Biopotraviny jsou dvakrát dražší, pro spotřebitele je to překážka

Biopotraviny jsou draží než konvenční výrobky, podle průzkumu Pro-bio ligy stojí v průměru dvakrát více než konvenční výrobky. Z výzkumu, který zveřejnilo ministerstvo zemědělství (MZe) je patrné, že cena je velkou překážkou, ale přesto si potraviny kupují dvě pětiny domácností. K čerstvému ovoci a zelenině se lze dostat také díky tzv. biobedýnkám.

Zákazník volí supermarket

Biopotraviny jsou v obchodních řetězcích o 96 % dražší než produkty konvenčního zemědělství, informovalo sdružení Pro-bio liga. Nejmenší cenový rozdíl je u třtinového cukru a mléčných výrobků. U masa bývá rozdíl přes sto procent. Největší rozptyl je u olejů a sušenek, které jsou dražší až o 300 %. Je to tím, že sušenky a oleje v biokvalitě bývají velmi kvalitní, informuje sdružení. Podle průzkumu, který se konal během června a listopadu 2010 v Praze, Brně, Olomouci a Plzni je sortiment v jednotlivých obchodech odlišný.

Ne vše lze koupit s přívlastkem „bio“, podle průzkumu se v biokvalitě dá pořídit zhruba třetina obvyklého nákupu. Největší nabídka biopotravin byla v Praze, nejmenší v Plzni. Specializované obchody nabízejí průměrně 37 položek ze 100 nejčastěji nakupovaných potravin v biokvalitě, v supermarketech můžete těchto výrobků sehnat zhruba 31. Tento fakt potvrzuje také Jan Zeman, který vlastní Biopekárnu Zemanka. „Zákazník často volí radši nákup v řetězci, i když v bioprodejnách máme širší sortiment a zákazník by si tam mohl více vybrat,“ říká Zeman. Roli určitě hraje i cena, ve specializovaných obchodech jsou biopotraviny zhruba o 20 % dražší než v supermarketech, informovala Pro-bio liga. Zatímco v supermarketech převládá zboží ze zahraničí, specializované obchody nabízí více biopotravin vyrobených či balených v ČR.

Biopotraviny? Známe je, jsou drahé

Ministerstvo zemědělství na konci minulého měsíce zveřejnilo výsledky výzkumu, který agentura Stem/Mark provedla pro agenturu Ogilvy & Mather. Výzkum byl zaměřený na povědomí a nákupní chování v oblasti biopotravin. Podle respondentů je pojem biopotraviny známý a dobře chápaný. Dvě pětiny domácností biopotraviny kupuje, třetina pravidelně. Nejčastějšími spotřebiteli jsou ženy, lidé s vyšším stupněm vzdělání, považující svoji životní úroveň za velmi dobrou.

Výzkum také potvrdil, že bariérou pro větší spotřebu biopotravin je jejich vysoká cena. Tento důvod v roce 2010 uvedlo více respondentů než v roce 2008. Dle odpovědí respondentů domácnosti celkem zaplatí ze biopotraviny 17,2 % z celkové útraty za potraviny. Více než 80 % dotázaných si myslí, že domácnost s běžnými příjmy si může dovolit kupovat biopotraviny jen výjimečně. „Převažuje mentalita 'hlavně nakupme hodně a aby to bylo levné'. Ale za deset let vidím, že ta situace se výrazně změnila a zájem spotřebitelů o informace narůstá rapidně,“ řekl pro Ekolist Zeman.

Dalšími důvody jsou nedůvěra v „čistotu“ biopotravin a malý sortiment. Pochybnosti o biokvalitě jsou ale podle Zemana zbytečné, přísné kontroly při výrobě se údajně nadají oklamat. „Pocitově je u mě ještě jedna garance, že zatím se biovýrobkům věnujeme v ČR všichni srdcem. A u velkých společností je zase důvod podvádět pod prahem jejich rozlišovacích schopností,“ ujišťuje Zeman spotřebitele.

Krásné jablko? Radši s červem!

Nejčastěji jsou podle výzkumu kupovány mléčné výrobky, dále zelenina a ovoce, maso a pečivo. Přestože jsou za kvalitnější považovány výrobky ve specializovaných obchodech a přímo z farmy od zemědělce, nakupují dotazovaní především v supermarketech. Přitom 23 % dotazovaných ví, kde se v jejich okolí biofarma nachází. Zajímavé je, že oproti roku 2008 méně lidí věří, že jsou biopotraviny chutnější či zdravější. „Já říkám, že bio je opravdové jídlo. Je vždy dobré podívat se v obchodě na složení výrobků. Pokud dáte do výrobku džem z ovoce, je kvalita, chuť i cena jiná, než když se to udělá z aroma. Výrobek s chemickým aroma není nebezpečný, ale je v jiné kvalitě a to je přesně ten problém,“ říká ke kvalitě potravin Zeman. „Záleží, jestli je pro vás kvalitnější, když v jablku najdete červa a víte, že je to bio, nebo preferujete to, že je velké červené, ale nemá tu chuť a vůni,“ říká Josef Škeřík ze Svazu pěstitelů olejnin.

„Pokud se jedná o kvalitu potravin z hlediska jejich bezpečnosti pro spotřebitele, je v současné době vysoká a zaručují ji státní kontrolní orgány,“ uklidňuje předseda Společnosti pro výživu Petr Tláskal, ale dodává: „Výživa opravdu významně ovlivňuje náš život, až z 25-30 % procent ovlivňuje naše zdraví a to většinou nikoliv bezprostředně, ale dlouhodobě.“ Tláskal pro Ekolist řekl, že biopotraviny jsou získávány s citlivějším přístupem k přírodě a to je jejich velká hodnota. O koupi se pak každý musí rozhodnout v rámci svých preferencí – daný proces kupující může, ale nemusí podpořit.

Zkuste biobedýnku!

Jelikož podle výzkumu většina lidí (65 %) nemá zahrádku a jen 15 % z nás pěstuje vlastní potraviny zcela bez chemických přípravků, jsou cestou k sezónnímu výběru ovoce a zeleniny tzv. biobedýnky. Pětina lidí o tomto produktu ví, ale zakoupila si je pouhá 3 % dotázaných. Situace se však zlepšuje. „Zájem roste velmi rychle, protože stále více lidí si uvědomuje, že v supermarketu kvalitní ovoce a zeleninu nenakoupí. Pak už mají jen dvě volby - farmářský trh anebo farmářské fresh bedýnky,“ řekl pro Ekolist Filip Říha, který založil firmu Freshbedýnky. Podle Říhy jsou pro většinu českých občanů biobedýnky zatím nepraktické a příliš drahé, středem masového zájmu by se mohly prý stát za čtyři až pět let.

Zájemcům je k dispozici adresář Kam pro bedýnky, který obsahuje kontakty na 35 farmářů a bioklubů, kteří v České republice provozují tak zvané bedýnkové systémy - dodávky čerstvých zemědělských produktů za rozumné ceny přímo konečným zákazníkům, kterých je zhruba 2000. Počet by se měl zvýšit po kampani, která se podle Říhy chystá na letošní jaro.

---

reklama

---