CVVM: Dvě třetiny Čechů se domnívá, že lidská činnost výrazně přispívá ke změně klimatu
Planeta Země Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zhruba dvě třetiny Čechů věří, že lidská činnost výrazně přispívá ke změně klimatu. Že se klima mění, se domnívá 93 procent lidí. V zájmu o klimatickou změnu jsou Češi rozděleni - necelá polovina se o téma zajímá, polovina naopak ne. Vyplývá to ze zveřejněného průzkumu agentury CVVM. Ve srovnání s loňským průzkumem se názory české veřejnosti na klimatickou změnu nijak významně nezměnily.
Podíly zájmu a nezájmu o klimatickou změnu jsou podle CVVM téměř shodné. Polovina lidí se nezajímá, 48 procent lidí se zajímá a dvě procenta odpověděla, že neví. "Respondenti, kteří vyjadřují častěji vyšší zájem o klimatickou změnu, také nepochybují o její existenci, uvádí, že lidská činnost k ní velmi či zásadně přispívá, v kontextu změny klimatu cítí osobní zodpovědnost a vyjadřují obavy z jejích dopadů," uvedli autoři průzkumu.
Asi 93 procent dotázaných je přesvědčeno, že se klima na Zemi mění. Čtyři procenta obyvatel Česka si myslí, že nikoli. "Respondenti, kteří jsou rozhodně přesvědčeni, že se klima na Zemi mění, se také domnívají, že lidská činnost ke změně klimatu přispívá velmi nebo zásadně (83 procent), dále se změny klimatu obávají (79 procent) a očekávají její negativní dopad na Českou republiku (64 procent)," uvedl průzkum.
Většina dotázaných (63 procent) se domnívá, že lidská činnost výrazně přispívá ke změně klimatu, dalších 31 procent respondentů uvedlo, že lidská činnost přispívá trochu. Podle tří procent Čechů lidská činnost ke klimatické změně nepřispívá a stejný podíl neví.
Více než třetina respondentů se za klimatickou změnu cítí do určité míry zodpovědná. Naopak necelé tři pětiny dotázaných se tak necítí.
Průzkum se uskutečnil od poloviny července do začátku srpna a zúčastnilo se ho zhruba 1030 respondentů starších 15 let.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (34)
Čecháčci jsou zmatení jak polární motýli. Babiše považují za opozičního politika, vládě věří asi 20% a vládním stranám dokupy skoro 50%, samotné ANO má 34%.
Co to preboga znamená?
Tři čtvrtiny chápe, že lidé mění klima a většina volí dýzláky a ropáky, kteří tvrdí opak? To jsme už úplně blbí či čo?
Odpovědět
Senilní děda jede po dálnici v protisměru a říká:
Proč všichni jedou ve špatném pruhu? To jsou už úplně blbí či čo?
Odpovědět
U nás to dělá snad polovina populace, taky to nechápu.
Odpovědět
Dyť to v tom článku máte napsané ... "Zhruba dvě třetiny Čechů věří, že lidská činnost výrazně přispívá ke změně klimatu. ... Podíly zájmu a nezájmu o klimatickou změnu jsou podle CVVM téměř shodné. Polovina lidí se nezajímá, ... "
To, že věříte, že lidská činnost přispívá ke změně klimatu ještě neznamená, že se o to budete zajímat. Třeba mají jiné starosti ... třeba jak zacálovat nájem, hypotéku, dětem kroužky a podobně. A nebo si myslí, že s tím nic nenadělají jak oni sami, tak nějaká ČR. A tak dále ...
Já fakt nechcu bejt pořád hnusnej, ale přemejšlejte taky trochu. Lidi jsou různí, mají různé potřeby, priority a tak dále. Se s tím smiřte. A nebo je přesvědčte o svém vidění světa ... ale tím, že jim budete nadávat toho fakt nedocílíte.
Odpovědět
před 350 lety se většina obyvatelstva domnívala, že čarodějnice škodí (zejména na šumpersku a jesenicku). ukrutná škoda jen, že se nedochovala přesná data z průzkumů veřejného mínění - bylo by to jistě zajímavé a poučné.
Odpovědět
Pojem vědecko-technická revoluce vám nic neříká, že?
Odpovědět
to ovšem nebrání nudícím se všetečkům bez schopnosti kupeckých počtů mít silné názory téměř na cokoli.
zvládl byste třeba bez strejdy gůgla (a nakonec i s ním a s AI:) nějakou banální úlohu, jako třeba odpovědět, jestli by energie ukrytá v baterii Vašeho mobilního telefonu stačila na ohřátí vody na čaj do čtvrtlitrového hrnku (z pokojové teploty na bod varu)?
Odpovědět
Bez strejdy bych to určitě nedal, ale odhad by znamenal, asi že ano.
Odpovědět
CVVM zjistilo akorát to, jaký vliv má mediální masáž na obyvatelstvo, to je asi tak všechno. Pokud by byl součástí průzkumu test znalostí problematiky klimatologie, tak by se zjistilo že většina neví zhola nic.
Odpovědět
Je to tak. Na "správně" položenou otázku odpoví lidé přesně podle
přání zadavatele a výsledek je takový jaký má být!
Odpovědět
kdybys nebyl hlupákem,nestal by ses medvědem.
Odpovědět
Výzkum veřejného mínění je vždy o tom, jak zabírají různé mediální masáže. A tady je jasně vidět rozpor mezi realitou - oteplení probíhá a příčinou je člověk - kterou lidé chápou a mediální masáží, kdy volí proropácké strany.
Odpovědět
Přesně tak! Náš politicky uvědomělý kolega, kterému již v dlouhodobě hlavě straší dýzláci a ropáci, je toho názorným důkazem.
Odpovědět
Hlavní je, že se klima mění žádoucím směrem. Jestli k tomu přispěl i člověk, tak tím líp.
Odpovědět
Sucho a 50 ve stínu je proč žádnoucí?
Odpovědět
Žádoucí je, aby se teploty posunuly do teplejší oblasti. Samozřejmě to znamená více extrémů (kolem poledne nepříjemných 50 ve stínu), ale podstatně více velmi příjemných dnů a úbytek dnů s mrazy, že by člověk psa nevyhnal.
Pokud jde o sucho, tak vyšší teploty znamenají vyšší odpar a tedy i vyšší srážky, takže jde jen o to, tyto srážky zachytit.
Škarohlídi by chtěli aby se klima neměnilo, protože si myslí, že právě takové klima, které je, je to úplně nejlepší.
Odpovědět
Taková rázová změna klimatu v historii způsobila vždy mohutné kolapsy celých ekosystémů, i když byla násobně menší. U nás nežije jediný strom (a minimum dalších rostlin) které vydrží +50°C. Pro vás je to nepříjemné, ale veškeré rostlinstvo zahyne a na poušti se žije skutečně blbě.
Na Sahaře mají velmi vysoké teploty a mají tam taky velké srážky? Určitě nekecáte jak dycky?
Odpovědět
Sahara bola ešte pred 6000 rokmi zelená. Bolo to počas teplotného optima Holocénu, keď bola klíma na Zemi podstatne teplejšia ako dnes. Dôvod prečo na Sahare neprší je, že pôvodne suchý a mrazivý vzduch vlastnou váhou klesá, zohrieva sa a neumožní tvorbu oblačnosti. Inak najväčšia púšť na svete je Antarktída. Aj GObi je studená púšť. V zime tam teploty padajú hlboko pod 30 stupňov mrazu, v lete zas prudko stúpajú.
Odpovědět
Před 6000 rokmi tam něbolo tepleji než dnes, ale chladněji. Podívejte se na graf globálních teplot.
Odpovědět
Takých grafov sa dá vyrobiť. V skutočnosti bola v tom čase najma severná pologula značne teplejšia ako dnes. A Sahara sa ozelenela pri oteplení a zase vyschla po ochladení. https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2009/cislo-3/zelena-hneda-sahara.html
Odpovědět
Nědá sa vyrobiť. Je iba jeden. Možná jsou malé rozdíly ve vyhodnocování dat, ale veškeré datové soubory jsou zpracovávány do průměrů a z nich se dělají průměry atd. atd. až vám vyjde jedno číslo. Není to přesné a hlavně to nevystihuje teplotu různých míst na Zemi.
Ale je to první a nejdůležitější parametr, od kterého se můžete odrazit při zkoumání vývoje každé krajiny, včetně Sahary. Ta bývala zelená s jezery a lesy, i na těle Sfingy je vidět vodní eroze. Voda tam tekla před 23 tisíci lety celkem ve velkém.
Odpovědět
Pred 23 000 rokmi bola predsa vrcholová doba ľadová (LGM) – obrovské množstvo vody bolo viazané v kontinentálnych ľadovcoch, hladina oceánov bola o viac ako 100 metrov nižšia, u nás panovala suchá periglaciálna step so zrážkami len okolo 200 mm ročne a samotná Sahara bola vtedy o polovicu väčšia a suchšia než dnes, nie zelená s riekami. Pomýliť si toto obdobie s holocénnym optimom ukazuje, že o klimatických cykloch a kvartérnej geológii nemáte ani základný prehľad.
Odpovědět
Informace, že to bylo před asi 23 tisíci lety je asi mylná (i když ne vyloučená) ale zavodněná Sahara byla nejvíce před 8 - 11 tisíci lety. Každopádně graf globální teploty ten problém neřeší, i když dává první fundament, na kterém se dají různé teorie stavět. Samozřejmě otázka, kde se tam Sfinga v té době vzala, je měco jiného.
Odpovědět
Pravděpodobně nemáte skleník. V něm se +50°C dosáhne i dnes pokud ho dostatečně nezastíníte. A věřte tomu, že to rostliny zvládnou. Je to i proto, že těch +50°C tam nemáte dlouho. U mě bylo ve skleníku nejvíc 28.6. ve 13:50 a to +58.3°C. Ráno tam bylo +21.3°C.
Odpovědět
A od té doby v něm máte pískoviště, že?
Odpovědět
Klidně dejte své praktické zkušenosti, neboť ty jsou vždy důležitější než školometná pravidla vycucaná z prstu nebo špatně pochopená.
Odpovědět
Hanzl nemá rád příklady z praxe, které popírají teoretizování. Bohužel není sám a totéž nemá rádo více ideových ekologistů. Naskočili na nějakou vlnu a pojedou na ni dokud neztratí vlna sílu a nebo nenarazí na
břeh. Tytéž zkušenosti ve skleníku mám taky,
ale při poruše elektrické automatiky už mi
při absenci větrání slunce vše upeklo. To
tam ale byla teplota daleko vyšší a ta není
reálná ani na Sahaře. Bez strašení by tu
totiž nešlo nutit lidi ke všemu, co je dnes
jedním z tahounů ekonomiky. Lidé investují
do těchto změn a už ani neuvažují, jaký to
má smysl. Já zateploval dům za své před 30
roky a projektant určil k zateplení 4 cm
Isoveru. Já mu řekl, že chci 8 cm a byl jsem
označen za rozmařilce, co neví co s penězi.
No a téměř totožný dům byl před třemi roky
na dotace zateplen 20 cm obdobné vlny. Je
to POUZE o cenách energií, které za 30 let
násobně uměle zdražily a potřeba izolování
tak narostla. Ceny jdou stále nahoru a co
dál? Kde je hranice a kde to je nereálné
a cena energií udělá z některých objektů energeticky neudržitelné ? Co s nimi?
Budou chátrat a zbouráme je? Jsem zděšen
uniformitou zateplených činžáků bez ochrany
památkářů, které jsou jako přes kopírák.
No a do budoucna co bude při likvidaci s
těmi kvanty plastů a mikroplastů. Vyrábíme
tím budoucí odpad a potomci nás proklejí,
když to budou muset řešit.
Odpovědět
U skleníků jsem přešel od zastínění zelenou tkaninou na tkaninu bílou - světla je více a před teplem to funguje asi lépe, protože ta zelená se sama ohřála a od ní i plast skleníku.
Odpovědět
Jistě v tom skleníku máte naše domácí rostliny, a ne cizokrajné teplomilné. Navíc je tam velká vzdušná vlhkost, takže rostlinám hrozí pouze přehřátí, ne uschnutí jako venku na slunci, takže vydrží vyšší teploty. No a pro úplnost v tom skleníku pobuďte chvíli i vy sám, tak dvě hodinky by mohly stačit, ať se vám to líp posuzuje. Vlastní zkušenost je vždy nejlepší.
Odpovědět
A pak napište jak spokojeně jste se cítil. Jistě to přežijete, jako ty rostliny, takže z toho tedy usoudíme, stejně jako jste usoudil vy, že takové teploty jsou v pohodě, nijak nevadí, a jsou jen strašení.
Odpovědět
A ještě na tom vyděláte, co vás nezabije, to vás posílí :-)
Odpovědět
Ale malé varování. U člověka je to s vysokou vlhkostí při vysokých teplotách obráceně. Zatímco rostlinám vysoká vlhkost pomáhá, člověku škodí, protože lidské tělo se chladí odpařováním vody z pokožky. A tomu vysoká vlhkost, třeba v tom skleníku, brání. Teoreticky by člověka při hodně vysoké vlhkosti zabila už teplota něco málo přes 30 stupňů, takže ve skleníku, kde je klidně kolem 50 stupňů a vlhkost skoro stoprocentní, vám bude hrozit rychlé přehřátí, tak na to pozor.
Odpovědět
Jste zděšen ze zateplených domů, a co jste udělal se svým? Zateplil.
Odpovědět
|
|