Kvalitu vody v lipenské přehradě podle studie ovlivňuje fosfor z rašelinišť

...v minulosti se fosfor z rašelinišť neuvolňoval v takové míře, jako nyní...
A jsme u toho proč se nyní uvolňuje více? Není to tím, že se rašeliniště
nechává s vodou na maximu a při kdejakém dešti už přetéká? Pročpak předci
louky meliorovali a kvůli těžbě rašeliny udržovali nižší stav vody? Nyní
se meliorace likvidují a mokřady a rašeliniště se drží za každou cenu na
maximech, při kterých ale není při dešti žádná rezerva k zachycení vody
a dochází k přeplnění a přetokům do toků a do Lipna. Oni ti naši předci
potřebovali louky vhodné ke sklizni sena a nikoliv mokřady a regulovali
hladinu mokřadů a rašelinišť tak, aby měly rezervu pro případ dešťů. Učme
se od předků a nedělejme z nich hlupáky, kteří činili pouze zlo a my to
ponecháme přírodě, která je dílem souhry náhod a není řízena lidmi k
jejich a leckdy i k jejímu prospěchu. Lidé se naučili udržovat vodu v
krajině stabilněji než příroda, kde voda stejně jako přijde taky zmizí
a pak schází. Lidé se ji naučili zadržovat, brzdit a nebo naopak urychlit
její odtok, aby způsobila co nejméně škod. Ekologisté popírají zkušenosti
předků, kteří regulovali toky, množství vody v krajině atd. na základě
zkušeností po dlouhá staletí a dobře věděli proč to činí. Nedělat nic a
ponechat to náhodám v přírodě, tak je pak třeba náhody způsobující zlo
nákladně odstraňovat. Co s tím fosforem v Lipně? Nebude levnější zase
regulovat množství vody v rašeliništích a nedovolit jejich přetoky do
toků a následně do Lipna?

to vyromnaněji w i

On fosfor teče odevšad. Psát o jednom zdroji a neuvádět i ostatní a kolik přispívají není košer.

Komu mám věřit? Vědcům a krajskému úřadu a nebo zástupkyni
spolku reagující na tento článek v rubrice názory? Máte
pravdu, že zdrojů je více a i příčin je více a o jedné tu
píšu. Už jsem tu uváděl příklad zbabrané revitalizace tůní
ze kterých vytéká potok se zahnívající vodou bez života a
voda zasakující v tůních vyplavuje z podloží železo a mangan
o pár stovek po proudu do toho potoka. Ten je pod tůněmi
300 metrů zahnívající stokou a následně stokou rezavou a taky bez života. Přitom před revitalizací tůní byl čistý
a plný života. Tehdy se v něm koupaly mé kachny pižmové
a byly bílé jako sníh a dnes by byly rezavé jako lišky.
Tak to dopadne, když "odborníci napravují chyby předků"
a přehlížejí varování praktiků. Jinak měření množství
fosforu z jednotlivých zdrojů bych chtěl vidět! Obávám
se, že to každý uvádí jinak a pouze odhadem. V toku to
měřit sice lze, ale za zvýšeného průtoku je to problém
a tehdy je toho fosforu nejvíc. Znám to z praxe, když
kaly nečistot leží za nízkého průtoku v kanalizacích
a při lijáku jsou vyplaveny do toku. Rázem jsou kanály "čisté" a tehdy je přijde někdo kontrolovat. To samé
se děje u otrav, kdy se potrubí proplachuje dokonce
pitnou vodou, aby nešlo prokázat, že je to z jejich
potrubí.

Paní Setničková je IT specialista a spolupředsedkyně strany zelených. Ta tomu musí rozumět...

pan Ukropec je zahrádkář, včelař, myslivec a vodohospodář. Ten tomu musí rozumět...

👍

V celé studii se slovo "rašeliniště" objevuje jen jednou v popisu povodí nádrže. Nevím, z čeho čerpali informace dotyční novináři, možná, že to hejtman někde skutečně řekl, ale v jeho cca desetiminutovém monologu na dané téma Facebooku, který jsem viděl, slovo rašeliniště nezaznělo vůbec. Takže mám trochu podezření, že za to může titulkář ...

A hlavně:
Zrovna v přítocích Lipna jsme zvyšování přísunu fosforu z rašelinových půd nezjistili :-). V některých jiných povodích ano... ale ještě jednou: to je JINDE.

typická Machačkovina, neví nic o mineralizaci lesních půd, která je způsobena odvodněním, násobená akcelerovaným oteplováním, ale vykřikuje o moudrosti předků. Spíš než rašeliniště přetéká vaše snaha okomentovat a dehonestovat kohokoliv.

Poučte nás, proč po kůrovci a bezzásahu stoupá v řekách to
množství živin, které dokonce hubí perlorodky a rybí potěr?
Voda se stává zapáchající nahnědlou břečkou, ale v době zdravých lesů tak tomu nebylo. Stromy do sebe živiny
vázaly a při tlení dřeva je uvolňují do toků. Je to jako
s hnojem na poli. Když na něm něco roste, tak hnůj končí
v rostlinách a když tam neroste nic, tak v podzemní vodě
a nebo v nějakém toku. Totéž je s tlením toho kvanta dřeva
v NP, ze kterého živiny zatím ty nálety nedokážou vstřebat
a uvolňuje se po deštích do toků a následně do přehrady.
Vše se vším souvisí ač s tím aktivisté nepočítali, že těch
uvolněných živin bude tolik, že je nové stromy nevstřebají.
Zkuste mi to vyvrátit, že se mýlím, neboť s těmi živinami
zápasí právě ty perlorodky a ryby žijící původně v na
živiny chudé vodě a nyní v té nahnědlé močce. Ochranáři už
toho zbabrali tolik, že je načase je přestat poslouchat a
vrátit se k osvědčeným praktikám předků, kteří po polomech
a kůrovci dřevo zužitkovali a potoky zůstaly čisté. Nebýt
oteplování, tak se nemáte na co vymlouvat, ale tak máte na
kdejaký přešlap zdůvodnění. Přiznejte pravdu a je možnost
na záchranu dokud to ještě lze, protože bez přiznáni pravdy
bude na záchranu už pozdě. Leckde už pozdě je a jinde už je
za pět minut dvanáct. Chcete mi tvrdit, že po dešti před
deštěm vodou plné rašeliniště nepřetéká do potoka, který končí v přehradě? Ta voda ZMIZÍ a nebo skončí i s výluhy
z rašeliny ve vodě? Kyselou vodu nemá co neutralizovat,
protože minerální podloží je chudé na vápnik, ale je tu
možnost ho uměle dodat. Minulý režim letecky vápnil lesy
a na jejich zdravotním stavu to bylo znát. Nicnedělání je znát nyní taky. I na poli se doplňují scházející prvky,
aby byla půda a plodiny v dobré kondici a les a lesní
půda je na tom stejně.

Že by v lesích byly nějaké hromady shnilého dřeva které tam zůstalo díky bezzásahu je nesmysl. Stejně jako že to zásadně ovlivňuje vodu v řekách. Naopak dnes se z lesů bere vše.

Všude nasekat smrkové nebo borové monokultury, které jsou náchylné ke kůrovci (aby ne, napěstujeme jim potravu) a okyselují půdu pod sebou. Do toho do ovzduší vypustit mraky kyselinotvorných oxidů, a pak uměle vápnit lesy. A pak ještě tvrdit, že za to může bezzásah nebo rašeliniště...No zkrátka pojetí světa "západního" střihu jako z učebnice;)

Možná dříve nebylo tolik zástavby kolem Lipna a toho svinstva co lidé vypouští bylo méně. Takže by se měli všichni zamyslet kolik zástavby úřady povolují. Čističky jsou na dvě věci ,na nic a na h+++o. Ať někdo zkusí nějak využívat vodu z čističek ,když je tak dobře vyčistěná. To si nikdo netroufne ,ale řeky to snesou.
Tak se to svede na rašeliniště ,ze kterých obvykle vytéká, vytékala ,průzračná voda jen s tmavým nádechem.

K výsevům si míchám substrát z rašeliny, písku a zahradní zeminy.
Kvůli snížení kyselosti ale rašelinu v předchozím roce nechávám v
sudu vyluhovat a výluhem zalévám kanadské borůvky, které kyselost
potřebují. Přes zimu vyluhovanou rašelinu vysuším a použiji do toho
substrátu. Naučil mne to kdysi jeden starý zahradník, který tvrdil,
že substrát musí být s minimem živin, nesmí být moc kyselý, ale musí
být vodozádržný, což bez rašeliny moc dobře nejde. Takže z praxe vím
jak vypadá výluh z rašeliny a určitě bych ho nelil rybám do jezírka.
Pokud je ho málo, tak asi nevadí, ale po deštích ho je více a to už
vadit může. Jinak nepopírám vliv odpadních vod a to i těch z ČOV ve
kterých většinou nic živého nežije. Už jsem tu psal o svém pokusu
dát perločky do akvária s vodou z ČOV a do dvou hodin byly mrtvé.
Naopak přežily komáří larvy a kdybych nezasáhl, tak dokončily vývoj.
Čím se v akváriu živily nevím, když byla voda z ČOV zbavena živin.

Jasně, kdysi měli lidé, žijící v okolí současné přehrady latríny, suché záchody a žumpy, které se vyvážely na pole. Na mytí a praní se používalo mýdlo, novodobé saponáty, prací prášky, automatické pračky ani myčky nádobí - nebyly…
Ta přírodní rašeliniště tam nevznikla včera. Zdůvodňovat přemnožení sinic vodou z rašeliniště, bohatou na fosfor, je pouhá výmluva a pokus o zbavení se odpovědnosti za současný nedobrý stav vody v přehradě.