Kvalita vzduchu ve školách na Vysočině je horší v základních než mateřských

Kvalita vzduchu ovlivněná četností větrání je na Vysočině horší v základních školách než v mateřských. Vyplývá to z letošních kontrol krajské hygienické stanice (KHS). Zatím byly v 16 základních školách a 29 mateřských. Hodnoty naměřená v mateřských školách byly v průměru lepší, v jedné ale koncentrace CO2 překročila maximální povolenou koncentraci, informovala mluvčí KHS kraje Vysočina Jana Böhmová. Vyšší koncentrace kysličníku uhličitého přitom zvyšuje únavu a nesoustředěnost, podle některých studií i výskyt Parkinsonovy choroby.

„Ovzduší ve vnitřním prostředí škol ovlivňuje zdraví dětí i dospělých, kteří ve škole tráví velkou část dne. Proto se této problematice věnujeme i v rámci krajského prioritního úkolu. Sledujeme stavebně-technický stav budov, vybavení, četnost prováděného úklidu, používání čistících a dezinfekčních prostředků. Ve třídách měříme teplotu vzduchu, vlhkost a koncentraci CO2. Školským pracovníkům vysvětlujeme nutnost pravidelného a intenzivního větrání tříd,“ řekla Kamila Hodačová, ředitelka Odboru hygieny dětí a mladistvých.

Optimální teplota ve třídách by měla být 20 až 22 stupňů Celsia a vlhkost vzduchu v rozpětí 45 až 55 procent. Výkon žáků i učitelů ovlivňuje úroveň CO2 v koncentraci nad 1000 ppm (částic na jeden milion). V mateřských školách byla koncentrace většinou od 400 do 900 ppm, u základních škol až o 300 ppm vyšší.

Vedle CO2 se v učebnách bez čerstvého vzduchu zvyšuje prach a škodlivé chemické látky, bez větrání se také snáz šíří respirační nemoci. Jejich výskyt se na Vysočině v posledním týdnu mírně snížil. V přepočtu na 100 000 obyvatel kraje připadá 1108 nemocných, před týdnem jich bylo 1129. Podle hygieniků mohly pokles ovlivnit i podzimní prázdniny, který byly minulý týden.

Podmínky ve školních třídách ovlivňuje snaha šetřit provozní náklady na vytápění včetně zateplování budov. "Zateplování škol má nepříjemný vedlejší efekt: v dokonale utěsněných budovách není čerstvý vzduch. Při nedostatku kyslíku začíná mozek automaticky filtrovat veškeré vjemy a nepodstatné nepouští dál ke zpracování. Může se proto stát, že vnímání se zužuje pouze na pohled na učitelku a tabuli. U žáků nastupuje malátnost a lenost, neschopnost soustředění – tělo šetří kyslíkem. Některé studie dávají do souvislosti vliv vyšší koncentrace CO2 v budovách na rychlejší odumírání mozkových buněk a stále vyšší výskyt Parkinsonovy nemoci," uvedli hygienici na svém webu.

---

reklama

---