InterSucho: Střední Evropa včetně Česka má šanci na nadprůměrně vlhkou zimu
Doplnění vodních zásob bude přes zimu klíčové s ohledem na to, v jakém stavu jsou zdroje nyní. Řada hlásných profilů na řekách a potocích v Česku je stále pod hranicí sucha a stejně tak chybí velké množství vody v přehradách, vyplývá z webu Českého hydrometeorologického ústavu a také z webů jednotlivých povodí. I po mírných deštích minulých dnů do nich stále přitéká méně vody, než z nich odtéká. Špatně jsou na tom přehrady, jež spravuje Povodí Vltavy. Z velkých přehrad jsou na tom nejhůře Orlík, který je naplněný z 19 procent, Hracholusky z 33 a Lipno ze 43 procent. O málo lépe je na tom Římov s 50 procenty, Nýrsko se 62 a Želivka jako zásobárna pitné vody pro Prahu je na 78 procentech. Slapy, které momentálně dotují průtok Vltavy dále po proudu, jsou na 56 procentech.
Nepříliš dobře jsou na tom Vranovská a Vírská přehrada v povodí Moravy. První je naplněná jen z 25, druhá ze 41 procent. Další velké přehrady v povodí jsou na tom o něco lépe - Brněnská přehrada je plná ze 75 procent, Dalešice ze 78, dolní nádrž v soustavě Novomlýnských nádržích ze 64 procent a horní a střední nádrž jsou plné zcela. V povodí Labe je na tom poměrně dobře nádrž Josefův Důl s naplněností 83 procent, hůře už Rozkoš s 54 a Seč s 50 procenty.
Poměrně nejlépe jsou na tom přehrady v Povodí Odry. Nejnižší naplněnost hlásí Šance se 64 procenty, Těrlicko a Žermanice jsou naplněné z 80, respektive z 81 procent, Slezská Harta ze 79 procent a Kružberk dokonce z 92 procent.
V povodí Ohře jsou nádrže Fláje a Přísečnice v Krušných Horách naplněné z 60 procent, Nechranice jsou plné ze 71 procent. Ještě lépe je na tom Jesenice naplněná z 87 procent.
Stavy nádrží a průtoky v řekách odrážejí současnou nasycenost půdy vodou. Zatímco v povrchové vrstvě je půda nasycená či téměř nasycená s výjimkou jižní Moravy, v hlubší vrstvě od 40 centimetrů do jednoho metru dlouhodobě přetrvává velmi nepříznivá situace. Podle aktuálních údajů na webu InterSucha je tato vrstva nasycená pouze v Krkonoších, Jizerských horách a v jejich podhůří, v Orlických horách, v části Jeseníků a Beskyd a v zanedbatelné části Krušných hor a Šumavy. V této vrstvě je stále ve velké části republiky jen do 15 milimetrů vody. Dosavadní srážky totiž zůstávaly v horní vrstvě a ještě koncem října tvůrci InterSucha uváděli, že napršenou vodu do hloubky nepustí stále aktivní vegetace.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (25)
pavel peregrin
13.11.2026 12:06Karel Zvářal
13.11.2026 15:02 Reaguje na pavel peregrinProto také lesníci přecházejí v mírných zimách na podzimní výsadbu, neb ta jarní z valné části uschne.
pavel peregrin
13.11.2026 18:08 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
13.11.2026 18:55 Reaguje na pavel peregrinPokračujte si ve svých ódách na orbu, pro mě znamenají perspektivu zemědělství, krajinotvorby a ekologie regenerativci.
pavel peregrin
13.11.2026 19:10 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
13.11.2026 19:50 Reaguje na pavel peregrinRaději naslouchám těmto praktikům, nikoliv konzervativcům.
pavel peregrin
14.11.2026 17:10 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
14.11.2026 18:56 Reaguje na pavel peregrinŠkodí "rekordmanům", neb výnosy bývají nižší (kua NIŽŠÍ... viz por. Hamáček, Černí baroni). Ekonomicky to vychází, u mě jasná volba.
pavel peregrin
14.11.2026 20:08 Reaguje na Karel ZvářalOdkud čerpáte ty názory? Již z fyzikální podstaty těchto půd by vám mělo být jasné, že rege pro ně je slepou uličkou.
Petr
14.11.2026 20:23 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
15.11.2026 09:44 Reaguje na PetrA souhlasím s vámi v tom, že za současné ekonomické situace se na opravdu těžkých půdách nevyplatí hospodařit, tudíž zalesnit či převést na trvalý travní porost. I u nás jsme toto na zhruba 15 ha provedli.
Karel Zvářal
15.11.2026 09:08 Reaguje na pavel peregrinPro mě jsou "zelené střechy a černá pole" příznačná zhůvěřilost dnešní doby.
Prioritou musí být ZELENÁ POLE s citlivým, regenerativním hospodařením. Příkladem je louka, kterou nikdo neoře, přesto každý rok produkuje. I na polích to lze zorganizovat jinak, šetrněji, jen se musí chtít. Příkladů existuje mnoho.
pavel peregrin
15.11.2026 09:47 Reaguje na Karel ZvářalTy těžší půdy, pokud tam má být jařina, si potřebují přes zimu odpočinout, nadechnout se, okysličit, celkově sanovat mrazem, vodou- a opravdu tam nehrozí eroze či cokoliv jiného.
Karel Zvářal
15.11.2026 16:34 Reaguje na pavel peregrin" Konvenční zemědělské praktiky, jako je orba a zpracování půdy, uvolňují oxid uhličitý (CO₂) z půdy tím, že organickou hmotu vystavují na povrch, což podporuje její oxidaci. Odhaduje se, že přibližně třetina celkových antropogenních emisí CO₂ od průmyslové revoluce pochází z degradace organické hmoty v půdě a že od zavedení zemědělství založeného na orbě bylo ztraceno 30–75 % globální organické půdy..."
Tolik k tomu vašemu "okysličení", a je hezké, že za nulovou erozi dáte "ruku do ohně". Ona totiž je, ať se to konzervativcům líbí nebo ne - právě z jejich oraných polí. Z luk a pastvin je to minimum, podobně jako z rege polí s meziplodinami.
pavel peregrin
15.11.2026 17:11 Reaguje na Karel ZvářalCo se eroze týká, je to věrný souputník vývoje Země od pradávna- eroze byla, je a bude a s tím nikdo nic neudělá.
Jakub Graňák
15.11.2026 17:45 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
15.11.2026 19:31 Reaguje na Jakub GraňákChcete slyšet můj závěr?
Pokud by tento člověk svoje "hospodaření" nedotoval z úplně jiného, a podotýkám bohatého zdroje příjmů, tak by skončil za dva roky.
Opět a snad již podesáté opakuji- regenerativní zemědělství k nám přišlo z úplně jiného klimatu a jiných půd. Myslet si, že mávnutím proutku lze napasovat na jakoukoliv půdu v podmínách Ćeské republiky je omyl a naivní představa lidí, co nemají o skutečném polním hospodářství ani potuchy a pohříchu neznají ani základní agrotechnické poučky.
Karel Zvářal
15.11.2026 18:43 Reaguje na pavel peregrinTakže ta vaše "nutná orba" je také takové "pouštění žilou" - jo a ty bochánky jak pěkně vypadají, že...
pavel peregrin
15.11.2026 19:32 Reaguje na Karel Zvářalpavel peregrin
15.11.2026 19:34 Reaguje na pavel peregrinKarel Zvářal
15.11.2026 20:15 Reaguje na pavel peregrinPrioritou je zdravá půda, která zadrží více vody, netrpí erozí, přispívá k lepšímu mikro/klimatu.
To sucho, které v posledních letech zažíváme, má svůj původ mj i v prům zemědělství. To je mi šok, co?-) Určitě ne, zmiňuji to opakovaně!
Prosazuji nižší výnosy, ale jinak je vše ostatní v plusu, zejména ve vztahu k udržitelnému eko/hospodaření. Nicméně chápu, že ve svém zažitém kolotoči už dosloužíte, toto je hudba pro další generace.
pavel peregrin
16.11.2026 06:28 Reaguje na Karel ZvářalMyslíte, že byste s vaším přístupem byl schopen řídit zemědělský podnik? Zajistit lidem práci? Zajistit výplaty? Musíte myslet komplexně, nikoliv se upnout na jednu věc. A průmyslové zemědělství sucho nezapříčinilo, to raději nikde neříkejte, to je opravdu scestný názor.
Karel Zvářal
16.11.2026 16:24 Reaguje na pavel peregrinV provozu jsem byl, s lidmi komunikoval, dělal jim výplaty. Nic zvláštního, byl jsem jedním z mnoha.
Komplexní myšlení počítá s tím, že fosil jednou dojde, nastal čas se na to připravit a šetřit vším, PHM počínajíc. Nesouhlasné reakce mi nevadí, setkávám se s nimi dnes a denně. Dílčí připomínky bych dovedl pochopit, ale apriorní odmítání šetrného hospodaření o něčem svědčí...
pavel peregrin
17.11.2026 20:07 Reaguje na Karel ZvářalDaleko důležitější než trvalý pokryv půdy je správné střídání plodin, a to i ve vztahu k C. Řekl vám toto někdy někdo?



Komise pro sucho na Vysočině schválila mimořádné snížení odtoku z nádrže Vír
V Olomouci letos kvůli suchu a vedrům uhynulo 140 stromů. Město vysadí nové