Člověk v tísni vyhlašuje sbírku na uzdravování české krajiny

Možná by víc než peníze, pomohly by přírodě - ruce k dílu přiložené, ty se hlavně nedostávají !

Ba , obnova přírody pomocí historických postupů není vůbec drahá, ale je velice pracná.

Včera jsem v Ústí n.L.čekal na opravu vozu.Ústečáci,ti pořádní prominou,ale takový nepořádek vídám jenom tam.Vypadá to tak jako by vůbec tito lidé neznali odpadkové koše.

Ano, je zajímavé se podívat třeba i na rozdíl v údržbě domů a okolí na vesnicích v čechách a na moravě. Nemluvím o pohraničí, ale kmenových čechách kolem řípu.

Dotace, granty, sbírky a vše organizují dobře placení zaměstnanci nadací
a všelijakých spolků. Po povodni v roce 1997 jsem se zařekl a pár lidem,
které jsem znal a viděl jak dopadli, jsem večer vhodil do schránky obálky
s hotovostí. Žádné zdanění, žádné uváznutí procent pro zaměstnance charit
a jiných organizací. Nevěděli komu mají poděkovat a o to více je hřála
pomoc neznámého dárce, který nečekal na poděkování a nějakou vděčnost.
Tak nějak si představuji nezištnou pomoc v praxi a to doslova "žebrání"
na které se v době vyučování využívá školní mládež mě doslova vytáčí.
Je samozřejmě svaté právo každého takovým "žebravým mnichům" přispívat,
ale já to odmítám, protože s darem nenaučíme nikoho dobře hospodařit.
No a co se opírá pouze o dary a dotace, tak není životaschopné. Budiž
pro začátek a nebo v nouzi, ale nastálo to zavání příživnictvím a
činností, která je uměle udržována při životě. Mimochodem Člověk v
tísni je dnes moloch s mezinárodním přesahem a spoustou profesionálních
"dobrovolníků" a to nepovažuji za zrovna hospodárné vynaložení darů.
Raději přispěji malému spolku ze sousedství, který nemá profesionální
vedení a každý dar má svůj konkrétní hmatatelný cíl. Víte, když třeba
vidím denně opilé bezdomovce, kteří si chodí pro dávky a navíc se mají
možnost zdarma okoupat v charitním zařízení, kde je vybaví čistým
oblečením a kde je nechají přespat, tak si říkám jaký to má smysl, když
by si tu pomoc mohli odpracovat třeba úklidem sněhu a odpadků, které
mnozí sami kolem sebe nastýlají. Je to ještě pomoc bližnímu a nebo jen
gesto placených zaměstnanců charity, aby vykázali činnost podporovat
flákačství a opilství. Totéž u drog a nyní "uzdravování" české krajiny. Komu budou ty prostředky z darů vypláceny a za co? Kdo o tom bude
rozhodovat a kolik za tu "práci" bere? Ne. Konkrétně rád přispěji, ale
nikoliv na něco, kde nebudu moci rozhodnout, jak bude můj dar využit.
Uvedu příklad u akce Kola pro Afriku. Ojetá kola každý pes jiná ves
darovaná v Africe po pár týdnech bez náhradních dílů skončila ve
křoví a následující rok totéž. Kola měla být raději nová, jednoho
typu a bez přehazovaček a složitých brzd. A nebo tam měla být na
kola bezplatná půjčovna se servisem a prve všechny naučit si jich
vážit a umět je udržovat. Poslat silniční kolo do savany, je jako
jim tam poslat lyže a to kolo je brzo pouze odpad a šrot. Děkuji,
ale na nekonkrétní činy a hlouposti nepřispívám!

S tím se dá souhlasit, víceméně, ale tenhle osobní přístup zdaleka nelze praktikovat vždy. je snadné osobně darovat peníze, z ruky do ruky, jedné rodině. Horší je, když se chce pomoci více rodinám z jedné vesnice, aby to bylo efektivní a klapalo to. A už vůbec něco jiného je, pokud se jedná o větší komplexní území lesy-louky-řeky-obce, o krajinu, a má se to "živit" z jedné hromady peněz.
Čím větší projekt, tím věštší potřeba organizovat, a i kdyby to všichni dělali zdarma, tak už jen provozní náklady se nějak platit musí.
Ergo, je skvělé pomáhat osobně a konkrétně, ale neměly by se dehonestovat jiné způsoby, které mohou mít mnohem větší pozitivní dopad, protože jsou organizované.
A už vůbec by se nemělo pracovat s předsudky o korytech, lenosti, marnotratnosti a že "všichni chtějí jen co nejvíc vydělat". To sice bylo velice české, mnoho Čechů stále v minulosti žije a jsou i společensky aktivní, ale pokud bychom to vzali jako "všeplatící neměnnou realitu", tak z minulosti uděláme současnost, a to by lidé chtít neměli.

Jenže je to ve velké míře realita. České povahové rysy jen tak nevykořeníš.

Zkuste si zjistit kolik berou měsíčně šéfové nadací a spolků
vypisujících podobné sbírky. Přitom jde často o velmi bohaté lidi, kteří by se mohli klidně obejít bez odměny za tu práci.
Proto je už nepodporuji, protože u nich mizí velká část
darů, které se k těm potřebným nikdy nedostanou. Oni disponují s armádou zaměstnanců doma i v zahraničí a s
majetky, které jsou pro takovou činnost zcela zbytné.
Stačí si přečíst výroční zprávy těch spolků a účetní
uzávěrky a budete zděšen, kde ty peníze končí.

NO tak to zkus zjistit, soudruhu.