https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/beskydy-jsou-posledni-zive-hory-rika-reditel-spravy-chko
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Beskydy jsou poslední živé hory, říká ředitel správy CHKO

6.3.2018 09:30 | ROŽNOV P. R. (ČTK)
Na Beskydy mají velký vliv návštěvníci, kterých přibývá, například na Lysou horu ročně vystoupá kolem 450.000 lidí. Podle ředitele správy CHKO Beskydy, Františka Jaskuly, turisté představují větší erozní prvek než mráz a voda, chodníky jsou více poškozovány průchody lidí než přírodními procesy, zaklesávají se i do skalního podloží. / Ilustrační foto
Na Beskydy mají velký vliv návštěvníci, kterých přibývá, například na Lysou horu ročně vystoupá kolem 450.000 lidí. Podle ředitele správy CHKO Beskydy, Františka Jaskuly, turisté představují větší erozní prvek než mráz a voda, chodníky jsou více poškozovány průchody lidí než přírodními procesy, zaklesávají se i do skalního podloží. / Ilustrační foto
Za poslední živé hory označuje Beskydy ředitel správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy František Jaskula. Jsou to opravdové hory a jsou zde hospodáři, kteří se o své pozemky a krajinu starají, to je to specifické a podle něj to nejdůležitější, co by se tady mělo zachovat, řekl Jaskula. CHKO Beskydy je s rozlohou 1200 kilometrů čtverečních největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice, byla vyhlášena před 45 lety.
 

"Lidé, kteří krajinu obhospodařují, za ni nesou obrovskou zodpovědnost a oni si to uvědomují. My bychom jim měli co možná nejvíc pomáhat, aby tady působili nadále jako hospodáři," uvedl ředitel.

Beskydy jsou podle něj specifické velkým množstvím lesů. "I když na jednu stranu dostávají smrkové lesy těžce "na frak" od kůrovce a václavky, tak ten zbylý základ starších porostů s bukem nebo jedlí je v rámci České republiky naprosto úžasný a obývají ho lesní druhy zvířat, které jinde buď nejsou, nebo jsou velice vzácně," řekl Jaskula. Důležitá je podle něj ochota lesních hospodářů měnit způsob hospodaření, aby byly lesy zdravější a nabízely příznivější podmínky pro rostliny i živočichy.

Území podle Jaskuly částečně ohrožuje unifikace. "Z jedné strany jsou to třeba dotace na zemědělské hospodaření, které je všude stejné, a to potírá kouzlo rozmanitosti a druhového bohatství. Na druhou stranu problémem je, že spousta lidí už hospodařit nechce," řekl Jaskula. Některé pozemky se tak přemění v les nebo je majitelé nabídnou ke stavbě. "Krajina jako taková přichází o svou romantiku, kdy její mozaiku lesních pozemků a zástavby dotváří právě zemědělská krajina luk a pastvin. Mám obavy, aby pak nezbyly jen z jedné strany lesy a z té druhé jen domy. Úbytek druhově bohatých luk a pastvin je to největší nebezpečí, které Beskydy mají," uvedl ředitel.

Důležité je podle něj zachovat drobné hospodáře, kteří krajinu obhospodařují různorodě. "Nejvíc druhů rostlin a hmyzu, zvláště těch vzácnějších, se vyskytuje na předělech mezi pozemky, tam je to druhově nejpestřejší, protože každý hospodaří trošku jinak a každý druh si tak může najít to své místečko k žití. Pokud se hospodaří jednotně na velkých plochách, pak je druhové bohatství mnohem menší," řekl Jaskula.

Na Beskydy mají velký vliv návštěvníci, kterých přibývá, například na Lysou horu ročně vystoupá kolem 450.000 lidí. "Turisté představují větší erozní prvek než mráz a voda, chodníky jsou více poškozovány průchody lidí než přírodními procesy, zaklesávají se i do skalního podloží," řekl Jaskula. Hory se podle něj stávají "masovou tělocvičnou", která je příjemná pro lidi, zvířata již však nemají klid téměř v žádnou roční či denní dobu. Lidé si však podle Jaskuly více uvědomují hodnotu přírody a krajiny a většina návštěvníků se chová slušně. "Ke změně přístupu došlo i u místních, dříve se třeba řešily černé skládky, dnes je odpadové hospodářství na obcích tak dobré, že černé skládky jsou jen okrajový problém," uvedl ředitel.

Správa CHKO Beskydy zaměstnává 22 lidí, má také 40 dobrovolníků. Práce ochránců přírody se změnila, přibylo úřednické práce, zejména týkající se stavební činnosti, pracuje se s dotačními tituly. Ochránci se podíleli například na projektu likvidace invazivní rostliny křídlatky, nyní podporují pastviny na hřebenech či populace tetřeva hlušce. Chystá se projekt zaměřený na vzácné druhy motýlů v Beskydech a Bílých Karpatech i na slovenské straně hranice.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Jana Kuncová
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama



Setkání s přírodou

 

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist