https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/byvala-eurokomisarka-pro-klima-zbavit-se-fosilnich-paliv-je-i-vec-bezpecnosti
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Bývalá eurokomisařka pro klima: Zbavit se fosilních paliv je i věc bezpečnosti

14.9.2026 21:19 | PRAHA (ČTK)
Bývalá eurokomisařka pro klima Connie Hedegaard
Bývalá eurokomisařka pro klima Connie Hedegaard
Zbavit se fosilních paliv je i otázka bezpečnosti, řekla dnes v Praze na zahájení Climate Week Prague bývalá eurokomisařka pro klima Connie Hedegaard. Pokud se nebudou řešit změny klimatu, může to podle ní mimo jiné oslabit důvěryhodnost demokracie a vést k větší polarizaci společnosti, protože největší dopady budou mít tyto změny na sociálně slabší populaci. Evropa by se měla soustředit na budování spojenectví se státy, které chtějí hledat řešení. Climate Week Prague je první mezinárodní klimatický týden ve střední Evropě.
 
"Musíme být jako Evropa v oblasti energie více soběstační, musíme více využívat obnovitelnou energii a snížit dovoz fosilních paliv. Je to v zájmu naší bezpečnosti a je to také otázka naší suverenity a konkurenceschopnosti," řekla Hedegaard. Kdyby podle ní Evropa neinvestovala v posledních letech do obnovitelné energie, poslaly by evropské státy ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi stovky miliard eur navíc na financování války proti Ukrajině.

Evropa se podle ní musí adaptovat na změny klimatu i tak, že bude myslet na sociálně slabé obyvatele, kteří nemají možnost pořídit si nutné technologie, které by je na změny připravily. Pomoci by jim měl stát, ale i soukromé podniky.

Evropa proto musí snahy o přechod od fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie zintenzivnit. Ke zvládnutí těchto změn je podle ní potřeba větší spolupráce členských států EU, ale i utvořit takzvanou koalici ochotných, tedy spojenectví se zeměmi, které chtějí klimatickou krizi také řešit.

"Už nyní se to vlastně děje, Evropa nyní spolupracuje hodně s Kanadou," řekla ČTK Hedegaard. Vidí i velký potenciál v partnerství s africkými státy. "Je to v našem zájmu spolupracovat s nimi. Když neuspějí v boji proti klimatické změně, kam všichni ti lidé půjdou?" podotkla.

Zároveň ale zmínila nutnost spolupracovat a dále obchodovat s Čínou. "Donald Trump říká, že bychom se měli absolutně odstřihnout od Číny, to ale není možné. Nemáme materiály a technologie, abychom se bez Číny obešli," uvedla.

Lidé by si podle Hedegaard měli častěji připomínat, že v energetice se už od využívání fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie přechází. Jako příklad zmínila elektrifikaci nebo stále častější využívání elektroaut.

Podle Jana Dusíka z Evropské komise musí města hrát větší roli v adaptaci na měnící se klima. Praha je ale podle bývalého pražského radního a ministra životního prostředí Martina Bursíka v Česku zatím jediné město, které má sestavený uhlíkový rozpočet.

Climate Week Prague nabídne přes 50 akcí, mezi nimiž nebudou chybět konference, odborné semináře nebo workshopy. Tématy budou například adaptace měst na změnu klimatu, hospodaření s vodou, energetika, stavebnictví, zemědělství nebo doprava. Od dneška do 16. září se uskuteční také CEE Sustainable Finance Summit, který se zaměří na to, jak geopolitika a nástup umělé inteligence mění evropskou konkurenceschopnost.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (42)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

