Za loňským úhynem ryb v Dyji byl nedostatek kyslíku, potvrdila studie

,,Hlavním zdrojem fosforu jsou čistírny odpadních vod,, to je podivná věta ,že by čistírny vyráběly fosfor. Proč zrovna Dyje má tolik fosforu.
Stejně je podivné ,že ve stojaté nádrži ryby přežijí a v řece pod nádrží, kde se voda lépa okysličuje, už ne.
Je to stále dokola a zbytečné. Nikdo za nic nemůže, ztratil se kyslík a pomohou čida. Jak čidla vrátí kyslík do řeky?

chcete-li se něco dozvědět, klaďte mi otázky.

Na hodně otázek bylo odpovězeno ,jen někdy pochybuji že se trefil hřebíček ne hlavičku.
Proč jsou největší problémy na Dyji, jinde v řekách kyslík nechybí?
Jak rychle se okysličuje řeka pod přehradou? Jaký byl rozdíl kyslíku v přehradě a pod přehradou? Měřil se kyslík v přehradě v různých hloubkách? atd.

Ad "Na hodně otázek": nejzajímavější odpovědi bývají na ty otázky nevyřčené.
Ad "Proč Dyje?": povodí = 11.764 km2; 1,244 mil obyv. žije jen v ČR (ČSÚ, 2011); A II+III = 1030 + 1670 ha; TRT = 24,3 dne; TP: Svratka = 0,25 mg/L; Jihlava = 0,18 mg/L; Dyje = 0,13 mg/L a v tom nejsou píky z odlehčení, mj. přehrada nefunguje na námi "úředně" vypočtený průměr, ale na faktický (!) přísun P; nejteplejší a nejsušší kout ČR.

Shrnuto: 1) přítoky nemravně znečištěné fosforem, který v ČR odmítáme celá desetiletí odstraňovat "u zdroje" podle principu znečišťovatel platí (zejména vinou MZe a SOVAK).
2) Přehrada v nejhorším místě, které někoho bez biologického vzdělání mohlo vůbec kdy napadnout (už 1984 uhynulo ve VN NM I cca 250 tun), provzdušňovací zařízení odstraněno bez náhrady těsně po 1990.
3) zkanalizované koryto Dyje pod hrází, které hladová voda extrémní erozí zahloubila a dále zahlubuje (vinou přerušení přirozeného chodu sedimentů). Díky inženýrské nevzdělanosti byla kanálem nahrazena meandrující řeka s rameny, kde se přirozeně ryby mohly schovat a mj. zadarmo vytírat (štiky v jarním rozlivu na travinách, =predátoři atd.). Zkanalizovaný tok musel být dvěmi jezy stabilizovám (3. v Břeclavi existoval už dávno) = překážka v úniku ryb. Později dostavba 2x MVE = konec provdušňování vody. Nakonec 3x rybí přechody za nejméně 80 mil Kč, při havarijních stavech ale neúčinné (past na ryby).
4) Posledním "viníkem" je slunce a vítr, díky nimž se vertikálně migrující sinice r. Aphanizomenon sestěhují ke hladině a tam je SZ vítr 0-3(5) m/s doslova zamete z celé hladiny ke hrázi. Výsledná extrémní biomasa způsobí negativní bilanci kyslíku, tj. nejen v noci, ale i ve tmě, čemuž říkáme eufotická vrstva (hloubková eroze, zanedbatelné turbulentní proudění, stratifikace teplot, omezení difúze O2, hypoxie ... smrt).

Ad "jinde v řekách kyslík nechybí?" Ale to víte že chybí, ale není to tak dramatické. Všeobecně to ignorujeme a v převládající adoraci přehrad se o tom nesmí mluvit (jako teď nezamrzající koryta řek = pastva pro kormorány - proti přehradám nikdo ani nepípne = převládla ideologie). Anebo o tom nevíme. Třeba na Karlštejně jsem nulu taky naměřil. Pod hlubokými přehradami a hypertrofními rybníky pravidelně, celé měsíce, ale díky kamenitému korytu se mrtvá zóna neprotahuje moc daleko a rychle se prokysličí nebo jsou to malé potoky (mrtvé dlouhodobě).

Ad "Jak rychle": výsledná bilance má mnoho členů (T, Q, chl a, sediment), rozhoduje ale fyziologický stav biomasy sinic (při kolapsu se O2 spotřebuje obratem, čili i ve dne), sedimenty udělají vždycky své, hlavně za tepla (voda měla přes 25 °C), ale negativně ji ovlivňuje nepřirozené proudění = absence turbulence+omezená difúze (viz výše).

Ad "rozdíl": hromadný úhyn nastal opět v noci (Ne/Po) a zase nikdo neměřil, zásahové jednotky odjely v Ne v poledne, protože problémy s O2 čidly a drobné úhyny jim nepřišly divné natolik, aby si položily otázku, co se stane za pár hodin a o pár km po proudu.
Obecně v polymiktické přehradě (mělká & teplá) se kyslíkové poměry mění rychle a to podle větru a biomasy sinic (sezóny a dne). Při bezvětří ihned stratifikuje a tvoří se hypo/anoxie nade dnem, uvolňuje P ze sedimentů. Vítr obratem promíchá, čímž nejen prokysličí, ale i dodá P. Při letním vysokém chlorofylu se při stratifikaci tvoří epilimnetická maxima i vysoko přes 120 % nasycení, v noci naopak. Proto se musí vertikála sledovat trvale, protože bodové měření není vzhledem k velké dynamice vypovídající. MVE pouze převede vodu a tedy koncenraci O2 pod hráz. Segmenty (a jezy) naopak trvale udrží rozstřikem (přepadáním) 100% nasycení a tím pádem "kyslíkovou zónu" kde se ryby mohou zachránit. A to nelze dělat (vypnutím MVE) až když kyslík padá k nule, protože se to ty ryby musí taky naučit a mít potom čas.

Díky za otázky, zkopíroval jsem část z poslední přednášky, více najdete u nás v knihovně a u OČTŘ.

Děkuji, že občas provětráte tuhle diskusní žumpu tvrdými fakty, velmi si toho cením

"MVE pouze převede vodu a tedy koncentraci O2 pod hráz".
A nie je to tak že ju ešte zníži, vplyvom poklesu tlaku prechodom turbínou turbíne?. Podľa wikipedie je na VN NM Kaplanova turbína.
To je turb. pretlaková, na výstupe takejto je tlak nižší než pred turbínou, býva z aňou ešte aj sacie potrubie kde tlak klesá pod atmosferický...

ano, i takové finesy bych rád měřil a ještě složitější, ale tam nejsme a dobrovolně už nelze. "Nema penyze, nema laska." Pamatujete? :-)

Pamatuji i víc, hlavne mojich profesorov Hetešu a Povolného, ktorí mnohé z toho predpovedali už pred 40 rokmi. Vyslúžili si tým rôzne neblahé ústrky.

Heteša bentos a Povolný motýli?

Ano, bentos, holínky a podběrák :-) No nie len to...
A prof. Povolný, renesančný človek. Ekológ, operný spevák, priateľ afgánskeho kráľa... Pre odpor proti VD NM nesmel učiť.

Neznáte Peter, prosím, nějaké konkrétní práce prof. Povolného kontra VN NM? Na tak odvážné lidi se nesmí zapomenout.

Nie, ja som p. profesora zažil keď už bol disidentom v Mendeleu a napúšťala sa cca posledná dolná nádrž. Pre mňa ako študenta boli tieto jeho aktivity už minulosť, siahali snáď do doby plánovania, nejaký možno začiatok 70. rokov a bola to skupina viacej biologov, ja som vnímal len následky.
Skôr myslím že nejaké písomné práce ani nebudú, kto by mu ich vtedy ich vtedy publikovali, že?
Skuste ale určite skontaktovať Dr.ing. Jana Slívu, je vedec, ekolog v TU Munchen, (nemám už na neho kontakt naposledy skúmal deltu rieky Okawango) snáď ho tam neskonzumovali. Bol starší, bol s p. Povolným do r. 1985 v častom a priateľskom styku, určite bude vedieť. Za všetko profesorov lakonický komentár nad bombastickými plánmi architektov na rekreačné využitie NM: "Hezké, bude to hezká vyhnívací nádrž pro Brno".

Takže jsem se dozvěděl,že kyslík se mění ve vodě rychle a když zafouká tak se voda prokysličí. To mě překvapuje, předpokládal bych úbytek kyslíku po delší dobu. Ptal jsem se jaký byl rozdíl kyslíku pod a nad přehradou, protože se psalo ,že ryby uhynuly pod přehradou. Ale mění se kyslík tak rychle, že to nestačili změřit, nebo nikdo měření nesleduje.Ty sedimenty jsou hlavně v přehradě , v přehradě odjímají kyslík. Tam kde voda proudí, tam se také rychle okysličuje a v rovném korytě kde rychle proudí by se měla voda rychleji okysličovat než v tůních.. Chápu jez okysličuje a MVE neokysličuje vodu a pokud nějaký podtlak saje z vody kyslík, mělo by se to jasně měřením prokázat před a pod MVE ,při jakémkoliv provozu MVE.
Já mám rád tvrdá fakta a tvrdá fakta jsou naměřené hodnoty kyslíku, na různých místech řeky a srovnání s místem kde ryby uhynuly. Pokud to jde nebo nejde ,to víte vy.
Nevím jak jiné přehrady vypouští vodu, ode dna nebo přepadem a zda je u dna menší obsah kyslíku. Ale to by ryby v hloubce nemohly žít a pod přehradami také ne, ale žijí.
Nepochybuji ,že kyslík může chybět a ryby bez něj hynou ,ale příčina je ve špínave vodě ,kterou tam pouští člověk, nedostatek kyslíku je následek.
Před několika lety u uhynuly ryby v nedalekém rybníku ,kterým teče říčka.Byla to kdysi nádrž na mlýn. Neuhynuly všechny ryby jen amuři, velcí tak 60cm a víc ,rybáři je nikdy nechytí ,chytají tam kapry a ten neuhynul ani jediný. Bylo to min. 100 kusů ryb. Nevím proč . Řekl bych ,že nějaká špína šla po dně řeky až se dostala do rybníka a otrávila vše co žije u dna. Zřejmě odpad z bioplynky nad rybníkem, nikdo nic nevyšetřoval.

Za nesrozumitelnosti se omlouvám. Nevyhovuje mi malé okýnko, zbytek vizte DF 7.2.2026 14:13

Spíš ty toxiny a masa mrtvých sinic, protože živé sinice naopak v rámci fotosyntézy kyslík produkují.

2. pokus.

Anebo tady můžeme přejít rovnou na úrověň 'hospodské rvačky' a házet po sobě pěstičkama, půlitrama nebo židlema, podle toho, kolik kdo unese. Ne že by to bylo něco neobvyklého, končí tak 99.99% internetových "diskusí".

Taky by mě zajímalo jaká je kyslíková bilance vodních rostlin.

Ty nepoložené jsou klíčové! Když v řece vykopete ďouru, tak v té tmě dole vyroste prd (furt Dyje Bulhary). A co vyroste kousek výš ke světlu (buď podélně víc proti proudu = k začátku vzdutí nebo příčně = blíž ke břehu, je-li aspoň trochu přirozený*), tak je "zanešené" perifytonem (kolem Ladn= třeba).
Vyražte na řeky a dívejte se, budete vědět za týden víc než pan Machaček, který se nedostane ze břehu.
A hlavně si začnete klást otázky a nebudete trávit tolik marného času na internetu. (nojó, mám výmluvu: řeky jsou teď zamrzlé :-) ale je to špatná výmluva a p. Machačka zdravím, i když píše takovou spoustu nesmyslů, občas se tam najde zrnko.
Samotného by mě zajímalo, jaký je můj poměr blbin. Proto píšu jen o vodě ...

* Víte proč se utopila ta holčička v ČB? Protože inženýři vymysleli patvar svislé stěny, čímž zničili břeh. V Dunaji v Budapešti se koupou i batolata, protože pozvolný štěrk = přirozený HMS.
A v týdnu ten chudák v Ostravici? dtto
https://mapy.com/cs/19stoleti?planovani-trasy&rc=9p.tvxWjqsg10xWMA.&rs=ward&rs=ward&ri=14820&ri=14825&mrp=%7B%22c%22%3A144%2C%22dt%22%3A%22%22%2C%22d%22%3Atrue%7D&xc=%5B%5D&rwp=1%3B9qBn4xWa6k3j4xWROS&x=18.2886236&y=49.8498312&z=15

Když inženýři postaví smrtelnou křižovatku, stačí pár tragédií a přestaví se to. Ale řeku se strmými břehy?! Ani ty smrtelné jezy se nepřestavěli, jenom skoby a záchranné prostředky + osvěta. (Jasně zaplať Bůh za pana Ptáčka a ty, co mu pomáhali dlouhý roky, ale co kdyby se místo přestavby těch křižovatek jen rozdávali kartičky s návodem? Řvali bychom právem. Tady hrobové ticho, svatá ignorance.)

Jedinou nadějí je, že světové zásoby fosforu dojdou a o ten fosfor v
bahně bude obrovský zájem. Ono stačí umožnit odstraněním býložravých ryb
koloběh fosforu a navázat ho na těžitelné vodní rostliny. Kosení vodních
rostlin a jejich kompostováním pro hnojení polí lze velkou část živin z
rybníků a nádrží odstranit. Nesmí být ale pouze spásány amury a vraceny
ve formě trusu a hnití uhynulých ryb do koloběhu zpět, jako potrava pro
sinice. Ty živiny lze z vody dostat POUZE nějakým odtěžením a to buď
bahna, nebo zelené rostlinné hmoty a nebo taky intenzivním chovem amurů
a tolstolobiků s jejich průmyslovým odlovem. Množství živin se NIJAK
JINAK nesníží, než nějakým z těch tří způsobů odtěžení ! Poslední nadějí
je ale ten nedostatek těžitelného fosforu a jeho cena, což vy byl důvod
jeho užívání ve velmi omezeném množství.

Světové zásoby fosforu nedojdou. Jak jsem již dříve zde upozorňoval, tak norové otevírají největší ložisko fosfátů na světě a je to tak dobře. Ty vaše fantasmagorie by vedly pouze k celosvětovému hladomoru a smrti miliard lidí hladem - nicméně je to krásná ukázka koncepčnosti vašeho uvažování.

Jednou dojde všechno. Zásoby nejsou nevyčerpatelné a pokud
se nenaučíme suroviny recyklovat, tak opravdu jednou dojdou.
Budiž s ložiskem v Norsku se naděje na recyklaci odkládá a
můžeme zase vesele plýtvat, ale jednou zásoby určitě dojdou.

Tuzemská orná je prohnojená fosforem na staletí, příčinou jeho nedostupnosti je jeho imobilizace daná stavem tuzemských půd devastovaných průmyslovým zemědělstvím. Pokud tedy chcete hovořit o plýtvání zdroji, tak se neváhejte obrátit na zemědělce - bohužel. V půdách je imobilizováno řádově více fosforu, než ve všech sedimentech vodních ploch.
Tady by byla na místě otázka na pana Fialu zda lze nějak procenticky kvantifikovat objem fosforu vyplaveného z destrukčně obhospodařovaných půd oproti fosforu z čov produkovaného lidskou exkrecí.
Nicméně si trvám na tom, že pokud bude tuzemská produkce závislá na přísunu fosforu z vytěžených sedimentů, tak se připravte na propad produkce někam na úroveň padesátých let... ale jak zde rád zdůrazňujete vás už se to určitě týkat nebude.

ekolistí server mi chcípnutím smazal sáhodlouhou a jasnou odpověď, sorry jako :-(
Krátce:
erozní a komunální P jsou v bilanci nesrovnatelné, měří se jen to druhé, první pouze modeluje RUSLE+odnos a retence +/- zeměkoule. Ale z polí teče P v partikulích s Fe i Al, čili vázán. Naopak z kanálů hlavně rozpuštěný. A tento!!! akceleruje mnohem efektivněji růst řas a sinic ... a kytek.

Eroze na poli navíc ničí hlavně půdu. Že plní sedimentem kdeco, už trápí méně, byť to na peníze stojí více (bagr se musí zaplatit, zničení bonity se prostě "děje").

Z těch bilancovatelných (rozumně měřitelných podílů tvoří komunál +/- 80 % (záleží který profil si k bilanci vyberete, jestli horskou přehradu nebo Labe-Hřensko.

ekolistí server mi chcípnutím smazal sáhodlouhou a jasnou odpověď, sorry jako :-(
Krátce:
erozní a komunální P jsou v bilanci nesrovnatelné, měří se jen to druhé, první pouze modeluje RUSLE+odnos a retence +/- zeměkoule. Ale z polí teče P v partikulích s Fe i Al, čili vázán. Naopak z kanálů hlavně rozpuštěný. A tento!!! akceleruje mnohem efektivněji růst řas a sinic ... a kytek.

Eroze na poli navíc ničí hlavně půdu. Že plní sedimentem kdeco, už trápí méně, byť to na peníze stojí více (bagr se musí zaplatit, zničení bonity se prostě "děje").

Z těch bilancovatelných (rozumně měřitelných podílů tvoří komunál +/- 80 % (záleží který profil si k bilanci vyberete, jestli horskou přehradu nebo Labe-Hřensko.

Děkuji za informaci, docela mně to číslo zaskočilo, myslel jsem, že to je tak padesát na padesát...

Naděje žádná není, to by si někdo z vysoce postavených musel přiznat, že selhalo vodní hospodářství. Koncepčně.
Podívejte, jak je těžké zastavit nesmyslnou válku. Nakonec se najde spousta vědců a inženýrů, kteří na tom budou pohádkově vydělávat a dojde-li, nedej Bože, na lámání chleba, tak jim my ostatní budeme ještě volat sláva.

Takže nám na Dyji nezbyde nakonec nic jiného, než otrocky sčítat ztráty (desítky a stovky tun) a počítat náklady (desítky a stovky miliónů) a chodit o žebrotě a doufat, že s větším a větším problém jednou někdo s ekonomickým propadákem a ekologickou katastrofou ztratí nervy a práskne do stolu. REVITALIZACE.
Ale po dobrém to nešlo.

Požadavek „tvrdých dat“ chápu a kvituji, ale musíte mnohem víc vědět, co znamenají. Řekne Vám něco tvrdé numero 6 mg/L v řece 10h před úhynem? Nic anebo hůř, uchlácholí Vás jako ty hasiče a ČIŽP. Drtivá většina lidí si myslí, že v přírodě to funguje jako na kulečníku = primitivně a jednoduchou matematikou spočitatelně. To je mentální vada matematiků a fyziků, kteří úspěchem u neživé přírody ovládli přírodní vědy konceptem spočitatelnosti = předpověditelnosti. „Řekněte to jednoduše, pane magistře!“ No, jenže ono to není jednoduché od podstaty. Kdyby bylo … do kafe.
Ad „když zafouká tak se voda PROKYSLIČÍ.“ Ne, a nechápejte to jako hnídopišství, je v tom jádro pudla. Vítr neprokysličí, ale PROMÍCHÁ. Když máte hypersaturaci (klidně i 150 %) ale pouze v horní 1/8 sloupce (z max = 7,8 m), hyposaturaci v dolní ½ a nulu metr dva nade dnem (1/4 až 1/8), tak promícháním vznikne sice rovnoměrná koncentrace, ale celkově dost pod 100 %. Ano, záleží jak dlouho a jak hodně fouká … ale TAKY to proudění vytáhne fosfor ode dna na slunce a tím dodáte čerstvou forsáž dalšímu růstu a dělení buněk. A difúze je velmi pomalá díky malé rozpustnosti O2 a jede samozřejmě rychleji na větším gradientu. Bublinky (peřej, jez přepadem, rozstřik pod segmenty) to dorovnání zmáknou obratem. Třeba z Orlíku a dál vytéká na podzim (podzimní mixe) několik měsíců voda s 60% saturací. Čili bilančně je tam tak hluboký deficit, že se to nestačí do zimní stratifikace na 100 % doplnit. Nejen prostou difúzí na přehradách, ale ani turbulentním Kamýkem, natož pod dalšími výpustmi.
Ad „předpokládal bych úbytek kyslíku po DELŠÍ DOBU.“ Ano, to je myslím nejhlubší omyl, že neumíme docenit, jak rychle ten kritický propad v ŘECE (!) nastává. (Upřímně: takhle to ale vyjde každému, kdo z obvyklých stavů extrapoluje na katastrofu a tedy se ani moc nedivím, že platím za pošuka a všem přijde, že to moc hrotím). Proč chybujeme? Protože dynamiku O2 v řece odvozujeme od učebnicových poznatků z nádrží! A v tom je velká chyba. Už 3 roky všude říkám a píšu, že jsme v poškození říčních ekosystémů v ČR dosáhly rozsahu ani v 50.-70. letech nevídaného, protože nádrží zabijeme řeku pod ní. Ani profesoři a veteráni to nevstřebají, když jim řeknu jasně „my vědci jsme nepredikovali, protože to nikoho nikdy ani nenapadlo“ (a to mám za naše profesní selhání). Hned se začnou ohánět, že úhyny ve VN NM predikovány byly. Jo, v nádrži ano. Ale já mluvím o řece. Mj. Odra a Prymnesium parvum je némlich to samé. Slyšel jste při celostátní tryzně za OKD písmeno o solankách v řece? Ani jeden se neodváží! Prostě jsme to posrali, nimráme se za milióny v molekulách a tanker nám ujede před očima, anižby kdo mrknul. A velkým znečišťovatelům a národu tahle prestižní věda izolovaná od reality do laboratoří náramně vyhovuje. A pak Vám tady po internetech lidi blouzní, že Děčín se měl dostavět dávno a DOL že je sláva. Čili kurvit řeku umíme. Dokonce raz dva. A opravit? Nejsou peníze, není politická vůle, nepatří mezi priority a dalších 1000 důvodů, že by i vdova zaplakala.
Ad „rozdíl kyslíku pod a nad.“ Anoxie nade dnem v nádrži je v nejhlubší vodě častá a obvyklá a ryby mají kam uniknout a umí to (některé). Předpověděl jsem např. úhyn v zátoce Pavlov 5h předem a uhynulo několik kg malých ježdíků. Takto vysoko v přehradě hynou i hlaváči, oba teritoriální dr. a hlaváči extr. vázaní na balvany hrází (60 % obvodu VN NM III). Čili někdy anoxie dosáhne až ke hladině a některé druhy neuniknou (část. odpověď asi i na amury). Snažil jsem se, aby rybáři při posedu monitorovali a hlásili tyto okolnosti, protože to může být „zvonění hrany“. Zatím bez úspěchu.
Ad „nestačili změřit, nebo se nesleduje.“ Kyslík se měří automatickou sondou (+on-line přenos) od r. 2023, tj. od trojitého hromadného úhynu (léto 2022) a po desetiletém (!) úsilí jednoho člověka z Lednice. Sondy jsou na dvou místech, v LG stanici LB pod hrází a nátok do Zámecké Dyje. V plánu je od letoška více čidel, včetně dlouhodobého měření na vertikále v nádrži před hrází (vše s on-line přenosem). V přehradě se frekvence měření zvýšila z 1x měsíčně na 2x měsíčně. Po loňském úhynu byl krátce i týdenní interval (já data nemám, píšu z hlavy). Sonda pod hrází spustila poplach 29/6 dopoledne (propad na nulu), byl špatně vyhodnocen. Ucpala ji vysoká biomasa. V řece, protože už byly otevřené segmenty, naměřili následně 6 mg/L. Jenže ta natékající biomasa pokračovala (jako vždycky pokračuje) na Bulhary a někde cestou ryby uhynou a spíš (= nejen) dole a spíš (= nejen) v noci.
Ad „sedimenty hlavně + kde voda proudí“ Obávám se, že tady věříte na iluze a pověry od p. Machačka, a proto Vám uniká důsledek podstatného poškození řeky způsobeného tzv. zkapacitňováním koryt. Jak se změní rychlost proudu a od toho odvislá turbulence, když při stejném průtoku zvětšíte průtočný profil 5x? A jak se změní prohřívání vody, když řeku překopete na prosluněný kanál bez stínu břehových porostů? https://mapy.com/cs/turisticka?source=base&id=1899684&gallery=1&sourcep=foto&idp=6469547&x=16.7708152&y=48.8277503&z=17
Já řeknu „zrůdnost“ a generální ředitel povodí (jiného a jindy ale nad stejným tvarem) řekne „pěkná procházka se psem“. Co si z toho vezme divák? Aspoň aritmet. průměr? Nejsem, pane vabere, naivní.
Ad „podtlak saje kyslík“ zase bych zpřesnil, že nanejvýš „vymáčne“ plyny, všechny. Jenže já nevím, kolik je průměrná saturace směsi v nátoku při stratifikaci nádrže. Čili to, co Vám přijde jako triviální, „strčit sondu do vody a odečíst číslo z displeje,“ tak primitivní není, dokud nevíte, jak vypadá proudové pole ve 3D před vstupem na MVE. Zatím mě se všemi návrhy na práci poslali všichni k šípku, abych mluvil aspoň 1x jako dáma.
Ad „naměřené hodnoty kyslíku, na různých místech řeky.“ Tak jasně že po internetu máte recht, ale ptejme se taky, kolik do problému stát má nasypat peněz, než to celé odpískáme? Miliardu? A proto požaduji, aby se se sypáním peněz taky sypal popel, protože bez prozření se dopředu neposuneme. Podívejte, kolik miliónů se nalije do betonů a zpevnění břehů na zcela nesmyslných místech. Podívejte se na cyklostezku pod KarloVary, u Tetína, pod Železným brodem. To jsou desítky km zničené řeky. Za dotace!!! Dokud nám bude vládnout klausiánství, že hlavně HDP aby rostlo, aby stát investoval, tak se bude beton vylívat za desetinásobek. Slyšel jste před týdnem ministra MZe, že do armádních 5 % požaduje taky VH infrastrukturu? A co vyjmenoval?! Přehrady a vodovody. O čistírnách ani popel!!! A revitalizace?! Každý kdo má do pr.. dí.. si odplivne na gríndýl. Jenže to měly být i prachy na opravu poškozených a zničených řek.
Ad „nedostatek kyslíku je následek špíny.“ Asi to vypadá, že s Vámi v ničem nesouhlasím, ale Vaše zjednodušení i zde ignoruje důsledky předešlých systémových chyb. Kdyby nebylo přehrady a jezů, nedocházelo by ke stratifikaci. Zkušenost z Evropy na Západ je jednoznačná: zbavit se chemického znečištění je mnohem snadnější (byť kur….y drahé), než napravit poškození hydromorfologie řek.
Ad „amuři.“ Už jen krátce. To je chyba systémová, nemáme sběr informací po republice (hygiena, veterina, HZS, ČIŽP – MŽP (VUV)), čili na začátku ani povinnost sbírat popisy všech úhynů např. >1t. Hodně subjektů, včetně velkých má silnou tendenci tutlat až lhát. Slyšel jste o cca 50 tunách na Pohořelických rybnících 2025? A přitom kdyby se o tom veřejně informovalo na úrovni ‚předpověď počasí‘, tak si mantáci ve vesnicích třeba řeknou: „Kurva, všude to chcípe, neměli BYCHOM SI TAKY tam u nás raději ten blbej kyslík změřit?“ Mantáci jsou proto, protože mají v zelené kaši na malém čůrku ryb na tři patra a chtějí pořád víc (to nemluvím o profesionálních rybníkářích, i když i těm to někdy ujede). Ale kdyby někde uhynulo 100 krav tak o tom v TV máte na měsíc. Ryby? Nezájem.

Díky za otázky, aspoň jeden se ptá!

DF

Do kamene tesat (samozřejmě ve zkrácené verzi:-)

Nejsem odborník a ani nechci být. Jen hledám logiku v názorech a dopovědích. Souhlas s betonovými břehy .Bohužel kolem řek se vyřezávají stromy a křoví a tím se umožní vymílání a změna koryta a to nikdo nechce. Další ,jak jsem psal,ucpanou řeku a vytvoření jezera považuji za něco přirozeného a dělo se to,když člověk nebyl a nezasahoval. Kolik takových přírodních přehrad na řece už skodí, nebo škodilo a kolik ne? Nebo škodí jen umělé nádrže a přírodní ne, nebo když je čistá voda neškodí, ale v dnešní vodě škodí každá tůňka?
Pokud opravdu kyslík mizí tak rychle ,přímo bleskově , musí být tak rychlé i chemické reakce ve vodě a není žádná šance ryby zachránit nějakými čidly. Jsou tak rychlé?
Nechci odpovědi , považujte otázky za hloupé co nestojí za odpověď. Já hledám jednoduché jasné vysvětlení, sáhodlouhé odborné zprávy jen zmatou správný názor na řešení. Možná řeknete ,že jednoduchém vysvětlení ani řešení neexistuje ,ale ono obvykle existuje i když souhlas ,že čisté vody v řekách už nebudou. Teče do nich příliš mnoho špíny a bude téct dál, takže řešení neexistuje.

Už jsem to psal dříve, za sebe vidím rozdíl 1)v množství ryb na M3 vody v nádrži vs řeka (tipuji až desetinásobný rozdíl) 2) okysličování hladiny větrem - úzké, zahloubené koryto je od větru kryto, otevřená rozsáhlá hladina vítr "přitahuje" Sinice jsou v nádrži i v řece, jaký vliv mají rozmixované v turbíně, na stav žaber a dýchání, netuším...

Ad logika: ale na tu pozor, často nenápadně přeskočí z jednoho konkrétního příkladu na obecnou rovinu. Člověk musí dávat bacha, KDO zobecňuje a na základě ČEHO.
V jednom projektu jsme např. museli prošmejdit všechny obce v povodí Želivky/VN Švihov (1178 km²), kterých je včetně částí obcí přes 350 (hledali jsme roury a fosfor :-). Když mi potom někdo oponuje, stojí proti sobě nesrovnatelné. Jenže já to na čele vyryto nemám a navíc čelo není na internetu ani vidět :-) Přesto vydržím argumentovat jen tak dlouho, dokud mám čas a trpělivost = málo. Tady jsem se vzepjal, protože je to největší ekologická katastrofa na vodách v ČR.

A nakolik lze zobecňovat z extrému? ... záleží KDO a na základě ČEHO.

Hleďte na ty stromy&keře: uvedl jsem vyrubané skalnaté břehy podél těch tří cyklodálnic a kanál pod Bulhary. No, cca 15 let nazpět byla taková mánie drasticky vyřezávat podél vody všechno, hlava nehlava, že to strhne všechny mosty a zničí zeměkouli. Tak kolega udělal průzkum a změřil, že malé a tenké co neškodí, jsou velmi mobilní x velké a neořezané (!) se praktiky nepohnou (čísla z hlavy nevím). Jak překvapivé, žáno. ALE! V umělém korytě se říční dřevo posouvá násobně snáz a dál než v přirozeném. Takže nakonec odhadnul zóny, kde to smysl dává a kde už vůbec. Nějak se to usadilo.

Vtipně taky využil náhodné povodně na VN Znojmo a z fotek dřeva blokujícího hráz dopočítal, že drtivá většina na hladině jsou nařezané krátké špalky a opracované klády (v TV jako náhodou k tomu akorát lítali ty hysterické reportáže, jak dřevo škodí a málem zabíjí). Nechtěli to hysterizující strejdové slyšet, skřípání zubů bylo. Dokonce jeden z nejvýše postavených ve VH hřímal do TV: "vzpomeňte si na stržený Karlův most při povodni 1890". No jo, jenže každý kdo nebyl zaslepen autoritou anebo „zaangažován“ a podíval se pořádně na ty dobové obrazy, tak viděl, že onehdá byly na vině stovky vorů z Výtoně a okolí. Jenomže tehdy se muselo ideologicky futrovat a celorepublikově bojovat za beton a "udržení průtočného profilu". Proto kdo a z čeho.
Vrby samozřejmě slehnou a ochrání břehy. Ano vzedmou, ale málo. A naopak, když se na dohled od mostu složí macek, tak je třeba ho popílit, než se pohne.

Ale považte nadto nadevšecko, že na druhé straně dneska už nemáme ledové dřenice, které každoročně nebo aspoň často eliminovali výhony vrb a topolů z přirozených břehů. Takže jak? Jednoduše? Kus od kusu? Existuje jedna paušální pravda a navíc nafurt?
Paradoxně ideologičtí zastánci přehrad, tedy apriorní proponenti umělého hydrologického režimu, nepřipustí, že ořezáním Q špiček se také podporuje nadměrné zarůstání řečišť (a pozor na logický skok, mám tady na mysli Durance jako divočící řeku - což je terminus technicus pro jeden konkrétní říční vzor), kde při extrémním průtoku po mnoha dekádách shlazování může voda opravdu paseku nadělat (vyroste moc stromů a moc velkých a ty potom oblouky spolehlivě ucpou a most se odporoučí, což je situace podobná s ohněm na Chaparralu v Kalifornii ... ale znamená to, že máme preventivně vypálit monokulturu na Brdech?).

Čili co s tím v řečišti? Pílit? Nebo zlepšit most? Nebo z přehrady dělat častěji vlny?

Karlův most 1890:
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/pred-130-lety-zaplavila-rozbourena-vltava-temer-tretinu-prahy-a-znicila-karluv-most-45349

P.S. Otázky nejsou hloupé a když mi nenadáváte, tak mi i stojí za odpověď. Díky

Břehovými porosty nemusí být vždy husté křoví. Souhlasím s Vámi v tom, že umělé nádrže neškodí víc než přirozené, neškodí ničemu vůbec,, ale předpokladem je, že se staráte o to, co využíváte. Byly vytvořeny za nějakým účelem. VN NM měla snížit hladiny podzemní vody, což se opravdu podle záměru stalo, dejme tomu bez ohledu na stávající studny a porosty, a využívat pro závlahy, což bylo po 89 zaříznuto, a máme nádrže se stojatou málo cirkulovanou vodou. Ale jsou estetické, turistika kvete, což je dobře.
Kyslík je spotřebováván vodními organismy a na rozklad např.i listí spadaného do nádrže. Pokud je dost biomasy a zároveň organismů, obsah kyslíku se rychle vyčerpá, i podle teploty.
Zničit dílo předků je řešení radikálů. Za 30 let by přišli jiní, brečeli nad tím, a opět "řešili", ztráty by byly velké a výsledek nula. Řešení existují. Čistit vody, dna, omezit znečišťování jde, samozřejmě budou vždy nějaká bodová nebo časově omezená znečištění. Za mě -mohli by třeba zlevnit rybářské lístky pro všechny 3 nádrže a omezit příkrm ryb.

Víte ono jsou tu chyby z minula sahající do doby počátků lidského
osídlení a berme je jako samozřejmé nutné zlo (kulturní krajina),
bez kterého už nemůžeme existovat. Je dnes možné ponechat všechny
toky pouze přirozené erozní činnosti? Zbouráme hráze přehrad,
rybníků, hráze protipovodňové, náplavky v Praze a domy včetně
Národního divadla na březích Vltavy a mosty a jezy brzdící tok
řek? Nehledejme kdyby a chyby, ale možnost, jak nedělat nové
chyby. Píšete o solance v Odře, ale od nás už nemusela do Odry
téci 35 let, kdyby nebylo po revoluci ekology zaříznuto pouhé
dobudování posledních pár desítek metrů hráze Ostravského moře.
Pokud o tom nic nevíte, tak v místech rybníků mezi Bohumínem
a Heřmanickou haldou v Ostravě je nedostavěná hráz nádrže, která
měla ty solanky z dolů zadržovat a separovat na část s velkou
salinitou, na tu se střední salinitou a nebo bez ní. Tehdy se
ale rozhodlo o nedobudování a urychleně prosadili vyhlášení
Ptačí oblasti Heřmanský stav a Poolší a tím zastavit definitivně
stavbu této velké sedimentační nádrže. Dalších třicet let, tak
čerpaná solanka končí v Odře a teprve po ukončení těžby uhlí
asi čerpání skončí. Otázkou ale bude, zda díky překopům mezi
doly a povrchem nedojde k promísení solanky se sladkou vodou
v podpovrchových vrstvách. Důlní činností je totiž propojeno
podzemí s povrchem a sebelepší zásyp nemusí ty vrstvy izolovat.
Ohledně přerybnění je to o ekonomice provozu, kdy je vlastník
trhem tlačen ke snižování nákladů a efektivitě provozu. Pokud
musí počítat s nepředvídanou predací třeba kormoránů, tak vodu
záměrně přerybní pro ty případné ztráty, ale když se ztráty
nekonají, tak má problém jiný, kterým je nedostatek přirozené
potravy a musí dokrmovat i s rizikem dopadů na znečištění vody.
Je to jako doma v akváriu, když tam budu mít pět ryb, kterým
budou jako potrava stačit průběžně namnožené perločky, ale
když počet ryb zvojnásobím, tak už je musí dokrmovat. V tom
akváriu, ale regulujete i tu predaci a bez predátorů tam máte
stále tentýž počet ryb a ty ryby navíc, jsou pouze vaše blbost.
Na rybnících ale nikdo neví o kolik ryb ho predátoři připraví
a tak jejich počet raději nadsadí, aby neměl při výlovu prázdné
sítě. A jsme opět u bezzásahu bez regulace predace a při kritice
těch, kterým je zakázáno těmto rizikům aktivně čelit. To, že se
leccos negativního neprezentuje platí i pro ochranáře, že po
náletu kormoránů, volavek, morčáků a připlutí vyder zůstal tok
bez šupiny se nepíše. Pouze nyní v Budějovicích to viděli na
vlastní oči přímo ve městě a jsou zděšeni, co dokážou hejna těch
chráněných predátorů. Když to ale nevidí nikdo a nebo pouze pár
lidí, tak je jejich vliv na obsádku ryb bagatelizován a viní z
toho rybáře, že vypouštějí do řek "hloupé ryby", které se neumí
před predátory ukrývat. To ale mnohdy není ani možné, když je
těch predátorů na jednom místech stovky, což je strategií jejich
lovu. Já takový lov zažil v Hraničních meandrech Odry, která
tam teče PŘIROZENĚ a přesto před nimi ty ryby samy skákaly až
na břeh. Takže i tam mohou stavy ryb zcela zdecimovat a kde je
hranice, kdy už to ryby samy nezvládnou? Bez lidí by už tu asi
nebyli pstruzi , lipani a o zbytku jako vrankách, střevlích
atd.se už ani nemluví. Největší škodnou jsou dnes ochranáři,
kterým schází komplexní pohled na svět a přírodu, včetně toho,
že tu žijí i lidé a ti se neobejdou bez dnešních vlivů na
přírodu. Prostě to chce brzdit a uvažovat, co je reálné a co
nikoliv.

Ad protipovodňové hráze: zeptejte se do Iowy 2007, proč to chtějí bourat. Protože se touto mentalitou dostali za finančně únosnou mez/neúnosné riziko (a začali taky s kuku na metanol a sáhli proto do půdní rezervy. Od Roosevelta poporvé).

Ad kormoráni, morčáci, volavky. 1. jsou to krásní ptáci, jako jsou lipani a parmy krásné ryby. Já poroučet větru dešti nehodlám a přírodu kvůli tomu ničit už vůbec ne. Ani za vaše peníze ne.
Ale zajeďte se podívat na Zalew Szczeciński. Kdyby naši rybáři viděli ta černá mračna, tak se podělají hrůzou. A došly tam snad ryby? Ne.

Kde ovšem ryby (hezké velké na fotečky) došly? Třeba v texaských přehradách, protože Prymnesium a prostě už nedává ani pracháčům smysl do toho prachy/ryby rvát.
Poučte se a nechtějte tady udělat zasolenou velepřehradu. Myslete dopředu, ne dozadu. Mrkněte na Dzierżno Duże. Padlo 2024 cca 100 tun za týden. To chcete?

Prostě se smiřte s tím, že starou stavbu se někdy vyplatí odstranit, protože je blbě .... já mám na mysli hráze u Bulhar a vy na mě s Národním divadlem? Nepřijde Vám to trapné?

... no ale je pravda, že když vykopali Suez, tak se pustili do Dunaje ve Vídni, dokonce se na dokončení průplavu muselo ve městě čekat, protože nebyly stroje k mání. Takže vono na to divadlo dojde jistě taky!