https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/intersucho-stredni-evropa-vcetne-ceska-ma-sanci-na-nadprumerne-vlhkou-zimu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

InterSucho: Střední Evropa včetně Česka má šanci na nadprůměrně vlhkou zimu

13.11.2026 11:59 (ČTK)
Česko a celá střední Evropa má podle aktuálního předpovědního modelu šanci, že zimní měsíce budou srážkově nadprůměrné proti průměru let 1993 až 2015. Srážek by mohlo být více až o 50 milimetrů, což, jak zdůrazňují tvůrci projektu InterSucho z ústavu CzechGlobe, není málo. Uvedli to na svém účtu na síti X. Jelikož další aktuální model předpovídá, že zima ve střední Evropě bude o jeden až dva stupně teplejší, než je průměr, dá se podle odborníků očekávat, že bude část srážek v zimě dešťová, nikoliv sněhová, přičemž sníh by byl cennější na doplňování vysušené krajiny.
 
Jde o modely ECMWF, tedy Evropského centra pro střednědobou předpověď počasí. To, že mají být prosinec, leden a únor teplejší a deštivější jako celek, neznamená, že nemohou nastat mrazivé epizody či období bez sněhu a deště.

Doplnění vodních zásob bude přes zimu klíčové s ohledem na to, v jakém stavu jsou zdroje nyní. Řada hlásných profilů na řekách a potocích v Česku je stále pod hranicí sucha a stejně tak chybí velké množství vody v přehradách, vyplývá z webu Českého hydrometeorologického ústavu a také z webů jednotlivých povodí. I po mírných deštích minulých dnů do nich stále přitéká méně vody, než z nich odtéká. Špatně jsou na tom přehrady, jež spravuje Povodí Vltavy. Z velkých přehrad jsou na tom nejhůře Orlík, který je naplněný z 19 procent, Hracholusky z 33 a Lipno ze 43 procent. O málo lépe je na tom Římov s 50 procenty, Nýrsko se 62 a Želivka jako zásobárna pitné vody pro Prahu je na 78 procentech. Slapy, které momentálně dotují průtok Vltavy dále po proudu, jsou na 56 procentech.

Nepříliš dobře jsou na tom Vranovská a Vírská přehrada v povodí Moravy. První je naplněná jen z 25, druhá ze 41 procent. Další velké přehrady v povodí jsou na tom o něco lépe - Brněnská přehrada je plná ze 75 procent, Dalešice ze 78, dolní nádrž v soustavě Novomlýnských nádržích ze 64 procent a horní a střední nádrž jsou plné zcela. V povodí Labe je na tom poměrně dobře nádrž Josefův Důl s naplněností 83 procent, hůře už Rozkoš s 54 a Seč s 50 procenty.

Poměrně nejlépe jsou na tom přehrady v Povodí Odry. Nejnižší naplněnost hlásí Šance se 64 procenty, Těrlicko a Žermanice jsou naplněné z 80, respektive z 81 procent, Slezská Harta ze 79 procent a Kružberk dokonce z 92 procent.

V povodí Ohře jsou nádrže Fláje a Přísečnice v Krušných Horách naplněné z 60 procent, Nechranice jsou plné ze 71 procent. Ještě lépe je na tom Jesenice naplněná z 87 procent.

Stavy nádrží a průtoky v řekách odrážejí současnou nasycenost půdy vodou. Zatímco v povrchové vrstvě je půda nasycená či téměř nasycená s výjimkou jižní Moravy, v hlubší vrstvě od 40 centimetrů do jednoho metru dlouhodobě přetrvává velmi nepříznivá situace. Podle aktuálních údajů na webu InterSucha je tato vrstva nasycená pouze v Krkonoších, Jizerských horách a v jejich podhůří, v Orlických horách, v části Jeseníků a Beskyd a v zanedbatelné části Krušných hor a Šumavy. V této vrstvě je stále ve velké části republiky jen do 15 milimetrů vody. Dosavadní srážky totiž zůstávaly v horní vrstvě a ještě koncem října tvůrci InterSucha uváděli, že napršenou vodu do hloubky nepustí stále aktivní vegetace.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

13.11.2026 12:06
Všichni, kdož horujete pro trvalý pokryv půdy přes zimu a zatracujete kypření či orbu, si dobře přečtěte poslední větu článku.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.11.2026 15:02 Reaguje na pavel peregrin
No a?-) Čím více ozim nabere na objemu od podzimu do jara, o to méně vody bude potřebovat v suchém a horkém jaru. A on ten ozim (obilí, řepka) vodu/rosu mj též lapá, což např kuku neumí. Na tento fakt se rádo zapomíná, resp novináři o něm vůbec nevědí.
Proto také lesníci přecházejí v mírných zimách na podzimní výsadbu, neb ta jarní z valné části uschne.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.11.2026 18:08 Reaguje na Karel Zvářal
Ta první věta vůbec neplatí. A ta poslední věta v hodnocení Intersucha jasně ukazuje, že mýtus o nezbytnosti trvalého pokryvu přes zimu je mylný. Je to přesně naopak- pouze zoraná či zkypřená půda na zimu má daleko větší záchytný povrch pro srážky a samozřejmě i propustnost dolů do podorničí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.11.2026 18:55 Reaguje na pavel peregrin
Já svobodovský mýtus o stromech/vegetaci/travinách - pijácích nikdy akceptovat nebudu. Rostliny brání erozi, tak jako armatura v betonu ji drží pohromadě (viz drny).
Pokračujte si ve svých ódách na orbu, pro mě znamenají perspektivu zemědělství, krajinotvorby a ekologie regenerativci.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.11.2026 19:10 Reaguje na Karel Zvářal
Zde nejde o stromy, ostatně s tím nesouhlasím také- zde jde o to, že regenerativní zemědělství není vhodné pro naše typy půd a v tom neustoupím ani o píď. ostatně, v minulých dnech jsme měli setkání praktických hospodařících zemědělců při jiné příležitosti a na regenerativní zemědělství přišla řeč také. Kupodivu jednotná shoda, takže se svým názorem nejsem zdaleka sám. Jenže to se musíte bavit s praktiky, nikoliv s teoretiky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.11.2026 19:50 Reaguje na pavel peregrin
https://www.youtube.com/watch?v=Vz5guTceiL0#utm_content=organic&utm_term=farma%20markov%C3%BDch%20(%C3%BAnanov)&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz

Raději naslouchám těmto praktikům, nikoliv konzervativcům.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.11.2026 17:10 Reaguje na Karel Zvářal
Pane Zvářale. Vždy musíte vycházet z konkrétních půdních poměrů té které oblasti. Pro půdy těžší až těžké je tenhle systém škodlivý.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.11.2026 18:56 Reaguje na pavel peregrin
Opak je pravdou, rege půdě prospívá/svědčí: méně hnojiv, méně herbicidů, méně pojezdů, více půdního života, menší eroze, celkově nižší náklady.

Škodí "rekordmanům", neb výnosy bývají nižší (kua NIŽŠÍ... viz por. Hamáček, Černí baroni). Ekonomicky to vychází, u mě jasná volba.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.11.2026 20:08 Reaguje na Karel Zvářal
Je tomu právě naopak- více hnojiv, více herbicidů, více utužení, menší vsak vody- a celkově pro těžší půdy postupná ztráta úrodnosti.
Odkud čerpáte ty názory? Již z fyzikální podstaty těchto půd by vám mělo být jasné, že rege pro ně je slepou uličkou.
Odpovědět
Pe

Petr

14.11.2026 20:23 Reaguje na pavel peregrin
Po dotazu na google je těžkých půd v ČR asi 15 %. To a jejich vlastnosti z nich dělají ideální kandidáty na zalesnění. Zalesnění vyřeší jejich vlastnosti a zlepší vodozádržnost a klima krajiny, a výrazně uleví zemědělství, především nákladově.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.11.2026 09:44 Reaguje na Petr
Ano, opravdu těžkých půd bude asi tolik, dále je zde ale hodně těžších půd, tzn. jílovito-hlinitých a to jsou ty nejúrodnější.
A souhlasím s vámi v tom, že za současné ekonomické situace se na opravdu těžkých půdách nevyplatí hospodařit, tudíž zalesnit či převést na trvalý travní porost. I u nás jsme toto na zhruba 15 ha provedli.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.11.2026 09:08 Reaguje na pavel peregrin
Jaképak názory?-) Myslel jste jistě poznatky/zkušenosti. Zčásti v terénu, většina z filmů. Ekonomiku nechávám na hospodářích (věřím jim). Pro ekologa je podstatná půda, jakožto významný klimatický činitel.
Pro mě jsou "zelené střechy a černá pole" příznačná zhůvěřilost dnešní doby.
Prioritou musí být ZELENÁ POLE s citlivým, regenerativním hospodařením. Příkladem je louka, kterou nikdo neoře, přesto každý rok produkuje. I na polích to lze zorganizovat jinak, šetrněji, jen se musí chtít. Příkladů existuje mnoho.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.11.2026 09:47 Reaguje na Karel Zvářal
Ale o na ta pole jsou zelená po většinu roku, protože se na nich vždy pěstuje kulturní plodina.
Ty těžší půdy, pokud tam má být jařina, si potřebují přes zimu odpočinout, nadechnout se, okysličit, celkově sanovat mrazem, vodou- a opravdu tam nehrozí eroze či cokoliv jiného.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.11.2026 16:34 Reaguje na pavel peregrin
Čekal jsem, že někdo ze spící většiny se probere a ozve, žel není tomu tak:

" Konvenční zemědělské praktiky, jako je orba a zpracování půdy, uvolňují oxid uhličitý (CO₂) z půdy tím, že organickou hmotu vystavují na povrch, což podporuje její oxidaci. Odhaduje se, že přibližně třetina celkových antropogenních emisí CO₂ od průmyslové revoluce pochází z degradace organické hmoty v půdě a že od zavedení zemědělství založeného na orbě bylo ztraceno 30–75 % globální organické půdy..."

Tolik k tomu vašemu "okysličení", a je hezké, že za nulovou erozi dáte "ruku do ohně". Ona totiž je, ať se to konzervativcům líbí nebo ne - právě z jejich oraných polí. Z luk a pastvin je to minimum, podobně jako z rege polí s meziplodinami.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.11.2026 17:11 Reaguje na Karel Zvářal
Tohle jsou módní výkřiky posledních let, psané lidmi, kteří o hospodaření na polích vědí velmi málo.
Co se eroze týká, je to věrný souputník vývoje Země od pradávna- eroze byla, je a bude a s tím nikdo nic neudělá.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.11.2026 17:45 Reaguje na pavel peregrin
Že jde o módní výkřiky posledních let si mysleli mnozí současníci i o zavádění mechanizace, důchodového systému, nebo jakéhokoli jiného pokroku.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.11.2026 19:31 Reaguje na Jakub Graňák
Pane Graňáku, regenerativce mám takříkajíc na dosah ruky. Již po čtyři roky sleduji, a opravdu se zájmem, jeho hospodaření.
Chcete slyšet můj závěr?
Pokud by tento člověk svoje "hospodaření" nedotoval z úplně jiného, a podotýkám bohatého zdroje příjmů, tak by skončil za dva roky.
Opět a snad již podesáté opakuji- regenerativní zemědělství k nám přišlo z úplně jiného klimatu a jiných půd. Myslet si, že mávnutím proutku lze napasovat na jakoukoliv půdu v podmínách Ćeské republiky je omyl a naivní představa lidí, co nemají o skutečném polním hospodářství ani potuchy a pohříchu neznají ani základní agrotechnické poučky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.11.2026 18:43 Reaguje na pavel peregrin
Víte o tom, že dlouhé věky se věřilo, že tzv Pouštění žilou pacientovi pomáhá ? V moderní medicíně se s tím už nepotkáte, důvody snad netřeba vysvětlovat.
Takže ta vaše "nutná orba" je také takové "pouštění žilou" - jo a ty bochánky jak pěkně vypadají, že...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.11.2026 19:32 Reaguje na Karel Zvářal
Pane Zvářale, jako ornitologa vás uznávám, ale o polním hospodaření toho víte pramálo, bohužel.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.11.2026 19:34 Reaguje na pavel peregrin
A abych tedy neustrnul pouze na orbě, klidně si tam dosaďte třeba hluboké kypření. A věřte tomu, že pokud se budete bavit s lidmi, kteří se opravdu a prakticky zabývají zemědělstvím, tak zjistíte, že se svým názorem nejsem zdaleka osamocen.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.11.2026 20:15 Reaguje na pavel peregrin
Motáte se v kruhu, na víc, bohužel, nemáte. Nechápete mé priority, kterými nejsou ani výnos, ani zisk.

Prioritou je zdravá půda, která zadrží více vody, netrpí erozí, přispívá k lepšímu mikro/klimatu.

To sucho, které v posledních letech zažíváme, má svůj původ mj i v prům zemědělství. To je mi šok, co?-) Určitě ne, zmiňuji to opakovaně!

Prosazuji nižší výnosy, ale jinak je vše ostatní v plusu, zejména ve vztahu k udržitelnému eko/hospodaření. Nicméně chápu, že ve svém zažitém kolotoči už dosloužíte, toto je hudba pro další generace.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.11.2026 06:28 Reaguje na Karel Zvářal
Pane Zvářale, docela mě zrovna u vás, který jste byl v provozu, tohle uvažování překvapuje.
Myslíte, že byste s vaším přístupem byl schopen řídit zemědělský podnik? Zajistit lidem práci? Zajistit výplaty? Musíte myslet komplexně, nikoliv se upnout na jednu věc. A průmyslové zemědělství sucho nezapříčinilo, to raději nikde neříkejte, to je opravdu scestný názor.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.11.2026 16:24 Reaguje na pavel peregrin
To právě opakuji neustále, že je to JEDNA Z PŘÍČIN glob. oteplování, zdaleka to nejsou jen často připomínané uschlé šumavské lesy.

V provozu jsem byl, s lidmi komunikoval, dělal jim výplaty. Nic zvláštního, byl jsem jedním z mnoha.

Komplexní myšlení počítá s tím, že fosil jednou dojde, nastal čas se na to připravit a šetřit vším, PHM počínajíc. Nesouhlasné reakce mi nevadí, setkávám se s nimi dnes a denně. Dílčí připomínky bych dovedl pochopit, ale apriorní odmítání šetrného hospodaření o něčem svědčí...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.11.2026 20:07 Reaguje na Karel Zvářal
Jistě. Právě proto je regenerativní zemědělství slepou uličkou. Jeho zápory převažují nad klady, ale to vám zastánci tohoto způsobu neřeknou.
Daleko důležitější než trvalý pokryv půdy je správné střídání plodin, a to i ve vztahu k C. Řekl vám toto někdy někdo?
Odpovědět
Pe

Petr

14.11.2026 16:26 Reaguje na Karel Zvářal
O co více vy naberete na objemu v zimě, o to méně jídla budete potřebovat na jaře? Asi sotva, že?
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist