https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/iniciativa-nova-metoda-ukazala-na-nizkou-miru-recyklace-plastovych-obalu-v-cr
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Nová metoda ukázala na nízkou míru recyklace plastových obalů v ČR, uvedla Iniciativa pro zálohování

8.4.2022 15:07 | PRAHA (ČTK)
V Česku podle Havligerové velká část vytříděných nápojových obalů končí na skládce nebo ve spalovně.
V Česku podle Havligerové velká část vytříděných nápojových obalů končí na skládce nebo ve spalovně.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Iniciativa pro zálohování kritizuje míru recyklace plastových obalů v Česku. Změna metodologie podle ní ukázala, že množství skutečně materiálově využitých obalů je nízké. Za iniciativu to uvedla Kristýna Havligerová s odkazem na data Ministerstva životního prostředí (MŽP) za rok 2020, pro který byl nový postup poprvé použit. Předloni tak dosáhla míra recyklace 42 procent, meziročně o 19 procent méně. Vyjádření MŽP ČTK shání. Iniciativa žádá zavedení plošného zálohování nápojových PET lahví a plechovek.
 

Havligerová uvedla, že nová metodologie, vycházející pravidel Evropské unie, zahrnuje jen skutečnou recyklaci, kdy jsou obaly opětovně materiálově využity, nikoliv veškerý odpad, který lidé z Česka vytřídí do žlutého kontejneru.

"Nová metoda tak poukazuje na neutěšenou situaci recyklace obalového odpadu v České republice," míní Havligerová. "Pouze dvě pětiny plastových obalů jsou opětovně využity, přičemž u hliníku je situace ještě mnohem horší, je to pouze jedna třetina," dodala Havligerová. Recyklace hliníkových obalů předloni dosáhla 32 procent a podle iniciativy se již téměř 20 let drží na velmi nízkých hodnotách.

V Česku podle Havligerové velká část vytříděných nápojových obalů končí na skládce nebo ve spalovně. "PET i hliník jsou cenné materiály s potenciálem k opakovanému využití. Až 80 procent hmotnosti PET lahve lze využít pro výrobu lahve nové, v případě plechovky dokonce až 97 procent, plýtváme tak potenciálem těchto materiálů," uvedla Havligerová s tím, že řešením by mělo být právě zavedení plošného zálohového systému.

Havligerová tvrdí, že bez něj se Česku nepodaří dosáhnout evropských závazků, podle kterých by mělo být do roku 2029 v každém členském státě dosaženo 90procentní míry zpětného sběru PET lahví k recyklaci a do roku 2030 pak 60procentní míry recyklace plechovek.

Spor o možné zálohování PET lahví se v Česku vede několik let. Nyní Sněmovnu čeká zřejmě znovu diskuze o zavedení povinného zálohování, které předloni v předvolebním složení odmítla. Proti povinnému zálohování se postavil například bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), podle něhož by zálohované PET lahve musely být před dalším použitím přetaveny na nové stejně jako lahve z kontejnerů.

Podle poslance Jana Bureše (ODS) by případné povinné zálohování PET lahví mělo připravit ministerstvo životního prostředí s propočty ekonomických a ekologických dopadů. MŽP pak v březnu sdělilo, že zahájilo odbornou debatu s výrobci nápojů, odpadovými firmami, obchodníky a obcemi o možnostech zavedení povinného systému zálohování PET lahví a plechovek.

Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů v Česku, společnosti Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

8.4.2022 18:20
Zálohy jsou nesmysl. Chyba je ve sběru plastového odpadu. Tam se dává vše, jako pat, plechovky, krabice...obaly od čehokoli, co vypadá jako plast a tento směsný odpad se pak obtížně třídí a obvykle se dá pohodlně na skládku. Třídit nutno jinak. Hliník samostatně není, pet taky není. Směsný systém je špatně.
Odpovědět

Viktor Šedivý

8.4.2022 20:22 Reaguje na Slavomil Vinkler
Třídit musíte takjaktak. Nikdy nebudete mít v kontejnerech čistý materiál.
Odpovědět

Viktor Šedivý

8.4.2022 20:20
To je ale hnusná prolhaná tlupa lobbystů.

Míra sběru a recyklace PET je u nás poměrně vysoká a jakýkoli legislativní tlak by to už o mnoho nezvedl.
U ostatních plastů je to horší, díky tržbám za PET se ten systém daří držet v chodu.

Zálohování a zpětný výkup PET by stálo nemalé peníze, které by pak chyběly na financování sběru a zpracování nelukrativních plastů. Takže celkově spíš zhoršení - a spotřeba zdrojů na provozování systému výkupu.

Ovšem je fakt, že pro velké hráče na trhu nápojů je to lákavá možnost. Ti malí by totiž často nedokázali zainvestovat do tohoto projektu, zkrachovali by a vyšší práh nutných investic by zajistil, že by tak snadno nevyrostla nová konkurence.
Odpovědět
ig

9.4.2022 10:22 Reaguje na Viktor Šedivý
+1
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

8.4.2022 20:31
každá liška chválí hlavně ten svůj ocas...regulace odpadu je nutná ale ne způsobem, že neschopnost politiků zavést cirkulační mechanismy zaplatí zákazníci, kteří nemají jinou možnost než ten dopad kupovat s výrobky.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

8.4.2022 20:50
Stačilo by nahradit tu armádu lidí u třídícíh linek pořádnými automatickými třídiči a bylo by vyřešeno: https://www.youtube.com/watch?v=qPRklafEYKs
Proč se to neděje?
Odpovědět
Pe

Petr

9.4.2022 05:46 Reaguje na Katka Pazderů
Protože takové neexistují (Moravcův paadox)?
To na videu vypadá jen jako dočišťování armádou lidí roztříděného a nejspíš i nadrceného homogenního odpadu, kde automat už jen dovytřídí co se tam přesto vloudilo.
Odpovědět
Pe

Petr

9.4.2022 05:47 Reaguje na Petr
(Moravcův paradox)
Odpovědět
Pe

Petr

9.4.2022 05:54 Reaguje na Petr
Ostatně, v tom videu to i píšou: "optimalizovaný přísun materiálu".
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.4.2022 08:47 Reaguje na Katka Pazderů
Stačilo by na třídících linkách zaměstnat zahálející trestance
a mohou třídít i směsný odpad bez předtříděním občany. Linka
může fungovat 24 hodin 7 dní v týdnu a být zakončena kompostárnou
a spalovnou(teplárnou), která by vytápěla kriminál a skleníky
produkující zeleninu na kompostu. To by ale nesměla být u nás
"humanizace" vězeňství, kde se lumpi flákají, studují a baví
v kroužcích.
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

9.4.2022 09:47 Reaguje na Břetislav Machaček
Velmi romantická představa - také by se mi to líbilo.

Problém je v tom, že

1) vězeň nemá povinnost pracovat

2) výstup z kompostu (z komunální sféry) zpravidla nesplňuje požadavky na výstupy využívané na zemědělské půdě, takže na tu zeleninu určitě není vhodný!

Nejčastěji se považuje za úspěch, když takový výstup z kompostu splňuje podmínky pro využití na povrchu terénu užívaného nebo určeného pro městskou zeleň, zeleň parků a lesoparků, pro využití při vytváření re kultivačních vrstev nebo pro přimíchávání do zemin při tvorbě rekultivačních vrstev, v intravilánu průmyslových zón, při úpravách terénu v průmyslových zónách (rekultivační kompost a rekultivační digestát).

Ale jinak to není špatná úvaha.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.4.2022 10:16 Reaguje na Jiří Kvítek
Za a) je tp přece možné změnit zákonem v tom smyslu, že výdělkem zaplatí státu pobyt ve vězení a zaplatí
škody poškozeným.
Za b) budiž, tak nikoliv zelenina, ale květiny místo
jejich dovozu letadly ze Střední Ameriky a Afriky.
Za c) budiž nekompostovat, ale využít v bioplynce
a nakonec třeba ještě spálit ve spalovně, pokud bude
digestát plný plastů a jiných nečistot nevhodných k použití v přírodě.
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

9.4.2022 21:16 Reaguje na Břetislav Machaček
já s Vámi souhlasím
Odpovědět
ig

9.4.2022 10:24 Reaguje na Jiří Kvítek
V čem nesplňuje? Znamená to, že je to jen taková hra na kompost, aby úřady vykázaly činnost? :-)
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

9.4.2022 21:03 Reaguje na
Zařazování výstupů ze zařízení určeného k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady do skupin stanoví Příloha č.29 k vyhlášce č.273/2021 Sb. (o podrobnostech nakládání s odpady)

Provádí se to na základě výsledků rozborů podle Přílohy č.30 téhož předpisu v rozsahu:

1) Limitní koncentrace vybraných rizikových látek a prvků (těžké kovy, PAU, PCB, nečistoty, nežádoucí příměsi a test respirační aktivity AT4)

2) Kvalitativní znaky jakosti kompostu (vlhkost, spalitelné látky, celkový dusík, poměr C:N, pH, nežádoucí příměsi)

3) Limitní hodnoty indikátorových mikroorganismů (Salmonella spp., Escherichia coli nebo Enterokoky)

A nejčastější důvod, proč tomu tak je? Jaký ukazatel nevychází nejčastěji?

ODPOVĚĎ: ukazatel "nežádoucí příměsi".

Požadavek na ukazatel "obsah nečistot větších než 2 mm" do 0,5% a současně
na obsah "nerozložitelných a nežádoucích příměsí" do 5%, je velmi přísný!

Protože lidé do toho hází, co nemají (např. plastové pytlíky, nerozložitelné nečistoty), kompost z komunální sféry často obsahuje poměrně hodně nežádoucích příměsí. A to ho znehodnocuje. Často je nutné ho promíchat s čistou zeminou, aby byl lépe použitelný.

Na kompostárně jsme už z kompostu "vylovili" stěrače, celou cihlu, plastový pytel plný pomerančů (pečlivě zavázaný provázkem, aby se nevysypaly), kameny nejrůznějších velikostí i tvarů, použitý prezervativ...

zkrátka biomasa jak vyšitá :-)
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

9.4.2022 09:11 Reaguje na Katka Pazderů
Možná i proto, že hliník nemagnetizuje :-(
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

9.4.2022 09:26
Myšlenka záloh PET lahví je v konkrétních podmínkách ČR naprostý nesmysl!

25 let jsme lidi učili dávat plasty do žlutých kontejnerů a teď, když to docela obstojně funguje jim to začneme překopávat na zálohový systém?

Zákon č.477/2001 Sb. (o obalech) již od 1.1.2002 takový systém umožňoval jako jednu z možných variant a proč se to ve větším měřítku neujalo?

Protože je to ekonomická sebevražda!

Podívejte se na www.zalohujme.cz a ověřte si jména těch, kdo vlastní spřátelené firmy. Zjistíte, že v tom zaangažován člověk, který spoluvlastní firmu, která to samé provozuje v Německu a rád by ten svůj "zázrak" expandoval i sem k nám.

A je po záhadě...

P.S.

Je to stejný nesmysl, jako když mi jedna pracovnice autorizované obalové společnosti tvrdila, že hliníkové obaly budou z kontejneru vytřiďovat pomocí magnetického separátoru. Vysmál jsem se jí s tím, že pokud to neví, tak hliník nemagnetizuje. Takže to musí dotřídit někdo ručně. Tomuto typu separátoru se říká "babosed" a jak je patrno, jsou to většinou důchodkyně, které to přebírají ručně.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

9.4.2022 19:33 Reaguje na Jiří Kvítek
Nevím přesně jak to mají udělané, ale SAKO Brno ve spalovně třídí z popela nejen magneticky železné kovy ale i hliník.
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

9.4.2022 21:12 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tam jsem nebyl, takže neznám jejich konkrétní technické opatření.

Ale například u hliníkových plechovek se začíná prosazovat vibrační rám s bočním fukarem, protože hliník je lehký a tak "letí stranou jako první".

Zkrátka zkouší se kdeco :-)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.4.2022 10:49 Reaguje na Slavomil Vinkler
Konkrétní způsob třídění neznám, ale jsou i jiné možnosti,
než magnetizmus. Může se použít i separace v různých lázních
jako se používá u třídění černého uhlí od hlušiny. Popeloviny jsou většinou lehčí, než kovy a tento efekt může umocňovat druh separační tekutiny. Jako včelař tak třeba
separuji seškrábaný propolis od vosku v obyčejné studené
vodě, kde propolis klesá ke dnu a vosk plave na hladině.
Na podobném principu fungovalo i rýžování zlata a jiných
kovů. Následný produkt lze ještě separovat hutnicky, díky
rozdílné teplotě tavení jednotlivých kovů. Jinak u hliníku
z plechovek ve spalovně to vidím bledě a můžete si to
zkusit na obyčejném táboráku. Ta plechovka v žáru zmizí,
rozpadne se doslova na prach a spalovna pracuje s vyšší
teplotou, než táborák na opečení buřtů.
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

11.4.2022 06:11 Reaguje na Břetislav Machaček
Máte pravdu, zkouší se různé finty.

To je jako s velmi tenkými vrstvami hliníku - kdyby to chtěl někdo tepelně zpracovat, tak mu to shoří před očima.

Nedávno jsem viděl, jak vyřazené solární panely končí na skládce. Se zájmem jsem si zavolal do jedné sklárny a fakt mi potvrdili, že tu nejstarší generaci laciných panelů z Číny zpracovat touto technologií opravdu není možné.

Ještě jsem jim vezl vzorek k analýze (ten jsem "uloupnul" krumpáčem) a výsledek: nežádoucí příměsi v nadlimitním množství. To žádná sklárna nikdy nepřijme!

Věřím, že u solárních panelů vyrobených v Evropě je to jinak.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.4.2022 09:14 Reaguje na Jiří Kvítek
Něco podobného jsem zažil v bohumínských ŽDB, kam
konkursní správce jedné šroubárny poslal do šrotu
tři vagóny její produkce už zabalené v krabičkách,
nehledě na to, že nabídnout to přes bazar, tak by
utržil více, než za šrot, ale tak se likviduje mnoho věcí, které by jiným ještě dobře posloužilo. Těch výrobků se přidávalo po pár tunách kvůli
pokovení mědí, zinkem, kadmiem, chromem atd. Pouze
nedouci si myslí, že se kvalitní ocel vyrobí pouze
ze šrotu plného příměsí barevných kovů a jiných nečistot. Ocel ze šrotu je sice recyklát, ale při jejím zpracování vzniká značné množství zplodin z barev, plastů a těžkých kovů, které šrot obsahuje. Z ekologického dopadu na okolí hutě je šetrnější
její výroba ze surového železa(z rudy), kde ty
výše zmíněné příměsi nejsou, ale vysvětlete to
třeba p. Hanzlovi, kterému na výrobu oceli stačí
šrot a zelený vodík, který jaksi stále nemá!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.4.2022 09:18 Reaguje na Jiří Kvítek
Ono i ve sklárně hutnicky stěží oddělíte kov od
skla, pokud mají stejnou teplotu tavení a nebo i
jinou. Kov se stává kontaminantem a znehodnotí
celou vsázku. Proto ty problémy třeba s barevným
sklem a nebo dokonce zrcadly a sklem drátěným.
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

12.4.2022 07:47 Reaguje na Břetislav Machaček
Přesně tak - dost lidí má představu, jak je to jednoduché, ale v praxi to pak vypadá trochu jinak.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist