https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/v-olomouci-letos-kvuli-suchu-a-vedrum-uhynulo-140-stromu-mesto-vysadi-nove
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Olomouci letos kvůli suchu a vedrům uhynulo 140 stromů. Město vysadí nové

16.11.2026 11:48 | OLOMOUC (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Sophkins / Pixabay
V Olomouci letos kvůli dlouhodobému suchu a extrémně vysokým letním teplotám odumřelo 140 stromů. Letní měsíce nepřežilo také sedm okrasných sakur v Zikově ulici, kterým nepomohla ani zálivka, přihnojení a odborné ošetření proti chorobám a škůdcům. Zahradníci na podzim ve městě vysadí 237 nových stromů, aby úbytek zeleně nahradili. ČTK to sdělila Jitka Štěpánková z oddělení městské zeleně olomouckého magistrátu.
 
Nejvíce dospělých stromů letos podle údajů magistrátu odumřelo v městské části Nová Ulice, kde jich bylo napočítáno 26. V Neředíně odumřelo 15 stromů, v Hejčíně 12, v centru města 11, na Nových Sadech devět a na Povelu šest.

V případě mladých stromů odumírání podle Štěpánkové souvisí nejen s letními vedry a nedostatkem srážek, ale také s prodlužováním vegetačního období, které začíná dříve na jaře a končí později na podzim. Vysoké teploty a sucho navíc podle odborníků oslabují dřeviny a zvyšují jejich náchylnost k napadení škůdci a chorobami.

Město proto pro výsadbu vybírá odolnější druhy. "Při výsadbě nových stromů se řeší například i okolní plochy, do kterých bude mít strom možnost zakořenit, půda se přihnojuje a přisypávají se speciální obohacené substráty. U listnatých stromů se jejich kmeny natírají speciálním nátěrem, který je má ochránit před úpalem a úžehem," podotkla Štěpánková.

Radnice zároveň postupně mění skladbu vysazovaných dřevin. Týká se to i lípy srdčité. "Máme doporučení od fytopatologů, abychom v Olomouci nevysazovali lípy srdčité v monokulturních skupinových ani liniových výsadbách. V nehostinném městském prostředí totiž tyto stromy snadněji podléhají oslabení a následnému napadení patogeny," podotkla Štěpánková.

Podzimní výsadba v Olomouci zahrnuje 237 stromů a přibližně 230 keřů. Z nových stromů bude 167 tvořit náhradní výsadbu za pokácené dospělé dřeviny a 70 kusů nahradí uhynulé mladé stromy.

Štěpánková upozornila, že v městském prostředí se také stále výrazněji prosazují některé invazní druhy rostlin. Patří mezi ně například pajasan žláznatý, trnovník akát nebo křídlatky, které se dokážou rychle šířit a vytlačovat původní vegetaci.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří Svoboda

17.11.2026 12:40
Priroda si holt sama rika, kolik stromu je schopna svymi vodnimi zdroji zajistit. Pokud tyto zdroje nebudeme posilovat zasakem a jen budeme zarputile sazet dalsi a dalsi stromy, vodni system nam zkolabuje.
Odpovědět
Pe

Petr

17.11.2026 18:40 Reaguje na Jiří Svoboda
A co se podle vás stane? :-)
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

18.11.2026 12:50 Reaguje na Petr
Vycerpa posledni zbytky podzemni vody.
Odpovědět
Pe

Petr

18.11.2026 18:46 Reaguje na Jiří Svoboda
A vyschnou studny? :-)
Odpovědět
Pe

Petr

18.11.2026 18:51 Reaguje na Jiří Svoboda
Až do středověku byla naprostá většina našeho území pokrytá hustými, vlhkými lesy. Jak si to vysvětlujete?
Odpovědět
Pe

Petr

18.11.2026 18:59 Reaguje na Jiří Svoboda
A ty poslední zbytky podzemní vody jsou v jaké hloubce?
Jak hluboko si představujete, že sahají kořeny stromů?
A sadů se také týká? Tedy zarputilého sázení ovocných stromů?
Odpovědět
va

vaber

18.11.2026 09:46 Reaguje na Jiří Svoboda
V přirozeně vyrostlých lesích je samozřejmě pravda ,že stromů je jen tolik kolik mají vody.
Ovšem uměle vysazené bývají dost daleko od sebe a to že uschly, má zcela jiné důvody, třeba:
vysazované stromy jsou přerostlé a silně poškozené, nikdo je řádně nezalil po výsadbě, byly zasazeny na naprosto nevhodném místě atd.
Vůbec nepochybuji o tom ,že stromy nezpůsobí kolaps vodního systému, naopak, pomohou k lepšímu vsakování vody do podzemí. To snad vidíte na každém potůčku co pramení v lesích.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

18.11.2026 12:52 Reaguje na vaber
Kde hodne prsi rostou stromy a prameni potoky. Neni to logictejsi popis stavu ci pricin a nasledku?
Odpovědět
LB

Lukas B.

18.11.2026 13:11 Reaguje na Jiří Svoboda
jistěže ano. ale jak Váš oponent správně poznamenává, tady není problém ten, že by byly stromy v městské aleji přehuštěné, tady je problém ten, že se sázejí příliš velké, nedostává se jim péče a navíc tohle léto bylo fakt suché a zálivka dostatečná v běžném létě naprosto nestačila.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

18.11.2026 17:24 Reaguje na Lukas B.
Kdyz se k tomu nevyjadruji, tak to take nijak nezpochybnuji. Mne take stve, kdyz vidim sazet 3 m vysoke stromy.
Odpovědět
va

vaber

18.11.2026 16:50 Reaguje na Jiří Svoboda
Chcete tím říci ,že prší hlavně nad lesy?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

18.11.2026 17:25 Reaguje na vaber
Jak jste na toto proboha prisel, ze jsem chtel toto rici?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

18.11.2026 17:29 Reaguje na vaber
Mozna lze z toho vyvodit, ze tam, kde existuji zdrave lesy, tam lze ocekavat vyssi srazkove uhrny.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist