Celoroční svoz bioodpadu neznamená pro města velký problém
Pracovníci přerovských technických služeb mimo jiné poukazují na to, že v zimě může být problém s vysypáváním odpadu přimrzlého v nádobách, což se podle nich odrazí na vyšším počtu poškozených nádob. Město chce proto zvážit, jestli do takového rizika jít. Kvůli zamrzání bioodpadu v kontejnerech nejsou jejich zimnímu svozu od rodinných domů nakloněni ani ve Zlíně. Lidé tam ale mohou bioodpad celoročně odevzdat ve sběrných dvorech nebo v kompostárně.
Podle ekologů tvoří biologicky rozložitelné odpady v ČR asi 40 procent hmotnosti komunálních odpadů, stále ho ale hodně končí na skládkách, což má být v roce 2024 zakázáno. Nové opatření má přispět k naplnění kapacit kompostáren, kterých v posledních letech vzniklo 529, ale jejich kapacity se využívají jen z 53 procent.
Už několik let celoročně sváží bioodpad například Ostrava, Rokycany, Mladá Boleslav, Plzeň, Pardubicích, Ústí nad Labem, Jihlava, Bílovice nad Svitavou na Brněnsku, Uherský Brod, Valašské Meziříčí nebo Luhačovice. Lidé ho v těchto městech můžou odkládat do separačních dvorů nebo do kontejnerů přistavěných u domů. Řada dalších měst má i kompostárnu, která rozložitelný odpad zpracovává. Od loňského roku na základě žádostí občanů přistoupil k celoročnímu svozu rostlinné biomasy i Hradec Králové, který ho do té doby zajišťoval jednou týdně v období duben až listopad.
Další města jako Mělník, Příbram nebo Štětí zajišťují pouze místa pro celoroční odběr biodpadu, a to ve sběrných dvorech, o zaváděním jeho celoročního svozu většinou zatím nepočítají. Například v Jablonci je důvodem to, že nejbližší zařízení, kam by se daly bioodpady z kontejnerů odvážet, je 45 kilometrů daleko, což je podle města neekonomické i neekologické. Kontejnery na bioodpad nejsou ani v ulicích Brna, pouze v Masarykově čtvrti funguje od roku 2017 pilotní projekt hnědých popelnic na bioodpad, které využívá 298 domácností. Brňané ale mohou odpad odevzdávat v některém z 37 sběrných dvorů po celém měst.
Zkušenosti se svozem bioodpadu se ve městech však různí, například v Litoměřicích nebo Štětí je prý o biopopelnice mezi lidmi zájem a produkce komunálního odpadu klesá. Naopak v Děčíně nebo Ústí nad Labem se přínosy celoročního svozu bioodpadu v tomto ohledu zatím nijak výrazně neprojevily, lidé přesto mají o tuto službu zájem.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
MŽP vyčlení 400 milionů Kč na dotace na re-use centra či nákup kompostérů
Plzeň letos začne stavět městskou kompostárnu, ročně zpracuje 5000 tun bioodpadu
Dotační program nabídne 1,6 miliardy korun na využití kompostu v zemědělstvíOnline diskuse
Všechny komentáře (3)
Jan Šimůnek
9.4.2019 06:51My kompostujeme ne chalupě celoročně a odpad tam vozíme i z městského bydlení a žádnou vyhlášku na to nepotřebujeme.
A zase je to důsledek toho, že se v rámci EU přebírají bez přemýšlení a zhodnocení nesmysly ze západoevropských zemí, v nichž většina obyvatel chatu nebo chalupu na venkově nemá.
Na jedné straně dáme obcím volnou ruku ve zbyšování aušálních poplatků za svoz odpadu a hned se na ty paušální poplatky přisaje skládkovací lobby. Pak někoho napadne dotovat bioplynky aniž si spočítá, čím je nakrmí, tak ve finále se do nich sype obílí. Pak zase někdo začne dotovat spalovny a nejraději by spaloval i organický odpad.
Celé mi to přijde naprosto bez koncepce, něco jako když v 90tých letech všem doporučovali přímotopy a pak skokově zdražili elektřinu. Jakékoliv paušály a dotace jsou zlo, pokud lidé nebudou finančně motivováni produkovat co nejméně odpadu a odpad maximálně roztřídit, tak se budeme pohybovat od zdi ke zdi a za námi bude jen plno zbytečných biplynek a spaloven.