15.9.2026 06:44
Aha, to je krásně vidět na příkladu Němců, kam vede tahle ideologická zaslepenost. A pak se diví, že AfD jim slíže smetanu. Kdo chce kam, pomozme mu tam.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.9.2026 08:37 Reaguje na pavel peregrin
Asi zase nechápete, proč Německo stagnuje a proč vítězí Afd. Žádná zaslepenost tam není, jen se jim sešlo pár negativních jevů zaráz (globalizace, lidová vzpoura proti jádru, hybridní válka z Ruska) a oni mají dost těžkopádné myšlení, aby dokázali rychle regovat. Pokud ale v Sasku bude vládnout Afd a dodrží svůj volební program, bude to dobré varování pro všechny ostatní.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.9.2026 16:42 Reaguje na Pavel Hanzl
Chápu to na rozdíl od vás moc dobře. Právě zaslepenost dosud vládnoucích stran a čím dál větší nechuť Němců k tomuto stylu vládnutí dostala AfD tam, kde je. A jestli budou v tomhle stylu pokračovat, tak vyklidí pozice všude.
Odpovědět
sv

s v

15.9.2026 19:52 Reaguje na pavel peregrin
ANo, zaslepenost dederonských důchodců před fakty a sedání na lep náckům. Obávám se, že as saským důchodcům dojde, že ty afďácké fantasmagorie se týkají českých a polských doktorů a sestřiček, tak rychle změní orientaci.
Odpovědět
Šimon Špidla

Šimon Špidla

15.9.2026 08:40 Reaguje na pavel peregrin
Myslím, že to co říká, je racionální. Ideologického na tom není vůbec nic. Problém závislosti na fosilních zdrojích pociťujeme každou chvíli. Nafta se zase blíží 50 Kč a vy budete vykládat o ideologické zaslepenosti.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.9.2026 09:01 Reaguje na Šimon Špidla
Přesně tak, místní ropáčci jsou sami zaslepení poměrně slušně.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

15.9.2026 15:36 Reaguje na Pavel Hanzl
A vy ropné produkty nepoužíváte? Pokud ano, tak jste taky ropáček a navíc pokrytec!
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

15.9.2026 11:13 Reaguje na Šimon Špidla
Ale syntetická náhrada nafty by stála 150 Kč. Jistě, spotřebu lze v řadě případů omezit...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.9.2026 12:32 Reaguje na Jiří Svoboda
Tady taky jede slušný vývoj a cena syntetiky (jako zeleného vodíku) půjde dolů. Otázka jak moc a jak rychle, jestli je bevytlačí nějaká jiná technologie. Ale dýzláky ve stavebních a vůbec těžkých strojích budou makat ještě desetiletí. (snad jen jedno)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.9.2026 16:40 Reaguje na Šimon Špidla
Němci trpí zaslepeností- či není zaslepeností zavřít si jaderky a pak zjistit, že to nemám čím nahradit? A o ideologické zaslepenosti se nebudu rozepisovat- ta s tím kráčí ruku v ruce.
Odpovědět
Šimon Špidla

Šimon Špidla

15.9.2026 17:19 Reaguje na pavel peregrin
Zaslepenost byla počítat s ruským plynem. To ano. Ale přechod na OZE je logický krok. Z mnoha důvodů. Určitou zaslepenost vidím v modlení se k velkým jaderným zdrojům v bašich končinách. Budou za dlouho a budou drahé. Už teď cena skáče po násobcích a to se ještě nekoplo. My musíme energetiku řesit hned. Uhlí dochází, klimaticka změna se projevuje už docela drsně, dodavky plynu jsou drahé a nejjsté...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.9.2026 19:12 Reaguje na Šimon Špidla
Jaderná energie je v současnosti nejjistějším zdrojem. Uhlí bychom měli ještě dost, určitě na dobu, po kterou by se uskutečnil přechod k jaderným elektrárnám. Jenže to by se nesmělo pořád přešlapovat na místě, ale konat. Jen blázen nebo člověk mdlého rozumu se dobrovolně odstřihne ve jménu zvrácené zelené ideologie od jistého zdroje a pak kouká, že to jaksi nejde hned něčím nahradit.
Odpovědět
Šimon Špidla

Šimon Špidla

15.9.2026 20:56 Reaguje na pavel peregrin
Nejjistějším zdrojem? Za dvacet let se nahradí za šílené peníze jen to, co se tou dobou odstaví. Může to být k něčemu dobré, ale není to nejjistější zdroj. V létě se výroba z JE omezovala po celé Evropě. V Maďarsku bylo drama, Francie... Kdo tady podléhá ideologii? Jádro nás rozhodně nevytrhne. Museli bysme mít víc vody a x biliónů korun navíc.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

15.9.2026 19:20 Reaguje na Šimon Špidla
Promiňte, ale kdo byli největší bojovníci proti jádru v dobách před více jak 20 lety, kdy bylo jádro jedinou rozumnou bezemisní alternativou k uhlí? To by se nemělo zapomínat!
Odpovědět
Antonín  Kounovský

Antonín Kounovský

15.9.2026 20:59 Reaguje na Jiří Svoboda
U nás Bursík a Moldan.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.9.2026 08:31
To je samozřejmě dlouho známá pravda, proto dnes ty série ropných krizí nemají na Evropu zdaleka takový dopad, jako dřív. Ty krize (a nejsou poslední) taky velmi dobře rozjely výroby elektroaut, dnešní nabídka levných (do 700 tisíc) je celkem slušná i od evropských výrobců.
Odpovědět
pk

pepa knotek

15.9.2026 08:33
Tahle bývalá by si měla zjistit kolik střelného prachu se vyrobilo a spálilo za poslední čtvrtstoletí a teprve pak brojit proti něčemu fosilnímu, pokrytectví klimacírkve nebere konce.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.9.2026 08:38 Reaguje na pepa knotek
A kdo to spálil a proč? To vám fakt uniká?
Odpovědět
va

vaber

15.9.2026 14:23 Reaguje na Pavel Hanzl
Tobě Hanzl to uniká ,kdo je v každé válce ,kdo je udržuje. Kdo cestuje po planetě s celou armádou a pálí a pálí,uhlík a i z kanonů . My jako poslušní poddaní taky svými flitičkami a vojáčky k tomu přispíváme. Na druhý konec světa,musí cestovat prý proto ,aby jim ti zlí na druhém konci světa neubížili.
Asi dostali amíci po držce ,že ceny plynu a ropy letí nahoru.
Udržovat bezpečnost tím ,že budu všechny ty co neposlouchají mlátit. To může jen největší despota.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

15.9.2026 10:58
Ano, zrušit lokální uhlí a nahradit ho dováženým zemním plynem, to je opravdu krok ke zvýšená bezpečnosti :-))).
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

15.9.2026 10:58 Reaguje na Jaroslav Studnička
...zvýšení...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.9.2026 12:34 Reaguje na Jaroslav Studnička
Lokální uhlí stejně dochází a plyn je považován za přechodové médium. Uhlí je ale sajrajt nejhorší a kromě CO2 produkuje snad polovinu Mendělejevovy tabulky, čištění spalin je samo dost drahý špás.
Odpovědět
va

vaber

15.9.2026 14:12 Reaguje na Pavel Hanzl
Jakej sajrajt ,uhlí se tvořilo když celá příroda na planetě kypěla životem. Jinak by uhlí nevzniklo a nabralo do sebe všechny ty prvky právě proto ,že v té době se ty prvky v půdě i ve vzduchu vyskytovaly.
Vůbec ničemu nevadily, právě naopak. To dnes někdo vymyslel že nyní škodí.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

15.9.2026 15:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Lokálního uhlí je ve střední Evropě stále dost na to, aby zajistilo energetickou bezpečnost a nebylo nutné místo toho zvyšovat závislost na dovozu zemního plynu.

Jaké problémy pro EU to vyvolává snad dokáže pochopit každý vyjma Hanzla.

Nejprve si zjistěte finanční náklady stávajícího moderního bloku uhelné elektrárny a nového paroplynu a k tomu platné emisní limity.

Uhlíková intenzita lokálního uhelného zdroje a plynového zdroje závislého na dovoz LNG je téměř totožná.

Nablábolil jste toho ale dost, máte splněno.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.9.2026 13:08
Mně by třeba docela zajímalo, v kontextu současné ceny paliv, kdy povstanou hrdinní Doležalové, Jandejsci etc. a půjdou demostrovat proti ceně nafty rozmetáním hnoje po Práglu? Posledně jim k "selské bouři" stačila cena 37 Kč/l a včil, když je nafta za pade tak je tichučko
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.9.2026 13:29 Reaguje na Jakub Graňák
Normálka, ceny potravin jdou silně dolů, výkupní ceny jsou na minimu a jezevci drží hubu a krok. Nafta za pade a soudruzi žmoulají čepici a spolíhají na dotace. Nablití.
Odpovědět
Peter

Peter

15.9.2026 13:30
Ak by ste čakali energetičku či klimatologičku, zabudnite. Hedegaardová je mgr. literatúry a histórie... Ale od 24 rokov členka strany, 4 roky najmladšia dánska poslankyňa, potom 14 rokov novinárka, moderátorka a riaditeľka spravodajstva dánskej TV.
Potom rok ministerka ŽP, 2 roky ministerka pre spoluprácu, 3 roky ministerka pre klímu a energetiku, 4 roky eurokomisárka pre klímu, riaditeľka Generálneho riaditeľstva pre oblasť klímy.
Od komsomolky po eurobyrokratku, ideálny cv. euroodborníčky.
Odpovědět
Šimon Špidla

Šimon Špidla

15.9.2026 16:49 Reaguje na Peter
Argumentace ad hominem od člověka, který používá pouze křestní jméno...

Každopádně její kariéra v oboru je úctyhodná a nemám pochybnost o její kompetenci. Hlavně to, co říká, není nic složitého. To, že jsou pro Evropu fosilní paliva bezpečnostní riziko, je očividné. Škoda, že naše současná vláda omezila NZÚ. Každý zateplený dům je pro nás důležitý. Dovedete si představit v jakém svrabu bysme teď byli, kdyby EU netlačila roky na úspory a OZE?
Odpovědět
Peter

Peter

15.9.2026 20:38 Reaguje na Šimon Špidla
Zverejnenie verejne prístupného cv vrcholenej političky platenej z verejných zdrojov nie je argumentácia ad hominem, a to ani po vyslovení môjhop hodnotiaceho postoja tohoto cv v poslednom riadku.
A to, "v jakém svrabu bysme teď byli", keby sme sa nevzopreli dlhodobému nátlaku a namiesto ďalších blokov JE stavali OZE,viem ako občan SR veľmi dobre.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.9.2026 18:43
Ještě že je už bývalou eurokomisařkou a skončí v těch funkcích i její
pokračovatelé. EU se s takovými lidmi dostala do recese, zadlužování
a stává se skanzenem bývalé prosperity. Umanutost idiotů neschopných
přiznat chyby je bohužel neléčitelná a jedině odchodem z funkcí těch
lidí je možné propad EU zastavit.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.9.2026 19:16 Reaguje na Břetislav Machaček
Přesně tak a těch idiotů je tam přehršel. Zrovna dnes nám přišel se SZIF milý přípis o šetření pozemků, ani se nebudu tady vypisovat o co jde, a když jsem se na rovinu ptal, který kretén tohle zase vymyslel, bylo mi řečeno_ Evropská komise nějaká- a to není záštita úředníků, jak se i často děje, ale holá realita. Naprostí nekompetentní pitomci, jinak to nazvat nejde- vůbec, ale vůbec netuší, jak to ve skutečnosti funguje- a takhle to tady chodí!!
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.9.2026 06:47 Reaguje na pavel peregrin
Pozor: tuzmeské mze je v goldplatingu na naprosté špici viz níže.

Míra goldplatingu na Ministerstvu zemědělství ČR (MZe) je dlouhodobě hodnocena jako střední až vysoká, přičemž se tento fenomén projevuje zejména v implementační praxi unijních nařízení, dotačních podmínkách a v nadbytečné byrokratické zátěži pro české zemědělce.
Ačkoliv jsou evropská nařízení přímo použitelná (na rozdíl od směrnic se netransponují), MZe k nim vytváří rozsáhlé národní metodiky, prováděcí vyhlášky a kontrolní mechanismy. Tyto národní nadstavby často jdou výrazně nad rámec minimálních požadavků stanovených Evropskou unií.
Hlavní projevy goldplatingu v resortu zemědělství: Pravidla a kontroly Společné zemědělské politiky (SZP): Při nastavování Strategického plánu SZP zavedlo MZe mimořádně striktní a komplexní systém vnitrostátních podmínek (např. v rámci standardů Dobrého zemědělského a environmentálního stavu – DZES). Česká republika často uplatňuje přísnější ekologické a administrativní požadavky na žadatele o dotace, než jaké striktně vyžaduje Brusel. Interpretační praxe a „strach z chyb“: Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) a MZe uplatňují v obavě z případných sankcí či vracení peněz (korekcí) ze strany Evropské komise maximalistický výklad unijních norem. Volí raději bezpečnější, ale pro zemědělce výrazně složitější řešení (tzv. implementační goldplating). Aplikace nových nařízení: Příkladem z poslední doby je zavádění Nařízení proti odlesňování (EUDR) nebo nových pravidel pro ekologickou produkci. Zde národní metodiky a technické postupy často rozšiřují rozsah vykazovaných dat a hlášení, čímž zvyšují administrativní náklady českých podnikatelů.
Odpovědět
Antonín  Kounovský

Antonín Kounovský

15.9.2026 19:29
Uhlí ale nemusíme dovážet ani Putinovi nebo šejkům platit.
Takže jeho používání je věc bezpečnosti i suverenity a konkurenceschopnosti.
Radši se ho nezbavovat, že?
České domácnosti spotřebovaly za první čtvrtletí letošního roku 5,4 TWh (miliard kWh) a český průmysl a maloodběratelé 10 TWh (miliard kWh). Dohromady tedy 15,4 TWh.
Solární elektrárny nevyrobí v zimě skoro nic, zatímco uhelné elektrárny a teplárny nám ještě zatopí a pak využíváme teplo ze suroviny s dvojnásobnou účinností, tedy polovičními emisními povolenkami. České jaderné elektrárny (JE Dukovany a JE Temelín) vyrobily za tutéž dobu 7,3 TWh za variabilní náklady 0,24 Kč/kWh. I kdybychom uvažovali celkovou výrobní cenu z jádra 0,35 Kč/kWh, je to stále velmi levné.
Abychom doplnili naši domácí výrobu do 15,4 TWh, tedy nepočítáme export do energeticky deficitního Německa, stačí nám z uhlí vyrobit 8,1 TWh a máme v zimě dost elektřiny, a dokonce i tepla. Výrobní cena je srovnatelná s jádrem, je kolem 0,41 Kč/kWh a někdy i méně, ale dnes k tomu musíme platit bruselské povolenky 1,75 Kč/kWh, tedy celkem za cca 2,20 Kč/kWh.
Průměrná cena „silové elektřiny“ je potom 1,32 Kč/kWh.
Cˇím to chcete nahradit a za kolik?
Odpovědět
Šimon Špidla

Šimon Špidla

15.9.2026 19:59 Reaguje na Antonín Kounovský
Uhlí už brzy nebude. Nemůžete na něm stavět energetiku. Nehledě na všechen ten bordel, který z toho jde a ty zbourané vesnice k tomu. Co třeba přidat ve VTE a akumulaci? A zateplování? Tím se sníží spotřeba drahého plynu.
Odpovědět
Antonín  Kounovský

Antonín Kounovský

15.9.2026 20:05 Reaguje na Šimon Špidla
Co to je brzo?
20 let? 50 let? 100 let?
A radši OZE?
Investiční dotace pro výstavbu větrníků a solárů byly jednorázové, ale mnohem horší a dražší jsou provozní dotace. Např. ze solárů z roku 2010 se vykupuje povinně elektřina za 16,70 Kč/kWh. To má ale skončit v roce 2030. O to více je překvapující, že MPO vypsalo tendr na větrníky a bude je 20 let dotovat výkupní cenou 3,20 Kč/kWh, a to i v době, kdy bude záporná cena elektřiny. Vše k tíži českých spotřebitelů.
Odpovědět
Šimon Špidla

Šimon Špidla

15.9.2026 20:44 Reaguje na Antonín Kounovský
Ve třicátých letech je konec. Teoreticky by šlo ještě pokračovat, ale za cenu prolomení limitů a vším, co k tomu patří. Energetiku to nezachrání. Zaplatíme to navíc ještě v devastaci zdraví, krajiny a klimatu. Hospodář neuvažuje nikdy s jedním parametrem. To by přišel zu grunt. Uhlí je prostě příliš drahé, zatímco oze a úspory jsou relativně levné a vyrábí ihned, a jádro je otázka k diskusi. Je ale rozhodně drahé a vyrábět bude za dlouho.

Solární tunel nesouvisí s tím, jak má vypadat energetika.

U toho tendru na větrníky to není fixní výkupní cena, ale referenční, tedy vykrývá hodiny s nižší cenou, než 3.20/kwh.
Odpovědět
Antonín  Kounovský

Antonín Kounovský

15.9.2026 21:07 Reaguje na Šimon Špidla
Jenže za peníze co solární tunel stál a ještě stát bude mohl být další blok JE.
No právě. 20 let garantujeme asponˇn 3,20 Kč/kWh, když uhlí je levnější i s ETS1 povolenkami - viz výše.
Odpovědět
Šimon Špidla

Šimon Špidla

15.9.2026 21:41 Reaguje na Antonín Kounovský
Za ty peníze se dalo zateplit x budov, nebo dotovat vznik x fotovoltaických elektráren. Prostě to byl tunel. Když vytunelovali banky, tak se taky nerušil bankovní systém. Arumentovat solárním tunelem je zkrátka nesmysl.
Odpovědět
Antonín  Kounovský

Antonín Kounovský

15.9.2026 22:22 Reaguje na Šimon Špidla
A proč dotovat? Když jsou ty FV tak skvělé?
Jenže jsme moc na severu, že? A budeme je muset zálohovat. Pravděpodobně paroplynovými elektrárnami a ještě zaplatit rozšíření sítě. No a pak už je to dražší něz elektřina z jádra nebo fosilních paliv.
Nesmysl je argumentovat bankovním systémem.
Odpovědět
Šimon Špidla

Šimon Špidla

15.9.2026 23:51 Reaguje na Antonín Kounovský
Proč dotovat JE? JE se sand nezálohují?
Odpovědět
RV

Richard Vacek

15.9.2026 20:08
Optimální je dovážet LNG přes půl zeměkoule. A k tomu FV panely a baterie z Číny. Dokonce je skvělý nápad dovážet z Kanady dřevní štěpku. Všechno toto se zajisté zrodilo v hlavě géniů a proto EU zažívá nebývalý rozkvět, před kterým si zbytek světa sedá na zadek.
Odpovědět
Antonín  Kounovský

Antonín Kounovský

15.9.2026 20:12 Reaguje na Richard Vacek
Přesně tak.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist