Čeští vědci popsali dosud opomíjené původce infekcí kůže přenesených z morčat

Vědci z Česka zřejmě přispěli k objasnění nárůstu kožních infekcí přenesených z morčat na lidi. Popsali také několik dosud nesprávně identifikovaných patogenů, což může lékařům pomoci tato onemocnění lépe odhalit. Výsledky výzkumu publikoval časopis Fungal Diversity. ČTK o tom informovala Akademie věd ČR (AV) v dnešní tiskové zprávě. Mezinárodní tým vedl Vít Hubka z Mikrobiologického ústavu AV a Univerzity Karlovy.

Infekce morčat se podle AV v posledních deseti až 15 letech v Evropě masivně rozšířily. Druh patogenů Trichophyton benhamiae se stal nejběžnějším původcem zánětů kůže přenesených ze zvířat na lidi. K nárůstu případů dochází pravidelně po Vánocích - morčata jsou oblíbeným dárkem. Zatímco u zvířat bývá infekce způsobená T.benhamiae patrná jen u mláďat a oslabených jedinců, u člověka se projeví vždy.

"Patogen tvoří tři hlavní odlišné populace. Dvě jsou severoamerického původu, zatímco třetí, klonálně se šířící, způsobuje epidemii v Evropě. Data však ukazují, že se šíří i do mimoevropského prostoru, například do Japonska, kde je také rozšířená obliba chovu drobných hlodavců," podotkl Miroslav Kolařík z Mikrobiologického ústavu AV.

Vědci zřejmě poodhalili, proč se evropská populace šíří úspěšněji než ostatní populace v komplexu T.benhamiae. "Podařilo se nám objevit několik látek pravděpodobně zodpovědných za vysokou infekčnost tohoto patogenu," řekla spoluautorka výzkumu Adéla Čmoková. Na objasnění jevu výzkumníci dále pracují.

Vědci současně zjistili, že před rokem 2000 infekce morčat a dalších podobných hostitelů vyvolávaly i zcela nové druhy rodu Trichophyton. Ty však byly mylně považovány za druh T. benhamiae a nikdo se jim dosud detailně nevěnoval. Tyto sesterské druhy T. benhamiae ovšem stále způsobují zhruba pětinu infekcí morčat, králíků a dalších zvířat a bývají nesprávně diagnostikovány jako T. benhamiae. V asijských zemích podle AV představují nejběžnější patogeny. "Popsat nového, klinicky významného houbového patogena je vzácný moment. V této studii se nám podařilo popsat dokonce tři," zdůraznil Kolařík.

Výzkum infekcí kůže navazuje na dlouhodobou epidemiologickou studii mapující dermatomykózy v ČR. MÚ na ní spolupracuje s řadou klinických pracovišť. "Právě tato studie umožnila získání velkého množství kmenů, které posloužily jako základ pro studium genetické diverzity komplexu druhů příbuzných T. benhamiae," vysvětlil šéf týmu Vít Hubka. Díky spolupráci se zahraničními výzkumníky se výsledky podařilo zasadit do globálního kontextu. Podle Hubky práce obsahuje bohatou obrazovou dokumentaci patogenů a příznaků infekcí, nabízí nástroje pro diagnostiku i sledování infekcí v praxi. Práce podle něj může přispět i k přísnější kontrole chovů.

Šmoková dodala, že tým se nyní zaměřuje i na mykózy přenášené z ježků, jejichž obliba mezi chovateli stoupá. "V souvislosti s tím ale také narůstá infekce u lidí patogenem T. erinacei, který je pro tato zvířata typický podobně jako T. benhamiae pro morčata," uzavřela vědkyně.

---

reklama

---