Evropský účetní dvůr kritizuje návrh dočasného fondu pro dekarbonizaci EU

Dočasný fond pro dekarbonizaci, který nedávno navrhla Evropská komise, má několik nedostatků, uvedl ve svém stanovisku Evropský účetní dvůr (EÚD). Fond byl podle EK navržen tak, aby poskytoval finanční podporu evropským společnostem při přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku a ulevil firmám, které mají vysoké náklady na emisní povolenky. Auditoři ale varovali před množstvím nejasností a rizik. Evropská komise navrhla loni v prosinci vznik takzvaného Dočasného fondu pro dekarbonizaci. Ten by měl nahradit část nákladů na emisní povolenky těm firmám, které prokážou reálné úsilí o snižování emisí. Financování by mělo být zajištěno kombinací příspěvků členských států (25 procent výnosů z takzvaného uhlíkového cla v letech 2026 až 2027) a prostředků EU (75 procent).

Mělo by jít o finanční podporu společnostem působícím v oblasti hnojiv, hliníku, železa a oceli, z fondu by ale mohla těžit i další energeticky náročná odvětví. Finanční pomoc bude nicméně vyplácena až v roce 2029. Česká vláda premiéra Andreje Babiše již letos v únoru uvedla, že tento návrh nepodporuje a chce jeho objasnění. Babiš rovněž prosazuje celkovou změnu systému emisních povolenek EU ETS.

Auditoři mají k návrhu hned několik připomínek. Zaprvé - navzdory názvu fondu - podle nich není vůbec jasné, kolik nových investic do dekarbonizace nový fond skutečně aktivuje. "Vzhledem k tomu, že platby z fondu budou založeny na minulé produkci, nikoli na aktuálních investicích, nebudou tedy přímo podporovat nové investice do dekarbonizace," uvedla členka dvora Keit Pentusová-Rosimannusová.

"Předpoklady, z nichž návrh vychází, jsou nejisté," dodali auditoři. Evropská komise podle nich odhadla celkové příjmy fondu na 632 milionů eur a výdaje na 265 milionů eur. "Tento nesoulad vyvolává otázku, zda příspěvek členských států do fondu musí činit 25 procent. Údaje o příjmech i výdajích jsou navíc značně nejisté, neboť budoucí ceny povolenek EU ETS a ceny uhlíkového cla je obtížné předvídat," říká Evropský účetní dvůr.

Auditoři se rovněž pozastavují nad tím, že některé vybrané finanční prostředky nebudou moci být použity po dobu jednoho roku. Členské státy budou muset převést příjmy z uhlíkového cla ve dvou splátkách - jednu v roce 2028 a druhou v roce 2029. Finanční podpora společnostem má být přitom vyplacena až v roce 2029. "Komise tak odhadovaných 308 milionů eur, které se očekávají v roce 2028, nevyužije a návrh neupřesňuje, jak budou tato aktiva spravována," dodává účetní dvůr.

Podle Pentusové-Rosimannusové jejich zpráva obsahuje několik doporučení. Jedním například je, že by návrh týkající se fondu měl jasně zmiňovat, že podpora bude vyplácena retroaktivně. Rovněž se účetní dvůr pozastavuje právě nad tím, zda má být příspěvek států EU do fondu 25 procent a nestačilo by méně. "Nyní je na spoluzákonodárcích, zda vezmou naše výhrady v potaz," dodala členka dvora s odkazem na radu členských států a Evropský parlament, kteří se návrhem budou zabývat.

---

reklama

---