https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/koncentrace-sinic-zhorsuje-vodu-v-dyji-pod-novymi-mlyny-muze-ohorzit-ryby
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Koncentrace sinic zhoršuje vodu v Dyji pod Novými mlýny, může ohorzit ryby

11.7.2026 19:34 (ČTK)
Vysoká koncentrace sinic v dolní nádrži Nových Mlýnů zhoršuje kvalitu vody v Dyji pod nádrží. Pod hrází se tvoří pěna, kterou Povodí Moravy zachytává na dvou norných stěnách, povodí o tom informovalo na svém webu. Sinice ale mohou představovat ohrožení pro ryby, zejména v noci, řekl ČTK předseda Moravského rybářského svazu Miroslav Láníček. Zatímco za denního světla díky fotosyntéze kyslík produkují, po setmění jej spotřebovávají.
 
"Voda v nádrži je promíchaná jak z pohledu kyslíku, tak množství sinic, v celém vodním sloupci. Odtok vody z nádrže je prováděn výlučně pomocí segmentů a hodnoty kyslíku v Dyji pod nádrží jsou dostatečné. S ohledem na tento stav nelze na odtoku z nádrže učinit žádná další opatření. Vzhledem k množství sinic v řece Dyji a předpovědi vývoje počasí nelze v současné době, i přes vysoké nasycení kyslíkem v nádrži i na odtoku, vyloučit výrazné zhoršení situace v následujících hodinách," uvedlo povodí na webu.

Situaci kromě povodí sleduje i rybářský svaz. "Problém je aktuálně s množstvím sinic ve vodě. To už není voda, to je kašovitá hmota. Večer může vzniknout nepříznivé prostředí jak kvůli toxickým látkám produkovaným sinicemi, tak kvůli nedostatku kyslíku. Proto situaci neustále monitorujeme," uvedl Láníček.

Na začátku července pod Novými Mlýny v Dyji uhynula po prudkém poklesu kyslíku ve vodě asi tuna ryb, díky soustavnému monitoringu koncentrací kyslíku se podařilo předejít větším škodám. Před rokem na stejném místě uhynulo ais 30 tun ryb.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

12.7.2026 05:26
Což je vlastně práce vyznavačů zeleného náboženství -
vodohospodáři vědí jak na to, ale jsou až druzí v rozhodování, bohužel.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.7.2026 07:24 Reaguje na smějící se bestie
Ani ne.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.7.2026 07:26 Reaguje na smějící se bestie
To dělá fosfor ve vodě z přítoků. Špatné , příliš tolerantní normy čističek.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.7.2026 10:23 Reaguje na smějící se bestie
Hladiny vody na původních plánovaných výškách při budování těch jezer.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.7.2026 07:03
Tam nějaké ryby ještě jsou, po té loňské kalamitě?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.7.2026 07:24 Reaguje na Karel Zvářal
Asi málo.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.7.2026 09:51 Reaguje na Karel Zvářal
Voda plná živin uživí více ryb, než voda bez nich. Biomasa ryb se
tak rychleji doplní ve vodě úživné, než v čisté. Pro své rybky v
jezírku chovám v maltovnících (kalfasy) perločky, blešivce a larvy
komárů. K výživě potřebují výluh z trávy a nebo slepičinců, aby
se množily a rostly rychleji, než v čisté studniční vodě. Chybou
je představa, že sterilita je zdravá i pro přírodu a měřítkem je
průzračnost vody. V takové horské vodě jsou ryby odkázány na
nálet hmyzu a splachy hmyzu po dešti. V samotné "sterilní" vodě
je hmyzu minimálně. Plůdkové chovné rybníky se intenzivně kdysi
hnojily chlévskou mrvou, aby byly plné vodního hmyzu, což je
pro ochranáře nyní nepřípustné rybníky hnojit. Kamarád roky krmil své pstruhy v průtočné nádrži hnojnými červy a larvami much z kadavérů, které sbíral kolem tratě a nechal je na sítu nad vodou přikryté vaničkou mouchám. Závistivý soused ho ale napráskal, že
je krmí zdechlinami a musel s tím přestat. Krmil pak granulemi a
po vyžraní nádrže rodinou vyder tam cíleně nic nechová. Občas mu
tam ale nějaký pstruh dopluje, ale pouze jako host a ne jako kdysi, když jich míval ročně asi 300 pro sebe a své známé. Zdechliny neskončily v kafilérii a nebo jako mouchy, ale končily jako larvy jako potrava pstruhů. Pod sítem na kůlech to doslova ve vodě vřelo, jak padaly larvy do vody v touze se zakuklit. Prostě příroda není
o sterilitě, ale o těch živinách v "úměrném množství"!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.7.2026 10:21 Reaguje na Břetislav Machaček
1*
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.7.2026 09:28
Pokud se nezmění hospodaření z vodou z ČOV, tak se situace nezlepší a naopak
se zhorší. "Vyčištěná" pole z ČOV patří žíznivé, jalové půdě v okolí ČOV a nikoliv do řek už tak znečištěných například splachy z polí při přívalových deštích.
Jedny zprávy ukazují uschlou kukuřici pro bioplynky a druhé řeky a přehrady
zaprasené nedočištěnou vodou z ČOV. Je třeba používat tu vodu alespoň v době vegetace pro závlahy energetických a krmných plodin a nezatížit vysychající toky tím koktejlem živin a jiných sajrajtů z ČOV. Stačí na to čerpadla,
trubky a hadice a jsou "zabity" dvě mouchy jednou ranou.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.7.2026 09:29 Reaguje na Břetislav Machaček
Opravuji: "Vyčištěná" voda z ČOV...
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist