https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/pavla-setnickova-lipno-nezelena-kvuli-raseline.kdo-se-snazi-zamest-pravdu-pod-koberec-a-proc
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pavla Setničková: Lipno nezelená kvůli rašelině. Kdo se snaží zamést pravdu pod koberec a proč?

1.6.2026 | Pavla Setničková |
Lipno nad Vltavou.
Lipno nad Vltavou.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Jihočeský kraj se rozhodl zahrát si se slovy. Zatímco studie o kvalitě vody v Lipně jasně identifikuje lidskou činnost jako klíčový problém, mediální interpretace krajských úřadů ji obrací v opak. Tvrdí, že vina leží především u přírody – konkrétně u rašelinišť. Je to zavádějící manipulace s fakty a zcela nezodpovědný přístup k veřejnému zdraví.
 
Jak se z vědy stane propaganda? Článek zdůrazňuje, že přibližně 70 % celkového fosforu pochází z přírodních zdrojů. To je sice pravda, ale pro vznik sinic není rozhodující celkový fosfor, nýbrž biologicky dostupný fosfor. Studie uvádí, že do Lipna přichází přibližně 22 tun celkového fosforu z toho biologicky dostupného fosforu 9,1 tuny ročně. Z biologicky dostupného fosforu pochází téměř 5 tun (více než 50 %) z lidské činnosti! Právě biologicky dostupný fosfor je přitom podle studie hlavním faktorem podporujícím růst sinic. Interpretace, že problém je převážně přírodní, proto opomíjí nejdůležitější údaj celé studie.

Odpadní voda není stejná jako bahno z rašeliniště. Zde leží zásadní věcný rozdíl, který studie zdůrazňuje. Fosfor z přírodního pozadí je převážně vázaný – není okamžitě dostupný. Naproti tomu fosfor z komunálních čistíren, rekreačních objektů a domovních ČOV je přítomen ve formě fosforečnanů, které si sinice „vezou" přímo a mohou ho okamžitě spotřebovat.

Jedna tuna není jedna tuna. Fosfor z odpadních vod je pro eutrofizaci mnohem škodlivější.

Rašeliniště tu jsou 200 let. Zhoršování tu je 20 let.

Zde je jednoduchý logický argument, kterému se krajská komunikace vyhýbá: rašeliniště v povodí Lipna nejsou novinka. Existují staletí. Zhoršování kvality vody je patrné především od roku 2008.

Pokud by byla hlavní příčinou pouhá existence rašelinišť, měli bychom problém od nepaměti. Místo toho máme explozi sinic v posledních dvou desetiletích. Důvod je zřejmý: oteplování klimatu, turistická zátěž, rozšiřující se zástavba, rostoucí produkce odpadních vod.

Studie obsahuje upozornění, které se v krajské interpretaci skoro neobjevilo: územní plány umožňují vznik až 30 000 nových rekreačních lůžek – více než dvojnásobek současného stavu. Zároveň studie upozorňuje, že infrastruktura čištění odpadních vod již dnes naráží na své limity. To není přírodní problém. To je varování.

Závěr studie je jednoznačný: „Pokud má dojít ke zlepšení stavu Lipna, je nutné snížit vnos fosforu z lidských zdrojů." Studie v žádném případě netvrdí, že za problém mohou rašeliniště. Tvrdí, že přestože přírodní fosfor tvoří velký podíl, rozhodující ovlivnitelnou složkou jsou antropogenní zdroje biologicky dostupného fosforu.

Konkrétně: 2 321 kg z centrálních čistíren a odlehčování kanalizace, 1 792 kg z chovu dobytka, 1 772 kg z domovních čistíren a jímek, 750 kg ze sportovního rybolovu. Nejde o zanedbatelné množství.

Proč toto překrucování faktů? Když budete vinu svádět na přírodu, nemusíte řešit infrastrukturu. Nemusíte kontrolovat stavby. Nemusíte investovat do čistíren. Přírodu můžete ničit dále, bez dalších investic a opatření. Studie však jasně říká: bez řešení odpadních vod se kvalita vody v Lipně bude dál zhoršovat.


reklama

 
foto - Setničková Pavla
Pavla Setničková
Autorka pracuje pro spolek Lipensko pro život.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (42)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Zbyněk Šeděnka

1.6.2026 17:23
Názorný příklad jednoho z Murphyho zákonů - Když ten průser můžete hodit na někoho jiného, hoďte ho na něj.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

1.6.2026 17:38 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
👍
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

1.6.2026 18:06 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ještě bych svůj výrok upřesnil - Klidně zasereme Lipno a pak to svedeme na přírodu.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

1.6.2026 19:50 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
1*
Odpovědět

Radek Čuda

2.6.2026 11:18 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
;-)

teda, vono je to smutný, ale napsal jste to hezky!
Odpovědět
II

Imarr Imarr

1.6.2026 18:58
Pevně věřím, že Pavla Setničková nemá a ani nepoužívá nemovitost v povodí Lipenské přehrady, a tudíž tam beodkládá exkrementy. Pokud ano, je to čistě ekologistický pokrytec.
Odpovědět
II

Imarr Imarr

1.6.2026 19:03 Reaguje na Imarr Imarr
Tak jsem zagooglil. Klimatistka a spolupředsedkyně strany zelených, bydlící nyní v Horní Plané. Proč nenapíše jak to dělá ona s fosforem v exrementech jedno zda končící v domovní nebo centrální ČOV.
Odpovědět
LB

Lukas B.

2.6.2026 09:51 Reaguje na Imarr Imarr
pokud by do Lipna káleli jen místní (místní ve smyslu hlášení k trvalému pobytu v obcích v povodí Vltavy nad Lipnem), nestalo by se zas tak moc zlého. nápadně to připomíná třeba krkonošský skialpinismus - pokud by se mu věnovalo celkem sedmnáct lidí, populace tetřívků by si v klidu a nerušeně chrápala.
obecně soudím (ale žádná tvrdá data pro to nemám, za uvedení na pravou míru budu vděčný), že nakládání s odpadní vodou (výkaly, pračka, myčka...) na Lipensku se nevymyká průměrným tuzemským zvyklostem ve srovnatelně osídlené krajině. a že je toho už přes moc a kombinace "historické" zátěže a fosforu plynule přes léto desetiticíci ubytovacími místy přidávaného přesáhla všechny rozumné meze.

co s tím samozřejmě nevím.
Odpovědět

Radek Čuda

2.6.2026 11:21 Reaguje na Lukas B.
Souhlas.

A nic. Bohužel. Lipno je už odepsané.
Odpovědět
II

Imarr Imarr

2.6.2026 12:27 Reaguje na Lukas B.
Ač s některými jeho závěry nesouhlasím, v tomto dám na Jindřicha Durase. Už se k Lipnu cca před měsícem vyjadřoval. To je hydrobiolog.
Odpovědět
PH

Petr Hariprasad Hajič

2.6.2026 05:10 Reaguje na Imarr Imarr
Pravda je pravda. Ekologický pokrytec nepůjde proti sobě. To vypadá spíše na to že jako správný dezinformátor odkláníte pozornost od problému jiným směrem.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

2.6.2026 05:17 Reaguje na Petr Hariprasad Hajič
1*
Odpovědět

Radek Čuda

2.6.2026 11:20 Reaguje na Petr Hariprasad Hajič
Tak zase trochu klid ... ti místní, co tam fakt 365 dní v roce bydlí jsou ten nejmenší problém. Jak existující infra, tak Lipno by jen s nimi žádný velký problém nemělo.

S tím lunaparkem co tam je a dále se rozrůstá už je to ale věc jiná.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

1.6.2026 18:59
bych spíš sázel na nedostatečnou kapacitu odpadní infrastruktury z oblastí, které zaznamenali stavební rozvoj a v zásadě obtížně plánované kapacity návštěv, které mají své hygienické potřeby ono potrubí, které se objevilo na podzim kvůli nízké hladině VD Lipno se objevili přepady, které odlehčují kapacitně nedostačující infrastruktuře.

Je však otázka, zda obce jako je Frymburk 1350 a Lipno nad Vltavou 686 obyvatel trvale žijících dokáže vytvořit z obecních příjmů novou infrastrukturu vzhledem k tomu, že stavební rozvoj se týkal investic developerských jenž maximalizovali " apartmánové a rezortní" zisky na úkor infrastruktury, což je zodpovědnost obcí, které čelí v sezónách mnoha tisícovému davu návštěv.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

1.6.2026 19:14 Reaguje na Jaroslav Řezáč
No nejspíš tak.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

1.6.2026 19:51 Reaguje na Slavomil Vinkler
1*
Odpovědět

Radek Čuda

2.6.2026 11:23 Reaguje na Jaroslav Řezáč
To je to naše specifikum ... teda jedno z mnoha ... že ty samotné obce z toho tur-ruchu mají celkem prd. Takže náklady jsou za nimi, příjmy jdou z valné části do eráru.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.6.2026 19:36
Je jasné, že fosfor pochází z více zdrojů a v rubrice zprávy jsem psal,
že i zdroje z rašelinišť jsou jiné, než byly před 20 roky a ještě dříve.
Tehdy nebyla vodou plná po okraj jako nyní a mokřadní louky byly kdysi
meliorované, aby poskytovaly kvalitní píci. Držet vodu v rašeliništi na
maximu znamená, že při deštích přetékají a vyplavují se živiny včetně
toho fosforu. Navíc pokud nebylo Lipno, tak fosfor řekou odtekl, ale
nyní zůstává v přehradě zadržující za sucha maximum vody co může. Ono
nakonec pro Vltavu je dobré, že se spotřebuje fosfor v přehradách jako
Lipno a Orlík a neteče všechen Prahou. Zůstat v ní, tak je z ní stoka.
Odpovědět
JO

Jarka O.

3.6.2026 18:03 Reaguje na Břetislav Machaček
S vlivem močálů na kvalitu vod máte obecně samozřejmě pravdu, výměna mezi okolím a nádržemi vždy existuje, takže změna využívání, odlesnění, oglejení půdy, ..., můžou změnit vodu v nádrži, ale tady je to jedno, kocourkov má vyřešeno. Voda se bude vypouštět za Lipnem .)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.6.2026 20:15
Njn, jak to říkavala babička? - pořádek musí bejt, - a šup s pravdou pod koberec!

U nás se zpívá: Když sa buček zeleňá, Valach hodně peněz má...
V Česku potom: Když se Lipno zelená, resort hodně peněz má...
A jinak ty obrazce sinic jsou úchvatné, to by ani AI nevymyslela. Co takhle přijít se zlepšovákem, jak je z vody dostat. Nemá pan Fiala v šuplíku nějaké překvapení?-)
Odpovědět
JO

Jarka O.

1.6.2026 20:19 Reaguje na Karel Zvářal
Smím místo p. Fialy..?? Ehm..existuje na ně taková chemie...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.6.2026 20:54 Reaguje na Jarka O.
Já myslím, že se nám žije náramně dobře, když máme čas řešit takové ptákoviny. Žádné ryby hore břichem, místní nesepisují petici, tak vocode?
Odpovědět
JO

Jarka O.

2.6.2026 22:19 Reaguje na Karel Zvářal
Ekolozi dostávají psotník i ze slova vápno, tak ok, zelená voda je hezká, ale nějaké ryby už teda plavaly hore břichem i bez chemie.
Odpovědět
JO

Jarka O.

1.6.2026 20:18
"největším množstvím fosforu přispívá německá čistírna v Haidmühle, která vyprodukuje přibližně 324 kg celkového fosforu ročně. čistírna v Přední Výtoni uvolňuje průměrně 74 kg fosforu ročně, čistírna ve Volarech 262 kg ročně, čistírna v Lipně nad Vltavou 150 kg fosforu ročně (otázkou zůstává letní zatížení), Horní Planá 186 kg ročně přestože má více než dvojnásobnou kapacitu.
Nejnižší účinnost čištění vykazují malé čistírny, Příkladem jsou tři čistírny vypouštějící ročně 19 kg fosforu do Volarského potoka nebo dvě čistírny vypouštějící fosfor přímo do Lipna: Želnava přibližně 40 kg fosforu ročně a ČOV v Lakeside Village (Větrník, Frymburk) s roční produkcí 24 kg fosforu."
No comment... I Lakeside village ..co to je??
Přikrm ryb není nutný, chtělo by to nějaké vodní rostliny, levné rybářské lístky, semtam povápnit, odbahnit, a také by byl celkem zajímavý nějaký graf, kde by bylo vidět, kolikže fosforu bylo v Lipně v r. 1993 na začátku měření.
Odpovědět
PZ

Petr Znachor

1.6.2026 20:41 Reaguje na Jarka O.
Dlouhodobé trendy fosforu na Lipně v hladinové vrstvě se spíše než jednoduchou lineární regresí dají modelovat spíše lomenou lineární funkcí, případně složitějšími funkcemi, které popisují trendy, které se v čase mění. Mnohem zajímavější je, že koncentrace fosforu nade dnem vykazují konzistentní nárůst, což poukazuje na rostoucí význam sedimentu pro "fosforové znečištění" nádrže. Toto "vnitřní zatížení" nádrže ovšem studie jen odhadovala, přímá měření nebyla během zpracování studie k dispozici (neexistují).
Odpovědět
JO

Jarka O.

