Čechům vadí, že mají méně kvalitní potraviny než v západní Evropě

Výrobci ji obvykle komentují tím, že jiné složení si žádají odlišné chuťové preference lidí ve východní Evropě. S tímto tvrzením ale podle průzkumu nesouhlasí 77 procent dotázaných. Více než polovina lidí si naopak myslí, že skutečným důvodem je snaha výrobce ušetřit na surovinách, 38 procent lidí míní, že důvodem je tendence Čechů nehledět tolik na kvalitu, ale na nízkou cenu

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Ralph . / Flickr.com

Řada nadnárodních koncernů dodává stejné potraviny se stejným obalem do více zemí. "Český spotřebitel přitom přichází zkrátka, protože potraviny pro český trh obsahují méně hodnotné suroviny než potraviny, které míří na trh zemí takzvané staré evropské patnáctky," řekl mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.

Podle Jurečky nejde o právní, nýbrž etický problém. Oslovil proto 12 ministerských kolegů ze střední a východní Evropy. "Polovina z nich to vnímá také jako problém, proto to chceme přednést na jednání Evropské komise," řekl Jurečka.

Výzkum mínění zákazníků udělala SZPI loni na podzim. "Výsledky jsou očekávatelné, ale poměrně překvapivé je množství lidí, kterým se tato praxe nelíbí," řekl Kopřiva.

Výrobci ji obvykle komentují tím, že jiné složení si žádají odlišné chuťové preference lidí ve východní Evropě. S tímto tvrzením ale podle průzkumu nesouhlasí 77 procent dotázaných. Více než polovina lidí si naopak myslí, že skutečným důvodem je snaha výrobce ušetřit na surovinách, 38 procent lidí míní, že důvodem je tendence Čechů nehledět tolik na kvalitu, ale na nízkou cenu.

Autoři výzkumu zjišťovali také vnímání kvality českých potravin. Pozitivní mínění má 68 procent respondentů, čtvrtina je považuje za nekvalitní. Vnímání zahraničních potravin je horší. Za kvalitní je považuje 49 procent lidí, za nekvalitní 39 procent.

Když se SZPI ptala na nejproblematičtější vývozce potravin, v 88 procentech bylo zmíněno Polsko, což je setrvalý stav v posledních třech letech. Problémová je podle spotřebitelů i Čína a od roku 2013 vzrostla dvojnásobně na 21 procent nedůvěra k německým výrobkům.