Pavla Setničková: Lipno nezelená kvůli rašelině. Kdo se snaží zamést pravdu pod koberec a proč?
Přečtěte si také |
Příběh zeleného Lipna: Podaří se zachránit „jihočeské moře“? I. část
Odpadní voda není stejná jako bahno z rašeliniště. Zde leží zásadní věcný rozdíl, který studie zdůrazňuje. Fosfor z přírodního pozadí je převážně vázaný – není okamžitě dostupný. Naproti tomu fosfor z komunálních čistíren, rekreačních objektů a domovních ČOV je přítomen ve formě fosforečnanů, které si sinice „vezou" přímo a mohou ho okamžitě spotřebovat.
Přečtěte si také |
Příběh zeleného Lipna: Špinavá voda, čisté odpovědi. Co je příčinou znečištění Lipna? II. část
Jedna tuna není jedna tuna. Fosfor z odpadních vod je pro eutrofizaci mnohem škodlivější.
Rašeliniště tu jsou 200 let. Zhoršování tu je 20 let.
Zde je jednoduchý logický argument, kterému se krajská komunikace vyhýbá: rašeliniště v povodí Lipna nejsou novinka. Existují staletí. Zhoršování kvality vody je patrné především od roku 2008.
Pokud by byla hlavní příčinou pouhá existence rašelinišť, měli bychom problém od nepaměti. Místo toho máme explozi sinic v posledních dvou desetiletích. Důvod je zřejmý: oteplování klimatu, turistická zátěž, rozšiřující se zástavba, rostoucí produkce odpadních vod.
Studie obsahuje upozornění, které se v krajské interpretaci skoro neobjevilo: územní plány umožňují vznik až 30 000 nových rekreačních lůžek – více než dvojnásobek současného stavu. Zároveň studie upozorňuje, že infrastruktura čištění odpadních vod již dnes naráží na své limity. To není přírodní problém. To je varování.
Závěr studie je jednoznačný: „Pokud má dojít ke zlepšení stavu Lipna, je nutné snížit vnos fosforu z lidských zdrojů." Studie v žádném případě netvrdí, že za problém mohou rašeliniště. Tvrdí, že přestože přírodní fosfor tvoří velký podíl, rozhodující ovlivnitelnou složkou jsou antropogenní zdroje biologicky dostupného fosforu.
Konkrétně: 2 321 kg z centrálních čistíren a odlehčování kanalizace, 1 792 kg z chovu dobytka, 1 772 kg z domovních čistíren a jímek, 750 kg ze sportovního rybolovu. Nejde o zanedbatelné množství.
Proč toto překrucování faktů? Když budete vinu svádět na přírodu, nemusíte řešit infrastrukturu. Nemusíte kontrolovat stavby. Nemusíte investovat do čistíren. Přírodu můžete ničit dále, bez dalších investic a opatření. Studie však jasně říká: bez řešení odpadních vod se kvalita vody v Lipně bude dál zhoršovat.
reklama
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (42)
Zbyněk Šeděnka
1.6.2026 17:23Zbyněk Šeděnka
1.6.2026 18:06 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaRadek Čuda
2.6.2026 11:18 Reaguje na Zbyněk Šeděnkateda, vono je to smutný, ale napsal jste to hezky!
Imarr Imarr
1.6.2026 18:58Imarr Imarr
1.6.2026 19:03 Reaguje na Imarr ImarrLukas B.
2.6.2026 09:51 Reaguje na Imarr Imarrobecně soudím (ale žádná tvrdá data pro to nemám, za uvedení na pravou míru budu vděčný), že nakládání s odpadní vodou (výkaly, pračka, myčka...) na Lipensku se nevymyká průměrným tuzemským zvyklostem ve srovnatelně osídlené krajině. a že je toho už přes moc a kombinace "historické" zátěže a fosforu plynule přes léto desetiticíci ubytovacími místy přidávaného přesáhla všechny rozumné meze.
co s tím samozřejmě nevím.
Radek Čuda
2.6.2026 11:21 Reaguje na Lukas B.A nic. Bohužel. Lipno je už odepsané.
Imarr Imarr
2.6.2026 12:27 Reaguje na Lukas B.Petr Hariprasad Hajič
2.6.2026 05:10 Reaguje na Imarr ImarrRadek Čuda
2.6.2026 11:20 Reaguje na Petr Hariprasad HajičS tím lunaparkem co tam je a dále se rozrůstá už je to ale věc jiná.
Jaroslav Řezáč
1.6.2026 18:59Je však otázka, zda obce jako je Frymburk 1350 a Lipno nad Vltavou 686 obyvatel trvale žijících dokáže vytvořit z obecních příjmů novou infrastrukturu vzhledem k tomu, že stavební rozvoj se týkal investic developerských jenž maximalizovali " apartmánové a rezortní" zisky na úkor infrastruktury, což je zodpovědnost obcí, které čelí v sezónách mnoha tisícovému davu návštěv.
Radek Čuda
2.6.2026 11:23 Reaguje na Jaroslav ŘezáčBřetislav Machaček
1.6.2026 19:36že i zdroje z rašelinišť jsou jiné, než byly před 20 roky a ještě dříve.
Tehdy nebyla vodou plná po okraj jako nyní a mokřadní louky byly kdysi
meliorované, aby poskytovaly kvalitní píci. Držet vodu v rašeliništi na
maximu znamená, že při deštích přetékají a vyplavují se živiny včetně
toho fosforu. Navíc pokud nebylo Lipno, tak fosfor řekou odtekl, ale
nyní zůstává v přehradě zadržující za sucha maximum vody co může. Ono
nakonec pro Vltavu je dobré, že se spotřebuje fosfor v přehradách jako
Lipno a Orlík a neteče všechen Prahou. Zůstat v ní, tak je z ní stoka.
Jarka O.
3.6.2026 18:03 Reaguje na Břetislav MachačekKarel Zvářal
1.6.2026 20:15U nás se zpívá: Když sa buček zeleňá, Valach hodně peněz má...
V Česku potom: Když se Lipno zelená, resort hodně peněz má...
A jinak ty obrazce sinic jsou úchvatné, to by ani AI nevymyslela. Co takhle přijít se zlepšovákem, jak je z vody dostat. Nemá pan Fiala v šuplíku nějaké překvapení?-)
Jarka O.
1.6.2026 20:19 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
1.6.2026 20:54 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
2.6.2026 22:19 Reaguje na Karel ZvářalJarka O.
1.6.2026 20:18Nejnižší účinnost čištění vykazují malé čistírny, Příkladem jsou tři čistírny vypouštějící ročně 19 kg fosforu do Volarského potoka nebo dvě čistírny vypouštějící fosfor přímo do Lipna: Želnava přibližně 40 kg fosforu ročně a ČOV v Lakeside Village (Větrník, Frymburk) s roční produkcí 24 kg fosforu."
No comment... I Lakeside village ..co to je??
Přikrm ryb není nutný, chtělo by to nějaké vodní rostliny, levné rybářské lístky, semtam povápnit, odbahnit, a také by byl celkem zajímavý nějaký graf, kde by bylo vidět, kolikže fosforu bylo v Lipně v r. 1993 na začátku měření.
Petr Znachor
1.6.2026 20:41 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
2.6.2026 22:14 Reaguje na Petr ZnachorPetr Znachor
3.6.2026 09:16 Reaguje na Jarka O.Emil Bernardy
4.6.2026 08:16 Reaguje na Jarka O.Jindřich Štěpánek
7.6.2026 06:32 Reaguje na Emil BernardyJarka O.
2.6.2026 22:21 Reaguje na Petr ZnachorPetr Znachor
3.6.2026 17:21 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
3.6.2026 18:06 Reaguje na Petr ZnachorPetr Znachor
3.6.2026 18:31 Reaguje na Jarka O.Slavomil Vinkler
2.6.2026 06:23 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
2.6.2026 22:15 Reaguje na Slavomil VinklerPetr Znachor
9.6.2026 07:01 Reaguje na Jarka O.Petr Hariprasad Hajič
2.6.2026 05:07Samozřejmě, že svádět přemnožení sinic na rašeliniště, která jsou na Šumavě tisíce let je nesmysl. Dezinformační manipulace jsou způsob, jak přesunout problém tam, kde není. Jenom abych nemusel něco začít řešit, ukážu prstem na někoho jiného. Označíme viníka, upálíme čarodějnici a problém je vyřešený. Dělalo se to už ve Středověku. V tomto případě stačí rašeliniště vybagrovat a svět bude opět plný světlých zítřků.

Rozvoj Lipenska proběhl na úkor čisté vody, spolky volají po stavební uzávěře 
Pavla Setničková: Krajský úřad zastavil nevhodný developerský záměr na Šumavě