Pavla Setničková: Lipno nezelená kvůli rašelině. Kdo se snaží zamést pravdu pod koberec a proč?

Jihočeský kraj se rozhodl zahrát si se slovy. Zatímco studie o kvalitě vody v Lipně jasně identifikuje lidskou činnost jako klíčový problém, mediální interpretace krajských úřadů ji obrací v opak. Tvrdí, že vina leží především u přírody – konkrétně u rašelinišť. Je to zavádějící manipulace s fakty a zcela nezodpovědný přístup k veřejnému zdraví. Jak se z vědy stane propaganda? Článek zdůrazňuje, že přibližně 70 % celkového fosforu pochází z přírodních zdrojů. To je sice pravda, ale pro vznik sinic není rozhodující celkový fosfor, nýbrž biologicky dostupný fosfor. Studie uvádí, že do Lipna přichází přibližně 22 tun celkového fosforu z toho biologicky dostupného fosforu 9,1 tuny ročně. Z biologicky dostupného fosforu pochází téměř 5 tun (více než 50 %) z lidské činnosti! Právě biologicky dostupný fosfor je přitom podle studie hlavním faktorem podporujícím růst sinic. Interpretace, že problém je převážně přírodní, proto opomíjí nejdůležitější údaj celé studie.

Odpadní voda není stejná jako bahno z rašeliniště. Zde leží zásadní věcný rozdíl, který studie zdůrazňuje. Fosfor z přírodního pozadí je převážně vázaný – není okamžitě dostupný. Naproti tomu fosfor z komunálních čistíren, rekreačních objektů a domovních ČOV je přítomen ve formě fosforečnanů, které si sinice „vezou" přímo a mohou ho okamžitě spotřebovat.

Jedna tuna není jedna tuna. Fosfor z odpadních vod je pro eutrofizaci mnohem škodlivější.

Rašeliniště tu jsou 200 let. Zhoršování tu je 20 let.

Zde je jednoduchý logický argument, kterému se krajská komunikace vyhýbá: rašeliniště v povodí Lipna nejsou novinka. Existují staletí. Zhoršování kvality vody je patrné především od roku 2008.

Pokud by byla hlavní příčinou pouhá existence rašelinišť, měli bychom problém od nepaměti. Místo toho máme explozi sinic v posledních dvou desetiletích. Důvod je zřejmý: oteplování klimatu, turistická zátěž, rozšiřující se zástavba, rostoucí produkce odpadních vod.

Studie obsahuje upozornění, které se v krajské interpretaci skoro neobjevilo: územní plány umožňují vznik až 30 000 nových rekreačních lůžek – více než dvojnásobek současného stavu. Zároveň studie upozorňuje, že infrastruktura čištění odpadních vod již dnes naráží na své limity. To není přírodní problém. To je varování.

Závěr studie je jednoznačný: „Pokud má dojít ke zlepšení stavu Lipna, je nutné snížit vnos fosforu z lidských zdrojů." Studie v žádném případě netvrdí, že za problém mohou rašeliniště. Tvrdí, že přestože přírodní fosfor tvoří velký podíl, rozhodující ovlivnitelnou složkou jsou antropogenní zdroje biologicky dostupného fosforu.

Konkrétně: 2 321 kg z centrálních čistíren a odlehčování kanalizace, 1 792 kg z chovu dobytka, 1 772 kg z domovních čistíren a jímek, 750 kg ze sportovního rybolovu. Nejde o zanedbatelné množství.

Proč toto překrucování faktů? Když budete vinu svádět na přírodu, nemusíte řešit infrastrukturu. Nemusíte kontrolovat stavby. Nemusíte investovat do čistíren. Přírodu můžete ničit dále, bez dalších investic a opatření. Studie však jasně říká: bez řešení odpadních vod se kvalita vody v Lipně bude dál zhoršovat.

---

reklama

---