycucli? Ten by musel zase někdo jiný spotřebovat. Nastal by chaos.

.
Zajímají vás otázky? Mužete je klást.

Jak se dosáhne toho, aby z planety sešlo tolik obyvatelstva?

Jak se dosáhne, aby lidé dobrovolně podstupovali euthanázii?

Jaké budou další metody zbavování života mimo dobrovolný odchod.

Jak se zajistit, abych při těch změnách nezchudl a naopak rozmnožil své bohatství?

Co dělat a nedělat v případě budoucí smrtelné pandemie?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist