https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/jihoceska-firma-ukazala-na-expu-jak-diky-zizalam-pestovat-v-pousti-rostliny
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jihočeská firma ukázala na Expu, jak díky žížalám pěstovat v poušti rostliny

8.5.2022 01:09 | OSTROV U PRACHATIC (ČTK)
Žížaly umí přetvářet nejen biologický odpad, ale i kaly z odpadních vod.
Žížaly umí přetvářet nejen biologický odpad, ale i kaly z odpadních vod.
Foto | Rachel / Flickr
Firma Florium z Prachaticka, která vyrábí žížalí hnojivo, představila v českém pavilonu výstavy Expo v arabské Dubaji návrh, jak i pomocí žížal pěstovat na poušti v písku rostliny. Jde o společný projekt s Botanickým ústavem Akademie věd ČR. Firma spolupracuje také s Univerzitou Karlovou. Testuje také, jak díky žížalám odbourávat škodliviny z kalů odpadních vod. Ročně vyrobí až 10 000 litrů organického hnojiva.
 

Florium vyrábí také vermikompostéry, nádoby určené ke kompostování domácího organického odpadu pomocí žížal. Na Expo se dostala díky tomu, že vedení Botanického ústavu zaujalo zařízení, jež obnovuje půdu či písek na bázi žížalího enzymu a gravitace. Dva roky se zařízení testovalo na zahrádce, kde se žížalí hnojivo stalo doplňkem dalších přírodních hnojiv pro pěstování rostlin v písku. Zkoumalo se také, jaké živiny a kolik jich vhánět do závlahového systému. Tento pokus pak představili na Expu jako systém, jak ozelenit poušť.

"Rádi jsme se účastnili tak velkého globálního projektu, který má smysl do budoucna, k oživení nehostinných podmínek, kde není dostatek vody, živin v půdě," řekla ČTK jednatelka firmy Šárka Jakešová. Ta měla odmala z žížal fobii, což změnil až v roce 2013 Miloslav Tetour, který ji jako pěstitelku seznámil s žížalím kompostováním. "Z mé strany šlo při praktické části o intenzivní terapii šokem," uvedla.

Jakešová a její partner David Kuchta začínali před osmi lety s jedním kyblíkem a ošatkou od ovoce. Teď mají v bývalé zemědělské hale 250 beden - kompostérů a rezervu pro dalších sto. V každém jsou až tisíce žížal. Kompostér je pětipatrový, jsou to plastové boxy naskládané na sobě. "V patrech jsou díry, žížaly mohou mezi patry přelézat. V horní části krmíme žížaly zbytky jídel. Pak přelézají do dalšího patra, kde z rostlinného odpadu tvoří krásný humus plný živin i půdních enzymů. Pak je další patro, kdy z něj už teče takzvaný žížalí čaj," popsala Jakešová. Humus sbírají, dělají výluhy, produktem je tekuté hnojivo.

Žížaly umí přetvářet nejen biologický odpad, ale i kaly z odpadních vod. "V kalech se jim dobře daří. Zkoumáme, jak dokážou odbourávat těžké kovy a chemikálie z kalů. Máme pokusný velký kompostér, má dvanáct kubíků," řekl Kuchta. Po třech letech výzkumu klesly díky žížalám hodnoty škodlivin v kalech z čističek o 80 procent.

Aktivit má Florium víc. Pro firmu Viscofan, jež vyrábí umělá střívka pro potravinářský průmysl, řeší jejich ekologickou likvidaci. Do jednoho kempu zase dodali kompostovací toaletu, kdy se oddělí močovina od tuhých výkalů, jež žížaly přetvoří.

Zemědělci mohou podle Kuchty ušetřit náklady, když budou odpad zpracovávat pomocí žížal. "Tím, jak se zdražují minerální hnojiva, jsou poptávky na velké množství (našich) hnojiv. My ale nemůžeme dát jednomu zákazníkovi naši roční produkci, tak říkáme: naučte se to sami," řekl Kuchta, původní profesí developer.

V roce 2020 utržila firma milion korun a skončila ztrátou po zdanění 162.000 korun. Vyplývá to z účetní závěrky. Obrat loni víc než ztrojnásobila, skončí v zisku. Stará se o šest hektarů sadů, polí a luk. Vyrábí také dřevostavby.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.5.2022 06:30
Čekal bych, že to v nějaké oáze vyzkouší, pokud tam žížaly nejsou, či nějakou novou pomocí rostlin a žížal vytvoří, ale zatím jen teorie... Nevadí, třeba příště.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

8.5.2022 07:59
Největším problém na poušti bývá obvykle nedostatek vody. Pokud se tento problém odstraní, dodat živiny už lze.
Odpovědět
va

vaber

8.5.2022 08:17
žížaly konzumují organické látky a nějak je mění ,to dělají všude ,ale co to má společného s pouští a pískem, žížaly potřebují vlhkost, nebo jsou nějaké pískové žížaly
já mám v listí naházeném na kompost spoustu žížal ,ale listí musí být v kompostu vlhké,
nikdy listí nepálím,
co dělají žížaly s těžkými kovy? to jsou obvykle prvky a ty jsou nezničitelné
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.5.2022 09:48
Nerad polemizuji s "vědci", ale těžké kovy z kompostu nemizí, ale asi jsou
odpouštěny ve formě "žížalího čaje". Ony prostě nezmizí, pokud by byl cyklus plně uzavřený. Většina z těžkých kovů se navíc ukládá v samotných žížalách a při jejich odebírání pro další chovy tak tímto těch kovů v kompostéru ubývá taky, pokud nejsou už žádné nové s kaly dodávány. Jinak
žížaly a žížaly jsou rozdíl a ty co fungují u nás, nemusí fungovat v poušti. Teplo mají sice rády(cca 20 stupňů C), ale vedro jim vadí a utlumují svoji aktivitu. U nás jdou hlouběji do chladna a k povrchu jdou
až po nočním ochlazení a zvlhčení vzduchu. No a laboratorní kompostér
je něco jiného, než průmyslové kompostování , kde je tlak na urychlení
procesu a děje se tak i teplem bez žížal a jiných živých tvorů. Takový
kompost dělají velkokompostárny a ten je prostý nejen hmyzu, ale i hub
a plísní. Ty se dostanou ke slovu až při jeho zapravení do zdravé půdy
osídlené těmito organismy. Takže domácí "studené" kompostéry osazené žížalami budiž, ale ve velkém je to pouze obchodní záměr, jak vydělat
na lidské hlouposti zaplatit za chovný materiál, žížalí čaj(hnojivo)
a výsledný kompost. Teplé(horké) kompostování je ekonomičtějí a hlavně
proces ničící zárodky chorob a škůdců. Takže obojí podle účelu a taky
ekonomické výhodnosti. S obojím mám praktické zkušenosti, kdy nakupuji
teplý kompost a studený si sám produkuji. Každý používám jinak a jinde.
Bohužel sebelepší kompost neobsahuje některé prvky bez kterých se
některé rostliny neobejdou. Například bez Molybdenu vám nasadí růžici
jeden květák z deseti a s ním každý. Smůlou tak je, že malopěstitel
pouze odhaduje množství živin podle stavu rostlin a nesežene čisté prvky
k cílenému použití. Průmyslová směsná hnojiva mu nabízí s požadovanými
prvky i ty ostatní, kterých má půda dost a nebo je dodává pěstitel s
hnojem a kompostem. Pak si půdu ničí a rostliny "překrmuje" přebytky
takových živin. Pěstování rostlin je dnes věda a nebýt to koníček, tak
nemá smysl konkurovat těm, kteří mají možnost rozborů půdy a přesného
dávkování chybějících živin.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.5.2022 09:59 Reaguje na Břetislav Machaček
Ke kompostovacím toaletám pouze tolik, že daleko levnější byly
latriny našich předků a které provozují dosud třeba dětské tábory.
Každý rok jiná díra, kam se budka přemístí, díra zasype a třeba i
osadí stromem, který má na pár let živin do aleluja. Kdysi byly
kadibudky stavbou na okraji hnojiště a na opačné straně hnojiště
byla jímka na hnojačku, kterou se hnojilo v průběhu růstu rostlin
náročných na živiny(krmná řepa a i ten květák). To ale nikdo
neznal saponáty a WC chemii. Maximálně tak pálené vápno a pod tu
kadibudku se občas přihodila čistá sláma, aby hnojačka nestříkala
na pozadí.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist