Botanické zahrady žádají vlastní zákon, prezidenta jeho absence překvapila
18.9.2026 17:28 | NOVÁ ROLE
(ČTK)
Bečovská botanická zahrada
Foto | JaDlo / Wikimedia Commons
"Je to především pro mě překvapení. Já jsem si myslel, že botanické zahrady jsou ukotveny legislativně stejně jako jsou například zoologické zahrady. To, že nejsou, je překvapující, protože ve většině zemí Evropské unie jsou nějakým způsobem zakotveny a mají svůj statut," řekl Pavel. Jak doplnil, s materiály se seznámí a bude o snaze botanických zahrad jednat s příslušnými ministry.
Iniciativa unie začala podle Šindeláře vznikat v době koronavirové pandemie, kdy se ukázalo, že botanickým zahradám nebyly umožněny kompenzace, jelikož nebyly nikde ukotveny. "Pokud by se zákon o botanických zahradách podařilo prosadit, tak by získaly statut jasně definovaného zařízení, které by mělo i ochranu územní, ale i ochranu finanční a vlastně i ochranu těch genofondů rostlin, které byly vyšlechtěny třeba před několika sty lety a které také patří do toho kulturního dědictví," řekl ČTK.
"Myslím si, že by si botanické zahrady stejně jako ty zoologické zasloužily mít svůj statut a ochranu, protože plní řadu rolí, které jsou pro stát a pro budoucnost naší přírody, ale i vzdělávání mladé generace velice žádoucí," dodal prezident.
Botanické zahrady jsou podle unie na podobné úrovni jako jiné památky, jsou významným dokladem historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti. V otevřeném dopisu požaduje unie ukotvení buď samostatným zákonem nebo v rámci novelizace zákona o ochraně krajiny a přírody.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Česká krajina skrývá dosud neznámé druhy ostružiníků
Na pokusných pozemcích olomoucké přírodovědy vykvetl kriticky ohrožený ibišek
Botanická zahrada v Liberci má v expozici jednu z nejvzácnějších láčkovek světaOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (32)
RV
PS
Pavel Sekerka
19.9.2026 07:24 Reaguje na Richard VacekBotanické zahrady na rozdíl od městských parků mají trochu jinou funkci - v ochraně biodiverzity (ex situ konzervaci), vzdělávání a některé i vědy. Abudete se divit, ale městské parky mají mnohdy lepší zákonnou a politickou ochranu než botanické zahrady a - alespoň ve větších městech - i lepší investiční peníze
Odpovědět
PS
Pavel Sekerka
19.9.2026 07:24 Reaguje na Richard VacekBotanické zahrady na rozdíl od městských parků mají trochu jinou funkci - v ochraně biodiverzity (ex situ konzervaci), vzdělávání a některé i vědy. Abudete se divit, ale městské parky mají mnohdy lepší zákonnou a politickou ochranu než botanické zahrady a - alespoň ve větších městech - i lepší investiční peníze
Odpovědět
va
JŘ
Jaroslav Řezáč
19.9.2026 13:23 Reaguje na vaberBotanické zahrady fungují desetiletí, tedy jsou placeni jako státní zaměstnanci třeba jako v Muzeu.
Problém na který upozorňují je nepříjemné vakuum pokud chtějí se prezentovat protože nemají zřizovatelskou listinu.
Odpovědět
Problém na který upozorňují je nepříjemné vakuum pokud chtějí se prezentovat protože nemají zřizovatelskou listinu.
PS
Pavel Sekerka
20.9.2026 08:58 Reaguje na vabermnohem víc o definici činnosti botanických zahrad v rámci ochrany ŽP a ochraně areálu BZ před developery a sbírek před vrtochy vedení.
A samozřejmě, jíst se musí...
Odpovědět
A samozřejmě, jíst se musí...
BM
Břetislav Machaček
19.9.2026 09:33Chudák daňový poplatník! Těch neziskových natažených rukou je neustále
více a více. Jakpak to bylo v minulosti? Botanickou zahradu provozoval buď
někdo bohatý pro svoji potěchu a nebo jiní na komerčním základě. Ti žili ze
vstupného a z prodeje pěstebních přebytků zájemcům o cizokrajné rostliny.
Je náš stát tak bohatým, aby provozoval tyto neziskové zahrady a neměly
by se více starat o svoji ziskovost? Před několika roky jsem měl zájem o
osivo z pěstovaných dřevin a bylo mi řečeno, že není na prodej. Ptám se
proč, když na tom může zahrada vydělat na svůj provoz? Jeden návštěvník
mi řekl, že se nemám ptát a ukrást si šišku a nebo semenáč, který stejně
skončí v kompostu. Nemám náturu vzít si něco bez povolení a tak jsem
odešel s prázdnou. Musí být na vše zákon a nestačí na to jen rozhodnutí
ředitele a nebo zřizovatele zahrady? Neschází některým podnikatelský
duch a snaha o ziskovost? Jsem překvapen kolik botanických zahrad plní
funkci veřejného parku i s dopady jaké to má. U jiných si zase myslím,
že se od veřejného parku nijak neliší a nechápu jejich statut, že je
provozuje stát. Pokud má vzniknout zvláštní zákon, tak se přimlouvám
za možnost právě takových prodejů přebytků a zpoplatnění toho, co je
dnes zcela bezplatné. Do ZOO se taky nechodí zadarmo a ZOO není pouze
o zvířatech. Funguje tam i občerstvení, které v botanických zahradách
není a mohlo by svým ziskem přispívat na provoz. Je toho více, co může
ty zahrady zatraktivnit jinými aktivitami, než pouhé pasivní vystavení exponátů. V ZOO provádějí komentovaná krmení zvířat atd., aby nalákali
návštěvníky. Totéž se děje u památek s tematickými prohlídkami i mimo
běžnou dobu prohlídek. Je to vše možné i bez zakotvení v zákoně a lze
tím vším zlepšit i financování provozu.
Odpovědět
více a více. Jakpak to bylo v minulosti? Botanickou zahradu provozoval buď
někdo bohatý pro svoji potěchu a nebo jiní na komerčním základě. Ti žili ze
vstupného a z prodeje pěstebních přebytků zájemcům o cizokrajné rostliny.
Je náš stát tak bohatým, aby provozoval tyto neziskové zahrady a neměly
by se více starat o svoji ziskovost? Před několika roky jsem měl zájem o
osivo z pěstovaných dřevin a bylo mi řečeno, že není na prodej. Ptám se
proč, když na tom může zahrada vydělat na svůj provoz? Jeden návštěvník
mi řekl, že se nemám ptát a ukrást si šišku a nebo semenáč, který stejně
skončí v kompostu. Nemám náturu vzít si něco bez povolení a tak jsem
odešel s prázdnou. Musí být na vše zákon a nestačí na to jen rozhodnutí
ředitele a nebo zřizovatele zahrady? Neschází některým podnikatelský
duch a snaha o ziskovost? Jsem překvapen kolik botanických zahrad plní
funkci veřejného parku i s dopady jaké to má. U jiných si zase myslím,
že se od veřejného parku nijak neliší a nechápu jejich statut, že je
provozuje stát. Pokud má vzniknout zvláštní zákon, tak se přimlouvám
za možnost právě takových prodejů přebytků a zpoplatnění toho, co je
dnes zcela bezplatné. Do ZOO se taky nechodí zadarmo a ZOO není pouze
o zvířatech. Funguje tam i občerstvení, které v botanických zahradách
není a mohlo by svým ziskem přispívat na provoz. Je toho více, co může
ty zahrady zatraktivnit jinými aktivitami, než pouhé pasivní vystavení exponátů. V ZOO provádějí komentovaná krmení zvířat atd., aby nalákali
návštěvníky. Totéž se děje u památek s tematickými prohlídkami i mimo
běžnou dobu prohlídek. Je to vše možné i bez zakotvení v zákoně a lze
tím vším zlepšit i financování provozu.
PE
Petr Elias
19.9.2026 11:11 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
pp
pavel peregrin
20.9.2026 07:29 Reaguje na Petr EliasPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
sv
s v
20.9.2026 09:41 Reaguje na pavel peregrinA co teprve živit takovýho bureše, kterýmu peregrinek dělá podržtašku, a který neoprávněně vyčerpal 7 miliard.
Odpovědět
pp
sv
s v
21.9.2026 15:08 Reaguje na pavel peregrinAle máš peregrinku. Těch 7 miliard šlo i s tvý kapsy.
Odpovědět
PE
Petr Elias
20.9.2026 18:07 Reaguje na pavel peregrinTen tak někoho živil. Ale třeba jo, třeba bylo donašečství výdělečné... :D
Odpovědět
Pe
BM
Břetislav Machaček
19.9.2026 18:29 Reaguje na PetrVyslyšel jsem opozici, že má vláda šetřit a navrhuji kde!
Vy nechcete snižovat výdaje tam, kde lze získat finance
jinak než z daní?
Odpovědět
Vy nechcete snižovat výdaje tam, kde lze získat finance
jinak než z daní?
Pe
Petr
19.9.2026 19:49 Reaguje na Břetislav MachačekTak to ne, vy nechcete šetřit, vy chcete vydělávat, a už úplně na všem. A říkáte tomu podnikatelský duch. Komický podnikatelský duch, prodávat buřty v botanické zahradě. A možná i dřevo že by tam mohli prodávat, co? A seno...
Peníze s vámi pěkně točí.
Odpovědět
Peníze s vámi pěkně točí.
pp
pavel peregrin
20.9.2026 07:34 Reaguje na PetrVy si prostě ve své naivní hlavičce myslíte, že lze donekonečna z rozpočtu vše dotovat. Pokud nemáte problém s přemírou stánků a lapaček na peníze v ZOO, což zase udivuje mě, tak byste neměl mít problém ani s tou botanickou zahradou.
Odpovědět
sv
s v
20.9.2026 09:42 Reaguje na pavel peregrinMáš pravdu peregrinku. Ovšem dotační závislák bureš tě za to nepochválí.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
20.9.2026 10:43 Reaguje na s vNo aspoň jednou jsem se dočkal od tebe pochvaly. To zahřeje.
Odpovědět
sv
s v
21.9.2026 21:06 Reaguje na pavel peregrinJako hnojař jistě znáš tu o tom slepém kuřeti. Takže ano, i slepé kuře občas pochválím.
Odpovědět
Pe
Petr
19.9.2026 19:54 Reaguje na Břetislav MachačekTaky mám podnikatelského ducha a navrhuji u vás zpoplatnit chodníky.
Odpovědět
PS
Pavel Sekerka
20.9.2026 07:44 Reaguje na Břetislav MachačekZákon o botanických zahradách potřebujeme především proto, že stát velice výběrově nakládá s tímto pojmem - pokud jde o restrikce, tak zahrady zná, pokud ale po něm něco chceme, tak odpoví, že neexistuje definice...
Zákon by měl řešit:
1) definici botanické zahrady a jejích funkcí. Problém například je, že zákon o VŠ a AV nezná organizační složky zřízené za účelem konzervace kulturního a přírodního dědictví případně genofondu (muzea, botanické zahrady).
2) zajistit ochranu území před developerskými projekty a zajistit kontinuitu významných sbírek
3) určit místo botanických zahrad v komplexní druhové ochraně (ex situ konzervace) a v environmentálním vzdělávání
Je vcelku jedno, zda toto bude jako novelizace zákona 114/92 nebo samostatným zákonem.
A ano, samozřejmě jde i o peníze. Pokud stát/veřejnost po zahradách požaduje nějakou činnost, měl by umožnit na ni získat prostředky - v grantových soutěžích či jinak. Druhá cesta je, že se botanické zahrady postupně změní v lunapark s prodejnami buřtů - ale ztratí tím klidový charakter, pro který jsou některé zahrady vyhledávané.
Veřejné parky jsou také provozovány z veřejných prostředků - tuto poznámku nechápu.
Prodej rostlin je dnes velice omezen. Pokud má botanická zahrada dodržovat Nagojský protokol, tak nesmí komerčně využívat rostliny, které získala od jiných zahrad či v rámci expediční činnosti. Takže prodávat můžeme pouze běžnější materiál, ale náklady na jeho pěstování jsou vyšší než v zahradních školkách. Proto se prodávají v omezené míře pouze přebytky.
Část botanických zahrad - jako právě Bečov - není navázána na veřejné rozpočty a na svou činnost si vydělává. Zahrady, které jsou otevřené bez výběru vstupného obvykle slouží po dohodě s městem i jako veřejný park a nejdou uzavřít kvůli věcnému břemenu cestní sítě.
Odpovědět
Zákon by měl řešit:
1) definici botanické zahrady a jejích funkcí. Problém například je, že zákon o VŠ a AV nezná organizační složky zřízené za účelem konzervace kulturního a přírodního dědictví případně genofondu (muzea, botanické zahrady).
2) zajistit ochranu území před developerskými projekty a zajistit kontinuitu významných sbírek
3) určit místo botanických zahrad v komplexní druhové ochraně (ex situ konzervace) a v environmentálním vzdělávání
Je vcelku jedno, zda toto bude jako novelizace zákona 114/92 nebo samostatným zákonem.
A ano, samozřejmě jde i o peníze. Pokud stát/veřejnost po zahradách požaduje nějakou činnost, měl by umožnit na ni získat prostředky - v grantových soutěžích či jinak. Druhá cesta je, že se botanické zahrady postupně změní v lunapark s prodejnami buřtů - ale ztratí tím klidový charakter, pro který jsou některé zahrady vyhledávané.
Veřejné parky jsou také provozovány z veřejných prostředků - tuto poznámku nechápu.
Prodej rostlin je dnes velice omezen. Pokud má botanická zahrada dodržovat Nagojský protokol, tak nesmí komerčně využívat rostliny, které získala od jiných zahrad či v rámci expediční činnosti. Takže prodávat můžeme pouze běžnější materiál, ale náklady na jeho pěstování jsou vyšší než v zahradních školkách. Proto se prodávají v omezené míře pouze přebytky.
Část botanických zahrad - jako právě Bečov - není navázána na veřejné rozpočty a na svou činnost si vydělává. Zahrady, které jsou otevřené bez výběru vstupného obvykle slouží po dohodě s městem i jako veřejný park a nejdou uzavřít kvůli věcnému břemenu cestní sítě.
BM
Břetislav Machaček
20.9.2026 09:42 Reaguje na Pavel SekerkaDěkuji za odpověď. Z vašeho příspěvku vyvozuji, že žádáte
sjednocení podmínek pro botanické zahrady bez rozdílu kdo je
jejich vlastník, či zřizovatel? Popisujete to, že na svoji
činnost si mohou některé zahrady vydělat a jiné financují
zřizovatelé. Proč to někde lze a jinde nikoliv? Není to jen
o pohodlnosti jejich vedení nesnažit se o ziskovost vedlejší
činností? Nejsou v nich pouze rostliny zakázané komerčně
šířit, ale i ty u kterých to možné je a proč se ty bez
omezení nesnaží množit a zpeněžit? Zájemců jsou kvanta a
ti se pak uchylují ke krádežím a pokoutnímu získávání
odjinud. Nechci nikoho navádět, ale to co mi odmítli
prodat se dá běžně koupit na polském tržišti(jiné zákony
a nebo pouze lepší podnikatelský duch?) a tak je vidím
na mnoha soukromých zahradách. Mimochodem tam nabízejí
i rostliny u nás zakázané šířit(klejicha sametolistá)
jako včelařsky cenné rostliny. Jde mi o to, že mnoho
vědeckých zařízení si zvyklo, že je státní pokladna
bezedná a stačí sepsat žádost, protest, oslovit opozici
a začne se o tom mluvit a konat. Tyto tendence se dnes
šíří jako lavina a pokladna je prázdná a zadlužená. Není
to poněkud sobecké, když schází peníze na sociální služby
pro postižené, staré a jinak hendikepované? Pohodlnost
natáhnout ruce místo snahy o samofinancování se stala v
mnoha oborech standardem a to je neúnosné. Kde na vše brát,
nekrást a nepůjčovat si? Chápete co chci říci? Že někde to
jde(Bečov) a jinde není ani ta snaha o drobný prodej volně
šířitelných osiv a sazenic i z náletů. Semenáče o kterých
jsem psal byly pod těmi stromy a zřejmě skončily pod noži
sekaček. Pochopím, když ze všech druhů v zahradě bude pár
ze zákona neprodejných, ale proč všechny? A to i ty bez
mezinárodní ochrany a omezení? Vstupné lze se zřizovateli
dohodnout, pokud schází finance na provoz a nežádat stát
o dofinancování rozdílu. Znal jsem už za socíku velkého
kaktusáře bez podpory státu, který nesměl vybírat vstupné
a měl pouze kasičku pro dary "na vytápění" a prodával
semenáče a semena kaktusů. Byl plně nezávislý na státu
a podle stavu nemovitosti i ziskový. Bohužel zemřel
a potomci se ziskem rozprodali sbírku a taky nemovitost.
Byl zářným příkladem podnikání i v tomto oboru a nežádal
nikdy o dotace na svůj koníček. Nebylo to ani zaměstnání
ve kterém bych očekával tu snahu o ziskovost, abych se nemusel plazit po kolenou pro každou korunu. To jen tolik,
že je vidět rozdílný způsob financování a žádají zvláštní
zákon všechny botanické zahrady a nebo to je pro některé
zbytečnost? Fungují bez problémů i bez něho. Mimochodem se vše nemusí řešit pouze zákony a stačí na to vyhlášky a jiné
podzákonné normy. Pokud slouží komunikace přes zahradu jako
veřejná, tak vyžadujte příspěvek od města a ne od státu a
to město vám nepřispívá? Nebo je to pořád málo a málo?
Odpovědět
sjednocení podmínek pro botanické zahrady bez rozdílu kdo je
jejich vlastník, či zřizovatel? Popisujete to, že na svoji
činnost si mohou některé zahrady vydělat a jiné financují
zřizovatelé. Proč to někde lze a jinde nikoliv? Není to jen
o pohodlnosti jejich vedení nesnažit se o ziskovost vedlejší
činností? Nejsou v nich pouze rostliny zakázané komerčně
šířit, ale i ty u kterých to možné je a proč se ty bez
omezení nesnaží množit a zpeněžit? Zájemců jsou kvanta a
ti se pak uchylují ke krádežím a pokoutnímu získávání
odjinud. Nechci nikoho navádět, ale to co mi odmítli
prodat se dá běžně koupit na polském tržišti(jiné zákony
a nebo pouze lepší podnikatelský duch?) a tak je vidím
na mnoha soukromých zahradách. Mimochodem tam nabízejí
i rostliny u nás zakázané šířit(klejicha sametolistá)
jako včelařsky cenné rostliny. Jde mi o to, že mnoho
vědeckých zařízení si zvyklo, že je státní pokladna
bezedná a stačí sepsat žádost, protest, oslovit opozici
a začne se o tom mluvit a konat. Tyto tendence se dnes
šíří jako lavina a pokladna je prázdná a zadlužená. Není
to poněkud sobecké, když schází peníze na sociální služby
pro postižené, staré a jinak hendikepované? Pohodlnost
natáhnout ruce místo snahy o samofinancování se stala v
mnoha oborech standardem a to je neúnosné. Kde na vše brát,
nekrást a nepůjčovat si? Chápete co chci říci? Že někde to
jde(Bečov) a jinde není ani ta snaha o drobný prodej volně
šířitelných osiv a sazenic i z náletů. Semenáče o kterých
jsem psal byly pod těmi stromy a zřejmě skončily pod noži
sekaček. Pochopím, když ze všech druhů v zahradě bude pár
ze zákona neprodejných, ale proč všechny? A to i ty bez
mezinárodní ochrany a omezení? Vstupné lze se zřizovateli
dohodnout, pokud schází finance na provoz a nežádat stát
o dofinancování rozdílu. Znal jsem už za socíku velkého
kaktusáře bez podpory státu, který nesměl vybírat vstupné
a měl pouze kasičku pro dary "na vytápění" a prodával
semenáče a semena kaktusů. Byl plně nezávislý na státu
a podle stavu nemovitosti i ziskový. Bohužel zemřel
a potomci se ziskem rozprodali sbírku a taky nemovitost.
Byl zářným příkladem podnikání i v tomto oboru a nežádal
nikdy o dotace na svůj koníček. Nebylo to ani zaměstnání
ve kterém bych očekával tu snahu o ziskovost, abych se nemusel plazit po kolenou pro každou korunu. To jen tolik,
že je vidět rozdílný způsob financování a žádají zvláštní
zákon všechny botanické zahrady a nebo to je pro některé
zbytečnost? Fungují bez problémů i bez něho. Mimochodem se vše nemusí řešit pouze zákony a stačí na to vyhlášky a jiné
podzákonné normy. Pokud slouží komunikace přes zahradu jako
veřejná, tak vyžadujte příspěvek od města a ne od státu a
to město vám nepřispívá? Nebo je to pořád málo a málo?
PS
Pavel Sekerka
20.9.2026 13:10 Reaguje na Břetislav MachačekPředpokládám, že úplně stejně jste proti dotacím do sportuúdržby a zpřístupnění památkových objektů, zpřístupnění jeskyní, dotacím do kultury (galerie, filmová produkce), stanicím pro handicapované živočichy atd. Veřejný prostor u nás, vzhledem k nastavení finančních toků a obrovskému zdanění práce je závislý na veřejných zdrojích. Tak je tomu prakticky v celé Evropě.
Co se týče botanických zahrad, existují zahraniční studie, že stát ze zahrad získává více, než do nich vkládá. A to v reálných finančních tocích. Jde o DPH, odvody a daň z nemovitostí. Ceny nemovitostí v okolí zahrad jsou totiž vyšší, než u neudržovaných pozemků (např. Průhonice, Praha-Troja).
Botanické zahrady nejsou (až na výjimky) neziskovky, ale příspěvkové organizace nebo součást školských zařízení. Část činnosti zahrad je ale ve veřejném zájmu - ex situ konzervace a environmentální vzdělávání. A tuto činnost vlastně děláme zakázkově pro veřejnost.
Průměrné platy/mzdy jsou v botanických zahradách silně podprůměrné.
Snaha o uzákonění botanických zahrad není primárně o penězích - ale to už jsem psal.
To, že Vám neprodali něco co nesmí mě těší - dodržují totiž předpisy. Pokud má zahrada materiál v režimu MTA nebo SMTA, což pokud mění genetické zdroje s jinými zahradami v naprostém počtu případů je, tak se zavazuje, že rostliny získané v tomto režimu nesmí dát pro komerční využití. Může se nám to nelíbit, ale je to mezinárodní úmluva v gesci OSN a musíme ji dodržovat. A to i u běžných rostlin. Je to úplně jiná situace, než v zahradních školkách či privátních sbírkách.
Odpovědět
Co se týče botanických zahrad, existují zahraniční studie, že stát ze zahrad získává více, než do nich vkládá. A to v reálných finančních tocích. Jde o DPH, odvody a daň z nemovitostí. Ceny nemovitostí v okolí zahrad jsou totiž vyšší, než u neudržovaných pozemků (např. Průhonice, Praha-Troja).
Botanické zahrady nejsou (až na výjimky) neziskovky, ale příspěvkové organizace nebo součást školských zařízení. Část činnosti zahrad je ale ve veřejném zájmu - ex situ konzervace a environmentální vzdělávání. A tuto činnost vlastně děláme zakázkově pro veřejnost.
Průměrné platy/mzdy jsou v botanických zahradách silně podprůměrné.
Snaha o uzákonění botanických zahrad není primárně o penězích - ale to už jsem psal.
To, že Vám neprodali něco co nesmí mě těší - dodržují totiž předpisy. Pokud má zahrada materiál v režimu MTA nebo SMTA, což pokud mění genetické zdroje s jinými zahradami v naprostém počtu případů je, tak se zavazuje, že rostliny získané v tomto režimu nesmí dát pro komerční využití. Může se nám to nelíbit, ale je to mezinárodní úmluva v gesci OSN a musíme ji dodržovat. A to i u běžných rostlin. Je to úplně jiná situace, než v zahradních školkách či privátních sbírkách.
BM
Břetislav Machaček
20.9.2026 18:17 Reaguje na Pavel SekerkaJsem proti zbytným dotacím, které může kompenzovat
vlastní ziskovost a to bez rozdílu. Jít na ten
zákon přes prezidenta, který je evidentně nakloněn
opozici, je neprozíravé. Lobbujte u vládních
stran a uvědomte si, že prosadit zákon je uměním kompromisů a nelze vždy lpět na všem. Obdivuji
vaše umění slušně diskutovat, což zde mnozí neumí
a přeji vám dosáhnout alespoň zákonné zakotvení zahrad. Osobně vám radím vynechat požadavky na
vyšší financování, protože vláda zřejmě smete
většinu zákonů požadujících další finance z už
tak deficitních rozpočtů.
Odpovědět
vlastní ziskovost a to bez rozdílu. Jít na ten
zákon přes prezidenta, který je evidentně nakloněn
opozici, je neprozíravé. Lobbujte u vládních
stran a uvědomte si, že prosadit zákon je uměním kompromisů a nelze vždy lpět na všem. Obdivuji
vaše umění slušně diskutovat, což zde mnozí neumí
a přeji vám dosáhnout alespoň zákonné zakotvení zahrad. Osobně vám radím vynechat požadavky na
vyšší financování, protože vláda zřejmě smete
většinu zákonů požadujících další finance z už
tak deficitních rozpočtů.
Pe
Petr
20.9.2026 22:28 Reaguje na Břetislav Machaček"Jsem proti zbytným dotacím, které může kompenzovat vlastní ziskovost a to bez rozdílu."
Výborně, jste důchodce, proč vás máme zbytečně dotovat. Jste schopný práce a vlastní ziskovosti? Jste. Tak si vezměte příklad z vašeho kaktusáře a šup do práce.
Odpovědět
Výborně, jste důchodce, proč vás máme zbytečně dotovat. Jste schopný práce a vlastní ziskovosti? Jste. Tak si vezměte příklad z vašeho kaktusáře a šup do práce.
PE
Petr Elias
21.9.2026 06:49 Reaguje na PetrTo je snad jasný, že na prachy pro matláčka se nesahá, ne. To hned prská. :D Ale ostatním ať vezmou vše, klidně ať jim i barák zapálí. :D
Odpovědět
va
vaber
21.9.2026 08:43 Reaguje na PetrMusím se p. Macháčka zastat.
Kdo pracoval ,tak taky platil sociální. Tedy stát mu to strhnul s tím ,že bude někdy dostávat důchod. Takže důchod není dotace.
Prostě do zdravotnictví a důchodů se stát montuje a neměl by,každý si může hospodařit se svými penězi jak chce a když nebude mít v důchodu na chleba ,nebo bídně pojde ve škarpě ,je to jeho problém. To je pravidlo kapitalizmu,starej se sám o sebe,můžeš se stát i miliardářem. Stát si nemá hrát na ochránce lidí ,žádný ochránce není .
Odpovědět
Kdo pracoval ,tak taky platil sociální. Tedy stát mu to strhnul s tím ,že bude někdy dostávat důchod. Takže důchod není dotace.
Prostě do zdravotnictví a důchodů se stát montuje a neměl by,každý si může hospodařit se svými penězi jak chce a když nebude mít v důchodu na chleba ,nebo bídně pojde ve škarpě ,je to jeho problém. To je pravidlo kapitalizmu,starej se sám o sebe,můžeš se stát i miliardářem. Stát si nemá hrát na ochránce lidí ,žádný ochránce není .
BM
Břetislav Machaček
21.9.2026 09:26 Reaguje na vaberDěkuji za zastání všech důchodců a
ty názory asociálů beru jako jejich
zoufalou reakci, když jim schází
argumenty. Omezenci mají omezené
argumenty a mdlý rozum. Nemá smysl
jim na to odpovídat, ač i já občas ujedu a něco jim odpovím, ale to, co napsali naposled nemíním reagovat.
S asociálními provokatéry nepřející důchodcům důchody nediskutuji! Co asi poví jejich rodiče a prarodiče na ty
jejich názory? Můj děda na to míval
hezkou hlášku, že na ně bylo škoda
sundávat kalhoty!
Odpovědět
ty názory asociálů beru jako jejich
zoufalou reakci, když jim schází
argumenty. Omezenci mají omezené
argumenty a mdlý rozum. Nemá smysl
jim na to odpovídat, ač i já občas ujedu a něco jim odpovím, ale to, co napsali naposled nemíním reagovat.
S asociálními provokatéry nepřející důchodcům důchody nediskutuji! Co asi poví jejich rodiče a prarodiče na ty
jejich názory? Můj děda na to míval
hezkou hlášku, že na ně bylo škoda
sundávat kalhoty!
sv
s v
21.9.2026 15:10 Reaguje na Břetislav MachačekTakovou míru sebekritiky bych od tebe mdlý machačku nečekal.
Odpovědět
Pe
Petr
21.9.2026 17:33 Reaguje na Břetislav MachačekA pořád nic neděláte, jen tu píšete o nicnedělání a potřebě ziskovosti, a přitom už jste si za tu dobu mohl přivydělat hezkých pár korun. Tohle za války nebylo, dříve byli lidé lepší hospodáři, i pro pírko přes plot skočili, a těch známých a kamarádů, co vše prodali a na všem vydělali... Vy jen plýtváte časem a dary přírody, místo abyste šel sbírat na pole klásky, jako se to dělávalo dřív, nebo ohřívat buřty u brány do parku. To by vám váš děda pěkně nasekal, jaký jste špatný hospodář. :-)
Odpovědět
va
vaber
21.9.2026 08:02 Reaguje na Pavel SekerkaStačí dobrý zákon a botanická zahrada bude na každém dvorečku.
Odpovědět
