Budeme v budoucnu bez plastového odpadu? Slibnou nadějí je super enzym, který umí rozložit PET láhev s udivující rychlostí
Objev je slibnou nadějí, že by světu zamořenému plastem mohlo svítat na lepší časy. PET nebo také polyethylentereftalát je nejběžnější termoplast ze všech a bývá používán na výrobu nápojových láhví, oblečení nebo třeba koberců. V přírodě trvá stovky let, než se rozloží. PETáza tento proces zkracuje na dny.
Tým vědcům, který objevil schopnost bakterií rozkládat PET, učinil opravdový průlom. Enzym PETázu zkombinoval s jiným nově objeveným enzymem zvaným METáza a vznikl tak opravdu efektivní požírač plastů.
Profesor McGeehan, který byl u výzkumu od samotného počátku k tomu říká: „Zatímco PETáza zničí povrch plastu, METáza umí 'rozkrájet' zbytek. Bylo pro nás tedy přirozené vyzkoušet, jak tyto dva enzymy fungují pohromadě.“
A výsledek předčil všechna očekávání. Když se PETáza a METáza dají dohromady do PET láhve, rozloží ji dvakrát rychleji, než když je na to PETáza sama. A když vědci vytvořili mezi PETázou a METázou spojení natolik silné, že vzniklo něco jako jeden super enzym, rozložila se PET láhev šestkrát rychleji.
Po práci tohoto super enzymu zůstávají z PETu pouze základní stavební kameny. To znamená, že je makromolekula PET rozštěpena na základní složky – kyselinu tereftalovou a ethylenglykol. Tím se teoreticky otvírá cesta k tomu, aby byl plast nekonečně recyklován a snížilo se tak zamoření planety plastem, naše závislost na fosilních palivech a množství skleníkových plynů v atmosféře.
V přírodě není neobvyklé, že enzymy vylučované mikroorganismy, pracují bok po boku, aby například rozložili celulózu nebo chitin. A tým, který úspěšně propojil PETázu s METázou, vidí právě v propojování enzymů slibnou cestu, po které bude jejich výzkum dál pokračovat.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (16)
Jan Šimůnek
28.10.2020 07:24Miroslav Vinkler
28.10.2020 08:28 Reaguje na Jan ŠimůnekProblematiku odpadů považuji za nejdůležitější věc, kterou by společnost měla řešit.
M.j. i tzv. antropogenní emise GHG nejsou z tohoto pohledu ničím jiným než nechtěným odpadem při zajišťování energetických potřeb světa.
A hodlá se nahradit OZE + úložišti elektrické energie , které paradoxně vedou ještě k vyšší produkci odpadů a drancování přírodních zdrojů. Tudy cesta nevede.
Krejcar Stanislav
28.10.2020 08:38 Reaguje na Miroslav VinklerKrejcar Stanislav
28.10.2020 08:43 Reaguje na Krejcar StanislavJan Šimůnek
28.10.2020 11:58 Reaguje na Miroslav VinklerAntropogenní emise GHG jsou v prostředí demokracie a tržní ekonomiky vyřešitelné stavbou jaderných elektráren, bez naprosto zbytečného a nesmyslného splachování ekonomických prostředků na podporu provozu vysoce ztrátových OZE a infrastruktury, kterou nutně potřebují, aby mohly alespoň předstírat funkčnost (za to, co se do nich naprosto zbytečně a nesmyslně nacpalo, mohl už stát jeden nový blok v Dukovanech nebo v Temelíně).
Temelín se podařilo dostavět v podstatě jen proto, že jsme tehdy naštěstí ještě nebyli v EU. Kdybychom do ní vstoupili hned v roce 1990, tak by na jeho místě bylo torzo osázené symbolickými FV panely, jako v rakouském Zwettendorfu.
V článku se ovšem hovoří spíš o likvidaci shromážděného odpadu ne v přírodě, ale separovaného, nicméně nepoužitelného k recyklaci. Při této biolikvidaci by se z fermentoru uvolňovaly příslušné monomery, které lze poměrně snadno vyčistit na vysoký stupeň čistoty a nechat znovu zpolymerovat na "panenský" plast. Tedy stoprocentně využitelný (a ne jako recyklovaný plast, který je pro mnoho použití nevhodný).
Opět - zavedení této technologie je něco kvalitativně odlišného od bezcenných bruselských nesmyslů, jako je zakazování jednorázových příborů a talířů v době covidové epidemie (přičemž právě jejich používání je velice vhodnou formou prevence).
Ovšem úředník (jakýkoli) se absolutně na nic jiného než na vymýšlení zákazů a nařízení nezmůže, protože přechod ke kvalitativně nové technologii jednak mentálně nezvládá, jednak ho taková věc děsí, protože by v konfrontaci s ní dopadl jak ten císař s novými šaty. Proto také byrokratické struktury EU trvale omezují a likvidují výzkum, který se přesouvá (alespoň takový, z něhož by mohly vzniknout kvalitativně nové technologie) mimo ni. A mj. i proto potřebujeme drsnou reformu systému, v němž by úředníci zaujímali to postavení, které jim náleží, a nemohli kafrat prakticky do všeho, jako v EU.
Jiří Daneš
28.10.2020 16:27 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
29.10.2020 08:20 Reaguje na Jiří DanešByrokraté mají jedinou šanci: vytvořit ze státu cosi na způsob Severní Korey.
Svatá Prostoto
28.10.2020 14:11Druhá věc je, že to taky může být celkem hraní si s ohněm ... protože sice někdy potřebujeme, aby se plasty fofrem rozložily, ale jindy zase naopak. Ta rizika zneužití mi nepřijdou úplně nicotná.
Ale třeba zbytečně maluji čerta na zeď.
Jiří Daneš
28.10.2020 18:33 Reaguje na Svatá ProstotoJan Šimůnek
31.10.2020 07:58 Reaguje na Jiří DanešBřetislav Machaček
28.10.2020 20:40Pak to může být problém horší, než samotné plasty. Nač to dělat jednoduše,
když to jde složitě. Vytěsnit plasty z obalového průmyslu a je rázem pouhý
zlomek odpadu. Bohužel producenti a i uživatelé ho mimo pár firem a lidí preferují. Vidím ty mladé ekology kráčející přírodou s PET láhví a v ní
nějakou obarvenou sračku místo plechové polní láhve a nebo s nanejvýš vratnou skleněnou láhví. Budou mi oponovat váhou obalu a tím, že tu PETku dají k recyklaci. I ty posbírané odpadky dají zase do pytle z plastu. Tím vyrobí nový odpad a odbudou to tím, že to je pouze zlomek z celkového odpadu. Ano to je, ale v globále jsou to už tuny pouhých plastových pytlíků do odpadkových košů. Nechci být skeptik, ale pochybuji, že se brzo najde opravdové řešení, co s plasty dál. Spíše to vidím na další znásobení produkce a zamořením planety tímto morem. Nikdo přesně neví, jaký vliv mají mikroplasty na všechny živé tvory a to i do budoucna, protože ty stávající se samy z přírody už nikdy nedostanou. Bohužel vinni jsme všichni od výrobců po spotřebitele a alibisticky přesouváme likvidaci buď jinam a nebo pouze k polovičaté recyklaci. Snažme se alespoň všichni minimalizovat jejich spotřebu u těch jednorázových obalů a obaly obalů, neboť i to je dnes běžné. Kdysi byly křehké výrobky při přepravě chráněny dřevitou
vlnou, jako zcela rozložitelným materiálem. Dnes ji nahradil polystyrén,
polyuretan a jiné napěněné plasty končící většinou bez dalšího využití
na skládkách, či v lepším případě ve spalovnách, pokud tu jejich
výstavbu neblokují ekologové. Proč se nepřivážou u vrat továren ,které
produkují nevratné obaly a blokují až spalovnu? Není lépe řešit již
výrobu budoucího odpadu, než až jeho likvidaci? Ale to je tak se vším.
Je to hlavně na mladé generaci, aby vzala rozum do hrsti a řešila
příčiny a ne až následky. Ty taky, ale pokud tu nebude příčina, tak
následek bude pouze ten přetrvávající a ne už žádný nový. Bohužel na
to není chuť ani odvaha a tak zkoumáme účinek enzymů na plasty a ne
to, čím ty plasty nahradit. Nemohu se ubránit kacířské otázce. Jak
mohli lidé bez plastů žít tisíce let, když my už bez nich neuděláme
ani krok. Nevím, jestli si to pouze nenamlouváme.
Jiří Daneš
29.10.2020 09:49 Reaguje na Břetislav MachačekLidé žili bez plastů tisíce let a bez újmy na čemkoliv, ještě i já pamatuji papírové sáčky, balící pepír, pergamen u řezníka a také dráteníky opravující požkozené hrnce hliněné i plechové, a pořád jsem ještě na živu.
Jan Šimůnek
29.10.2020 12:24 Reaguje na Jiří DanešPlastové výrobky se začaly používat nikoli proto, že někdo chtěl škodit životnímu prostředí, ale proto, že jsou ekonomicky a v některých případech i sanitačně výhodné.
Kdyby již vstoupil v platnost naprosto nesmyslný zákaz jednorázových příborů a stolního nádobí made in EU, měla by současná covidová epidemie daleko drastičtější průběh. To samé se týká i jednorázových hygienických pomůcek a podobných výrobků.
Prostě je třeba jít vpřed, tedy i k technologiím na bio recyklaci plastu a podobným kvalitativně novým procesům, než se snažit vrátit společnost do barbarského primitivismu, jak se o to snaží evropští úředníci, zaštiťovaní ekofašistickou ideologií.
Svatá Prostoto
29.10.2020 16:18 Reaguje na Břetislav MachačekKdyž se jde na den a navíc je šance na nějakou hospu cestou, tak samozřejmě klidně i ta feldflaška, navíc to tradicionalistům ladí:-). Ale jinak petka rulezz, to je marný. Jo, dělaj se i moderní kovový i o větším objemu, třeba SIGGy, taky mám jednu doma, ale pokud nepočítám, že do flašky budu potřebovat nalejt něco horkého (a to pak je většinou lepší rovnou termoska), tak zůstane ve skříni.
Břetislav Machaček
29.10.2020 17:20 Reaguje na Svatá Prostotopouze o to, že ta recyklace se z kdysi x krát použité
octové flašky smrskla na recyklaci pokaždé nové flašky.
My ji kdysi použili třeba 20 krát, ale dnes je to jednou
a je naivní představa, že když ji odevzdám k recyklaci,
tak zachraňuji planetu. Dnešní nerezové "čutory" se dají
celkem slušně vymýt, vypařit a při skladování nechat ale
otevřené, aby se odvětraly od různých pachů. No a vždy
jsem se pozastavoval nad tím, že plnou láhev každý rád
nese, ale prázdná už je přítěží. Jedni ji zahodí a druzí
preferují jednorázový lehký plast, který odnesou k té
"recyklaci". To se snažím všem vždy vysvětlit, že tou
preferencí jednorázových obalů sami přispívají k tomu
zahlcení planety odpadem a to ani neví, zda byla vůbec
nakonec zrecyklována a neskončila pouze na skládce.