2.6.2026 22:14 Reaguje na Petr Znachor
Možná jsou ještě jiné bodové zdroje P, septiky, nebo např. německá čistírna za moc nestojí, protože hodnoty fosforu z různých ČOV moc nesedí s počty obyvatel. Taky by se dalo opět vyzvídat, jaké je pH, kolik kyslíku, kationtů, kovů... Není mi jasné, jestli Lipno je eutrofní. Odbahnění by pomohlo na nějakou dobu, přispět by na něj měly všechny i cizí obce třeba podle toho, kolik fosforu z ČOV posílají.
Odpovědět
PZ

Petr Znachor

3.6.2026 09:16 Reaguje na Jarka O.
Doporučuji začít třeba tím, že si přečtete onu zveřejněnou zprávu, kde najdete řadu odpovědí na vaše otázky ....
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

4.6.2026 08:16 Reaguje na Jarka O.
Kdyby se žumpy vyvážely na pole,hnojilo se pole a ne řeky,nebude voda zelená.Mně to připadá i tak prosté.
Odpovědět

Jindřich Štěpánek

7.6.2026 06:32 Reaguje na Emil Bernardy
Žumpy se vyváźely na pole a louky maximálně z vesnic, kde je pár domů. Z hlediska celkové produkce odpadních vod prakticky nula, většinu tvoří větší sídla a ta měla vždy čov.
Odpovědět
JO

Jarka O.

2.6.2026 22:21 Reaguje na Petr Znachor
Lipno má problém, ale jiné obhospodařované jč rybníky s výlovem ryb ne.
Odpovědět
PZ

Petr Znachor

3.6.2026 17:21 Reaguje na Jarka O.
Co chcete sdělit tímto výkřikem bez kontextu a souvislosti s tématem diskuse?
Odpovědět
JO

Jarka O.

3.6.2026 18:06 Reaguje na Petr Znachor
Spletla jsem se a nenapsala otazník, měl to být dotaz. Od věci to rozhodně není. Ale neobtěžujte se s "odpovědmi" ve vašem stylu, když řešení znáte.
Odpovědět
PZ

Petr Znachor

3.6.2026 18:31 Reaguje na Jarka O.
Ano, problémy jsou i jinde, např. na rybnících.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.6.2026 06:23 Reaguje na Jarka O.
V lipně se ryby "nepřikrmují" ale "vnadí", aby lépe braly. Výsledek je stejný.
Odpovědět
JO

Jarka O.

2.6.2026 22:15 Reaguje na Slavomil Vinkler
Vnadění neškodí, když si odnesete rybu domů, chyť a pusť by škodilo.
Odpovědět
PZ

Petr Znachor

9.6.2026 07:01 Reaguje na Jarka O.
Velmi zjednodušeně: Když pro vnadění použijete 10 kg krmiva, vytáhnete 5 kg kapra a toho si odnesete domů, těch zbylých 5 kg, které zůstanou ve vodě, ničemu nevadí?
Odpovědět
PH

Petr Hariprasad Hajič

2.6.2026 05:07
Petr Hariprasad Hajič
Samozřejmě, že svádět přemnožení sinic na rašeliniště, která jsou na Šumavě tisíce let je nesmysl. Dezinformační manipulace jsou způsob, jak přesunout problém tam, kde není. Jenom abych nemusel něco začít řešit, ukážu prstem na někoho jiného. Označíme viníka, upálíme čarodějnici a problém je vyřešený. Dělalo se to už ve Středověku. V tomto případě stačí rašeliniště vybagrovat a svět bude opět plný světlých zítřků.
Odpovědět
ZK

Zdeněk Kozák

2.6.2026 09:32
děkuji za článek
Odpovědět
MJ

Martin Juchin

2.6.2026 17:13
😂 Na celé studii je hlavně zajímavé to, že kvalitu vody v Lipně neohrožují čištěné splaškové vody z plánované zástavby, ale (ne)čištěné splaškové vody ze zástavby stávající. A paní Setničková jakožto chatařka reprezentuje spolek, který lobuje hlavně proti budoucí zástavbě. Co takhle si zamést nejdříve před vlastním prahem???
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.6.2026 18:49 Reaguje na Martin Juchin
Ale, viz Jarka.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

2.6.2026 21:41 Reaguje na Martin Juchin
Autorka článku paní Setničková bydlí v Horní Plané. Je místní a nikoliv chatařka.
Odpovědět
PZ

Petr Znachor

3.6.2026 09:18 Reaguje na Martin Juchin
Což takhle si přečíst onu studii a pak teprve se vyjadřovat?
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist