Greenpeace ČR vyzvala vládu k ratifikaci Globální dohody o oceánech

Organizace Greenpeace ČR vyzvala českou vládu, aby ratifikovala takzvanou globální dohodu o oceánech a podpořila jejich ochranu před hlubokomořskou těžbou. Organizace zároveň spustila on-line veřejnou výzvu Zachraňme oceány. Výzvu podepsalo už přes 2000 lidí. Dohoda má pomoci splnit jeden z globálních závazků ochrany přírody - do roku 2030 chránit alespoň 30 procent oceánů a pevniny. Greenpeace ČR výzvu vydalo k příležitosti Světového dne oceánů, který připadá na dnešek. iROZHLAS.cz v únoru informoval, že Česko se na přípravě dohody podílelo jako jeden ze států Evropské unie, přičemž sice dohodu podepsalo, před ratifikací si ale ministerstvo životního prostředí (MŽP) vyžádalo dopadovou studii dohody na český rozpočet.

Mluvčí MŽP Veronika Krejčí dnes upozornila na to, že už předchozí vláda v roce 2023 uložila ministrovi životního prostředí, aby zhodnotil dopady smlouvy a navrhl další postup, a to nejpozději do konce roku 2027. Termín byl zvolen proto, aby se do návrhu mohly promítnout mezivládní konzultace v OSN i projednávání na úrovni EU. "Výsledky obou procesů ministerstvo životního prostředí vyhodnocuje a zohlední je spolu s odhadem dopadů na veřejnou správu, podnikatelský sektor a státní rozpočet do návrhu dalšího postupu, který předloží vládě," sdělila ČTK.

Podle Greenpeace ČR je globální moratorium, tedy dočasný zákaz hlubokomořské těžby nutné, přinejmenším do doby, než budou dostatečně známy její dopady na oceánské ekosystémy a způsoby, jak jim předcházet.

Přestože Česko není přímořským státem, má podle ekologických aktivistů prostřednictvím mezinárodních dohod přístup do vod Tichého oceánu za účelem průzkumu a potenciální těžby hlubokomořského dna, a jeho hlas tak může v ochraně oceánů sehrát důležitou roli.

Vědci podle Greenpeace ČR upozorňují, že dopady hlubokomořské těžby na mořské ekosystémy nejsou dostatečně prozkoumány a případné škody by mohly přetrvávat po staletí. "Právě teď se rozhoduje o tom, zda ochráníme jedny z nejcennějších ekosystémů na Zemi, nebo je obětujeme krátkodobým ekonomickým zájmům velkých korporací," uvedla Miriam Macurová, expertka kampaně Zachraňme oceány.

Spolu s ratifikací dohody ekologové požadují i urychlení vzniku chráněných mořských oblastí, na kterých budou omezeny nejničivější lidské činnosti. Ty dnes podle organizace pokrývají 8,3 procent oceánské plochy.

"Věda jednoznačně ukazuje, že mořské rezervace fungují, a že jejich přínosy přesahují hranice chráněné oblasti. Po desetiletích ničení, znečištění a nadměrného využívání máme poprvé skutečnou šanci dát oceánům prostor k obnově," uvedla Macurová.

Globální dohoda o oceánech (High Seas Treaty) vstoupila v platnost na začátku roku 2026. Spadá pod Úmluvu OSN o mořském právu. Jejím cílem je chránit mořské prostředí a zajistit udržitelné využívání oceánů na územích, která nepatří pod svrchovanost žádného státu. Jedná se o dvě třetiny světových oceánů.

---

reklama

---