https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/dpp-spolu-s-vedci-testuje-nove-smesi-travy-s-nizsi-spotrebou-vody
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pražský dopravní podnik spolu s vědci testuje nové směsi trávy s nižší spotřebou vody

28.11.2021 02:05 | PRAHA (ČTK)
Ilustrační obrázek
Ilustrační obrázek
Licence | Volné dílo (public domain)
Vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a z dalších organizací spolu s Dopravním podnikem hlavního města (DPP) na tramvajové trati v pražské Bělohorské ulici testují nové směsi travin. Cílem projektu Genofondy pro město je najít směs, která bude méně náročná na údržbu a spotřebu vody. Nyní DPP stojí zavlažování zatravněných tratí o ploše 111 000 metrů čtverečních asi 1,5 milionu korun ročně, sdělil člen představenstva DPP a technický ředitel Jan Šurovský.
 

Od 11. listopadu jsou travní koberce v úseku mezi zastávkami Drinopol a U Kaštanu. "Pokud by se v rámci společného výzkumného projektu podařilo úspěšně otestovat a vyvinout travní směsi skutečně odolné vůči extrémním podmínkám, zejména suchu, znamenalo by to pro nás nejen výrazné snížení spotřeby vody a nákladů na jejich údržbu, ale v konečném důsledku by na 100 procent splňovaly všechny městotvorné a environmentální vlastnosti, které se od nich očekávají," uvedl Šurovský.

Traviny, jeteloviny a další rostliny použité v zelených kobercích v Bělohorské ulici pochází podle koordinátora projektu Vojtěcha Holubce z odolných rostlin, které výzkumníci nasbírali na extrémních lokalitách v Česku. U zastávek Drinopol a U Kaštanu budou vědci testovat varianty koberců pro slunná i stinná stanoviště.

V Praze je podle Šurovského zhruba 16 kilometrů tramvajových tratí se zatravněným svrškem. Za zavlažování vydá DPP zhruba 1,5 milionu korun ročně. Pokud by byly travní pásy ve stávajících směsích na všech úsecích tramvajových tratí, stálo by zalévání DPP ročně asi šest milionů korun.

Dopravní podnik hlavního města je největším dopravcem zajišťujícím městskou hromadnou dopravu v Česku. Obsluhuje 142 autobusových linek, jednu trolejbusovou linku, 25 denních a devět nočních tramvajových linek a tři linky metra. Jediným akcionářem je Praha.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Pe

Petr

28.11.2021 08:31
Já se naopak domnívám, že odolnost suchu není městotvorná, a už vůbec ne environmentální vlastnost.
Pokud sucho považujeme za městský standard, tak stavíme města špatně. Když nejsou vhodná pro rostliny, nejsou vhodná ani pro lidi.
Cíleně vytvářet sucho a pak se mu snažit přizpůsobovat je přece absurdní, a to nejen ve městě. Cesta vede opačným směrem - nevyrábět sucho.
Odpovědět
Pe

Petr

28.11.2021 08:57 Reaguje na Petr
Ale třeba se pletu. Třeba lidé opravdu chtějí města suchá, vyprahlá a bezúdržbová, když si taková stále stavějí, a vyhovuje jim to. Nevím.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

28.11.2021 14:38 Reaguje na Petr
Nedivte se, že to ve městech vypadá, jak vypadá.

Bílé střechy případně jiné zpevněné plochy, maximum vody z nich zasakovat a z tého vody roste spousta stromů skýtajících stín. To je jednoduchý návod, jak udělat z měst ostrovy chladu.

Tohle je třeba vtlouci do hlav urbanistům a architektům. Oni jsou ale zřejmě chytřejší.
Odpovědět
LB

Lukas B.

29.11.2021 12:37 Reaguje na Jiří Svoboda
jablka a hrušky.
tady se jedná o zatravnění tramvajového pásu, a to je skutečně velmi extrémní stanoviště (pod trávníkem je klasický "železniční" svršek - kolejnice jsou na betonových pražcích ve štěrkovém loži, to je perfektní drenáž), v kombinaci se zimním ostřikem slanou břečkou a znečištěním obrusem z pneumatik a kdejakým dalším sajrajtem. primárně se zalévání nedělá kvůli suchu, ale pro aspoň jakési odsolení trávníku.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.11.2021 10:59
Tahle tráva by se mi taky hodila, mám zahradu v bývalé cihelně a je tam sucho skoro pořád.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.11.2021 23:13 Reaguje na Pavel Hanzl
Jak sa ty .urvy šikmooké dověděly že máte cihelňu?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.11.2021 09:03 Reaguje na Jakub Graňák
Nevím, co s tím mají šikmoocí, ale ta cihelna skončila ještě před 1.sv. válkou, byla součástí Khonových cihelen na Úvoze a vypěstovat colkoliv normálního je dost šichta.
Je ve strmém svahu otočeném k jihu a nemít staženou vodu z asi 100 m2 střechy, bude to polopoušť.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

29.11.2021 09:39 Reaguje na Pavel Hanzl
Vy jste neviděl dědictví, aneb kurvahošigutentág?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist