https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/ekologove-odmitaji-jez-v-decine-chteji-zrusit-vladni-usneseni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Podle ochránců přírody nemůže vláda jez na Labi označit za veřejný zájem a chtějí zrušit vládní usnesení

24.1.2019 08:10 | PRAHA (ČTK)
Ochránci přírody chtějí zrušit loňské vládní usnesení, které prohlásilo výstavbu jezu na Labi v Děčíně za veřejný zájem.
Ochránci přírody chtějí zrušit loňské vládní usnesení, které prohlásilo výstavbu jezu na Labi v Děčíně za veřejný zájem.
Ochránci přírody chtějí zrušit loňské vládní usnesení, které prohlásilo výstavbu jezu na Labi v Děčíně za veřejný zájem. Podle nich není v pravomoci vlády hodnotit, zda jsou konkrétní stavební záměry významnější než ochrana přírody. Teplická organizace Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) se proto obrátila na soud. Informoval o tom mluvčí ekologické organizace Arnika Jiří Kaňa.
 

"U soudu chceme dokázat, že vláda nemá právo zasahovat do rozhodování úřadů, zasahovat tím do demokraticky zvolených procesů a v neposlední řádě hazardovat s penězi daňových poplatníků," uvedl Jiří Rous z teplického ČSOP. Podle ochránců přírody je jez zbytečnou stavbou, která zničí cennou přírodu Labského údolí.

Rejdaři naopak tvrdí, že jez je klíčový pro budoucnost tuzemské vodní dopravy, měl by výrazně přispět k lepší splavnosti Labe pro nákladní lodě. Jeho stavba se však několik let odkládá, původně měl být hotov kolem roku 2021, nyní Ředitelství vodních cest odhaduje jako optimistický termín začátku stavby rok 2023.

Stát se při přípravě stavby potýká zejména s problémy okolo vyhodnocení vlivu stavby na životní prostředí. V této souvislosti loni rozhodovala Správa národního parku České Švýcarsko o stanovení možných opatření, které měly kompenzovat nepříznivé vlivy stavby na životní prostředí. Správa došla k závěru, že negativní dopady na krajinu nelze v tuzemsku dostatečně kompenzovat. Tím by byla celá stavba ohrožena.

Stát proto chce negativní dopady na krajinu v okolí Labe kompenzovat investicemi do ekologie v cizině. Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) poslali zástupcům Evropské komise dotazy, zda je přípustné provést taková opatření na území jiného státu EU. Na odpověď nyní české úřady čekají.

Ochráncům přírody se plán nelíbí. Podle programového ředitele Hnutí Duha Jiřího Koželouha sice lze některá kompenzační opatření uskutečnit i mimo dané území, primární by však měl být ohled na krajinu v ČR. V případě děčínského jezu jsou podle něj úvahy o kompenzačních opatřeních navíc zbytečné, protože stavba je podle něj nevhodná a neefektivní.

Nikol Krejčová z Arniky tvrdí, že Německo stavbu dalších jezů nebo plaveních stupňů zcela odmítá z ekologických i ekonomických důvodů. "Už nyní je celkem jasné, že ani po výstavbě děčínského jezu, který zničí cenné přírodní hodnoty, nebudou moci po Labi velké lodě plout," uvedla.

Situaci kolem stavby komplikuje zahrnutí části území u Děčína do soustavy Natura 2000, což je soubor chráněných území na území EU.

Rejdaři volají po urychlené stavbě jezu mnoho let. Nedostatečná dopravní infrastruktura na Labi má podle nich fatální dopady na tuzemskou lodní dopravu. Rejdaři tak převážejí každý rok méně zboží, na čemž tratí desítky až stovky milionů korun ročně. V roce 2017 převezli 1,567.700 tun nákladu, meziročně o zhruba 210.000 tun méně. Pokles pokračoval i loni.

Plavební stupeň u Děčína patří stejně jako další připravovaný jez u Přelouče do seznamu staveb, na které se vztahuje novela zákona o urychlení výstavby dopravní a jiné infrastruktury.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

24.1.2019 10:24
Arnika zase votravuje :-) Popravdě řečeno by mě zajímalo proč, tady přeci nejsou žádné konfliktní zájmy žádných skupin majitelů pozemků nebo něco podobného. Že by to bylo z čiré naivity nebo touhy pomoci přírodě samozřejmě nevěřím.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

24.1.2019 12:35 Reaguje na
Že se vláda ČR snaží obejít své vlastní zákony, a že chce zničit labské údolí navíc s nejasným výsledkem pro lodní dopravu Vám zřejmě nevadí... navíc se tímto odvádí voda z krajiny jen proto, aby si loďaři vydělali...

Lodní doprava je ve vysychající ČR prostě totální nesmysl.. o to víc je potom tristní, že jí někteří politici propagují... vyloženě se tím ukazuje komu jde o dobro této země a komu jde jen o prachy pár nezodpovědných a vlastní zájem....
Odpovědět
ig

24.1.2019 12:45 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Jen pro upřesnění: o tomhle jezu vůbec nic nevím a nepokouším se o něm cokoliv tvrdit. Jen se snažím pochopit, proč se v tom angažují organizace jako Arnika. Zřejmě tam na pozadí bují nějaký spor o peníze a mě by zajímalo jaký a mezi kým a kdo si Arniku najal, aby do toho hodila vidle :-)
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

24.1.2019 19:22 Reaguje na
Arnika je jen jeden ze subjektů, které se k tomuto tématu podobným způsobem vyjádřily a s postojem vlády ČR nesouhlasí..

Víc bych za tím nehledal.
Odpovědět
ig

25.1.2019 00:35 Reaguje na Lukáš Kašpárek
To je samozřejmě možné, že za tím vůbec nic není a že je jenom hrozně rozčiluje, že byl porušen zákon a proto se odvolali :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.1.2019 12:54
Je jasné, že komunikace po vodě, a dokonce jedné z mála vodních cest z republiky (a než se podaří postavit DOL tak z Čech jediné), je jasným veřejným zájmem, protože se dotýká ekonomiky tohoto státu jako celku.
O žádné "zničení labského údolí", jak tu blekotají ekoextrémisté, se nejedná, protože hladinu řeky by měl jez zvýšit na úroveň, která je během roku během roku běžně dosahována nebo dokonce překračována - takže se opět jedná jen a jen o nestydaté lži těchto ekologických organizací.

Bylo by asi opravdu záhodno protáhnout parlamentem zákon, jaký mají v USA a v Rusku (a asi i v dalších zemích), který by nutil organizace typu té Arniky zveřejnit to, kdo je vlastně sponzoruje. Tím by došlo i na pochopení (viz příspěvek ig), kdo za jejich konkrétními aktivitami stojí.
Odpovědět
ZU

Zbynek Ulcak

24.1.2019 14:36 Reaguje na Jan Šimůnek
... zkuste se podivat zde, je to tam jmenovite: https://arnika.org/vyrocni-zpravy
Odpovědět
Hu

Hunter

24.1.2019 17:58 Reaguje na Zbynek Ulcak
Nějak tam řada údajů o sponzorech chybí. Pro auditora by to byla jistě lahůdka.
Odpovědět
ZU

Zbynek Ulcak

24.1.2019 18:45 Reaguje na Hunter
... ja tam vidim 3 ministerstva, Norske Fondy, Evrospkou komis, Prahu, Jihimoravsky kraj, Zlinsky kraj, dalsi instituce a nadace, lahudka to jiste je, protoze ty zpravy o hospodareni obsahuji vyjadreni auditora. Asi byste si mel o to do Arniky napsat.
Odpovědět
ig

25.1.2019 00:02 Reaguje na Zbynek Ulcak
To je od těch krajů pěkné, že sponzorují organizaci která jim plánovitě škodí :-)
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

24.1.2019 20:07 Reaguje na Jan Šimůnek
Nejde o to, jestli si pan Šimůnek myslí, že je něco veřejný zájem... není to věc názoru.

Jde o to, že tu máme nějakou ústavu a nějaké zákony a pravidla a těmi by jsme se měli řídit jak my všichni, tak i politici, kteří by neměli být ve střetu zájmů a neměli by okatě propagovat jisté záměry kde se bude pohybovat velké množství peněz a zároveň hrozí poškozování ŽP...

Evidentně si ani neuvědomujete, že podle nápadu Babiše a vykonavatele z jeho hnutí Brabce (MŽP..) se za "naše" peníze má zlepšovat ŽP někde v zahraničí, protože nám tu z osobního zájmu plánují zničit krajinu.

Totálně pak přehlížíte fakt, že má tato země vážné problémy s nedostatkem vody v krajině. V krajině, která je zničená a narušená právě i projekty jako je jez na Labi. A potom hlavně fakt, že se nevěnuje adekvátní pozornost právě přirozenému zadržování vody v krajině (stav zemědělské i lesní půdy, pomalé revitalizace toků a jejich niv, ...).
Odpovědět
ig

25.1.2019 00:06 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Těch neřešených problémů je tady spousta. Jeden z nich je přesun těžké nákladní dopravy na vodu a jez by mohl zvýšit počet dnů v roce, kdy je takový přesun možný. Nedostatek vody v krajině se pak řeší jindy, jinak a na jiném místě, tohle bych proto nesměšoval.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

25.1.2019 13:14 Reaguje na
Ale tak to právě není. Přece nemůžete roztrhnout téma lodní dopravy a vody v krajině. Lodní doprava by zcela jistě potřebovala více vody a ta je v ČR zničené různými zásahy (i kanalizací toků a tvorbou jezů a přehrad, atd.) tak vzácná, že jí není možné investovat do nějakého podnikání pár nezodpovědných a bezohledných...

Navíc jde o to, že jsou v tom obří peníze a ty mohou být investovány právě do rekonstrukce krajiny do udržitelného a VŠEM PROSPĚŠNÉHO STAVU...
Odpovědět

25.1.2019 13:36 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ta voda co se má zadržet je přece všude jinde než v řekách, jakmile se voda dostane do řeky tak je po ní, teče bez užitku pryč, maximálně se dá čerpat pro závlahu. A ten jez navíc vodu nesebere, jen ji o pár minut zdrží.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.1.2019 10:52
Norské Fondy a EK coby sponzoři těchto aktivistů, to mluví za vše.

Jinak kompetentní k rozhodnutí, zda tohle je nebo není veřejný zájem, je jen a jen soud. Takže by se ti aktivisté měli obrátit na soud. Tam by ovšem s vysokou pravděpodobností krachli, protože celostátně významné komunikace jako veřejný zájem už soudy při různých příležitostech označily, takže místo lege artis postupu jen pouštějí jed do ovzduší.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist